“Ahoj holky, vím, že spíš běháte, ale možná byste chtěly zkusit novou výzvu. Kamarád Kuba vlastní CrossFit Hometown a rád by vám nabídl možnost zúčastnit se intenzivního měsíčního začátečnického kurzu. Chceme zbořit mýtus, že je to jen klučičí sport”.
To byl stručně obsah zprávy, která nám přistála na Facebooku. To bychom to nebyly my, abychom výzvu nepřijaly. Barča, která uz z CrossFitem měla zkušenost z Holandska, vyzkoušela pár lekcí v CrossFit Hometown přes Vánoce a pak opět frnkla pokračovat do země tulipánů. Lenka, která se přes Vánoce válela na indonéských plážích, uvítala možnost dostat se po dovolené rychleji zpět do formy a seznámit se s novou aktivitou (a taky zjistit co na tom ta Barča má :-)) V lednu tedy zahájila kurz pro začátečníky.
Jak na tento hit posledních let nahlíží Holky ve formě? Každá trochu jinak, přečtěte si postřehy nás obou.
Lenka (úplný začátečník, CrossFitem do ledna nepolíbená):
Přede mnou bylo 12 lekcí CrossFitu pro začátečníky. Vlastně jsem ani přesně nevěděla, co všechno znamená CrossFit. Jak jsem záhy zjistila a doptala se, je to skoro všechno. Nejenom různé cviky, ale na soutěžích se může objevit i běh, plavání nebo třeba hod krikeťákem. CrossFit kombinuje funkční trénink s váhami s vlastním tělem, základy gymnastiky, vzpírání, cvičení s kettlebelly, posilování, běhání, skákání a mnoho dalšího. Ale abych nepředbíhala. Na tomto kurzu se sešla partička asi 12 lidí, většinou holek, což mě překvapilo. Řikala jsem si, že asi fakt platí „strong is the new sexy“ :-). Lidi to byli od pohledu milí, což se potvrdilo v průběhu kurzu. Došlo i na legraci. Nebyl tam skoro nikdo, kdo by byl úplný nesportovec, téměř každý už se před tím nějak „hýbal“ a něco dělal. Trenér nás většinou docela chválil, že nám jde trénink nových cviků rychle. Asi zažil i horší skupinky :-). No a trenér! Na první lekci se nás ujal přímo majitel CrossFit Hometown, Kuba. Milý a sympatický mladík, kerý má se cvičením a vedením lidí velké zkušenosti. Tou milou tváří jsem se ale neměla nechat zmást, dokáže být i přísný, když chce (a je to třeba). A v mém případě to občas třeba bylo. Kdyby na mě nehoukl víc nahlas, asi bych se nedonutila ty dřepy dělat až dooooooooolu. Jinak se nám ale střídali i další trenéři a trenérky, takže to bylo dost pestré, což bylo fajn. Každý má trochu jiný styl.
Jestli jsem čekala, že se každou hodinu totálně sedřu, tak jsem se spletla. Kurz pro začátečníky je hlavně o tom, naučit se správně techniku jednotlivých cviků, které se dále pilují a jejich intenzita a zátěž se pak při opravdovém tréninku samozřejmě zvyšuje. Divili byste se, jak pro mě bylo těžké udělat správně třeba dřep. Řekla bych, že ho úplně dobře bez tréninku neudělá nikdo. Proto je super věnovat dostatek času právě nácviku techniky. Ta je základ pro zdravé cvičení. Člověk vstřebá i spoustu pojmů, které se v CrossFitu používají a seznámí se se systémem cvičení. Každou hodinu jsme se věnovali něčemu jinému, dostali jsme se i k veslování. Ale abych úplně nekecala, vždycky na závěr si pro nás trenér připravil WOD (workout of the day) a to nám dalo docela zabrat, ikdyž to trvalo třeba jen 7 minut. Vždycky šlo o sérii cviků, které se dělaly buď na počet opakování nebo na čas.
 |
| Správná obuv je základ |
Hlavně jsem ale zjistila, že CrossFit je o lidech a s jakou partou cvičíte. Musím říct, že v CrossFit Hometown panovala vždycky moc příjemná přátelská atmosféra a o tom to je. Potkala jsem tam třeba trenérku Lu Gregorovou, kterou jsem znala předtím jen z Instagramu. Seznámily jsme se a jsem za to moc ráda, protože je hrozně milá. Další zajímavý člověk, se kterým jsem se díky kurzu setkala, je Magdalena Nácovská, autorka veganské kuchařky Fitness Brokolice v kuchyni. Už mám její kuchařku doma a jen při listování se mi sbíhaly sliny. Protože sportuje, dobře ví, co tělo potřebuje, ikdyž se stravujete trochu jinak.
 |
| S Lu Gregorovou |
Taky mě bavilo pozorovat pokročilejší skupinku, která cvičila před náma. Když jsem přišla dřív, užívala jsem si jejich nadšení, se kterým šli do každého cviku.
