Jan Janů – držitel sedmého nejlepšího času na Velké Kunratické

Jan Janů je jedním z nejlepších českých vrchařů. Již několik let závodí v reprezentačních dresech na mistrovství světa i Evropy. Závodí za Hvězdu SKP Pardubice a letos se mu potřetí v řadě povedlo vyhrát legendární závod Velká Kunratická.

Tři starty na Velké Kunratické, tři vítězství a také historicky sedmý nejlepší čas (11:20.1). Spokojenost?

Samozřejmě, jsem velice spokojen. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo podařit. Spíše jsem vždy vzhlížel k těm, kteří něčeho takového dosáhli, teď se to děje mně. Ovšem vyhrávat závody je jedna věc, lámat tam traťové rekordy je věc druhá. Na tomto závodě je traťový rekord natolik kvalitní, že si upřímně nemyslím, že by bylo v mých silách ho překonat.

Jaká byla letošní Velká Kunratická 2018? Podmínky byly asi nejlepší za poslední dobu, viď?

Počasí dlouhodobě přálo, takže se nechalo očekávat méně bláta na trati, méně vody v potoce. Bohužel se mé předpoklady nenaplnily. Každé počasí má svá úskalí. Když je přimrzlo, může to místy klouzat, ovšem zem je ztvrdlá, takže ve výbězích a sebězích bota lépe drží. Když je teplo, nahrává to rychlejším časům pouze teoreticky, v prudkém výběhu i seběhu je zem měkčí a bota zcela nedrží. Takže úplně jednoznačně nelze říci, jaké počasí je pro tento typ závodu nejlepší.

„Někdy mě kopce také hodně bolí. Jaké si to v kopcích uděláš, takové to máš. Jak se říká, v kopcích nezabíjí vzdálenost ani sklon, ale tvá zvolená rychlost.“

Jak Kunratickou bereš? Je to závod jako každý jiný?

Ano, VK beru jako každý jiný závod. Snažím se zaběhnout maximum, ovšem nějak speciálně na něj netrénuji. Jelikož je tento závod tolik mediálně sledovaný, tak je to spíše taková prestiž tento závod vyhrát, jinak závody typu MČR, SP, ME a MS jsou pro mě důležitější.

Musíme využít příležitosti a zeptat se na nějaké tipy a triky. Pojďme rozdělit závod na čtyři úseky. První od startu pod Hrádek – jaká je nejlepší strategie?

Nevím, zda jsem ten pravý na rady a triky pro tento závod. Na tuto otázku by nejlépe uměl odpovědět Zwiefelhofer Vlastimil, který jako jediný dokázal tuto trať zaběhnout pod 11 minut. Pokud bych měl na tuto otázku odpovědět podle sebe, jak to běhám já, tak jelikož je to krátký závod a startuje se v intervalech, je potřeba vyběhnout rozvážně a zároveň poměrně svižně. Je potřeba při běhu přemýšlet. Pokud dobíhám nějakého závodníka, dívám se dopředu, zda ho budu mít kde předběhnou, pokud ne, musím zvážit, zda vynaložené úsilí navíc pro dřívější předběhnutí mě nebude stát moc sil, které by mě mohli v závěru chybět. Pokud vidím, že nebude závodníka možné předběhnout, tak trošku zvolním a dobíhám ho volněji, abych zbytečně neplýtval silami. Je to věda ale první část se snažím běžet hlavou.

Na Hrádek a dolů z něj…

Jelikož jsem na kopce zvyklý, tak mi nevadí se do kopce trochu zakyselit. Ovšem i tady je zapotřebí běžet hlavou, aby se mi podařilo vybojovat vhodnou pozici pro seběh.

Co následná rovina a poslední kopec?

Na této rovině je dobré neběžet ještě naplno. V tuto chvíli nejsme časem ani v polovině závodu. Tato pasáž trati je široká, takže zde běžím spíše na pocit

A pak nás už čeká jenom rovinka a seběh do cíle…

Ta jenom rovinka a seběh do cíle, je pěkně dlouhá část závodu. Pokud se závodníkovi podaří pošetřit síly na tento úsek, tak dokáže hodně získat, v opačném případě, hodně ztratit.

Jakou typ obuvi bys na tento závod doporučoval?

Myslím si, že ať už je počasí jakékoliv, tretry jsou zde dobrá volba. Důležitá je hlavně bezpečnost závodníka. Seběh z hrádku je dost nebezpečný, takže na VK volím jedině tretry. Letos jsem běžel v tretrách mizuno geo splash 6 red, pokud nemá někdo svou oblíbenou značku treter, tak tyto tretry doporučuji.

Proč jsi závod začal běhat až “tak pozdě”?

