Miloš Nykodým je skvělým orientačním běžcem, několikanásobným mistrem ČR a 12. z posledního MS, který si občas odskočí na běžecké závody a prožene naši špičku. Předloni bral na Velké Kunratické 4. místo časem 11:50 a koho jiného jsme se tedy měli zeptat v rychlém rozhovoru na pár tipů k trati závodu.
Miloši, vyžaduje Velká Kunratická nějaké speciální vybavení nebo předzávodní přípravu?
Pokud chcete běžet na dobrý výsledek, tak je potřeba jak vybavení tak příprava. Jako boty je dobré mít minimálně špunťáky s dobrým gripem nebo dokonce orienťácké boty s kovovými hřeby. Jako přípravu bych zvolil krátké prudké kopce s následnou dlouhou rovinkou, na které je potřeba nohy co nejdříve rozpohybovat. A takový trénink poslední měsíc před závodem běžet třeba 6x.
Pojďme ale k trati. Na úvodních šesti stech metrech nás čeká pozvolný kopec (cca 120 m / +20 m) a ještě pozvolnější klesání. Má smysl se zde nějak šetřit před Hrádkem?
Nemá! Jelikož se pod Hrádek klesá, tak je potřeba hned od startu pořádně nakopnout vrtuli.
Jak doporučuješ absolvovat samotný Hrádek (cca 100 m / +40 m), který začíná právě po relativně jednoduchých 600 metrech závodu? Kolik sil tam spotřebovat a jak důležité je být nahoře rychle?
Já osobně jsem se Hrádek snažil chodit cca na 90%, abych z něj pak hlavně dokázal rychle seběhnout. V tom seběhu jako orienťák proti atletům neuvěřitelně získávám. Ale i tak se mi vždy nahoře podlamují nohy z množství laktátu.
Letos na Hrádku ani jinde nebudou lana, kterých se některé roky dalo držet. Má smysl lézt kopec po čtyřech nebo je lepší opírat se o kolena?
Když to člověk umí, tak je lepší běžet po čtyřech. Nevýhodou běhu po čtyřech je rychlejší zadýchání se, když najednou používáte všechny svalové skupiny naráz. Já běžel poslední dva roky a myslím, že tam lano nebylo už tehdy.
V jaké fázi kopce je nejlepší přejít do chůze?
Ve chvíli, kdy vám přestane stačit setrvačnost z předešlého seběhu.
V tomto stoupání mimo elitu často potkáš tolik lidí, že se nedá ani předbíhat. Je nějaký trik jak se tam vyhnout, když tě někdo zablokuje?
To se mi nestalo, takže těžko říct. Co si ale pamatuji, tak krom závěrečného “koryta” je svah dost široký.
Na vrcholu Hrádku bysme se měli všichni rozeběhnout, ale téměř okamžitě následuje zrádný a velmi prudký seběh (150 m / -45 m). Brzdit nebo nebrzdit?
Když to máte v krvi, tak brzdit nemusíte. Ten seběh je mnohem užší, než výběh. Tím navazuji na předešlou otázku s tím, že tady je to s předbíháním ještě horší. Já tam předběhl průměrně 4 – 6 lidí cestou necestou.
Stejně jako před Hrádkem teď následuje přeběh potoka. Má smysl pokoušet se ho na užším místě přeskočit (pokud to jde) nebo prostě šlápnout do vody a neřešit to?
Takové blbosti v závodním nasazení neřešíš. Prostě šlápneš kam ti zrovna výjde krok. Nijak hlubokej ten potok není.
Od 1200 m narazíme na další pozvolnější a běhatelný kopec. Kolik úsilí by měl stát?
Tady už jdete totální plech. A s tím “běhatelnej” bych trošku mírnil. Minimálně první polovina je dost příkrá.
Na jeho konci jsme přesně v polovině trati a už jde jen o to co nejrychleji doběhnout. Žádné další stoupání nebude. Posledních 600 m se navíc běží pozvolným klesáním a jde už pouze o to, jak se ve velké rychlosti vyhýbat soupeřům. Má smysl na ně při předbíhání volat?
Pro mě vlastně nejtěžší část závodu. Tady začíná ta pravá atletika. A pokud jste všechny síly vynaložili na zdolávání kopců, ztratíte na druhé půlce strašně moc. V takto krátkém závodě vám nikdo neuhne. Nejlepší je předbíhat stylem náběhu do svahu nad pěšinkou s pozvolným pádem zpět na cestu. 😀
