Milan Martínek. Špičkový fyzioterapeut olympioniků. Díl třetí

Určitě si dejte nejdříve i první a určitě i druhý díl.

Jaké chyby dělají amatérští sportovci v přístupu k regeneraci?

Kéž by to byla jen doména amatérů… I zkušení sportovci často přeceňují regenerační schopnosti vlastního těla a podceňují význam aktivní regenerace. Jenže i ta má svá pravidla a parametry – například u strečinku nestačí se jen „na oko“ protáhnout. Aby měl efekt, je potřeba v pozici vydržet alespoň 30 sekund. To nejsou domněnky, ale vědecky ověřená fakta.

Rozumím, že skloubit práci, rodinu, trénink i kompenzační cvičení je v běžném dni těžké. Právě proto se regenerace často vypouští jako první. Jenže to je chyba. Pokud chceme zvládat zátěž dlouhodobě a bez zranění, je potřeba osvojit si regenerační rutinu stejně poctivě jako tu tréninkovou.

Fyzioterapie pomáhá jak profesionálním sportovcům, tak amatérům – hlavně v prevenci problémů, podpoře regenerace a léčbě zranění, aby se mohli co nejrychleji vrátit ke sportu.
Hlavní rozdíl je v intenzitě a pravidelnosti péče. U vrcholových sportovců jsou rehabilitační a kompenzační zásahy mnohem častější a komplexnější – typicky 1–2× týdně fyzioterapie, 1–2× týdně kompenzační cvičení, pravidelné masáže a další podpůrné metody. Amatérům se to často časově skládá jen velmi obtížně. Profesionálové navíc mají rychlý přístup k moderním diagnostickým metodám, jako je ultrazvukové vyšetření, které pomáhá včas odhalit a řešit potíže.

Co říkáš na ledování, kryoterapii nebo masáže po sportu? Funguje to?

Ledování, kryoterapie i masáže jsou dnes velmi populární metody podpory regenerace a rozhodně mají své opodstatnění. Kryoterapie – tedy působení chladu na tělo – pomáhá snižovat zánět a zmírňuje opožděnou svalovou bolest (DOMS), což umožňuje rychlejší návrat k tréninku. Důležité je ale správné načasování a délka aplikace, aby nedošlo k negativnímu vlivu na svalovou sílu.

Masáže zase podporují uvolnění svalového napětí, zlepšují průtok krve a lymfy a tím napomáhají odplavování metabolitů vzniklých při fyzické aktivitě. Díky tomu snižují bolest a urychlují regeneraci svalů. Obě metody mají vědeckou podporu a při správném použití jsou skvělým doplňkem regenerace. Samy o sobě nejsou zázrakem, ale představují účinné nástroje, které tělu pomáhají rychleji se dostat zpět do formy.

Jaký je tvůj názor na kompresní oblečení – je to jen marketing, nebo to opravdu pomáhá?

Kompresní oblečení rozhodně není jen marketingový trik. Vědecké studie potvrzují, že může podpořit regeneraci po sportovním výkonu. Komprese zlepšuje cirkulaci krve a lymfy, což usnadňuje odplavování metabolitů a snižuje otoky. Výzkumy také ukazují, že nošení kompresního oblečení může snížit opožděnou svalovou bolest (DOMS) a pomoci rychleji obnovit svalovou sílu po náročném tréninku. Účinek však závisí na typu aktivity, intenzitě a individuálních vlastnostech sportovce. Kompresní oblečení tedy zásadně nezmění pozátěžový stav, ale jeho přínos je vědecky podložený – proto ho doporučuji jako jednu z efektivních regeneračních metod.

Co říkáš na sportovní tejpování? Má to reálný efekt, nebo jde jen o placebo?

Sportovní tejpování je skvělý nástroj, pokud ho používá zkušený fyzioterapeut. Přesný fyziologický účinek tejpů je ale těžké jednoznačně prokázat – studie dávají smíšené výsledky. Nicméně i pokud část účinku vychází z placebo efektu, rozhodně to neznamená, že není reálný. Placebo totiž zásadně ovlivňuje vnímání bolesti i pocit stability, což může být pro sportovce klíčové. Proto má tejpování své místo jak z fyzického, tak psychického hlediska.

Máš nějaké univerzální cviky, které by měl dělat každý běžec, aby se vyhnul zraněním?

Nejraději připravuji cviky na míru každému běžci, protože každý má jiné potřeby a slabiny. Kdybych měl ale doporučit něco univerzálního, kromě pravidelného strečinku určitě rollování na pěnovém válci. Je to jednoduché, efektivní a pomáhá uvolnit svaly, zlepšit krevní oběh a předcházet ztuhlosti. Válec je navíc levný a snadno dostupný nástroj, který by neměl chybět v žádné běžecké výbavě.

Jak správně vrátit sportovce do hry po zranění? Jaké jsou nejdůležitější kroky?

Klíčová je včasná a přesná diagnostika – musíme vědět, co přesně se léčí a jak rozsáhlé je poškození. Poté je důležité průběžně monitorovat hojení a vývoj stavu. Využíváme k tomu například diagnostický ultrazvuk. Léčba je až další fáze a zahrnuje několik složek: fyzioterapii, fyzikální terapii, správnou výživu a v některých případech i farmakoterapii. Moderní přístupy často zahrnují injekční aplikace kyseliny hyaluronové nebo plazmy bohaté na destičky. Konkrétní postup vždy závisí na typu a rozsahu zranění – proto je nezbytný individuální a komplexní přístup.

Milana a jeho tým najdete zde