Evoluce člověka a běh (6) – Které pohyby člověka charakterizují

Šestým pokračováním se zabýváme evolucí člověka. Přišel čas podívat se, které pohyby nás jako lidi charakterizují. Je jich překvapivě mnoho!

Už jsme se zabývali chůzí a během, ve kterých excelujeme. Pojďme to ještě shrnout. Jsme v chůzi a běhu nějakým způsobem unikátní?

Už minule jsme zmínili, že chůze a běh jsou hodně odlišné pohyby. Přesto je mnohé spojuje.

Lidé jsou v chůzi i běhu vytrvalci, což dokáže jen pár dalších živočichů. Máme pro to uzpůsobené tělo jak už víme z předchozích dílů.

Na rozdíl od jiných dvounohých živočichů jako jsou ptáci, je lidská chůze a běh jedinečně plynulá a koordinovaná. Chodíme po celé délce nohy s přenosem váhy od paty k prstům, což je efektivní způsob pro dlouhé vzdálenosti.

Kombinace bipedalizmu a energetické efektivity u obou těchto pohybů je u člověka skutečně unikátní. To žádný jiný organizmus neumí.

Pojďme se podívat na další typicky lidské pohyby, které se začali vyvíjet u Homo erectus. Zajímavou disciplínou je házení. Člověk hází předměty úplně jinak než ostatní druhy. Například nemá nataženou ruku. Kyčel a rameno jsou naprosto odlišné. Co k tomu přispělo? Jak a kdy k tomuto vývoji došlo? Předpokládáme, že to bude nějak souviset s bipedalizmem…

Ano, člověk umí házet velmi přesně a s velkou silou. Žádný jiný druh se nám v tom nevyrovná.

Vývoj házení u člověka souvisí s přechodem na bipedalismus, který uvolnil ruce pro nové úkoly. Vzpřímená chůze uvolnila ruce k házení, a dlouhé končetiny zlepšují účinnost. Anatomické změny, jako flexibilnější rameno a přizpůsobená ruka, umožnily lepší švih. Tyto úpravy se vyvinuly u Homo erectus a Homo sapiens a byly klíčové pro lov a obranu. Schopnost házet se začala vyvíjet přibližně před 2 miliony lety.

Souvisí házení také s vývojem prvních nástrojů? Nebo nástroje vznikaly ještě dříve?

Schopnost házet pravděpodobně přispěla k vytváření a používání jednoduchých nástrojů, protože efektivní manipulace s předměty vyžaduje precizní ovládání rukou a koordinaci.

První kamenné nástroje (jako je třeba Oldowanská industrie) se datují přibližně k 2,6 milionu let před současností. Tyto nástroje vznikly ještě před výrazným rozvojem házení, ale schopnost házet mohla ovlivnit jejich použití a zdokonalování.

Je známo, že vynálezem luku a dalších technologií lovu přestal být potřeba běh na uštvání zvěře. Nastaly kvůli tomu nějaké fyziologické změny v neprospěch běhu? Začali jsme tehdy pomalu ztrácet tuto schopnost? 

Změny spojené s přechodem k technologiím jsou jen malé. V oblasti svalstva došlo k mírnému úbytku vytrvalostních svalů, které byly klíčové pro dlouhé běhy. V kosterní struktuře se objevily adaptace, které lépe vyhovovaly novým způsobům pohybu a méně důrazu na běh. Termoregulační systém se také trochu přizpůsobil, ale stále zachovává vysokou efektivitu v regulaci tělesné teploty během intenzivní aktivity. Tyto změny jsou důkazem adaptace na nové způsoby lovu a technologické inovace, ale nejsou natolik radikální, aby zásadně ovlivnily naši základní schopnost běhat.

Pojďme ke 4. pohybu. Jak je na tom člověk s nošením těžkých břemen?

To je další známý člověčí pohyb, ve kterém je člověk skvělý. Celé je to zase výsledkem evolučních přizpůsobení kosterní struktury, svalstva, držení těla a rukou. Začít mohly už u Homo erectus, který se začal více specializovat na použití nástrojů a přenášení předmětů. Nošení těžkých břemen bylo důležité pro přežití, protože umožnilo efektivní shánění potravy, stavbu přístřeší a transport důležitých materiálů.

Někde jsme četli o tanci a jeho komplexitě u člověka. Vyskytuje se u jiných živočichů nebo je to také typické pro nás?

Tanec zahrnuje koordinaci celého těla, rytmus a často i improvizaci, což jsou pohyby, které mají pro člověka význam jak kulturní, tak sociální. Tento druh komplexního pohybu není přítomný v takové míře u žádného jiného druhu.

Máš nějaké příklady k porovnání?

Rajky, pavíci a řada dalších ptáků jsou známí svými složitými „tanečními“ pohyby během námluv, kdy samec předvádí složité choreografie, aby zaujal samici. Tyto pohyby často zahrnují pohupování těla, třepotání křídel nebo zobáku a k tomu i vizuálně nápadné peří.

 

Stejně tak některé druhy ryb provádějí pářící rituály, při kterých tančí okolo svých partnerů. Tyto pohyby slouží k přilákání pozornosti a ukázání jejich vhodnosti k rozmnožování.

Včely používají tzv. „včelí tanec“ k předávání informací ostatním členům úlu o směru a vzdálenosti zdrojů potravy. Tento tanec je složitou formou komunikace, při níž včela vykresluje pohyby ve tvaru osmičky, což ostatním včelám napovídá, kam se vydat.

