Garmin Forerunner 630
Zatím se jen seznamujeme. Proč ale čekat několik měsíců, než se pořádně seznámíme, když se už teď oťukáváme. Tohle jsou moje první pocity a dojmy. Budu průběžně aktualizovat.
Hodinky můžete koupit zde: GARMIN FR 630. U Garminu na webu najdete taky technické parametry, nemá smysl je opisovat.
Smysl ale určitě má kouknout na YOUTUBE videa, která ukazují, co nového tyhle hodinky přináší do běhání a hlavně do jeho vyhodnocování.
Jak umí FR630 měřit aktuální kondici při zatížení?
Jak umí FR630 měřit laktátovou křivku?
Nové sledování běžecké techniky
Jak umí FR630 měřit stress score?
Aktualizace 30.11.2015-měření ANP
Hodinky můžete koupit zde: GARMIN FR 630. U Garminu na webu najdete taky technické parametry, nemá smysl je opisovat.
Smysl ale určitě má kouknout na YOUTUBE videa, která ukazují, co nového tyhle hodinky přináší do běhání a hlavně do jeho vyhodnocování.
Jak umí FR630 měřit aktuální kondici při zatížení?
Jak umí FR630 měřit laktátovou křivku?
Nové sledování běžecké techniky
Jak umí FR630 měřit stress score?
Aktualizace 30.11.2015-měření ANP
První dojmy:
Tyhle hodinky váží víc než nic.
Přesnost záznamu GPS je naprosto vynikající. Odzkoušeno na okruhu, kdy se trasa běhu fakt kopírovala přes sebe, žádný skotačení po poli vedle cesty, žádný hrabičky jako když vždy běžím jinou cestou. Prostě ten záznam je perfektní.Však se podívejte na odkazu níž sami.
Stress score-super informace ohledně toho, zda je dobrý zvolnit, protože tělo toho má fakt dost a nebo naopak můžeš přidat a opřít se do tréninku protože jsi jen zrovna línej. K měření se využívá statický test na 3 minuty, kdy stojíš na místě, bez hnutí a čekáš. Už jen to čekání na výsledek může způsobit nežádoucí stress, tak bacha na to. Díky novému tepáku HRM Run2 hodinky při tomto testu měří variabilitu tepu. V menu hodinek se tato funkce ukazuje jako Connect IQ aplikace. Hned mě napadlo jí z nich vydolovat a nahrát do Fenix3. To ještě vyzkouším.
 |
Oscilace běhu a jeho efektivita-nově hodinky ukazují poměr mezi délkou a výškou kroku a měří tak jeho efektivitu
Zatížení levá/pravá noha-nový tepák měří jak rovnoměrně běžec zatěžuje nohy. Já běhám asi víc po levý, taky mě na ní všechno bolí.
 |
| test ANP |
Ukazatel ANP prahu - teprve vyzkouším, je na to v menu přímo položka včetně instrukcí jak běžet aby test dopadl objektivně, už teď mě ale napadá, že bude super si jednou za měsíc, v odpočinkovém týdnu tohle zkusit, aby člověk věděl, jestli se někam posouvá.
update 30.11.2015-vyzkoušeno. Celý test probíhá v pohodě, hodinky srozumitelně podávají instrukce jak běžet. V podstatě na začátku absolvuješ cca 10minut na zahřátí, pak odpípají konec rozklusu a určí, v jakém tepu máš běžet následující 4 minuty. Hodinky to striktně hlídají a pokud tep jde nahoru nebo dolů tak akusticky i vibrací signalizují. Po 4 minutách odpípají další interval a určí nový tepový rozsah. Tohle se opakuje 4x a nakonec vyplivnou údaj. Mě ukázali ANP na TF 168 a tempu 3:34/km. V hodinkách se dá také nastavit automatické zjištění, tedy není nutné projít tento test ale stačí běžet trochu drsnější trénink. O víkendu jsme teď udělali obdobný test na jiném běžci, tentokrát to bylo s kilometrovými intervaly. Výsledek byl TF 163 a tempo 4:00/km. Vzhledem k tomu, že je po závodní sezoně a tento běžec má osobák na maratonu 2:44hod, tak by údaj mohl být + - správně. Ještě to budu zkoušet a korigovat.
update 30.11.2015-vyzkoušeno. Celý test probíhá v pohodě, hodinky srozumitelně podávají instrukce jak běžet. V podstatě na začátku absolvuješ cca 10minut na zahřátí, pak odpípají konec rozklusu a určí, v jakém tepu máš běžet následující 4 minuty. Hodinky to striktně hlídají a pokud tep jde nahoru nebo dolů tak akusticky i vibrací signalizují. Po 4 minutách odpípají další interval a určí nový tepový rozsah. Tohle se opakuje 4x a nakonec vyplivnou údaj. Mě ukázali ANP na TF 168 a tempu 3:34/km. V hodinkách se dá také nastavit automatické zjištění, tedy není nutné projít tento test ale stačí běžet trochu drsnější trénink. O víkendu jsme teď udělali obdobný test na jiném běžci, tentokrát to bylo s kilometrovými intervaly. Výsledek byl TF 163 a tempo 4:00/km. Vzhledem k tomu, že je po závodní sezoně a tento běžec má osobák na maratonu 2:44hod, tak by údaj mohl být + - správně. Ještě to budu zkoušet a korigovat.
