Domů Ostatní Rozhovory Zuzka Krchová: pomohlo, když jsem začala sypat

Zuzka Krchová: pomohlo, když jsem začala sypat

0

Zuzka Krchová je všestranná běžkyně, o které z médií slyšíme hlavně v souvislosti s během do schodů, ve kterém závodí po celém světě a patří tam ke světové špičce. Jdou jí ale jakékoliv technicky náročné běžecké vytrvalostní disciplíny. A když v lednu uvidíte blond hlavu ve Vltavě, nemusíte volat pohřební službu, to si Zuzka jen šla zaplavat.

Zuzko, v sobotu jsi absolvovala skymarathon v Livignu, kde ses oproti loňsku zlepšila o desítky minut, tento týden tě čeká MS v horském maratonu. Jak takovou zátěž tvoje tělo zvládá?

To se uvidí. Ale myslím, že to bude ok, nechci to zakřiknout, ale jsem na tom asi o mnoho lépe než před rokem, kdy jsem po Livignu nemohla ani chodit a letos jsem si šla druhý den zaběhat.

Nás v tomto rozhovoru ale bude zajímat hlavně tvoje doména, towerrunning. Jsou horské maratony a běh do schodů v něčem podobné?

Myslím, že ne. Možná jen to, že je to oboje nahoru.

Až budeš závodit v neděli v Krkonoších, kde jsou časté výběhy se schody, poběžíš po nich nebo vedle?

Tak to ještě nevím, v závodě se uvidí, ale asi to budu kombinovat.

A co tě vlastně baví víc – běh do schodů nebo běh v horách?

Takhle jednoduše na to nelze odpovědět, každá disciplína je úplně jiná. Schody jsou pro mě o moc jednodušší, je to za pár minut hotové, druhý den mě obvykle nic nebolí. Na schodech zbožňuju tu možnost cestování po celém světě. Dají se tu taky vydělat nějaké peníze.

Hory jsou úplně o něčem jiném. Závody jsou často dlouhé i kolem 5 hodin, bývá to opravdu náročné, může to být dost nebezpečné, pocit v  cíli je pak ale o to lepší. Skoro během každého závodu mám chvíli, kdy jsem rozhodnuta, že s horami končím; že toto nemám zapotřebí. Pak ale přijde krásný rychlý seběh, výhled na skály a jezera a za nic na světě bych neměnila. Člověk se dostane do tak krásných míst… Hory jsou moje závislost.

Pojďme ale zpět ke schodům. Jak vlastně závod v probíhá? Většinou se startuje intervalově a pro postupující ve dvou fázích. Je tomu tak vždycky?

Každý závod je jiný, záleží na tom, jak to má organizátor připravené. Obvykle se ale startuje intervalově např. po 30 sekundách, bývá rozběh a pak finále.

Má technika výběhu schodů nějaká specifika?

Asi ne, dost záleží na typu schodiště, ale technika bývá občas zásadní, např. to jak si pomůžete rukama o zábradlí může udělat v součtu desítky sekund, což vás může posunout o několik míst.

On si někdo zabradlím nepomáhá?

Pokud je závod rychlý a krátký, např. do 30 pater, tak vás zábradlí naopak může zpomalovat.

Mění se technika s postupujícím závodem?

Tak ideální je asi běžet zhruba pořád stejně. Rozhodně se nevyplácí závod přepálit. Ale ke konci už to občas bývá takové ploužení, například když jsou závody delší než 40 pater.

Když jsme u té techniky… Jsou rozdíly mezi závodnicemi? Například opírání se o kolena, přeskakování schodů, způsob odrazu, zmíněné používání zábradlí apod.

Pokud se budeme bavit např. o prvních 10 – 20 závodnicích ve světovém žebříčku, tak budeme běhat v zásadě asi podobně. Větší rozdíly jsou určitě při skyrunningu.

Musíš být dobrá běžkyně na to, abys mohla uspět i v towerrunningu? Resp. jaké bys měla mít předpoklady?

Schody jsou silová a dynamická disciplína. Běží se to v anaerobním prahu. Snažím se proto dbát na rychlost a sílu. Sprinteři by se mi tedy asi smáli, čemu říkám rychlost a síla, ale pro takové ultramaratonce by to mohl už být problém.

