Hands-on: Team Zwatt launches subscription based power meter
Today a little known Danish company called Sensitivus launched a trio of power meters on Kickstarter. While power meters on crowd funded sites are hardly unique, Sensitivus has taken a new twist on things by offering what is the first … Read More Here →
Záplava medailí z Youth World Skyrunning Champs pro Česko
Jen týden po „velkém“ MS (World Skyrunning Champs) ve Španělsku, kde náš tým pěkně zabojoval a získal překvapivé druhé místo v soutěži národních týmů, podobně úspěšně bojovali i naši mladí na prvním oficiálním Youth World Skyrunning Champs v Itálii v okolí nejvyšší hory Apenin Gran Sasso. A určitě se neztratili a zanechali zde svými výsledky … Pokračování textu Záplava medailí z Youth World Skyrunning Champs pro Česko →
Startovné a sociální projekt pro 10 milionů Čechů
Začnu dobrou zprávou, protože těch nikdy není dost. Tady je: Česko se konečně dostalo do stavu, kdy maratonky jsou levnější než startovné na maraton! Pochopitelně ne každé maratonky a ne startovné na každý maraton. Ale pokud jste se na PIM nepřihlásili v první vlně s předstihem deseti měsíců a zbaběle čekáte na chvíli, kdy budete mít pocit, že máte opravdu natrénováno, už se potkáte s cenou 2900 Kč. A za ni už se dají sehnat dost dobré běžecké boty. Samozřejmě se ještě můžete přihlásit do fiktivního Českého maratonského klubu a pár stovek ušetříte. Tedy pokud se vám bude chtít…
Ondřej Velička mistrem České republiky
V Kladně se o víkendu konalo mistrovství České republiky na 24 hod. Ondrej Velička zvítězil s výkonem 228 km na druhém místě doběhl Páv Marek s 223 km oba v osobním rekordu brozn bral Ivan Šarlinger s 207 km.
30.7.2016 Běh na Lysou horu
Čtvrtá dekáda tohoto mezi běžci velice oblíbeného závodu začala a patřil ji samozřejmě poslední víkend v červenci. Trochu mě mrzí kolize s novým závodem 3*Javorník, kde jsme měli samozřejmě taky své zástupce. Trpce bych chtěl podoknout, týden zpět termínovka zela prázdnotou, proč si konkurovat?
Ale zpět k závodu slunko pálilo a start byl v 15:00hod. před vrcholem se zatáhlo a potom trochu sprchlo. První se na Lysé objevil běžec kat. B Tomáš Blaha v čase 38:49 druhý doběhl junior Marek Chrascina 39:48 a třetí Jan Fousek 41:01.
V ženách nenašla přemožitelku Denisa Krejčíříková 46:02 před druhou Adélou Esentierovou 50:26 a třetí Katkou Bluchovou 50:33
Výsledky našich běžců:
1.A Fousek Jan 41:01, 4.A Prášil Vítěslav 44:13, 3.B Škapa Marek 42:06, 4.B Jiří Žák 43:15, 5.C Dan Šindelek 47:41, 14.C Hrabuška Jarda 57:31, 15.C Březina Ladislav 58:21, 16.C Ladislav Dvorský 58:32, 21.C Skalka Vladimír 63:18
Raid Aran – mistrovství evropy v tlačení kola
Agresivně zvoní budík. Spali jsme půl hodiny, zvedám hlavu ze své helmu, u toho mi něco svítí do obličeje, kolem jsou nějaké postavy ležící v termofólii. Hulákám na něco ve smyslu „vstáváme, jedem“. Odpovědí je mi jen šustění fólie, tak hulákám ještě víc. Cože, a proč? Vedle vidím naše kola, tak asi závodíme, někam jedem. Už třetí noc…...
The post Raid Aran – mistrovství evropy v tlačení kola appeared first on Pavel Paloncý - Adventure racing, ultratrail, rogaining a podobně.
Prokoučované závody a běhání lesů
Přihlásil jsem se na Zátopkův zlatý týden. Říkal jsem si, že ze tří závodů alespoň dva dám, když je mezi nima pár dní. No, nedal jsem ani jeden. Rodinná dovolená, děti k babičce a nakonec návštěva alergologie. Dneska se běží noční Kuks, jenže přijedou děti a žena, tak to mi prakticky jistě neprojde a zítřejší Šumava, to jsem si ani nedělal velké šance. Naštěstí jsem po poslední zkušenosti nic neplatil a ani neregistroval. Když to tak pozoruju, nedám přes léto nic. Rozhodl jsem se z nevýhody udělat přednost.
A protože jsem do téhle doby mírně posouval rychlost i váhu dolů, abych aspoň tu desítku nebo půlku odtlapkal v čase mimo turistickou zónu, tak jsem se teď přešaltoval zpět na nabíhání pomalého množství. Byla s tím trocha trápení a hlavně podvodů z mé strany. Podle jednoho úžasného algoritmu mi vychází hranice aerobního prahu na 150 tepech, podle druhého na 143. Vybral jsem si samozřejmě nejdříve ten vyšší a sveřepě jsem se ho držel. Pak jsem shodou náhod běžel tak čtyřicet kilometrů kolem těch 140 tepů a přišlo mi, že přínos byl mnohem lepší. Jak radí odborníci, po nějakých 12 km by se měla odezva na trvalou zátěž ustálit a poklesnout, což se fakt projevilo tím, že jsem byl schopen na rovině dotlačit čas na kilometr k 6:10 (z původních skoro sedmi) a tep držet kolem 136. Hezky se s tím běželo, po dvou týdnech šaškování mám takhle za sebou cca 80 km a dobrá zpráva je, že i v červenci už se mi podaří udržet se nad 150 km za měsíc.