měření VO2max-nyní už standard u sporttesterů Garmin
odhad výkonnosti při tréninku-ukazuje údaj po cca 10 minutách běhu, jak jsi na tom
Connect IQ-nekonečná studnice, kde se objevují nové vzhledy hodinek, uživatelsky konfigurovaná datová pole, doplňky k aplikacím v mobilu. Prostě vše, co dělá chytré hodinky chytrými.
nabíječka-malá, kompaktní, skladná. Jednoduchý klip
výdrž-podle Garminu16hodin, zatím netestováno. Každopádně tyhle hodinky budou komfortně stačit na kratší ultra do 100km.
Testování pokračuje...
Překlad: Reid Coolsaet běží maraton v Berlíně ( 6.místo / 2:10:28 )
Moc často nenarazím na podrobnější rozbor závodů u top běžců, přesto tenhle chlapík ukázal, že umí nejen velmi rychle běhat, ale i psát o svém počínání na trati. Tak jdeme na to! ( Jedná se o volný amatérský překlad )
Maraton v Berlíně
27.9.2015
Pár postřehů zatímco si dávám klobásku a palačinky...
Teplota byla ideální, na povětrnostní podmínky si nemůžu stěžovat ( přesto nejspíš budu ) . Trať byla rovinatá, fanoušci v pohodě.
Vodiči byli připraveni na čas 65min do poloviny závodu, což zhruba odpovídá tempu 3:05/km. Po pár kilometrech jsme byli ve velké skupině, mohlo nás být 20?
První pětka byla trochu pomalejší (15:32), takže mi bylo jasné, proč se cítím tak v pohodě.
Mezi 5km a 10km jsem se obával, že se dostanu do problémů, protože jsme pocitově dost zrychlili. Druhou pětku jsme dali za 15:12, což mě povzbudilo, protože jsme se dostali pod tempo a mohli trochu zvolnit na úroveň 15:20-15:25 a opět si trochu odpočinout.
Polovinou závodu jsme probíhali za 1:04:57. Cítil jsem se skvěle, protože jsem věděl, že nepotřebuji běžet druhou půlku rychleji, abych dosáhl svého cíle.
Jen co jsme proběhli 1/2M, začal si stěžovat jeden z běžců, že vodiči běží moc rychle. Michael Shelley mu odvětil, že jsme na tom dobře. Přesto si dotyčný stěžoval dál. Tak se ozval i Scott Overall, že si držíme ideální tempo. Tak si začal stěžovat přímo u vodičů, byl jsem nejblíž, hned jsem ho okřikl, že jsme v pohodě!! Konečně ztichl. Pokud je to moc rychlé, nezbývá než zvolnit.
Na 25.km jsme měli 6s skluz a já si uvědomil, že je načase přidat, jinak se na 2:09 nedostanu. Ještě jsme trochu ztratili v době, kdy nám odpadl jeden ze dvou vodičů.
Kdykoliv vodiči příliš zpomalili, objelo nás auto a nahlásili vodičům poslední mezičas. Teď hlásili 3:07/km, jelikož mezi 23. a 29.km bylo mírné stoupání, neřešil jsem to, jakmile přijde klesání, mohli bychom se dostat na 3:03/km.
Následoval mezičas 3:08, v pohodě, hlavně zůstat v klidu.
Další 3:11, v daném okamžiku jsem běžel bok po boku s vodičem, aby si uvědomil, že je třeba máknout. Řekl jsem mu ve svahilštině, ať trochu zrychlí.
Přesto další mezičas byl za 3:08.
Tak jsem opět trochu zrychlil, konečně mu to došlo a přidal, ale ne na dlouho. Pětku mezi 25.km a 30km jsme běželi za 15:39, o 14s pomaleji, než bylo třeba a celkově jsme byli 20s pod plán. Pokud bych takhle ztrácel dál na každé pětce 14s, nedostal bych se ani pod 2:11 ( pokud mi to teď po doběhnutí dobře počítá ) .
Vodič odpadl na 30.km a hned jsem se ujal vedení skupiny, akorát jsem se trochu urval. Byl jsem připravený pořádně zabrat, neměl jsem co ztratit, protože už mám letos zaběhnutý čas 2:11:24 z Rotterdamu.
Trochu se rozfoukalo, takže jsem se schoval za pár běžců, ale dlouho jsem to nevydržel, protože jsme opět zpomalovali, a tak jsem opět zrychlil.
Mezi 30-35km jsem měl mezičas 15:18, což mi ubralo na ztrátě 7s. Pokud by se mi to povedlo znovu, mohl bych stáhnout zbývajících 6-7s na posledních 2.2km. Musím přiznat, že jsem toho měl plnou hlavu a bojoval jsem se sebou.