Jak se na to vlastně dá trénovat? Běháš schody i mimo závod?

Moc ne, spíš běhám kopce, jezdím na horském kole. Určitě by bylo ale dobré schody do tréninku zařazovat.

A máš vyhlídnuté nějaké dlouhé tréninkové schodiště doma na Smíchově?

Běhám občas z Radlické nahoru na Malvazinky, má to myslím 70 m převýšení, tak alespoň něco.

A co posilování? Je potřeba?

Já nijak neposiluji.

Běhá se jen na budovy nebo i jiná místa?

Závodů do schodů je spoustu, někdy i venku. Ale ty, co jsou zařazeny do světové série jsou jen v budovách.

Které vyběhnuté budovy pro tebe byly nejzajímavější?

Spíš než o budovy jde o ta místa, kam se člověk dostane. Díky schodům jsem měla možnost procestovat kus světa a toho si strašně moc vážím.

Byla jsem v Kolumbii, Číně, Singapuru, Taiwanu, zážitek je běžet na Eiffelovku. Ráda bych v příštím roce běžela na Empire, tam je mimo jiné hromadný start, tak to si neumím moc představit.

Až na ten Empire se ale normálně běhá intervalově, takže pozice soupeřek nevidíte. Dokážeš po závodě posoudit, jak jsi zaběhla, nebo je to vždycky překvapení?

Většinou to poznám podle toho, že v cíli cítím krev v krku. To je znamení, že jsem se vydala na maximum.

Letos se ti náramně povedl vrchol sezóny na MS v Taipeii, kde jsi získala bronz a o kousek vylepšila předloňské umístění. Běželo se 91 pater a 2870 schodů. Jak dlouho to trvá?

Myslím, že jsem běžela kolem 13-14 minut?

Ne, bylo to 15:37 🙂 Tedy patro za 10 sekund, počítám-li správně a nebo 3 schody za sekundu. A před tebou byly dvě ženy. Je ta špička v towerrunningu už stabilní? Tj. znáte se dobře nebo může kdykoliv překvapit někdo nový?

Většinou se známe a pořadí bývá obvykle stejné. To, že Belotti byla ale druhá a že běžela schody, mě dost překvapilo, znám ji z hor z vertikálního kilometru, ten běhá skvěle.

Schody a vertikální kilometr asi budou mít hodně společného… Jsou tato mistrovství otevřená nebo se musíš nějak kvalifikovat?

Atlet musí být členem Towerrunningové asociace a myslím, že musí mít nějaké pořadí ve světovém žebříčku.

Byla Taipei101 nejvyšší budova, na kterou jsi běžela?

Ano.

Nebojíš se těch výšek?

Trochu ano, ale na schodech mi to určitě problémy nedělá, horolezec bych být ale asi nemohla

Takže po vyběhnutí se moc nerozhlížíš a běžíš dolů? 🙂

Výhledy si užívám a dolů, jezdíme výtahem

Máš místo, na které bys ještě někdy chtěla vyběhnout? Nebo vysněný závod?

Snů už jsem si splnila dost, ráda bych ale běžela na Empire State Building.

Udělala jsi najednou před dvěma lety velký skok ve výkonnosti, takže ses předtím jen flákala? (smích)

Nene, jen jsem začala trochu sypat… (samozřejmě, že ne, dělám si legraci). Nemyslím si, že bych se zásadně zlepšila před pár lety, jen jsem začala jezdit více po závodech po světě, ale myslím, že nijak zásadně jsem se nezlepšila. Poslední dva roky mi to běhá lépe, to ano, začala jsem běhat více v horách, zhubla jsem. Asi vše dohromady, těžko říci.

Šly s tím ruku v ruce i jiné změny? Třeba výživa?

Určitě. Začala jsem jíst méně a zdravěji.

Změnil tě nějak towerrunning?

Nevím, to se zeptej spíše někoho z mého okolí. Co vnímám já, tak mi to dalo strašně moc, člověka to cestovaní zocelí, rozšíří mu obzory, mám na každý závod úžasné vzpomínky, krásné zážitky. Díky schodům jsem se rozmluvila anglicky, dříve jsem se mluvit styděla a na gymplu jsem prolezla se čtyřkou. Teď si v angličtině zařídím vše, co potřebuji. Díky schodům jsem poznala taky spoustu nových lidí, naučila se hodně nových věcí. Myslím, že mě to v životě dost posunulo, rozhodně to není jen o běhání.