Jsem moc ráda za tuto zkušenost a možnost přičichnout malinko ke CrossFitu. Ale musím přiznat, že to není úplně pro mě. Ráda posiluju, ale asi trochu jemněji. Nevadí mi si do něčeho občas bouchnout a pořádně se vyřádit, ale nejsem typ na zvedání činek. Takže na další kurz už jsem nepokračovala. Ale popravdě musím říct, že se mi občas zasteskne po tom autentickém prostoru, kde se cvičilo. Tělocvična v bývalém skladu ode mě dostala palec nahoru. CrossFit má něco do sebe a je to velice specifický sport. Je to taková jedna velká rodina, komunita lidí, kterou spojuje obrovská motivace – makat na sobě a být lepší. A to se mi na tom líbí.
Kdo o CrossFitu přemýšlíte a nemáte s ním zatím zkušenosti, určitě doporučuju kurz pro začátečníky absolvovat, vůbec nezáleží na vaší aktuální kondici, zlepšovat se budete individuálně, každý v rámci svých možností. Nebojte, trenér na to dohlédne 😉 Aspoň si pořádně osaháte všechno nářadí, které bude vaším společníkem na dalších tréninzích. Noví začátečníci mají šanci opět v květnu. Pro více info mrkněte SEM.
Barča (zkušená CrossFiťačka):
Když se CrossFit poprvé objevil, moc jsem tomu nevěnovala pozornost. Tehdy jsem začínala více běhat, chodila do fitka a na kruháče a svalnatá holka tehdy nebyl zrovna ideál krásy. Nedalo mi to a před třemi lety jsem šla poprvé na ukázkovou hodinu do pražského CrossFit clubu. Nemůžu říct, že mě koncept celkově nezaujal, ale prostředí bylo takové ponuré a hned se mi zastesklo po mé kruháčové partě. Vyzkoušeno, otestováno, ale zatím své sportovní aktivity měnit nebudu. Připomněla jsem si ale své oblébené moto – nikdy neříkej nikdy a věděla jsem, že někdy v budoucnu CrossFit ještě dostane šanci.
Poslední dva roky byly ve znamení běhání, kdy vše vygradovalo minulou zimu rozhodnutím se poctivě připravit na maraton a zaběhnout čas pod 3 hodiny. Začala jsem spolupracovat s trenérkou a plně se soustředila na běhání. Na kruháče jsem chodila stále 4 x týdně, ale díky dynamice a variabilitě to byl ideální doplněk k běžeckým tréninkům. Když se na to zpětně dívám, tak tomu sama nerozumím, jak jsem mohla běhat týdně mezi 100-120km! Sama jsem měla strach, obavy z toho, že přijde den, kdy se probudím a při pohledu na běžecké boty se mi udělá zle. Měla jsem cíl, datum, vzdálenost, konkrétní závod a byla rozhodnutá tomu vše obětovat. Do toho se mi zamotal pracovně – osobní život a někdy v červnu jsem měla nastoupit na evropské centrále Nike nedaleko Asmterdamu. Jedna věc byla jistá, nenastoupím dřív, jak po plánovaném maratonu. Naštěstí to časově tak vyšlo, odběhla jsem maraton a za dva dny letěla s kufrem směr nový život v Holandsku.
Proč tohle ale vše píšu…ten moment přišel, nenápadně, pomalu ale dostihlo mě to, denodenní běhání mě přestalo naplňovat. Souvisí s tím samozřejmě i změna prostředí, jiné možnosti, co se týče míst na běhání, omezenější možnosti než v Praze. Bojovala jsem s tím a nechtěla jsem si to připustit, já běžecký blázen a přestalo mě běhání těšit?! Byla jsem přesvědčená, že to překonám, že to je jen nějaké aktuální pobláznění mysli. Rozhodla jsem se pokračovat pod vedením trenérky na dálku a aktuální běžeckou pasivitu překonat. Snažila jsem se, ale cítila jsem, jak mě to ničí. Mnohem více mě bavilo cvičit, posilovat, začal mě lákat CrossFit. Po několia týdnech jsem se trenérce svěřila, je to úžasný člověk. Podpořila mě, dodala mi sílu, energii a pozitivní náladu do života. Sama mi řekla, že se nemám nutit, mám běhat pro radost, když budu chtít a když chci teď cvičit a věnovat se tomu, ať se tomu věnuji. Život je krátký na to, abychom dělali něco, co nám nepřináší radost. A tak jsem se rozhodla, běhat budu jen doplňkově a chci se zaměřit na CrossFit a zdokonolovat se v tomto směru.