Kolem 35km se mě chytli dva chlapíci. Zahlédl jsem žlutý dres a předpokládal jsem, že se jedná o Michaela Shelleyho ( vítěz Commonwealth maratonu z roku 2014 a na Olympiádě 2012 doběhl na 14.místě? ) . Místo něj se objevil kamarád Koen Naert, mladý Belgičan, který běžel teprve svůj druhý maraton! Vzájemně jsme si pomáhali, zatímco japonský běžec odpadl. Občas jsem se za Koena schoval, když foukal silněji vítr.
Na 40km ( 2:03:43 ) jsem si uvědomil, že jsem opět zpomalil, poslední pětka byla za 15:35. V daném okamžiku byla moje hlavní motivace zaběhnout osobák a dosáhnout na druhý nejrychlejší čas v Kanadě. Zároveň mě povzbuzovalo, že jsem byl celkově šestý, nebo sedmý.
Když jsem se blížil do cíle, viděl jsem na časomíře, že jsem pořád pod Kanadským rekordem. Byl to nepopsatelný pocit, z délky závodu 42200m mi chybělo cca. 120m na překonání tohoto rekordu.
Cíl jsem proběhl na celkovém 6.místě v čase 2:10:29, 20s za Kanadským rekordem a 30s od mého plánu.
Mám radost z osobáku, jsou to už 4 roky, co jsem zaběhl 2:10:55. Rozhodně jsem měl velkou radost i z umístění, když se ohlédnu na borce, kteří skončili přede mnou. Také jsem spokojený s finišem, zbývající 2.2km jsem uběhl za 6:45.
Přesto je frustrující, že mi utekl rekord o 0.5s/km. Mnoho věcí mi hrálo do karet, postupné navyšování náskoku, byl jsem v pořádku po zdravotní stránce, počasí, dobré tempo/závodníci.. Není si moc na co si stěžovat, až na mezidobí před finišem ( mezi 25-30km uvadající tempo a pak to, že jsem odtahal podstatnou část na posledních 14km ) .
Odnáším si především pozitiva, jenž bych chtěl zužitkovat v následujícím roce na Olympiádě.
Pár lidí se mě zeptalo, zda se ještě pokusím o překonání hranice 2:09 před účastí na Olympiádě, ale jsem si na 99.9% jistý, že do toho nepůjdu. Nerad bych se pouštěl do rizika před Riem. Jsem v skvělém rozpoložení a připravený na další fázi, což je fajn pocit pár hodin po maratonu, kdy jsou nohy mimo provoz.
Data ze strava.com
Výsledky
27.9.2015
Pár postřehů zatímco si dávám klobásku a palačinky...
Teplota byla ideální, na povětrnostní podmínky si nemůžu stěžovat ( přesto nejspíš budu ) . Trať byla rovinatá, fanoušci v pohodě.
Vodiči byli připraveni na čas 65min do poloviny závodu, což zhruba odpovídá tempu 3:05/km. Po pár kilometrech jsme byli ve velké skupině, mohlo nás být 20?
První pětka byla trochu pomalejší (15:32), takže mi bylo jasné, proč se cítím tak v pohodě.
Mezi 5km a 10km jsem se obával, že se dostanu do problémů, protože jsme pocitově dost zrychlili. Druhou pětku jsme dali za 15:12, což mě povzbudilo, protože jsme se dostali pod tempo a mohli trochu zvolnit na úroveň 15:20-15:25 a opět si trochu odpočinout.
Polovinou závodu jsme probíhali za 1:04:57. Cítil jsem se skvěle, protože jsem věděl, že nepotřebuji běžet druhou půlku rychleji, abych dosáhl svého cíle.
Jen co jsme proběhli 1/2M, začal si stěžovat jeden z běžců, že vodiči běží moc rychle. Michael Shelley mu odvětil, že jsme na tom dobře. Přesto si dotyčný stěžoval dál. Tak se ozval i Scott Overall, že si držíme ideální tempo. Tak si začal stěžovat přímo u vodičů, byl jsem nejblíž, hned jsem ho okřikl, že jsme v pohodě!! Konečně ztichl. Pokud je to moc rychlé, nezbývá než zvolnit.
Na 25.km jsme měli 6s skluz a já si uvědomil, že je načase přidat, jinak se na 2:09 nedostanu. Ještě jsme trochu ztratili v době, kdy nám odpadl jeden ze dvou vodičů.
Kdykoliv vodiči příliš zpomalili, objelo nás auto a nahlásili vodičům poslední mezičas. Teď hlásili 3:07/km, jelikož mezi 23. a 29.km bylo mírné stoupání, neřešil jsem to, jakmile přijde klesání, mohli bychom se dostat na 3:03/km.
Následoval mezičas 3:08, v pohodě, hlavně zůstat v klidu.
Další 3:11, v daném okamžiku jsem běžel bok po boku s vodičem, aby si uvědomil, že je třeba máknout. Řekl jsem mu ve svahilštině, ať trochu zrychlí.
Přesto další mezičas byl za 3:08.
Tak jsem opět trochu zrychlil, konečně mu to došlo a přidal, ale ne na dlouho. Pětku mezi 25.km a 30km jsme běželi za 15:39, o 14s pomaleji, než bylo třeba a celkově jsme byli 20s pod plán. Pokud bych takhle ztrácel dál na každé pětce 14s, nedostal bych se ani pod 2:11 ( pokud mi to teď po doběhnutí dobře počítá ) .
