Jak překonat prvotní odpor aneb přechod od nenáviděného kardio tréninku k fázi „Já snad to běhání budu mít i ráda.“
Již rok chodím na krav magu a pole dance. Jsou to oba silové sporty a já jsem k nim chtěla zařadit nějaké kardio, aby se mi podařilo shodit pár kil, co mám navíc. Vybrala jsem si běhání, protože jde provozovat skoro kdekoli a nemusím „poskakovat“ s dalšími třiceti lidmi někde v tělocvičně.
Když jsem šla poprvé běhat, neuběhla jsem skoro nic. Měla jsem těžké nohy, špatně se mi dýchalo a přiznám se, že mě to vůbec nebavilo. Ono se asi také nedá nic jiného čekat, když vyběhnete s pocitem, že je to nutné zlo – asi jako při těláku. Další den se mi už vůbec nechtělo jít.
Chvilku jsem se zamýšlela, jestli bych přeci jen neměla dát šanci hromadnému šílenství na některé z lekcí ve fitku, ale vzdát se po prvním pokusu? Ne, chtělo to jen vymyslet nějakou motivaci, nějaký cíl. Něco, na co budu moct být pyšná – nemusí to být ultra výkon, ale rozhodně by to mělo být něco, co jsem ještě nikdy předtím nezkusila. Takže účast na nějakém závodě. A protože první pokus o běh neskončil žádnou běžeckou euforií, našla jsem si kratší závod a dala přednost čistě holčičí variantě. V září se postavím na start adidas Běhu pro ženy.
Nadšení z registrace ale bezy vystřídaly obavy – uběhnout 5 km po té mé úvodní aerobní tragické parodii na běh? Bylo mi jasné, že budu potřebovat někoho, kdo mi s přípravou pomůže. Požádala jsem tedy o pomoc svoji spolužačku Dianu. Běhá od malička a má tedy spoustu zkušeností.
Diana se hned nadšeně zhostila role trenérky a vypracovala mi tréninkový plán na prvních 14 dní (pokud se chcete podívat, čím vším se rozhodla Diana mé tělo zocelovat a zrychlovat, najdete rozpis zde: http://www.behejsrdcem.com/clanky/mych-5km-prvni-treninkove-rozbehnuti).
První důrazné doporučení od Diany znělo – „Boty – chce to kvalitní boty, obzvlášť na silnici, kde je tvrdý povrch.“ Vybraly jsme spolu addidas energy boost a musím přiznat, že mi hned připadalo běhání sympatičtější :-). Koho by na duši nezahřála radost z nového přírůstku do botníku, že? A hned po prvním běhu ocenila boty i moje tělesná schránka. Oproti tvrdým dopadům v mých klasických plátěnkách, jsem měla pocit, že mi to běží samo.
Tedy až do prvního fartleku. Do té doby jsem zvládla tréninky v pohodě, ale střídání rychlosti bylo pro mě něco nového a předepsaný trénink byl pro mě prostě velké sousto. Naštěstí mi moje skvělá osobní trenérka fartlek hned upravila a já si tak při příštím pokusu mohla vychutnat slastný pocit z další úspěšně zvládnuté běžecké lekce.
Co jsem se zatím naučila?
Pokud se chcete rozběhnout a třeba začít trénovat na svých prvních 5 km, nevzdávejte to po prvních pár krocích.
Nejlepší je stanovit si cíl a nechtít po sobě hned žádné ultravýkony. Je naprosto v pohodě začít tím, že člověk chodí a sem tam popoběhne.
Další motivací jsou kvalitní běžecké boty- udělají radost a navíc se v nich opravdu běhá líp než v plátěnkách.
Ideální je najít si někoho zkušenějšího, kdo vám pomůže a poradí, jak si sestavit tréninkový plán.
Trénink by neměl být jen o běhání z bodu A do bodu B. Je dobré střídat rychlosti a řídit se vlastními pocity.
Je dobré si najít parťáka. Existují dokonce i běžecké seznamky – jednu najdete i na behejsrdcem.com.
Je důležité trénovat pravidelně – jednou týdně je málo. Ideální je vyběhnout tak třikrát do týdne.
A to nejdůležitější? Když běhání dáte chvilku a překonáte první metry, kdy se vaše tělo brání nové , pro něj nezvyklé aktivitě, přijde moment, kdy se z najednou z nudného aerobního mučení stanou chvíle, které máte pro sebe a kdy si uvědomíte, jak se každým dnem zlepšujete a posouváte o krůček blíž k cíli.