Triatletka Petra Kuříková: „nesnažte se jen plnit plán, nebudete mít z tréninku radost“

Petra již v šesti letech začala plavat. K triatlonu ji přivedlo ale až jedno zlaté bazarové kolo, které dostala k Vánocům a pak na něm vyhrála Olympiádu dětí a mládeže v Brně. Běh nikdy nemusela řešit, prostě ji to šlo nějak samo.  S trenérem je vždy kamarád – snaží se být zodpovědná. Při běžeckém tréninku je jejím sparingem maminka (která ji ještě pořád dokáže prohnat). Výčitky ji nedovolí v tréninku něco ošidit, ale přece jenom raději závodí. Čím větší závod, tím  lepší atmosféra.  Její sportovní vzor je Usain Bolt – sportem se chce bavit a zároveň být tak dobrá. To o sobě sama napsala 25ti léta triatletka Petra Kuříková.

Mamka musí být tedy pěkně rychlá…

Přesně tak, moje mamka je osoba, která mě zná úplně nejlíp. Nejlepší kamarádka a osobní trenérka v jednom. Tato spolupráce má své výhody, mamka má stále motivaci se hýbat a já mám super sparinga. Samozřejmě, že už to se mnou nemá tak jednoduché, regenerační klusy běháme společně, jinak na mě mamka spíš už jen dohlíží.

„Trénink vyžaduje disciplínu. Je potřeba si den rozplánovat. Dojíždíte do práce autem? Nebo byste mohli sednout na kolo a dojet tam po svých?“

Byla to ona, kdo té přivedl ke sportu?

To se nedá tak úplně říci. Vyrůstala jsem do sportovní rodiny, taťka dělal vrcholově biatlon, mamka hrála nejprve basket a pak přešla k lehké atletice, kde konkrétně běhala 400m překážek. Ani jeden nechtěli, abych dělala jeden z těchto sportů, a tak mě přihlásili do plaveckého oddílu. Přesto jsem velmi často doprovázela mamku na atletický stadion, kde jsem si sama pobíhala.

Proč zrovna triatlon?

Zhruba po deseti letech ustavičného plavání ode zdi ke zdi jsem sama došla k názoru, že v sobě moc velký plavecký talent nemám. Přespolní běhy a atletické závody jsem vyhrávala bez tréninku a v plavání jsem byla ráda, když jsem se nominovala na MČR. Jablonecký triatlon má u nás velkou tradici – Renda Milichovský, Štěpán Chroustovský a Radka Vodičková byli vždy mou inspirací, že bych to taky mohla někam dotáhnout.

Dá se triatlonem uživit, nebo to bereš „jenom jako zábavu“?

Triatlon byl zpočátku můj koníček, který se však proměnil v životní styl a druh obživy. Nerada bych však říkala, že je to moje práce. Bez podpory rodiny a sponzorů by to nešlo. Člověk se navíc může kdykoliv zranit a pak o všechno přijít. Proto jsem se rozhodla, že chci dostudovat školu, abych měla jistotu, že se jednou budu moci živit i něčím jiným. Věřím, že veškerou dřinu a disciplínu, kterou v tréninku potřebuji, jednou zúročím i v budoucím povolání.

„Věřím, že veškerou dřinu a disciplínu, kterou v tréninku potřebuji, jednou zúročím i v budoucím povolání.“

Prý tě baví každý (i ten extra náročný) trénink. Tomu prostě nevěříme!

Mám ráda pocit, když jsem unavená, když mě bolí svaly, ráda posouvám hranice. Vážně se snažím si vždy užít každou minutu tréninku. Mám štěstí, že mám super rodinu. Když můj přítel vidí, že mi chybí chuť do tréninku, nepustí mě odejít dokud společně nenajdeme motivaci. Za to jsem hodně vděčná. Moje teorie je taková, že pokud se snažíte jen plnit plán a nemáte z tréninku radost, je to kontraproduktivní.

Kterého z dosavadních úspěchů si zatím nejvíce ceníš?

Největší radost jsem si letos udělala sedmým místem na světovém poháru v Cagliari.

A co plány na tuto a další sezónu?

Je fajn si vše plánovat dopředu, ale málokdy se dá vše splnit. Po loňské nepovedené sezóně, kdy jsem byla zraněná, jsem přestala plánovat. Stal se ze mně sportovec na volné noze. Překvapivě se mi o to víc začalo dařit. Mám určité představy, ale nemám chuť plánovat.

Dáš naším čtenářům nějakou radu jak s triatlonem začít?

Začátky jsou vždy nejtěžší. Teprve ten, kdo dokáže vytrvat, může sklízet odměnu. Moje rada je dělat všechno s radostí a vděčností, že se můžete hýbat.

“Úspěch je dostat to, co chceš. Štěstí je být spokojený s tím, co máš.”

Tři ne zrovna lehké disciplíny, které se ale ne dokonale kombinují… jak stíhat náročný trénink během týdne a chodit do práce?

Trénink vyžaduje disciplínu. Je potřeba si den rozplánovat. Dojíždíte do práce autem? Nebo byste mohli sednout na kolo a dojet tam po svých? Znáte ten pocit, když brzo ráno skočíte do vody a po hodině vylézáte s čistou hlavou a těšíte se na zaslouženou snídani? Jak nejlíp si vyčistit hlavu od starostí, než se jít večer po práci proběhnout?

Jak nejlépe regeneruješ na další závod?

Závody jsou pro tělo stresovou zálěžitostí, takže se snažím vyhýbat zbytečnému okolnímu tlaku navíc. Lidé občas řeší malichernosti místo toho, aby se radovali z každé minuty, kterou mohou prožít. Den po závodě obvykle zařazuji regenerační tréninky – volný běh, vyjetí na kole a nebo bazén. Dopřeji si dobré jídlo a užívám si rodinnou pohodu.

Řešíš nějak speciálně výživu?

Speciální je přehnané slovo. Dávám přednost čerstvým potravinám, nerada kupuji polotvary. Ráda do jídelníčku zařazuji i raw potraviny, zvykla jsem si na produkty od Iswari. Nedám dopustit na snídaňové směsy, nejsem milovníkem kávy, každý den začínám šálkem macaccina. To je můj startovač.

Máš nějakou speciální zbraň na závody? Jídlo, vybavení, nebo cokoliv jiného?

Řídím se pravidlem v jednoduchosti je krása. Nemám žádné speciální zbraně. Když je zima, nasypu si do treter na kolo pepř. Na závody používám lehce stravitelný agávový sirup, který ve formě gelů pro sportovce vyrábí Agave9. To mi naprosto vyhovuje.

Tvůj oblíbený citát, nebo moudro které ti kdokoliv během života předal?

„Úspěch je dostat to, co chceš. Štěstí je být spokojený s tím, co máš.“ Ani nevím, kde jsem si tohle moudro přesně přečetla, ale moc se mi líbí.

Jaký je tvůj životní a sportovní cíl?

Asi budu opakovat citát, který je o řádek výše. Snažím se být spokojená s tím, co mám. Věnuji se tomu, co mě baví, co mě naplňuje. Za to jsem moc vděčná.

Společně se spozorem Petry Kuříkové – Agave9 jsme si pro Vás připravili soutěž o 12ks nejlepších gelů na trhu.

Stačí jediné. Do konce přespříštího týdne nám dejte vědět po FB post, nebo sem pod článek opověď na otázku, jaké příchutě Agave9 prodává? (odpověď hledejte zde).