Vodič odpadl na 30.km a hned jsem se ujal vedení skupiny, akorát jsem se trochu urval. Byl jsem připravený pořádně zabrat, neměl jsem co ztratit, protože už mám letos zaběhnutý čas 2:11:24 z Rotterdamu.
Trochu se rozfoukalo, takže jsem se schoval za pár běžců, ale dlouho jsem to nevydržel, protože jsme opět zpomalovali, a tak jsem opět zrychlil.
Mezi 30-35km jsem měl mezičas 15:18, což mi ubralo na ztrátě 7s. Pokud by se mi to povedlo znovu, mohl bych stáhnout zbývajících 6-7s na posledních 2.2km. Musím přiznat, že jsem toho měl plnou hlavu a bojoval jsem se sebou.
Kolem 35km se mě chytli dva chlapíci. Zahlédl jsem žlutý dres a předpokládal jsem, že se jedná o Michaela Shelleyho ( vítěz Commonwealth maratonu z roku 2014 a na Olympiádě 2012 doběhl na 14.místě? ) . Místo něj se objevil kamarád Koen Naert, mladý Belgičan, který běžel teprve svůj druhý maraton! Vzájemně jsme si pomáhali, zatímco japonský běžec odpadl. Občas jsem se za Koena schoval, když foukal silněji vítr.
Na 40km ( 2:03:43 ) jsem si uvědomil, že jsem opět zpomalil, poslední pětka byla za 15:35. V daném okamžiku byla moje hlavní motivace zaběhnout osobák a dosáhnout na druhý nejrychlejší čas v Kanadě. Zároveň mě povzbuzovalo, že jsem byl celkově šestý, nebo sedmý.
Když jsem se blížil do cíle, viděl jsem na časomíře, že jsem pořád pod Kanadským rekordem. Byl to nepopsatelný pocit, z délky závodu 42200m mi chybělo cca. 120m na překonání tohoto rekordu.
Cíl jsem proběhl na celkovém 6.místě v čase 2:10:29, 20s za Kanadským rekordem a 30s od mého plánu.
Mám radost z osobáku, jsou to už 4 roky, co jsem zaběhl 2:10:55. Rozhodně jsem měl velkou radost i z umístění, když se ohlédnu na borce, kteří skončili přede mnou. Také jsem spokojený s finišem, zbývající 2.2km jsem uběhl za 6:45.
Přesto je frustrující, že mi utekl rekord o 0.5s/km. Mnoho věcí mi hrálo do karet, postupné navyšování náskoku, byl jsem v pořádku po zdravotní stránce, počasí, dobré tempo/závodníci.. Není si moc na co si stěžovat, až na mezidobí před finišem ( mezi 25-30km uvadající tempo a pak to, že jsem odtahal podstatnou část na posledních 14km ) .
Odnáším si především pozitiva, jenž bych chtěl zužitkovat v následujícím roce na Olympiádě.
Pár lidí se mě zeptalo, zda se ještě pokusím o překonání hranice 2:09 před účastí na Olympiádě, ale jsem si na 99.9% jistý, že do toho nepůjdu. Nerad bych se pouštěl do rizika před Riem. Jsem v skvělém rozpoložení a připravený na další fázi, což je fajn pocit pár hodin po maratonu, kdy jsou nohy mimo provoz.
Data ze strava.com
Výsledky
This is the End..of 2015
Od Košic jsem se několikrát pokoušel odhadnout, kdy nastane závěr sezóny, protože jsem měl a pořád mám několik závodů před sebou. Než na to hlava přišla, ozvalo se tělo a bylo po starostech. Už druhý týden spíš jen pobíhám a to velmi nepravidelně, v práci se toho na mě navalilo nějak moc, do toho nějaké chraptění, rýma, "kvalitní" spánek během úplňku a už jsem mimo. Takhle nějak jsem si závěr nepředstavoval, ale teď už to vnímám jinak a jsem za tu pauzu rád. Dopřál jsem si nejen dost času pro odpočinek, ale i pro nastřelení dalšího roku.
Letos se mi podařilo zlepšit na všech distancích, vesměs můžu být spokojený a těšit se z toho, že mě nic nevyřadilo z pravidelného tréninku na delší dobu. Nejvíc mi udělaly radost osobáky na krátkých vzdálenostech, myšleno 1500 - 5000m, protože jsem to odběhal z kraje roku pomoci tréninku, který ještě neměl úplně hlavu-patu. Tím nechci říct, že teď je to nějaká sláva, přesto jsem toho během roku pobral, vyzkoušel dost a to mi změnilo pohled na skladbu tréninků. Trochu cítím zklamání na 10km závodech, které jsem letos běžel jen 2x a ani jednou se mi nepovedlo prodat to, v co jsem doufal, ale i tak jsem se posunul o pěkný kousek, takže radost mám.
Zkusil jsem si triatlon, který se mi hodně zalíbil a určitě bych si to zopakoval, přestože na kole toho moc nenajezdím, ve vodě neuplavu, je to fajn zpestření, které můžu jen doporučit, závod pro mě začal až v poslední části a to mě hodně bavilo :-) .
