Evoluce člověka a běh (5) – Kam zmizely druhy našich předků

V našem seriálu o evoluci člověka pokračujeme epizodou o dalších archaických druzích rodu Homo. Uděláme si pořádek v klasifikaci našich předků.

Pojďme si udělat trochu pořádek v taxonomii. Už jsme narazili na australopitéky. Pak ale existuje řada rodů, jejichž názvy končí na „thropus“. Jak to chápat?

Thropus vychází z řeckého anthropos, tedy člověk. Nejznámějším příkladem je asi paranthropus. Dříve se také některým druhům rodu homo říkalo pithecanthropus. Oproti australopitékům mívají tyto rody už nějaké konkrétní člověčí adaptace.

Ještě jednou – jaký je tedy rozdíl mezi -thropus rody a australopitéky?

Thropus = člověk. Pithecus = opice.

Australopitékové byli relativně primitivní bipedální hominini, s malými mozky a fyzickými adaptacemi, které byly stále velmi opičí.

„-thropus“ skupiny vykazují většinou buď specializované adaptace (např. robustní tělesná stavba a specializovaná strava u paranthropa) nebo pokročilejší lidské rysy, jako je větší mozek a používání nástrojů.

Ale takové rody sahelanthropus nebo kenyanthropus vznikly už před australopitéky…

Ano, minimálně u sahelanthropa je to komplikované. Není to vždy úplně jednoznačné. Kenyanthropus bývá někdy klasifikován jako australopithecus.

V evoluci neexistují ostré hranice, v názvech ano.

Proč je těch -thropus rodů tolik?

Rod Australopithecus je tedy spíše základní hominin, zatímco „-thropus“ skupiny reprezentují různé směry, kterými se evoluce vydala, což vysvětluje, proč těchto rodů je více.

Takže -thropus skupiny a australopitéci se vyvinuli v pozdější rody homo a moderní lidi?

Australopitéci určitě ano. Většina -thropus druhů skončila jako slepé vývojové linie. Tady máme stále jenom plno hypotéz.

Pro zajímavost: existují nějaké další rody homonidů?

Už jsme jich hodně zmínili – australopithecus, ardipithecus, graecopithecus. Máme řadu dalších rodů s koncovkou -pithecus – např. dryopithecus a pierolapithecus.

Z těch bližších člověku jsme zmínili homo a různé -thropus rody (sahelanthropus, paranthropus, kenyanthropus, …). Řada -thropus názvů, na které narazíte, jsou v podstatě synonymem pro homo.

A pak také třeba orrorin nebo anamensis s úplně odlišnými jmény.

Platí, že většina názvů je odvozená buď z místa nálezu nebo nějaké charakteristické anatomické vlastnosti.Dobře. Přejděme tedy konečně k archaickým druhům homo a podívejme se, jak se vyvíjeli. Zmínili jsme několikkrát druh homo neandertalensis. Kdo to přesně byli a proč kolem nich je taková mystická aura?

Byl jedním z druhů raných lidí, kteří obývali Zemi před přibližně 400 000 až 40 000 lety. Byl blízkým příbuzným moderního člověka, s nímž měl společného předka. Neandertálci obývali Evropu a západní Asii a vymřeli pravděpodobně kvůli kombinaci změn klimatu a interakcí s Homo sapiens.

Neandertálci jsou fascinující kvůli jejich tajemnému vyhynutí, blízkosti k moderním lidem, a evolučním podobnostem i rozdílům. Původní stereotypy o jejich primitivnosti byly překonány novými objevy o jejich kultuře, technologii a vzájemném křížení s Homo sapiens.

Homo neanderthalensis je extrémně odolný druh člověka, který přežíval v době ledové v nehostinných podmínkách srovnatelných s dnešní zimní Sibiří, měl stejný nebo větší mozek než máme dnes a žil ještě relativně nedávno. Jak jsi zmínil, všichni Evropané máme pár procent jeho DNA. Jak nás ovlivnil?

Dnes máme přibližně 1-2% neandertálské DNA, která ovlivnila naši imunitu, pigmentaci kůže a vlasy. Tyto genetické vlivy mohou mít dopad na naše zdraví, chování a schopnost přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám. Neandertálci také přispěli k naší schopnosti bojovat proti určitým nemocem a přizpůsobili se drsným podmínkám, což nám může pomoci lépe se přizpůsobit dnešnímu světu.

Máme s nimi společného předka?

Ano, tímto společným předkem byl podle všeho Homo heidelbergensis.

Vysvětlíš, kdo to je a v čem je zajímavý homo florensiensis?

Homo floresiensis známý jako „hobit“ byl malý druh lidí, který žil na indonéském ostrově Flores před asi 100 000 až 60 000 lety. Byli vysocí asi 1 metr a měl malý mozek, podobný velikosti grapefruitu. Jejich kostra vykazuje archaické rysy a používali primitivní kamenné nástroje.

Tento druh je zajímavý pro svou malou velikost a adaptaci na izolované prostředí ostrova. Mohli být výsledkem insulárního nanismu, kde se zvířata zmenšují na ostrovech kvůli omezeným zdrojům. Jejich objevení změnilo náš pohled na lidskou evoluci a ukázalo, že různé druhy lidí mohli mít velmi odlišné adaptace. „Hobit“ získal svou přezdívku kvůli své velikosti a vzhledu, který připomíná postavy z fantasy literatury.

Jak na objev homo florensiensis zareagovali vědci?

Homo floresiensis byl fascinující zejména díky své malé velikosti, kdy dospělí jedinci měřili jen 1 metr. To vyvolalo různé otázky o tom, jak se vyvinul. Existovaly intenzivní debaty o tom, zda Homo floresiensis byl samostatný druh nebo zda představoval nemocný či zdegenerovaný jedinec jiného druhu (Homo erectus).

Objev přispěl k pochopení toho, jak rozmanité mohou být druhy rodu Homo. Lidská evoluce zahrnovala různé větve a různé druhy mohly existovat souběžně. Vznikly teorie o izolovaných populacích a adaptivním vývoji na malých ostrovech. To nám říká hodně o evoluci.

Kdo byl homo denisova?

Denisovan je druh raného člověka, jehož fosilní zbytky byly nalezeny v Denisově jeskyni na Sibiři. Tento druh byl poprvé popsán až v roce 2010 na základě analýzy DNA z kostní hůlky a zubů.

Denisovci žili přibližně před 300 000 až 50 000 lety a jsou známí především díky svému genetickému vlivu na moderní lidi. V současnosti víme, že Homo denisova se křížil s moderními lidmi i neandertálci. Dnes máme genetické důkazy o jejich vlivu na některé současné populace, především v Oceánii a v části Asie, kde denisovci přispěli k genetickému dědictví místních lidí.

Máme více archaických druhů homo?

Můžeme uvést Homo antecessora ze Španělska, což byl předchůdce Homo heidelbergensis.

Mimo těch, které jsme v našem seriálu už zmínili, bych ještě uvedl Homo naledi z jižní Afriky. Pak možná i Homo ergaster, což je v podstatě varianta Homo erectus. Homo rudolfensis je zase nejspíš varianta homo habilis. Homo sapiens idaltu byla přechodná fáze mezí Homo sapiens a Homo sapiens sapiens.

Z exotičtějších můžeme dodat třeba ještě homo georgicus, který byl nalezen na území Gruzie a vykazuje přechodné charakteristiky mezi habilis a erectus. Homo luzonensis z Filipín je podobný méně známý a méně prozkoumaný případ jako Homo floresiensis. Dále Homo rhodesiensis, Homo cepranensis, Homo longi apod.​ Otázka u těchto ale většinou bývá, zda si opravdu zasluhují separátní druhové jméno.

1 z 2

A dnes je jediným druhem rodu Homo moderní člověk?

Přesně tak.

Kam ti ostatní zmizeli?

Jejich zmizení je spojeno s různými faktory.

Neandertálci žili v Evropě a západní Asii, přičemž jejich vyhynutí se obvykle datuje kolem 40 000 let před současností. Důvody jejich vymizení zahrnují klimatické změny, konkurenci s moderními lidmi a možné genetické interakce. Neandertálci se s Homo sapiens křížili, a tedy jejich genetický materiál přežívá v dnešních lidech.

Homo floresiensis známý také jako „hobit,“ žil na indonéském ostrově Flores a vyhynul asi před 50 000 lety. Jejich vyhynutí (stejně jako vznik) je nejspíš způsobeno izolovaným prostředím ostrova a tedy omezenými zdroji.

Denisovci byli objeveni v Denisově jeskyni v Sibiři a žili asi před 300 000 až 50 000 lety. Jejich vyhynutí může být podobné jako u Neandertálců – konkurence s moderními lidmi a změny klimatu. Podobně i Denisovci se křížili s Homo sapiens, což se odráží v dnešním genetickém materiálu.

Mezi archaické druhy rodu homo patří ještě Homo erectus a Homo habilis. Kam zmizeli ti?

Homo erectus nezmizel náhle, ale spíše postupně vyhynul jako součást komplexního evolučního procesu. Moderní člověk byl zkrátka adaptačně úspěšnější.

Homo habilis byl jedním z nejranějších členů rodu Homo. Postupně byl nahrazen jinými, více vyvinutými druhy. Evoluční změny a adaptace vedly k vývoji novějších druhů, které lépe přizpůsobily změnám v prostředí a klimatických podmínkách. Homo habilis se tedy postupně vyvinul v další druhy nebo vymřel.

Jak vidíš, je to pořád o tom stejném.