K běžecké pohodě přispělo také to, že jsem se rozhodl pokořit hrdost a dojet do nejbližšího lesa autem. Máme totiž parádní les za městem, bohužel zrovna na druhé straně města, než bydlím, takže to do něj mám 7 kilometrů. Ne, že by se to nedalo, ale to je 14 kiláků jen transport městem, takže jsem vzal káru, přejel to autem a kilometry na písčitých lesních cestách ke Lhotce a dál ubíhaly velkolepě. Tady by se dal běhat parádní maratonek v létě, když je všude hic - klidně i s tou plaveckou vložkou. Nepříjemné je snad jen to, že les je rozdělený dálnicí a jsou jen dvě místa, kde se dá přeběhnout po najdezdu, ale i ty dvě půlky jsou solidně velké. Jenže znáte to, když běžíte, tak to chcete proběhnout celé.
No a kde je ta přednost? Když nestíhám ty hezké závody, které si všichni tak chválí a které jim závidím, budu si pomalu nabíhat kilometry a příští rok si dám ten maraton za čtyři hodinky. Tak, to je závazek.
Aby si závazek ulehčil, vyrážím v srpnu s dětma do rakouských Alp, kde doufám, že mi v noci zbude čas pobíhat po kopcích. Vesnička se jmenuje Au (jo, to je jméno) a kopců je kolem nepřeberně, i když na řadu z nich se bez horolezecké výbavy moc nevydrápu.
A protože jsem do téhle doby mírně posouval rychlost i váhu dolů, abych aspoň tu desítku nebo půlku odtlapkal v čase mimo turistickou zónu, tak jsem se teď přešaltoval zpět na nabíhání pomalého množství. Byla s tím trocha trápení a hlavně podvodů z mé strany. Podle jednoho úžasného algoritmu mi vychází hranice aerobního prahu na 150 tepech, podle druhého na 143. Vybral jsem si samozřejmě nejdříve ten vyšší a sveřepě jsem se ho držel. Pak jsem shodou náhod běžel tak čtyřicet kilometrů kolem těch 140 tepů a přišlo mi, že přínos byl mnohem lepší. Jak radí odborníci, po nějakých 12 km by se měla odezva na trvalou zátěž ustálit a poklesnout, což se fakt projevilo tím, že jsem byl schopen na rovině dotlačit čas na kilometr k 6:10 (z původních skoro sedmi) a tep držet kolem 136. Hezky se s tím běželo, po dvou týdnech šaškování mám takhle za sebou cca 80 km a dobrá zpráva je, že i v červenci už se mi podaří udržet se nad 150 km za měsíc.
K běžecké pohodě přispělo také to, že jsem se rozhodl pokořit hrdost a dojet do nejbližšího lesa autem. Máme totiž parádní les za městem, bohužel zrovna na druhé straně města, než bydlím, takže to do něj mám 7 kilometrů. Ne, že by se to nedalo, ale to je 14 kiláků jen transport městem, takže jsem vzal káru, přejel to autem a kilometry na písčitých lesních cestách ke Lhotce a dál ubíhaly velkolepě. Tady by se dal běhat parádní maratonek v létě, když je všude hic - klidně i s tou plaveckou vložkou. Nepříjemné je snad jen to, že les je rozdělený dálnicí a jsou jen dvě místa, kde se dá přeběhnout po najdezdu, ale i ty dvě půlky jsou solidně velké. Jenže znáte to, když běžíte, tak to chcete proběhnout celé.
No a kde je ta přednost? Když nestíhám ty hezké závody, které si všichni tak chválí a které jim závidím, budu si pomalu nabíhat kilometry a příští rok si dám ten maraton za čtyři hodinky. Tak, to je závazek.
Aby si závazek ulehčil, vyrážím v srpnu s dětma do rakouských Alp, kde doufám, že mi v noci zbude čas pobíhat po kopcích. Vesnička se jmenuje Au (jo, to je jméno) a kopců je kolem nepřeberně, i když na řadu z nich se bez horolezecké výbavy moc nevydrápu.
Nike Free RN Review
Pyrenejské dobrodružství pro pokročilé – MS ve skyrunningu
23.8.2016 – Buff Epic Trail – World Skyrunning Championship – 108km/7500m+ 18:22:00 – 10.místo Na Buff Epic do Španělska jsem se moc těšila. Jednak proto, že už jsem tenhle závod jednou běžela (a nedoběhla). Kvůli špatnému počasí a neprostupné mlze, byl první ročník závodu přerušen a já jsem tak neměla možnost absolvovat poslední třetinu trasy. Taky…
Na druhém prázdninovém mítinku na Vojtové
překonal rekord stadionu v běhu na 400 m časem 49,2 odchovanec klubu Martin
Juránek, který nyní startuje v barvách brněnské Univerzity. Překonal tak rekord který zaběhl v loňskénm roce a měl hodnotu 49,9. Na druhém atletické pondělí startovalo 45 závodníků ze 14 odílů. Podrobné výsledky na www.atletika.cz, fotky na http://mt03.rajce.idnes.cz/
Klub
18.7.
25.7.
Součet
1
AC Moravská Slavia Brno
17
18
35
2
SK Meteor Brno
7
5
12
3
Orel [...]