V rámci Horalské výzvy jsme vyrazili do jedněch z nejkrásnějších hor, do drsné přírody Jeseníků.
Pro ty z vás, kteří by také rádi strávili den nebo třeba víkend s přespáním v přírodě, jsme sepsali pár tipů a popis trasy.
Jako základnu jsme zvolili Ramzovou, kde je možné bezplatně zaparkovat na centrálním parkovišti pod sjezdovkou. Je dobře dostupná i vlakem. Nicméně, Ramzová je skvělý výchozí bod pro začínající i pokročilé běžce hlavně z toho důvodu, že se zde v okolí nachází spousta tras ideálních k běhání. Spousty lesních cestiček i turisticky značených tras různých obtížností jsou pro běžce, a nejen je, výtečnou možností, jak strávit víkend na horách a případně i přímo v horách přespat. Ale k tomu se dostaneme později.
První den jsme si vyzkoušeli nejprve dvě relativně kratší trasy. Ta jedenáctikilometrová s převýšením 680 výškových metrů vede z parkoviště po zeleně značené trase přes vražedný potok k rozcestí Pod Obřími skalami, kde se napojíte na modrou stezku. Ta začne strmě stoupat až k Obřím Skalám, od nichž se pokračuje dál ještě 0,5 km na Šerák. Na Šeráku se otevírají nádherné výhledy na Lipové Lázně. Z hřebenu začnete klesat na rozcestí, na němž zahnete na červenou trasu a po ní doběhnete zpět k Ramzové.
Druhá trasa je již náročnější, má 1150m stoupání na 24 kilometrech. Vede z parkoviště na opačnou stranu po asfaltové silnici až do Petříkova, odkud pokrčujete už lesní, červeně značenou cestou na vrchol Smrk. Z něho seběhnete po žluté až do Horní lipové, odkud se po asfaltce vracíte spodem zpět do Ramzové. Jde o krásnou cestu, která je kombinací zpevněného a lesního terénu přičemž před Horní Lipovou si je možnost udělat delší pauzu a navštívit známý Lesní bar, který nemůžete po cestě minout. V baru si můžete doplnit tekutiny anebo udělat na ohni něco k snědku.
Bar je bez obsluhy, platby jsou tedy dobrovolné. Tuto dobře známou jesenickou raritu doporučujeme navštívit spíše v ranních nebo pozdních odpoledních hodinách, pokud se chcete vyhnout většímu počtu návštěvníků baru, zejména v letním období.
Našim hlavním cílem bylo však přeběhnutí hřebene hrubého Jeseníku, což bylo 43km a převýšení 1642 metrů. Vyrazili jsme druhý den po červené na Šerák a na hřebeni jsme pokračovali mírným stoupáním směrem na Keprník. Zde se cesta začíná mírně svažovat dolů přes Červenou horu až na známé Červenohorské sedlo. Odtud jsme opět vystoupali do kopce na Výrovku, proběhli jsme rovinkou kolem Švýcárny, horské chaty, od níž nás dělilo už jen závěrečná část stoupání na Praděd, nejvyšší horu Jeseníků.
Celou cestou po hřebeni Hrubého Jeseníku, až na krátké úseky, se vám nabízí krásné výhledy do okolí. Potom už jsme zamířili dál po červené na Vysoké Hole. Když jsme doběhli k rozcestí Nad Malým kotlem, tak jsme zahli na zelenou. Pak jsme zahnuli kolem Františkovy myslivny a pokračovali stále po stejně značené trase Medvědím dolem k vodní přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně, jež byla zařazena mezi 7 největších divů České Republiky.
Přibližně v polovině cesty se nachází přístřešek, patřící mezi několik staveb, které jsou v Jeseníkách uzpůsobeny k přenocování. Jeho patro poskytuje ideální prostor pro spaní. Ohniště s připraveným dřevem na podpal svědčí o tom, že přístřeší zde nachází nejspíš i dost turistů.
My jsme potom seběhli po asfaltové cestě okolo přečerpávací nádrže dolů až do Koutů, kde jsme měli zjištěný nocleh.
Po skvělém dni jsme si ještě na druhý den naplánovali vyběhnout Medvědí horu, abychom za víkend zdolali hned dva vrcholy z Horalské výzvy. Jde o výzvu, kde je potřeba splnit v měsíci tři vrcholy, které jsou každý měsíc vyšší (výzva probíhá od března do května).
V květnu nás čeká zdolání tří dvoutisícovek na Slovensku a usměje-li se na nás trochu štěstí, výzvu zakončíme červnovým výstupem na nejvyšší horu Slovinských Alp. Na Triglav. (Pokud milujete hory, připojte se k výzvě také. O výzvě se dočtete na webu pořádajícího spolku Efri z.s. )
Krásné jarní dny přeje Martin Šigut