Můj jednorázový odskok do kopců a ultra běhání nakonec nedopadl moc dobře, v polovině závodu jsem to raději zabalil a došel na start, protože jsem byl jako otloukánek, Lysá hora mě nešetřila a kde jsem mohl, zakopával jsem o kamení, kořeny. Byla to hurá akce a přesně tak i dopadla. Lysacupu jsem dal momentálně sbohem, mé podrážky teď budu hoblovat přes zimu na silnici.
Letos podrobnou analýzu vynechám, snad jen bych se zpětně vrátil k přípravě na Košice, kdy jsem absolvoval pouze 8 týdnů zaměřených na maraton. Převzal jsem koncept od P.Greifa a myslím, že z 75-80% jsem ho splnil. Nejvíc jsem se natrápil vždy PO odběhání úseků, které mi dokola oživovaly bolestivé místo kolem levého kotníku. Přesto mě tento tréninkový plán připravil i v tak krátké době docela dobře na závod a můžu ho jen doporučit.
Zbývají mi 2 závody do konce roku, jedná se o místní běhy ve FM, které se započítávají do běžecké ceny FM. V tomto ročníku to pro mě vypadá zatím nadějně, že bych se mohl umístit do TOP 3 v mé věkové kategorii, pokud umím dobře počítat. Zásluhou však nejsou ani tak mé výsledky jako spíš slabá účast mladých kluků z okolí. Závody mi přijdou dost zajímavé, ale asi to není tak IN jako ostatní typy závodů kolem. Dobře mi tak :-) . Kluci v béčku si určitě nestěžují, tam to bude za pár let pořádná mela.
Tak a nějaké plány na 2016? Už před několika měsíci jsem se vytahoval, že poběžím příští rok Prahu a rovnou pod 3h. Nakonec jsem Prahu vyškrtl ze seznamu a proběhnu se už o měsíc dřív 3.4. v Bratislavě. Hrubou kostru tréninku už mám nastřelenou, určitě se tady co nevidět pochlubím, protože první tréninky mě čekají už od 6.12. , kdy začnu 1 cyklus ( 8 týdnů ) , na konci ledna si dám volnější týden a pak najedu na druhý cyklus ( 8.týdnů ) , který končí maratonem. V tom počítám s několika kontrolními závody, abych mohl pozorovat postupný vývoj kondice. A co dál? Na podzim bych si to zkusil zopakovat, láká mě několik možností a rozhodnu se až časem, každopádně je fajn mít dlouhodobější výhled, motivace k tréninkům je pak snadněji udržitelná. Termínovku postupně nakrmím, stejně tak doufám, že opět o chlup vylepším osobáky na všech distancích.
Hellozero Training For Koloběh 2015
#hellozero is really cool site and project, my colleague Radko is co-managing. It's purpose is simple, make people move more. Like hello zero, let's do this! I have been working at Rockaway only since beginning of September, but I love that my colleagues have more or less very close level of positive craziness (and that should be a compliment :D ). Check out more about Rockaway Capital here. So my colleague Radko was great candidate to do the crazy Koloběh race (it literally means bike-run), e.g. girl, guy and a bike, almost 50 km to cover in the fastest possible time. Radko being very enthusiastic motivated me to do a training session on the actual race course. Mhm, I knew it was not the best idea to start running after 12 days off after Frankfurt marathon with this training session, but it happened this way. :D
Saturday morning 5:30 am wake up call is little brutal :D
Ready to go, UCAN snack bars for nutrition, matcha tea & my beloved Garmin fénix 3 <3
Ready to rock'n'roll ... or at least run & bike!
Great feature of the advanced Garmin watches - you can upload a course to the watch and it will navigate you. Already used it in the summer and loving it, it is actually very easy to follow even without the map, just arrow on the screen and you can see the turns...
Radko is really fast runner, need to do some training until our race!
The race course is gorgeous!
Having fun :)
One tiny and two bigger uphills on the course, this is not the full course.
We finished after 34 km, because of Radko's hamstring issues. It's better to play it safe and not push too much in training, so we are ready for the race!
I think you can guess when I was running ;)
I refueled when I got home, took a bath and fell asleep immediately. When I woke up, I knew this was gonna hurt. I wanted to take it easy on the run, but it is really motivating having the bike with you to go fast, so the biker does not need to wait that much. Fast running after 12 days off + hard uphill effort on bike = very sore legs! So I pushed myself to go for an easy swim and sauna in the afternoon. Well, I cannot imagine how I would feel without that, because I could barely walk on Sunday and Monday :D :D :D
Saturday was very long as I went to see one of the two concerts Madonna had in Prague, it finished around midnight ... long day, great emotions and memories!
5 tipů jak běhat na podzim a v zimě
Je podzim. Facebook a instagram je plný fotek z běhání v barevném listí. V parku nebo v lese je nádherně. Potom bude zima a fotky listí nahradí fotky z běhání ve sněhu. Úplně před sebou vidím prašan a sněhové vločky, které se třpytí na sluníčku. Jasně, jsou dny, kdy je běhání na podzim a v zimě super. Ale taky je brzo tma. Pro nás, kteří žijeme v Ostravě nebo v Číně je ještě potřeba přidat smog. A pro nás rodiče k tomu ještě přidávám celoroční problém "nemám hlídání". Jak běhat v takových podmínkách?