Představa silničního maratonu nebo 10000 m na dráze tě neláká?

Dost jsem uvažovala o tom, že bych v příští sezoně potrénovala na silniční maraton, ale letos po závodě na 10 km jsem to odpískala, nemám na to morál. Jsem asi prostě líná. Aby to člověk běhal na úrovni, musí absolvovat spoustu monotoních tréninků a to by mě ubilo, já se potřebuju bavit.

Pomáhá ti při sportu nějak to, že jsi fyzioterapeutka (Poznámka: Zuzka má vlastní ordinaci Fyziokinesis)? Např. při prevenci zranění, technice běhu atd.

Určitě, moc se na sobě učím.

Máš profesní deformaci, že by sis na závodech nadměrně všímala, jak technicky správně ostatní běží?

Asi trochu ano. Když se nudím, tedy například při zmiňovaném závodě na 10 km, jsem zaregistrovala, že pozoruji běžce před sebou a přemýšlím, co mají za obtíže a proč takto došlapují atd. Občas se mi to stává i při chůzi na ulici, ale to je asi normální.

Ok, tak já se tě zeptám, co dělám špatně, ale radši po rozhovoru 😀 Mimochodem, chodí za tebou do ordinace spíš běžci nebo jiní klienti?

Mám spíše běžce, protože se v běžeckém prostředí pohybuji nejvíce, ale samozřejmě léčím i klasické pacienty – bolavá záda, stavy po úrazech atd.

S jakými typy zranění do tvé ordinace zavítají sportovci nejvíce?

Jde nejčastěji o funkční poruchy např. něco někde tahá, bolí, obvykle se to děje jen při specifické zátěži. Časté jsou také vyvrknuté kotníky, natržené achillovky.

Které rehabilitační pomůcky by měl mít každý běžec doma pokud nějaké?

Tahle to asi nelze říci, ale téměř každému doporučuji roller.

Na které si dávat naopak pozor, abychom se nezranili?

Opatrná bych byla např. na aplikaci elektrického proudu za účelem podpory regenerace svalu.

Většinu sportovců limituje bránice a to že neumí dýchat. Co s tím a jak to změnit?

S tím to tvrzením úplně nesouhlasím. Když to hodně zjednoduším, většinu běžců limituje spíše to, že se hrbí, ale i to, má souvislost s nevhodným zapojením bránice, která má také posturální funkci, ne jen dechovou.

Můžeš našim čtenářům vysvětlit, co je to muskuloskeletární systém a co všechno ovlivňuje v našem těle?

Velmi to zjednoduším. Jde o svaly, vazy, kosti, šlachy. Mnozí z nás by si mohli myslet, že tento sytém má souvislost jen s pohybem, ale to je omyl. I svaly a to jak se pohybujeme, může dost zásadně ovlivnit např. činnost vnitřních orgánů a různé pochody v těle např. trávení, psychiku, gynekologické záležitosti nebo imunitní systém. Tělo je velmi důmyslné.

Poznáš podle chůze, že má někdo problémy třeba s ledvinami a ani o tom neví?

Tak takový jasnovidec opravdu nejsem, ale z toho jak chodíme, stojíme se dá vyčíst mnohé a ne jen co se fyzické úrovně týká.

Které sporty bys doporučila jako obecně vhodné pro tělo?

Takhle to asi neplatí. Dříve se obecně doporučovalo plavání jako lék na zdravá záda. Tak to není. Pokud budete mít nějakou asymetrii nebo problém, projeví se obvykle při všem – ať budete sedět, plavat, běhat nebo jezdit na kole.

Obecně bych doporučila pestrost pohybu, pro běžce je dobrá občas joga, aby se napřímili, protáhli.

A máš nějakou jednoduchou radu na závěr, jak si udržet zdraví, kterou běžci nedodržují?

Asi jen to, sportujte s radostí, sport si užívejte, nepropadněte technice. Je škoda koukat více do hodinek a sledovat tepovku, než koukat po krajině a užívat si radost z pohybu. Vnímejte více své tělo a své pocity, to je důležitější než tréninkový deník.

Zkoušeli jste towerrunning?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno