Monika Preibischová se po dlouhé přestávce z ničeho nic objevila v Běchovicích na MČR v silničním běhu. Dokázala ji porazit pouze Eva Vrabcová-Nývltová. Krátce nato si na půlmaratonské premiéře zaběhla 1:16:17, což je letošní třetí nejrychlejší čas mezi českými ženami. A na závěr sezony se kvalifikovala a úspěšně absolvovala ME v krosu.
Od loňského podzimu jsme o tobě ze zdravotních důvodů rok skoro neslyšeli, teď ale znovu závodíš. Už je vše v pořádku?
Rok a půl jsem se v tom tak motala, nemoci se mi vracely. Za poslední dva roky jsem měla několik antibiotik, přestože jsem myslím nechávala dost času organizmu na zotavení a začínali jsme s trenérem opatrně. Pokaždé, když jsem se dostávala do formy, jsem znovu lehla. Začínala jsem neustále s přípravou od začátku a bylo to pro mě hodně těžké období. Nyní už trénuji téměř půl roku bez zdravotního výpadku a věřím, že ty vleklé problémy jsou za mnou.
Co může bežcům takhle dlouhá pauza dát?
Snažím se k tomu přistupovat s tím, že všechno zlé je pro něco dobré. Přesto nedokážu říct, že by mi to něco opravdu dalo.
Jaký vliv má intenzivní trénink na zdraví?
Riziko zranění nebo nemoci ve sportu samozřejmě je, jsou však věci, kterým se dá předcházet. Důležitou roli hraje odpočinek a regenerace, kompenzační cvičení a stěžejní je mnohdy poznat, kdy je potřeba ubrat a nějaký trénink třeba i vynechat. To je podle mě to nejtěžší, umět včas rozpoznat, kdy už je toho opravdu moc. Vrcholoví sportovci se mnohdy pohybují hodně na hraně. Navíc v době, kdy je člověk v největší formě, je zároveň také nejvíce náchylný k onemocnění.
Na podzim máš za sebou několik nádherných výsledků. Jak těžké je dostávat se po zranění znovu do formy? Dá se to nějakými triky urychlit?
Pro každého (nejen) sportovce je těžké být nemocný nebo zraněný, vždy ale záleží na povaze zdravotního problému a délce tréninkového výpadku. Když je člověk zraněný, je ve většině případů možné se určitým cvičením nebo jinými pohybovými aktivitami udržovat v kondici, takže návrat do tréninku nemusí být tak těžký. Při nemoci, když nemůžete nic než polehávat a posedávat, je to v tomto ohledu mnohem horší, také pro psychiku.
Triky pro urychlení podle mě neexistují. Právě naopak, je třeba to neuspěchat a začínat adekvátně k prošlé nemoci/zranění, zvláště když je riziko návratu zdravotního problému. Když pak můžete zase sportovat, bývají ty pokroky většinou rychlé. Přesto trvá, než se člověk dostane zas do stavu, kdy se může postavit na startovní čáru. Vše chce svůj čas a je třeba mnohdy upravit i plánované starty.
Řada běžců se nechce smířit s nemocí nebo zraněním a trénuje i přes různé indispozice dál. Může mít někdy přeběhávání zdravotních problémů smysl?
Jsou určité drobnosti, které se dají přeběhat nebo spíše řešit při tom, že se dál trénuje, ale žádný opravdový problém určitě ne. To si pak člověk zadělává na větší komplikace, které pak vyžadují delší tréninkový výpadek. Vždycky záleží na okolnostech. Když někdo má za sebou celou přípravu a zbývá mu jeden závod, ten nejdůležitější, na který se třeba celý rok připravuje, pak s pomocí doktorů nebo fyzioterapeutů se dají některé problémy dočasně potlačit, ale po tomto startu je třeba věnovat dostatečný čas řádnému léčení. Tady ale mluvím o akcích typu MS, OH nebo možná ME, na nižší úrovni to podle mě za to zdraví nikdy nestojí! Já třeba nechápu běžce, kteří nastoupí do závodu v Čechách s antibiotiky. Myslím, že v těchto případech by měl být trenér ten první kdo má rozum a závodníkovi to zakáže.
Tvým letošním vrcholem bylo právě proběhlé ME v krosu, kam ses kvalifikovala. Bylo to těžké?
ME bylo hodně rychlé. Trať byla sice celkem rovinatá, ale vzhledem k povrchu a krátkým prudkým kopečkům byla dost náročná. Byla to však dobrá zkušenost a závodů v takovéto konkurenci by bylo dobré absolvovat během roku více.
Nedávno jsi s Adamem Hlouškem (bývalý středotraťař) spustila projekt SmartRunning.cz. O čem to je a komu to má pomoci?
Projekt SmartRunning.cz s námi dělají ještě další dva prvoligoví běžci. Naším cílem je pomáhat hobby běžcům různých úrovní, aby svůj trénink zefektivnili, protože pokud je trénink pravidelný a má určitý řád, můžete při stejném časovém vkladu dosáhnout lepších výsledků a posouvat se dál. A nezáleží na tom, jaký je váš cíl. Jestli chcete zlepšit výkonnost, zhubnout, smysluplně využít volný čas nebo zlepšit svůj životní styl a zdraví. Jde nám o komplexní a individuální přístup a rádi bychom vytvořili komunitu běžců, kteří se budou pravidelně scházet, společně běhat a diskutovat o tréninku, závodech, aj.
Od listopadu pořádáme 1x týdně společné tréninky, které jsou otevřené pro každého a přístupné zdarma. V současné době se scházíme každé úterý v 18:30 na Ladronce. Našim členům navíc připravujeme individuální tréninkové plány, poskytujeme výživové poradenství a sportovní diagnostiku (stanovení laktátové křivky).
Jaké máte plány do budoucna?
V roce 2016 plánujeme spustit veřejné tréninky na Praze 3. Chceme dále uspořádat cyklus seminářů o tématech souvisejících s běháním (o trénování, regeneraci, výživě) a v návaznosti na běžecké tréninky také pár menších závodů v Praze. V roce 2016 navíc chystáme 3-4denní soustředění v Mariánských Lázních.
Víme, že slušně běhá i tvůj bratr Jan. Jak se vyrovnává s tím, že ho poráží mladší sestra?
Bratr začal běhat výrazně později než já, někdy v 25 letech tuším. Předtím si dost užíval studentského života a pak, než ho chytlo běhání, jezdil hodně na kole. Na to, že běhám lépe než on, je snad zvyklý, ale dělá mu radost, že se v průběhu let ke mně výkonnostně přibližuje. Samozřejmě běhání nevěnuje tolik jako já, i když musím říct, že se pro to hodně zapálil. Motivovalo ho, jak se rychle zlepšoval a když mě párkrát v menších závodech porazil, udělalo mu to radost.
V zákulisí se mluví o tom, že bys mohla příští rok poprvé běžet maraton. Co je na tom pravdy?
Pokud půjde vše podle plánu a zvládnu se na něj přes zimu připravit, tak chci svůj první maraton běžet již v půlce dubna. Je to pro mě veliká výzva a hlavní cíl příští sezony.
Už jste s trenérem vybrali konkrétní závod?
Ano, mělo by to být 17.4. v polské Lodži.
Co se s maratonem změní (změnilo) v tvé přípravě?
Ta změna bude zejména ve větších objemech a dlouhých tempových bězích. Na zvyšování objemů mě trenér postupně připravuje již několik let, i tak jsem zvědavá jak na maratonský trénink budu reagovat.