Na centrále máme Crosstraining 3x týdně, je to v podstatě CrossFit, ale ne v klasickém CrossFit gymu, ale v tělocvičně. Většina civků je tedy buď s vlastní váhou, nakládací činkou a nebo kettlebellem. Byl to skvělý start a utvrdilo mě to v tom, že to je to, co chci teď dělat. Motivuje mě zvědat váhy, dělat rychle angličáky, zvládnout kvalitní poctivé kliky a vnímat, jak se mi mění tělo. Crosstraining je super, ale chtěla jsem k tomu přidat i poctivý nefalšovaný CrossFit a zadařilo se. Našla jsem CrossFit gym Hilversum který je od práce 15 minut na kole a majitel CrossFitu tomu rozumí. Šla jsem k němu na 3 ukázkové lekce a věděla, že to je ono, to teď chci dělat, chci být dobrá, lepší, vlastě chci být nejlepší! Koupila jsem si členství a těší mě pocit, že jsem nejenom členkou CrossFit klubu , ale hlavně pravidelný účastník WOD lekcí.
Přes Vánoce jsem měla pauzu, ale nezahálela jsem a chodila na CrosFit do nového gymu CrossFit Hometown na Podbabě. Při sepisování novoročních předsevzetí, jsem CrossFitu věnovala samostatný bod, ano, chci se tomu věnovat. Baví mě to, naplňuje, nejsem úplně nejhorší a našla jsem skvělou partu lidí, kteří mají podobné cíle jako já – makat na sobě.
Na CrossFit teď chodím 4x týdně a k tomu 3x týdně na Crosstraining v práci, ne vždy to tak samozřejmě vyjde, ale tohle je můj ideální stav. Do toho zařazuji ještě běh, bikram jogu a NTC lekce. Je to tak, má to podobně nebezpečný průběh jako moje běhání. Když už, tak na maximum, ale já to prostě asi jinak nedokážu. Je to tak skvělý pocit, když si přidáváte jeden kotouč za druhým, trenér vás hecuje a vy uděláte dřep, mrtvý tah…s váhou, kteru jste si do té doby ani nedokázali reálně představit. Po tréninku jdete spokojeně k tabuli, zapíšete váhu, čas za který jste splnili WOD (workout of the day) a jdete spokojeně do šatny.
Už jsem si i vysloužila přezdívku, v práci na crosstrainingu mi říkají, ‘’machine’’ 🙂, no nevím jestli by mi bylo sympatičtější třeba ‘’Barbie’’ nebo ‘’Bejby’’, ale vím, že to myslí pozitivně směrem k vahám které zvedám a že do každé hodiny jdu naplno. V CrossFit gymu mi zase říkaji Speedy Gonzales :-), jsem totiž jediná, která má ráda běh a když je běh zařazený do WOD, tak se raduji a užívám si to.
Uvidíme, jak se má CrossFitová cesta bude v nadcházejících měsících ubírat, pokud mě to bude pořád bavit, tak jako teď, budu se zlepšovat, určitě se nebudu bránit třeba nějakým místním závodům. No co už, Nekolovu nikdo znát nebude, tak i když to bude propadák, tak už ty lidi nikdy nepotkám 🙂!
Nejvíce mi v žaludku leží muscle-up, neumím ho, nejde mi to, štvě mě to a chci ho umět! Také chůže na rukou je spíš komické představení, než souvislý kontrolovaný pohyb. Vždy je na čem pracovat a nejdůležitější je, si věřit, vytrvat a odměna v podobě úspěchu se určitě dostaví.
Kromě samotného cvičení, teď řeším i stravu ( jak jinak, já věčný experimentátor 😀 ), co bych teď měla jíst, abych měla dost síly. Knížek o Paleo stravování, whole 30 programu, mám hodně, většinu z nich i poctivě nastudouvanou, ale maso a jeho příprava mi je pořád proti srsti. Jím vejce, občas šunku, uzeného lososa, ale abych si doma dělala pečeně a různé masové pokrmy, na to se necítím. Možná to přijde, možná ne…Dávám si pozor hlavně na cukry, které se snažím co nejvíce omezit a naopak navýšit bílkoviny v podobě tofu, tempehu, bílků a šunky.
Co říci závěrem, kdo o Crosffitu přemýšlíte, ale třeba se necítíte, kašlete na vaše předsudky!!! Žijeme jen jednou a každý někde musí začít! Nebojte se toho! Najděte si nejbližší CrossFit gym, zajděte si popovídat s trenérem, upřímně mu řekněte o vaší aktuální kondici, co jsou vaše cíle a proč chcete CrossFit vyzkoušet. Pokud je to správný trenér a profesionál v jedné osobě, určitě vás neodmítne, ba naopak, pozve vás na nejbližší trénink.
#StopExercisingStartTraining