Pevně věřím, že se mi podaří naběhat co nejvíc kilometrů přes den za světla. Hlavně dlouhé běhy bych si fakt ráda užila v přírodě. Ale to jaksi nezáleží jenom na mně, ale hlavně na tom, kdy bude mít čas na hlídání manžel, babička nebo slečna na hlídání. Takže je mi jasné, že budu běhat i večer nebo brzo ráno, kdy je už nebo ještě tma.
Jsem vybavená, mám čelovku, běhací bundu i legíny s reflexními prvky a pepřák. Ale bohužel to vůbec neřeší skutečnost, že se běhat ve tmě sama bojím. Říkejte si o mně, že jsem posera, ale za tmy do parku, podél řeky, na Landek nebo na Emu nevyběhnu. Obzvlášť ne po mých dvou zkušenostech, protože potkat chlapa s nožem a druhého s trenkama u kolen ještě navíc za tmy bych opravdu nechtěla. A jak tedy budu běhat?
Budu kombinovat tyto body:
1/ Běhání s kočárkem
Peťulka spí po obědě tak zhruba hodinu a půl až dvě. Za tu dobu se dá zvládnout slušný trénink. Ideální řešení situace "není smog a mám jenom jedno dítě".
2/ Běhání ve skupině
Řešení situace "není smog a mám hlídání v dobu, kdy běží všichni ostatní". Na tohle se těším, protože když nepočítám závody a naše triatlonové výběhy s Vikim, běhám sama. Bude fajn potkat se se známými a někoho nového poznat.
3/ Budu běhat kolečka po osvětlené ulici
Situace "není smog a mám hlídání v dobu, kdy nikdo jiný nemá čas běhat". Asi je to divné, ale než tři dny po sobě na běžeckém pásu, radši tohle. Takže prosím, až mě poněkolikáté potkáte jak kroužím mezi Albertem a Karolinou, nesmějte se mi :-) Určitě nebudu mít sluchátka s hudbou, vezmu si s sebou telefon a obleču všechno reflexní oblečení, které mám.
4/ Běžecký pás
Poslední bod, který dokonale řeší variantu "smog" a variantu "nemám hlídání" a musím běhat, když děti ještě/už spí. Tady zbývá dořešit jenom takový drobný detail - přestěhovat pás do sklepa a předtím ten sklep uklidit. Jdu na to :-) Protože zrovna dnes je bod 4 aktuální a já místo běhání píšu tento článek :-)
5/ Pořídím si psa
Samozřejmě nějakého velkého, který rád běhá a který mě ochrání před případným násilníkem. Tak tento bod určitě dělat nebudu, ale někdo byste si toho psa mohli pořídit a pak mi ho na běhání půjčit :-)
 |
| a jedna poetická fotka z Ostravského NIght Runu na závěr :-) |
Mějte se hezky a napište mi, jak běháte na podzim a v zimě vy :-)
A.
Závěr sezóny
Závěr běžeckého roku byl na jednu stranu vynikající,ale i trochu rozpačitý stejně jako celá sezóna. Super Motol a trochu nedoladěná V.K. V září jsem se potýkal s docela velkým výkonnostním útlumem,ale nakonec jsem rád,že jsem sezónu předčasně neukončil. Snažil jsem se z útlumu dostat a přejít trochu do rychlosti s tím,že bych se rád solidně připravil na finále STRC - kros v Motole a po té ještě odběhnout V.K.
Motol byl top závod podzimu a podařil se mi myslím na jedničku.Vítězství v opravdu...
Velká kunratická – hups do stejné řeky
foto: Martin Digmayer
Že do stejné řeky nevstoupíš? Já blbec to dokázal. Před pár lety se mi v Kunraticích málem podařilo zmeškat start. Někomu by podobné poučení stačilo na zbytek života. Ale já? Letos jsem to zopakoval s plnou ...
2 míle s úsměvem Self-Transcendence Race, Olomouc 1.11.2015
Neděle 1.11.2015
Je krásná první listopadová neděle plná sluníčka a barev podzimu :-).
Běžím v tříčlenné skupince se dvěma muži. Vzájemně se popotahujeme až jim v závěru trošku pouteču.
V cílové rovince na mě jeden chinmoyský chlapec zakřičí: "Užij si to!" On neřekl: "Přidej a budeš to mít za tolik a tolik" ani jaký mám třeba náskok, ale: "Užij si to!" Začnu se smát a ty poslední desítky metrů si opravdu užívám. Mám pocit, že až teď, po třinácti letech co běhám, tomu začínám rozumět. Na start chodím uvolněná. Soustředím se jen sama na sebe a svůj prožitek.
Znovu jsem si vylepšila lívancový osobák a zaběhla čas, který pro mě byl ještě do nedávna sci-fi. Navíc se mi běhá čím dál tím snáz a lehčeji :-).
Můj nový kluk by měl být běžec. Musí to mít prostě stejně jako já :-).
P.S. Augustýnek dnešní bednu prospal :-).