Někteří primáti jako šimpanzi provádějí pohybové aktivity, které mohou vypadat jako tanec, zvláště při rituálních projevech nadšení nebo při sociálních aktivitách v tlupě.

Dále třeba delfíni, velryby, žáby nebo hmyz.

Ani jeden z těchto příkladů nedosahuje ani zdaleka komplexity tance u člověka.

Pojďme na 6. pohyb. Co úchop?

Ano, to je další unikátní skill člověka. Vděčíme za to opozici palce vůči ostatním prstům. Tento pohyb je základem pro všechny druhy složitějších činností, jako je psaní, malování nebo opracovávání nástrojů.

A jemná motorika? Jak unikátní je?

To je v podstatě totéž co úchop.

Lidské ruce a prsty jsou naprosto geniálním inženýrským počinem. Je až neuvěřitelné, co evoluce dokázala do relativně malých rukou všechno umístit a jaké materiály dokázala vyvinout. Naše moderní technologie se tomu nepřibližují ani z 1%.

Schopnost provádět velmi přesné a koordinované pohyby prstů, jako je hraní na hudební nástroj, psaní na klávesnici nebo chirurgické zákroky, je naprosto výjimečná pro člověka. Jemná motorika vyžaduje vysokou úroveň koordinace mezi mozkovými centry a svaly ruky. Však také malým dětem trvá roky, než se jemnou motoriku jejich mozek naučí.

Umíme nějaké další typické pohyby?

Možná bych zmínil to, že lidé také používají složitá gesta rukou a obličeje pro komunikaci. To zahrnuje například znakovou řeč, která je plně rozvinutým jazykem, nebo různé kulturní gesta, která mají specifický význam.

Dále možná to, že jsme schopni chodit na špičkách a udržovat rovnováhu, což je pohyb využívaný například v baletu. Tento druh balancování a jemné kontroly těžiště je pro člověka jedinečný a není viděn u jiných živočichů.

Chodit po špičkách jiná zvířata neumí?

To ano. Nicméně mají anatomickou strukturu přizpůsobenou této formě pohybu. Zatímco chůze po špičkách u lidí je vědomá a energeticky náročná, pro mnoho zvířat je to přirozený způsob pohybu, který jim zajišťuje rychlost, tichost a efektivitu. Zvířata jsou pro digitigrádní chůzi anatomicky přizpůsobena, zatímco lidé nikoli.

Ještě tě napadá něco?

Už mě napadá asi jen to, že dokážeme provádět úkoly, které vyžadují složitou koordinaci mezi zrakem a pohybem rukou, jako je míření, psaní nebo sportovní činnosti, například míčové hry.

Takže jsme identifikovali minimálně 9 unikátních pohybů! To jde ne?

Ano, proto jsme tam, kde jsme!

Mají ostatní organizmy nějaké své typické pohyby? Je člověk unikátní v tom, kolik typických pohybů má?

Různé organismy mají vlastní pohyby, které jsou přizpůsobeny jejich životnímu stylu a evolučním potřebám. Lidský pohyb je skutečně unikátní svou rozmanitostí a univerzálností.

Mnoho jiných zvířat ale má specializované pohyby, které jsou důležité pro jejich přežití.

Máš nějaké zajímavé příklady?

Spoustu. Určitě tě taky napadnou. Tak třeba pár opravdu triviálních, které bychom skoro ani nedocenili:

• Létání u ptáků. K tomu jsou přizpůsobena jejich křídla, lehká kostra a svaly. Létání umožňuje ptákům efektivně hledat potravu, migrovat na velké vzdálenosti a unikat před predátory.
• Ryby a plavání. Tělo ryby je efektivní ve vodním prostředí. Využívají svalové vlnění podél těla a pohyby ocasní ploutve k dosažení rychlosti a manévrovatelnosti.
• Savci jako gepardi mají extrémně specializovaný běh, který jim umožňuje vyvinout nejvyšší rychlosti mezi suchozemskými zvířaty.
• Kopytníci jako gazely nebo antilopy skáčou dlouhými skoky, aby se vyhnuli predátorům.
• Šplh a houpání na stromech u primátů.
• Hadi a plazení.
• Hmyz má samozřejmě nepřeberné množství pohybů kam se podíváš. Variabilita čehokoliv u hmyzu je ostatně neskutečná.

Lidé jsou ale unikátní v tom, kolik různých pohybových vzorců zvládnou a využívají. Tento rozsah pohybů je spojen s naší komplexní anatomií a mozkem, který dokáže koordinovat složité pohyby, a také s naším kulturním vývojem.

Když jsi zmínil hady – víš, že umí asi 7 různých pohybů?

Jaké to jsou?

Mají 5 pohybů po zemi: standardní boční vlnění, v úzkých prostorech umí pohyb vpřed pomocí natahování a stahování, na sypkých površích umí boční navíjení, dále plížení vpřed pomocí postupného stahování svalů a boční skluz. A další minimálně dvě pro lezení po stromech: ocasem uchopí strom a předkem jdou nahoru a také nedávno objevená nová varianta šplhu, kdy se zaháknou sami o sebe jako laso:

 

Pokračovat v tomto seriálu

<< Evoluce člověka a běh (5) – Kam zmizely druhy našich předků