Je pravda, že jsem tady poprvé běžel ve svých 22 letech. Nikdy předtím mě to ani nenapadlo, vždy jsme v tomto termínu závodu jezdívali na soustředění. Když se mi ale naskytla příležitost zde běžet, tak jsem neodmítl a teď sem jezdím moc rád.

Máš změřené, jakou rychlostí běháš druhou polovinu trati? Trvá ti nějakou dobu dostat se po třetím kopci do tempa nebo jdeš hned naplno?

To by byl určitě zajímavý údaj, bohužel to změřené nemám. Chvíli mi trvá, než vyklepu z nohou laktát z posledního kopce, ovšem to je otázka pár desítek metrů, pak se snažím běžet, co to dá.

Kde bereš sílu do běhů do vrchů ty? Víme, že máš rád dlouhé výběhy v lesích a kopcích v tvé domovině na Vysočině…

Sílu do nohou si myslím, že získávám jak běháním v terénu a kopcích, tak také rád jezdím na kole, což je na sílu také dobrý prostředek.

„I když je to vše o té stejné podstatě a to běhání, tak právě ta pestrost různých možností, jak trénovat, je zábavná.“

Jak moc tě jako vrchaře kopce vlastně bolí? Nebo je to už rutina?

Asi kopce vnímám jinak než běžci, kteří nejraději běhají po rovině, ovšem není to vždy, že by to byla pro mě procházka růžovou zahradou. Někdy mě kopce také hodně bolí. Jaké si to v kopcích uděláš, takové to máš. Jak se říká, v kopcích nezabíjí vzdálenost ani sklon, ale tvá zvolená rychlost.

Velká Kunratická je profilem specifický závod. Každý rok vidíme, že někteří běžci, které normálně porážíme, končí daleko před námi a naopak. Pro jaký typ běžce je ten závod ideální? A kdo naopak pohoří?

Je to natolik specifický závod, že před startem se nedá říci, kdo na této trati poběží rychle a kdo se tady bude trápit. Podle mě tento závod spíše sedne více univerzálnějším běžcům. Je zde potřeba skloubit rychlost, sílu i vytrvalost. Jsou to protichůdné vlastnosti, ovšem když se podaří najít nějaké optimum, tak si myslím, že je pravděpodobnost úspěchu na VK větší.

Vlastimil Zwiefelhofer běžel před 39 lety lehce pod 11 minut. Kunratickou nicméně cizinci moc neběhají. Našel bys dnes ve světě někoho, kdo by rekordní čas hravě překonal? Co třeba elitní stýplaři jako Kipruto nebo Mekhissi?

To by bylo zajímavé srovnání, rovinatou pasáž by běželi mnohem rychleji než my, to je bez debat, ovšem jak by si poradili s prudkým výběhem a seběhem, to je teď diskutabilní. Podle mě by tady mohli zaběhnout rozhodně zajímavý čas.

Běžel jsi nějaké podobné závody jako Kunratická?

Ano, velice podobný závod tomuto závodu je Malá cena Velké Verandy v Chocni, tady se také startuje intervalově a zdejší trať mi také sedí. Letos se tam opět chystám, běží se to v neděli 2.12.2018.

Často tě vídáme i na silnici nebo na dráze. Který typ závodů je pro tebe nejdůležitější?

Na dráze běhám pouze stýpl, silnici mám spíše jako doplňkovou, pro mě jsou priorita běhy do vrchu.

V tréninku běháš úseky od 200 m po 5 km, chodíš tempové běhy, dlouhé běhy, fartleky, vybíhané či skákané krátké i dlouhé kopce. Je něco co ještě neděláš? (smích)

Díky tomuto všestrannému trénování jsem více univerzální běžec a hlavně, mám pestré tréninky. I když je to vše o té stejné podstatě a to běhání, tak právě ta pestrost různých možností, jak trénovat, je zábavná.

Taky víme, že rád od běhu regeneruješ na trecích v horách. Dáš nám nějaký tip kam si jet vyčistit hlavu?

Já mám moc rád Alpy, ovšem všechny hory jsou krásné, všude si běžec nebo turista najde krásná místa. Konkrétní tip si netroufám dát, protože každý preferuje něco jiného.

Letos sezóna asi pomalu končí. Co tvé plány na ty příští?

Plány na příští sezonu ještě úplně nemám, čekám až bude zveřejněná termínovka SP. Pokud se mi příští rok podaří nominovat na ME a MS v běhu do vrchu, tak bych tam chtěl zaběhnout i nějaký solidní výsledek. Pokud mi to vyjde, tak bych také rád běžel Dolomitenmann. Těch závodů bude hodně, ovšem tyto, to jsou ty pro mě nejdůležitější.