Přemek začal nejprve v dětství s plaváním. Na triatlonovou dráhu naskočil jako dorostenec a v juniorské reprezentaci v roce 2003 vybojoval nominaci na Mistrovství Evropy. Začal si tak mezi triatlonisty budovat jméno. Prvním velkým úspěchem bylo 3. místo v závodě Evropského poháru, který se konal roku 2006 v Turecku. V roce 2007 pak obsadil 5. místo na MS do 23 let.
Zlomovým okamžikem v Přemkově kariéře se stal rok 2010, kdy si dvakrát zopakoval úspěch v závodech Světového poháru ziskem pátého místa, a z nichž se mu započítávali body do olympijské kvalifikace. Přemkovy plány tak nabraly nový směr, kterým se stala účast na Olympiádě. Plány se zdařily a Přemek se stal členem českého olympijského týmu na Londýnské olympiádě v roce 2012. Samotný závod na olympiádě se sice Přemkovi nevydařil, ale rozhodně si nenechal vzít vítr z plachet. Na konci roku 2012 vyhrál Mistrovství republiky ve sprint triatlonu. Čtyřikrát po sobě vyhrál mistrovství republiky v triatlonu. Podařilo se mu získat i double, tedy vyhrál v Česku sprint i olympijský triatlon.
Vážně se rodiče báli, že by ses flákal po sídlišti, tak tě dali na plavání?
Je to tak, mamka byla z vesnice, takže městské nástrahy pro mládež byly obavou. Ale zpětně jsem za to velmi rád….
Počítání kachliček tě baví ještě doteď?
Plavecký objem šel bohužel hodně dolů a volný čas na dálkové plavání je dávno pryč, ale kdo ví, třeba se teď nějaký najde… Pořád je to srdcovka, ale se svou postavou bych stejně asi zase zmrznul… Každopádně plavání na volné vodě mám hodně rád a tím, jak teď trénuji míň v bazénu, tak mi je vzácné i to.
K plavání si pak přibral ještě běh a kolo… nelituješ?
Určitě nelituji. Dálkové plavání snad někdy ještě vyzkouším a jinak je triatlon určitě zajímavější, pestřejší a člověk s ním i mnohem víc cestuje.
Už máš ze sebe na kole konečně dobrý pocit?
Ten nebude asi nikdy, respektive ne tak dobrý, abych byl spokojen. Jsem někdy až moc ctižádostivej, takže je těžké dosáhnout svých cílů… Na druhou stranu testy potvrzují nárůst FTP (funkční práh) a i závodní zatížení ukazuje, že jsem na tom mnohem lépe.
Prý si byl trochu jak Lance Armstrong a dopingová kontrola u tebe pomalu bydlela – čím to bylo?
Občas to tak bylo. Začátek mé triatlonové kariéry byl díky jednomu pánovi hodně ovlivněn dopingovkami, které mě brali na každém závodě a potom asi 3 roky zpátky jsem byl testován do července 11x..pak už jsem si postěžoval přímo na Antidopingový výbor a pomohlo..Teď jak nejsem v repre už se mi po komisařích začíná stýskat…ale oni se určitě zase ukážou, minimálně na závodech kam se stále chystám.Ale doufám, že výsledky budou vždy lepší než u Lance 🙂
Myslíš, že triatlon může dělat “kdokoliv”? Nebo musí mít alespoň minimální sportovní minulost…
Kdokoliv může zvládnout triatlon objet. V jakém tempu a jakou vzdálenost to už je otázka jiná. Poslední dobou jsou hodně v kurzu Ironmany a překonávání sama sebe…tady už je ale určitě nutná příprava, to bych nikomu bez tréninku nedoporučoval!