Je krásná první listopadová neděle plná sluníčka a barev podzimu :-).
Běžím v tříčlenné skupince se dvěma muži. Vzájemně se popotahujeme až jim v závěru trošku pouteču.
V cílové rovince na mě jeden chinmoyský chlapec zakřičí: "Užij si to!" On neřekl: "Přidej a budeš to mít za tolik a tolik" ani jaký mám třeba náskok, ale: "Užij si to!" Začnu se smát a ty poslední desítky metrů si opravdu užívám. Mám pocit, že až teď, po třinácti letech co běhám, tomu začínám rozumět. Na start chodím uvolněná. Soustředím se jen sama na sebe a svůj prožitek.
Znovu jsem si vylepšila lívancový osobák a zaběhla čas, který pro mě byl ještě do nedávna sci-fi. Navíc se mi běhá čím dál tím snáz a lehčeji :-).
Má letošní lívancová progrese:
7.6.2015 17:42 min (s kočárkem)
5.7.2015 15:49 min
2.8.2015 15:18 min
4.10.2015 14:29 min
1.11.2015 14:13 min
Můj nový kluk by měl být běžec. Musí to mít prostě stejně jako já :-).
P.S. Augustýnek dnešní bednu prospal :-).
Night Run Olomouc 2015
Sobota 17.10.2015
Můj první noční běh :-).
Startovní tašku si vyzvedávám během odpolední procházky. Večer pak babička hlídá Augustýnka a já si jdu zazávodit do parku.
Moderátor při pohledu na rozcvičující se jedince upozorňuje abychom to tolik neprožívali, že se stejně jedná především o zážitkový běh. Každopádně alespoň trochu by se člověk měl před startem protáhnout.
Po krátkém rozklusu mířím do startovního koridoru, který je už k mému překvapení téměř zaplněn. Oslovuje mě však jedna drzá slečna s tím, že společně to prý prorazíme. No tak jo no. Úplně dopředu to nešlo, nicméně výrazný posun nastal.
Jakmile se mi po startu podaří dostat se před pomalejší běžce, nasazuji tempo. Ano, i zážitek přece může být v tempu :-). Chci si zaběhnout season best, konkrétně eight seasons best.
Prvně běžím s tou nepříliš pohodlnou věcí na čele. Říkala jsem si proč je čelovka nutná, když je park osvětlený, ale nakonec musím uznat, že v některých zákoutích svůj význam opravdu má. Povrch je vlhký a na kluzké listí pod nohama je tak skutečně vhodné dobře vidět. Navíc ten pohled na nás seshora musí být nádherný!
Běží se mi dobře. Hrozně mě to běhání teď baví! :-) Silniční desítky jsou stejně nej. Představují pro mě momentálně asi nejdelší trať, na které jsem schopna udržet koncentraci po celou dobu od startu až do cíle.
Kilometrovníky značené nejsou, na hodinky se raději nekoukám. Nechávám se překvapit :-).
Předbíhám jednu slečnu, kterou jsem po většinu závodu měla před sebou. Počtvrté, tedy naposledy, vybíhám stoupání na lávku. Bez kočárku, Ivanko, bez kočárku! To musí letět! říkám si v duchu. Normálně tohle totiž dávám čtyřikrát za trénink právě s kočárkem. V závěrečném finiši předbíhám druhou slečnu, kterou jsem též měla po většinu závodu před sebou. Ona bude každá vteřinka dobrá. Jen ať mám příště co překonávat :-).
Zaběhla jsem si svoji nejrychlejší desítku za posledních osm let :-). Její skutečná hodnota sice zůstane navždy utajena, protože čisté časy se tady dneska neměřily, ale něco jsem si namačkala na hodinkách, takže představu mám.
Zážitek to byl suprovej. Jenom škoda, že z toho nemám žádnou fotku :-(.
Závěrem této porodně-běžecké sezóny by se mohla nabízet výzva "Bezručáku, třes se!" Ale tak to není. "Zážitku, třes se!"
Můj první noční běh :-).
Startovní tašku si vyzvedávám během odpolední procházky. Večer pak babička hlídá Augustýnka a já si jdu zazávodit do parku.
Moderátor při pohledu na rozcvičující se jedince upozorňuje abychom to tolik neprožívali, že se stejně jedná především o zážitkový běh. Každopádně alespoň trochu by se člověk měl před startem protáhnout.
Po krátkém rozklusu mířím do startovního koridoru, který je už k mému překvapení téměř zaplněn. Oslovuje mě však jedna drzá slečna s tím, že společně to prý prorazíme. No tak jo no. Úplně dopředu to nešlo, nicméně výrazný posun nastal.
Jakmile se mi po startu podaří dostat se před pomalejší běžce, nasazuji tempo. Ano, i zážitek přece může být v tempu :-). Chci si zaběhnout season best, konkrétně eight seasons best.
Prvně běžím s tou nepříliš pohodlnou věcí na čele. Říkala jsem si proč je čelovka nutná, když je park osvětlený, ale nakonec musím uznat, že v některých zákoutích svůj význam opravdu má. Povrch je vlhký a na kluzké listí pod nohama je tak skutečně vhodné dobře vidět. Navíc ten pohled na nás seshora musí být nádherný!
