Rozhodla se, že ji roztroušená skleróza nezastaví. Rozhodla se změnit svůj hendikep na výhodu. Rozhodla se, že dokud může, bude běhat. A když běhat, tak na maximum. V současné době je jednou z nejlepších závodnic na dlouhé tratě v USA.
Kayla měla šťastné dětství. Usměvavé děvčátko milovalo kreslení a nic nenasvědčovalo tomu, že by kdy Kayla mohla vynikat v nějakém sportu. Přesto začala na základní škole hrát fotbal a brzy se do pohybu a běhání za míčem zamilovala.
Bohužel před čtyřmi lety po jednom ze zápasů Kayla najednou přestala cítit nohy. Něco bylo špatně. Moc špatně – lékaři zjistili, že Kayla má roztroušenou sklerózu.
Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu a způsobuje rozpad myelinových pochev. RS ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat.
Pro roztroušenou sklerózu zatím neexistuje žádná léčba, jen léky, které zmírňují obtíže, předcházejí dalším atakům a zpomalují zhoršování onemocnění.
Kayle trvalo 8 měsíců, než znovu začala díky lékům a rehabilitaci cítit nohy. Zoufalství z představy, že jednoho dne skončí na invalidním vozíku, vystřídalo odhodlání využít naplno každý den, kdy může ještě kontrolovat své tělo.
Rozhodla se místo fotbalu začít běhat. Jejím trenérem se stal Patrick Cromwell, který věřil, že Kayla může závodit i s diagnózou RS. Sám o Kayle říká: „Přišla za mnou a řekla, že chce běhat, že chce být rychlá, že chce, abych ji nijak nešetřil, protože neví, jak dlouho jí nemoc závodění dovolí. Byla průměrná. Spíše pomalá.“
U Kayly, stejně jako u mnohých RS pacientů, je spouštěčem ataku zvýšená tělesná teplota. Jak se tělo při běhu zahřívá, Kayla postupně přestává cítit své nohy. Kayla sice necítí od pasu dolů ani bolest, přesto ale vnímá naplno únavu a vyčerpání ve zbytku svého těla. Jednou z nejtěžších věcí, které se Kayla musela naučit, bylo udržení tempa. Postupně Kayla zrychlovala a brzy začala trénovat s chlapeckou skupinou a stala jednou z nejrychlejších běžkyň v Severní Karolíně.
Tím, že Kayla necítí nohy, nedokáže v cíli zastavit jako ostatní. Pokaždé když přeběhne cílovou čáru, zhroutí se trenérovi do náručí.
Ten ji odnese stranou a ledem se snaží co nejrychleji snížit Kayle teplotu. Tím se postupně vrátí do nohou cit a záchvat odezní. Nutno dodat, že bez následků. Závodění nemá na Kaylinu nemoc žádné negativní dopady.
Sama o svém běhání říká: „Dokud běhám, jsem šťastná. Běhání mi dává pocit, že s nemocí mohu bojovat. Chvíle, kdy necítím nohy, jsou strašné, ale je to cena, kterou platím za okamžiky štěstí. Při běhání se cítím normální, šťastná a naplněná. Dokud běhám, všechno je fajn.“
Nejdůležitější závod dosavadní běžecké kariéry čekal na Kaylu v květnu. Poslední závod na střední škole. Poslední závod s jejím trenérem. Bohužel Kayla hned v první kole spadla. Všechno se zdálo ztracené…
Kayla přesto našla sílu vstát a její příběh se stal motivací nejen pro běžce po celém světě, ale především pro tisíce lidí, kteří stejně jako ona bojují s RS. Podívejte se na jedno z nejúžasnějších videí o tom, jak je důležité nevzdat se, i když upadnete a vše se zdá beznadějné.