Řekněme, že bych teď chtěl natrénovat na IRONMANa. Co bys mi poradil? (nebo řekl že to nemám vůbec dělat)
Důležité je si objektivně říct, co umíš, co dokážeš. Potom stanovit (nejlépe již s nějakým trenérem) harmonogram příprav, který závisí na časových možnostech. A podle toho vyjde, zda jsi schopný ho objet za půl roku nebo až za rok…a nebo vůbec. Pak se přihlásit a dodržovat mikrocykly a plnit tréninkové cíle. Samozřejmě je i nutné se zeptat své ženy, zda budeš mít i potom stejný názor 🙂
Z olympijským distancí se pomalu dostáváš na ½ IM distance. Měl jsi tohle v plánu už dlouho, nebo na to až teď dozrál čas?
Abych řekl pravdu ještě v září jsem všem říkal, že bezhákové triatlony jezdit nechci natož delší distance. Bohužel vyhazov z Centra sportu MVČR vše změnil a díky nabídce Triexpert MILT Týmu a rozhovorech se sponzory jsem měl celkem jednoduchý výběr – skončit s vrcholovým triatlonem a nebo začít dělat střední distance.
Jaký mezi nimi vidíš základní rozdíl? A která z těchto distancí tě baví více?
Omlouvám se všem co půlky dělají, ale mě to přijde nuda a že člověk nezávodí ale jen překonává sám sebe. WTS je celou dobu v laktátu, bolí vás to, nechutná vám to a každá chybička hraje roli… V půlce můžete chtít na 40.km na kole vzdát a pak ještě klidně vyhrajete….
Která disciplína rozhoduje? Nebo je tam stejná vyrovnanost jako teď v olympijském? Plavci se učí jezdit na kole a cyklisté zase běhat a plavat?
V OH triatloně už dneska není reálné, aby plavec byl během pár let na bedně, hrozně se to změnilo a přístup je profesionální ve všech disciplínách. V půlce člověk musí být nadprůměrný cyklista a kvalitní běžec. Plavání je poměrně stranou a to i díky relativně malému časovému podílu vzhledem k celkovému času závodu.
Tento rok jsi šel již svůj čtvrtý závod na 1900m plavání, 90km kolo a 21km běhu. Jak sis letošního Czechmana 2017 užil?
V cíli hodně 🙂 popravdě řečeno mi závod moc nesednul a kromě plavání to bylo spíše trápení. Naštěstí se sešlo štěstí v podobě dobré skupiny na kole, pekelného počasí pro závodníky zvyklé pouze na české podmínky a k tomu moje nesmrtelnost na běhu, kdy naštěstí tempo 3:50 běžím i v nejtěžší krizi… Takže s odstupem jsem spokojeny, že jsem první start v ČR na těchto tratích proměnil ve vítězství a že to bylo o cca 10min horší než jsem chtěl už neřeším 🙂
S prvním místem jsi spokojený, nebo jsi to “čekal”?
Když jezdíte po Evropě do TOP10 a jako nejlepší čech, tak nemůže chtít nic jiného než vítězství… Upřímně jakékoliv jiné umístění bych bral jako prohru, i když s Palem Šimkem by to byla čestná prohra 🙂
Za čím vidíš úspěch, že je už několikátý rok tento závod několik měsíců před startem zcela vyprodaný a přesto se nepyšní nálepkou série Challenge, nebo IRONMAN?
Czechman je bohužel závod pro malou masu lidí. 700 lidí by v poměrech Challenge či Ironman nezaplatilo pořadatelům ani náklady… Škoda, že propustnost tratě není větší, určitě by Czechman pokořil i 1000 triatletů na startu. Ale naprosto souhlasím s Tomášem Petrem – raději méně lidí a kvalitní fér podmínky než masovku, kterou trať nezvládne.
Kam ti můžeme přijet fandit na další závod a která distance to bude?
Chtěl jsem se ukázat na MČR v atletice tuto sobotu, bohužel zánět Haluxu mi to nedovoluje. Takže příštím závodem nebude nic menšího než Mistrovství Evropy ve sprintu v Düsseldorfu. Trochu zavzpomínat na rychlost a pokecat se známýma z ITU okruhu. V ČR se chci připravit na Challenge Prague, ale předtím to chce méně pracovat a více trénovat
Celý IRONMAN (třeba ten havajský) tě “ještě” neláká?
