Otužování je starou a účinnou metodou pro posílení imunitního systému organismu. Pod pojmem otužování rozumíme sprchování se studenou vodou, plavání ve studené vodě, v širším slova smyslu lze však za otužování považovat i saunování, celoroční provozování sportu v přírodě a další praktiky, kterými jsou třeba kryoterapie nebo zimní plavání
A protože se otužování výborně kombinuje s během, požádali jsme předsedu I. plaveckého klubu otužilců Praha, který je nejstarším a největším otužileckým klub v České republice pana Tomáše Prokopa o rozhovor.
Prý jste se k otužování (zimnímu plavání) dostal jak slepý k houslím, když Vás vyhecoval kamarád…
To je pravda, už jsem se sice nějaký ten rok sprchoval studenou vodou, ale pak přišla výzva od kamaráda – a tedy na počátku přímo plavání v ledové vodě byl letní hec, že na Vánoce půjdeme plavat k Národnímu divadlu v Praze do Vltavy. On to nakonec vzdal, mně tak ale otužování zásadně vstoupilo do života. Mojí první oficiální otužileckou akcí byl Memoriál Alfreda Nikodéma v roce 1998.
Jak se z “obyčejného člena” stane člověk předsedou klubu?
To tak nějak vyplynulo. Předchozí předseda to dělal 10 let, potřeboval si už odpočinout. Tehdy nás bylo v klubu jen asi padesát, žádná dlouhá fronta na funkci nebyla. Ono to asi víc bere, než dává, jinak to nejde, než to dělat “s radostí jako koníčka”. Byl jsem už pár let ve výboru klubu, tak jsem věděl, do čeho jdu, a toho předsedování jsem se chopil. To byl rok 2003 – a mimochodem, teď už nás je víc než 220.
Byla Vám napoprvé zima, když jste šel do Vltavy?
Nejen napoprvé. Otužilci ten chlad jen umí snášet, ne že by ho nevnímali.
Nejhorší je asi zima na hlavu, jak to otužilci řeší?
Hlavu vlastně neotužíte. Není na ní žádná vrstva, která by ji chránila. Proto je podle otužileckých pravidel i povoleno mít neoprenovou čepičku. Ale stačí ten chlad na obličej, hodně lidí hlavu vůbec nepotápí. Já jsem prvních 10 let hlavu také v podstatě nepotápěl – ale pak to najednou šlo.
Vadí otužilcům, když je “jaro” jako teď?
Ani ne, bereme to tak, jak to přijde. Ono to “jaro” ve vodě ani není moc znát – Vltava má teď stále kolem 4 °C, většina jiných otevřených vod ještě méně. Takže ve vodě odpovídajíc ročnímu období řádně panuje zima.
Komu byste otužování doporučil a proč?
Úplně všem, kteří jsou zdravotně v zásadě v pořádku, zejména jejich srdce. Před započetím plavání v ledových vodách je potřeba absolvovat sportovní prohlídku. Se sprchováním doma ale můžete začít klidně hned. Pokud se cítíte dobře, lehká studená sprcha vám neublíží. A proč se otužovat? Zdravotní přínos je obrovský. Po několika týdnech každý pocítí, že tělo je podstatně odolnější vůči nemocem z nachlazení, to je asi nejvýraznější a univerzální přínos otužování. Pozitivních zdravotních efektů je ale mnohem víc – a nelze nezmínit i to, že otužování skvěle osvěžuje i “ducha”. Opravdu výrazně – už jen po minutové studené sprše se člověku do těla vyplaví endorfiny a další “hormony štěstí”, takže se cítíte výborně. Jen to zkuste:-)
Dá se otužilectví kombinovat s během – doplňuje se?
Určitě, jako před každým sportem je vhodné se i před plaváním v ledové vodě rozcvičit. Někteří otužilci si před plaváním zaběhají, ale jít do ledové vody přímo rozhicovaný, to zase ideální není. Ovšem po plavání, to je běh na zahřátí vhodný. Dělá to tak spousta otužilců. A koneckonců, nedávno měla úspěšnou světovou premiéru nová soutěž – kryathlon, kterou pořádali naši kamarádi otužilci z I. PKO Praha. Kryathlon skloubil dohromady právě zimní plavání, běh a k tomu ještě běh na lyžích.
Prý ženy nemohou mít celulitidu, když se otužují, je to pravda?
Otužování dělá zázraky. Tento jsem ještě nezaznamenal, ale podívám se a dám vám vědět:-)
Otužilci jsou ale převážně “jen” starší lidé, ne?
