Ano párkrát už jsem tohle spojení slyšel, nebo si ho přečetl. Určitě to zní velice zajímavě, ale zatím na tohle spojení zapomeňme a zůstaňme na dráze a to hlavně na 1500m.
Po přechodu k Jiřímu Sequentovi by tomu sice vše napovídalo, ale mé starty na silnici či krosu jsou pouze kvalitní trénink. Možná je to i o tom, že běžecká společnost není zvyklá naše nejlepší středotraťaře potkávat na zablácených krosech či mokrých a promrzlých silnicích. Já si myslím, že je to minimálně škoda a možná i špatně. Já sám tento styl přípravy mám velice rád. Jen jsem tuhle cestu na čas opustil, protože jsem byl veden jinak.
Podzim je období tvrdé přípravy, je to hlavně o nabírání objemu a krosy jsou ideální prověrka sily, vytrvalosti, vůle a taky psychické odolnosti, kterou každý běžec potřebuje. Přirozeně nám to zapadá do přípravy. Stejně jako v mém případě i orientační běh, na kterém jsem vyrůstal. Proč se v prosinci neproběhnout na nějakém silničním závodě, když už jste v přípravě docela daleko a úseky už neběháte úplně pomalu.
Vím, že je úplně něco jiného běhat opakovaně kilometry než běžet 10km v kuse, ale právě tohle vám hodně pomůže do dalšího tréninku. Stačí si v hlavě vše dobře nastavit a pak si jen, třeba jako v mém případě, říct, že 10x1km za 2:55 vůbec nic není, když jsem tohle tempo zvládl v kuse. A hned ten trénink jde líp. I proto jdeme touhle cestou.
Velmi důležité je také nachystat se na to vše i po psychické stránce, protože pokud si myslíte, že je to špatně a do krosu nebo silnice se vám nechce, pak jsem přesvědčený o tom, že ani nemá cenu na start chodit.
Třeba ve Španělsku, Velké Británii či USA je tento styl přípravy zcela běžný a mně se líbí. Ale jak jsem řekl už na začátku, stále jsem na dráze a proto je třeba si v pravý čas říct dost a musí se přejít do kvality.
Ukončím to myšlenkou, která bude možná odpovědí pro ty, kteří mají rádi konkrétní čísla. Pokud chcete být minimálně evropský mílař, nemůže pro vás být 10km okolo 30min (možná i pod) nic neřešitelného. Naopak, měla by to být ,,pohoda“ :-)).