Dokončit jednoho celýho plnotučnýho chci, i když vím, že mě to bude hodně nudit.. Ale specializovat se na to určitě nebudu…
Kam směřuješ letošní rok?
Užít si ho naplno. Nejsem svázán reprezentační smlouvou, sbíráním bodů či nějakým povinným závodem…takže si vybírám závody, které mě lákají a kde je silná konkurence, abych se musel snažit. Určitě ale chci poděkovat i našincům a dát možnost rodině a kamarádům mě vidět doma.
Zážitek z olympiády musí být asi neskutečný… kdyby byla jediná věc kterou bys vypíchnul, co by to bylo?
Pořád je hodně silný zážitek z místní jídelny – otevřena 25h denně, nespočet teplého jídla, kuchyně od Asie, přes Evropu až k burgrům z MC… Ale s odstupem času vnímám i tu neskutečnou atmosféru na trati a možnost na tomto sportovním svátku startovat…i když úspěchem to neskončilo.
Kterých dosavadních úspěchu si ceníš nejvíce?
Ještě pořád závodím, takže jsem si žebříček umístění ještě neudělal…Opravdu nevím, který závod bych vypíchnul.
Už víš, co plánuješ dělat po konci karéry? Trenéra jako Filip Ospalý?
Já už více než 2 roky dělám eventy. Festival Sportu s návštěvností přes 5000 lidí, který se zaměřuje především na děti a mládež, potom Sportovní hry pro předškoláky. Poslední 2 roky jsem i ředitelem neziskovky, která je pod Nadací sportující mládeže… Takže kariéru někam směřuji ale je to jako v triatlonu – pokud se Vám do cesty připlete příležitost, tak je třeba o ní přemýšlet…takže kdo ví kde skončím, ale určitě to nebude jako trenér na plný úvazek. Nemám na to trpělivost.
Jak trávíš čas, který teď máš, když nemůžeš naplno trénovat?
Mělo by to být dle doktora Krauze jen do pondělí. A celkem se to hodí, protože 21.6. je Festival Sportu, velká akce které jsem manažer a aspoň je více času jej pořádně připravit.
Změnil jsi tým a začal pracovat, můžeš nám o tom říct něco víc?
Je to složitější, zůstal jsem stále v TTK Slavia VŠ Plzeň ale přidal jsem se do profesionální stáje Triexpert Milt team, která mi zapůjčila veškeré vybavení nutné na poloviční triatlony.
Kdyby sis mohl zazávodit s kýmkoliv na světe, kdo by to byl a proč?
Jsem v tomto moc materialistickej, takže žádný vzor nemám… Mně stačí když jsou na startu lepší triatleti než já, abych měl motivaci a ideální pokud mě u toho sleduje žena.
Co dělá Přemysl Švarc, když zrovna nesportuje?
Teď bohužel pracuje, pracuje a pracuje…Na zábavu není moc čas, ale těším se že se to změní. Chci mít konečně čas na svou ženu, na konzerty (Ska a Reggea) či výlety a nicnedělání…
Všimáš si okolo sebe, že je o triatlon obecně větší zájem? Z čeho myslíš, že to pramení? Na běžeckých tratích už to lidi “nebaví”?
Já myslím, že je to trochu jinak. Poslední dobou lidi konečně přijali aktivní styl života. Když srovnám množství veřejnosti venku jak sportuje nyní a před 3-5 lety, tak je to nárůst o tisíce procent. A pokud lidi běhaji a jezdí na kole, tak k triatlonu je to už jen kousek… Navíc u podnikatelů golfem a hendikepem nikdo neoslní, za to absolvování Ironmana je teď v kurzu…tak snad toho triatlon využije a bude u společnosti stoupat v žebříčku….