Kdepak, úplný nesmysl. Tenhle pohled asi v myslích “diváků” zakořenil v dobách, kdy hlavní otužilecká akce, kterou lidé u nás registrovali, tedy vánoční Memoriál Alfreda Nikodéma, byl “pouhou” nesoutěžní akcí, plavaly se tratě 100 a 300 metrů. Do listopadové revoluce z této akce probíhaly dokonce přímé televizní přenosy, no a diváci si zapamatovali účastníky – tehdy asi opravdu převažovaly starší ročníky narození.
Od kulatého 60. ročníku, tedy od roku 2006, ale v rámci memoriálu plaveme i soutěžní trať na 750 metrů, na kterou pravidelně přijíždějí i plavci, kteří dříve o Vánocích odpočívali uprostřed soutěžní sezony. Realita je taková, že mezi otužilci jsou rovnoměrně mladí i starší, jen rozložení mezi pohlavími vyznívá pro muže v poměru asi 3 ku 1.
Dá se s otužováním začít už v raném věku? Komu přináší největší prospěch?
S mírnou formou otužování je možné začít už u kojenců. V rámci koupele je možné děti otírat vlažnou žinkou, jak děti vyrůstají, tak v rámci hry lze postupně přidat i studenější sprchu. Tedy co snesou, aby to pro ně byla spíš legrace. Získají tak k otužování kladný vztah. A největší prospěch? Prospěch přináší otužování úplně všem, bezesporu. A největší přínos asi pocítí ti, kteří měli dříve často nějaké rýmičky či kašle, …a když se začnou otužovat, najednou zjistí, že nemoci jsou pryč…
Je pravda, že je v několikastupňové vodě tepleji než venku, kde je třeba deset pod nulou?
Možná by na to odpověděl někdo jinak, ale mně to tak nepřijde. Voda odnímá tělesné teplo asi 25-30 krát intenzivněji, než vzduch, takže v opravdu ledové vodě se vám zhruba za minutu chladem například skroutí prsty. Ve vodě vám tedy tepleji nebude, i když je pravda, že když jste jen v plavkách na břehu a přidá se ostrý ledový vítr, tak to příjemné rozhodně není, …a do té vody vlastně rád vlezete.
Vltava už prý kvůli kaskádě nemůže zamrznout…
Ano, od padesátých let minulého století Vltava v Praze nezamrzá. Ze Slapů proudí v létě v zimě stále voda o přibližně 12-ti °C, takže v létě, když voda doputuje do Prahy, máme ji “teplou” jen mezi 16-19 stupni, v zimě pak sice není tak chladná, jako mají vodu ledovou jinde, ale zato nám umožní plavat i tehdy, když jsou rybníky i řeky kolem pod ledem.
Kolik stupňů vlastně může mít nejméně voda?
Pokud je tekoucí nebo slaná, může mít až mínus 3 stupně.
Je velký rozdíl, když má voda 1°C, nebo 5°C. Poznáte Vy osobně ten rozdíl teplot?
Ale ano, rozdíl to je znatelný, pozná ho každý. Obecně platí, že kdo je schopný plavat ve vodě 5 °C, vleze i do té jedničky. Ale reakce těla na chlad v té jedničce jsou mnohem rychlejší a také je člověk za stejný časový úsek jinak “pobitý”, než v pětistupňové vodě. Ta jednička člověka vysaje mnohem víc, takže délku pobytu ve vodě je potřeba upravit podle toho, jak je otužilec celkově připravený i momentálně disponovaný.
Už se někdy někomu něco stalo?
Naštěstí nepamatuju nic definitivně tragického z toho důvodu, že by otužilec přecenil své síly. Občas se stalo, že to někomu ten den moc nesedlo, ve vodě byl déle, než by měl, ale pak naštěstí vždy včas zasáhli záchranáři na člunech nebo lékař se sanitním vozem – to jsou pořadatelské povinnosti, které každý organizátor otužilecké akce musí splnit. Za ty dlouhé desítky let, kdy se u nás otužilecké akce pořádají, se už ale i několikrát bohužel stalo, že někdo při soutěži nebo přesněji bezprostředně po ní zemřel. To ovšem přímo nesouviselo s “otužilectvím” – mrtvice mohla plavce skolit i doma u televize… Ale ať končíme optimisticky.
Na další naší akci nic smutného nečekáme – teď v sobotu 28. února pořádá náš klub Mistrovství České republiky v zimním plavání v prsařském způsobu. Plave se v nevyhřívaném bazénu pražského Plaveckého stadionu Podolí, šampionát začíná slavnostním nástupem v 10:20 hodin a všechny zájemce zveme, ať se za symbolických 10 Kč přijdou na ty údajné “starce” podívat!:-)