Běží se mi dobře. Hrozně mě to běhání teď baví! :-) Silniční desítky jsou stejně nej. Představují pro mě momentálně asi nejdelší trať, na které jsem schopna udržet koncentraci po celou dobu od startu až do cíle.
Kilometrovníky značené nejsou, na hodinky se raději nekoukám. Nechávám se překvapit :-).
Předbíhám jednu slečnu, kterou jsem po většinu závodu měla před sebou. Počtvrté, tedy naposledy, vybíhám stoupání na lávku. Bez kočárku, Ivanko, bez kočárku! To musí letět! říkám si v duchu. Normálně tohle totiž dávám čtyřikrát za trénink právě s kočárkem. V závěrečném finiši předbíhám druhou slečnu, kterou jsem též měla po většinu závodu před sebou. Ona bude každá vteřinka dobrá. Jen ať mám příště co překonávat :-).
Zaběhla jsem si svoji nejrychlejší desítku za posledních osm let :-). Její skutečná hodnota sice zůstane navždy utajena, protože čisté časy se tady dneska neměřily, ale něco jsem si namačkala na hodinkách, takže představu mám.
Zážitek to byl suprovej. Jenom škoda, že z toho nemám žádnou fotku :-(.
Závěrem této porodně-běžecké sezóny by se mohla nabízet výzva "Bezručáku, třes se!" Ale tak to není. "Zážitku, třes se!"
Sweet Rawmance … Sladká Rawmance
Yumminess in glass happened today for breakfast! Raw yoghurt with pomegranate apple seeds from the fresh new Sweet Rawmance cookbook (it is in Czech only, original name is Sladká Rawmance), that was just revealed today!
Raw Food
What is raw food anyway? Raw food is vegan way of eating (no animal products, no grains, do dairy...) taken step further, so anything cannot be processed by more than 42 degrees Celsius. Meaning the process includes lot of mixing, drying, combining of fruits and nuts (for the sweet creations, and obviously veggies for the savory ones) and suitable spices.
The Book
Coconut Granola With Raisins And Vanilla
This recipe will take little more time and does not provide immediate gratification as you need to let the granola dry. But it is totally worth it as it will create bigger batch of raw granola that will last up to month in air tight container :o) Mine is still in making, so I will update this with the final picture.
I would definitely recommend both of raw cookbooks available at www.rawkucharka.cz. Will make a great Christmas gift! The savory raw food might not be for everyone, but the sweet will please anybody. My grandma, who never heard of the concept loved the cakes. And all the desserts are healthier option to conventional sweets.
Bon appetit!
Happiness in a jar <3
Raw Food
What is raw food anyway? Raw food is vegan way of eating (no animal products, no grains, do dairy...) taken step further, so anything cannot be processed by more than 42 degrees Celsius. Meaning the process includes lot of mixing, drying, combining of fruits and nuts (for the sweet creations, and obviously veggies for the savory ones) and suitable spices.
I was super lucky to get my hands on the cookbook yesterday, so I could give you my dear readers one of the very first feedbacks!
And this is already from the event itself, obviously taking place at Sweet Secret of Raw ... eating delicious pear pie while blogging for you.
The Book
And here comes the book! It covers cakes, cupcakes & small desserts, breakfasts, ice creams and chocolate(!). In the introduction you will also get great guide to common troubles, ways of making nut milks, how to proceed with different kinds of kitchen appliances and what is useful for what. Like even if you never hear of raw food, you will be able to make this work in a bit. Great job done here.
First Sweet Raw Recipe Testing
Cute little Lola (the dog) is your guide with funny remarks throughout the book.
The format of book is beautiful, gorgeous photography an styling on one page and ingredients, needed machines & instructions on the other. You can download also 3 free recipes from their website.
First Sweet Raw Recipe Testing
Well, I was little time pressured and also did not have an occasion for the big cake, so I decided to try two of the breakfast recipes. In the evening I started making the coconut granola with raisins and vanilla and morning obviously called for raw yoghurt.
Raw Yoghurt
Raw Yoghurt
... is one of my favorite breakfasts I would get at Sweet Secret of Raw, so that was on the menu this morning. I let the cashews soak for an hour or saw (morning yoga, dog walk, shower etc.) and then was ready to eat in 5 minutes. I recommend to downsize the recipe if it is just for you or for two people.
Coconut Granola With Raisins And Vanilla
This recipe will take little more time and does not provide immediate gratification as you need to let the granola dry. But it is totally worth it as it will create bigger batch of raw granola that will last up to month in air tight container :o) Mine is still in making, so I will update this with the final picture.
Good mixer is a must here!
I don't have a dryer machine, so I used my oven instead, luckily it has the relatively low temperature settings available :)
Granola after few hours, when you can break it in pieces and speed up the drying process.
I would definitely recommend both of raw cookbooks available at www.rawkucharka.cz. Will make a great Christmas gift! The savory raw food might not be for everyone, but the sweet will please anybody. My grandma, who never heard of the concept loved the cakes. And all the desserts are healthier option to conventional sweets.
Bon appetit!