Best Bike Computer 2017: Garmin Edge 520 vs Wahoo ELEMNT BOLT
Looking to find the best GPS bike computer? Time to dive into who does Strava best, which has best sensor support, and of course navigation!
On Cloudventure Review
The On Cloudventure is a well-cushioned, responsive and fast trail shoe. For those tackling long trail runs, this shoe allows you to run all day comfortably. The engineers have paid much attention to the upper and the sole, but this comes with a price
ME v OCR 2017; Flevonice – Pavel Hrdina
Na přelomu měsíce června a července jsem se zúčastnil svého prvního mistrovství Evropy v překážkových bězích (OCR), které se konalo v holandském Flevonice. Do místa závodu jsem vyrazil ve čtvrtek ráno autem společně s dalšími českými závodníky. Čekala nás 1000 kilometrů dlouhá cesta, kterou jsme bez komplikací zvládli.
Mistrovství bylo složeno ze dvou jednotlivých závodů,v pátek short course na 4 km a v sobotu standart course na 15 km. V neděli pak ještě proběhl závod štafet. Já jsem se rozhodl, že budu startovat pouze na jednom závodě a to na 15 km, který byl mnohem prestižnější a konkurence zde byla silnější než na kratším závodě. Chtěl jsem do závodu dát vše a soustředit se jen na jeden závod a dosáhnout v něm co nejlepšího výsledku. Startoval jsem až v sobotu, takže jsem měl možnost si v klidu prohlédnout některé překážky a okouknout způsob jejich překonání v podání pátečních závodníků na shortu. Překážky byl zajímavé a většinu z nich jsem nikdy neviděl. V hlavě jsem si představoval, jak je nejlépe a nejrychleji překonat a cítil jsem čím dál větší respekt k závodu, kde bylo více než 50 překážek.
V sobotu ráno jsme společně s dalšími závodníky vyrazili na start závodu, startovalo se po vlnách, kdy naše elitní vlna startovala jako první a na startu nás stálo okolo stovky. Zvolil jsem obutí X-TALON 225, které mi dobře sedí na noze a jedná se o rychlé boty. Od začátku jsem se držel na předních pozicích. Po startu byla trať technicky i fyzicky náročná, přebíhal se velký val tam a zpět, takže zatáčky „vracečky“ sem a tam a sem,… navíc při každé otočce skok do smrdutého kanálů a zase šplhání z něj.
Zde se startovní pole už docela dost potrhalo, následovalo plazení a další dlouhý běh ve vodním příkopu, který se běžel „cik cak“. Následně jsme doběhli k hromadě pytlů, které měly cca 15 -20 kg - pytel hop na záda a úprk s ním. Nevěděl jsem jak daleko poběžím se závažím, tak jsem šetřil síly, nakonec z toho byly asi 2 km, takže velice náročný běh. Trochu mě rozhodilo, když mě předbíhal někdo s pytlem znatelně prázdnějším a lehčím než ten můj, ale co už, musel jsem makat, co to šlo. První dvě třetiny závodu byly dost běžecké a překážek nebylo až tak moc. Držel jsem se okolo 5. místa a před sebou jsem měl na dohled další závodníky. Běželo se mi výborně a cítil jsem, že bych mohl udělat dobrý výsledek, můj cíl byl do 5. místa. Trochu jsem ztratil na traverzu po laně, kde jsem volil pomalejší, ale jistější a méně fyzicky náročný způsob, kdy jsem se po laně plazil „na koníčka“, traverz měl tak 15 -20 metrů. Následovaly další překážky, které jsem bez problémů překonal v dobrém tempu.
První drobný problém nastal na nízké konstrukci s různými úchyty, která se lezla spodem a byla asi 1,5 metru nad zemí. Když jsem přiběhl k překážce, tak jsem se na ní potkal s dalšími třemi závodníky, kteří ji na poprvé nedali, cítil jsem tedy šanci posunout se. Ale bohužel jsem si asi ve třech čtvrtinách překážky lehce hrábnul nohou do písku, tak mě rozhodčí poslal na začátek na nový pokus. Cítil jsem to jako lehnou křivdu (před závodem byly informace takové, že lehký dotek se zemí, který nijak nepomůže s překonáním překážkynevadí), ale nedalo se nic dělat, musel jsem znovu, tentokrát už bez zaváhání. Stále jsem byl okolo 5. místa a přiběhl jsem k osudové překážce celého závodu. Stair way viz. foto.
Překážka se musela vnitřkem přeručkovat, nahoře přechytnout a zase ručkovat dolů, kde byl zvoneček a na něj zazvonit. Překážku jsem přelezl, nohou zazvonil a seskočil, ale rozhodčí mi tvrdil, že zvonit musím rukou. Před závodem jsme se rozhodčího ptali, zda se na všech překážkách do zvonku může kopnout nohou, on potvrdil, že opravdu všude je to možné, ale tady na to měl rozhodčí očividně jiný názor. Šel jsem tedy na další pokus bez odpočinku a co nejrychleji, opakovaný pokus už musel být na retry line, která byla o jeden stupínek vyšší, ale měla nahoře menší mezeru na přechytnutí, což měla být výhoda, ale jelikož jsem musel udělat o ještě jeden další shyb navíc, tak padám i při dalším pokusu, kde mi uklouzla ruka na posledním shodu na vrcholku překážky a trochu mi křuplo v rameni. Další pokus už byl po chvilce odpočinku, ale s mírnou bolestí v rameni, což mě dost omezovalo a vše se dokonalo tím, že mi v rameni zakřupalo ještě jednou a tentokrát tak, že už jsem ruku nemohl zvednout ani nad hlavu a bylo mi jasné, že pro mě závod končí. Bylo to asi 2 km před cílem, což mě mrzelo o to víc a další malá křivda k tomu.
Závod pro mě byl velice zajímavou zkušeností a motivací do dalšího tréninku, bohužel poraněné rameno bude potřebovat delší dobu léčení. Ani teď, téměř po měsíci se za ruku nepověsím. Je tedy vyloučeno, že bych v blízké doběběžel nějaký další překážkový závod, ani mistrovství světa, které je za nedlouho.
foto: Marieke van Horssen
Mistrovství bylo složeno ze dvou jednotlivých závodů,v pátek short course na 4 km a v sobotu standart course na 15 km. V neděli pak ještě proběhl závod štafet. Já jsem se rozhodl, že budu startovat pouze na jednom závodě a to na 15 km, který byl mnohem prestižnější a konkurence zde byla silnější než na kratším závodě. Chtěl jsem do závodu dát vše a soustředit se jen na jeden závod a dosáhnout v něm co nejlepšího výsledku. Startoval jsem až v sobotu, takže jsem měl možnost si v klidu prohlédnout některé překážky a okouknout způsob jejich překonání v podání pátečních závodníků na shortu. Překážky byl zajímavé a většinu z nich jsem nikdy neviděl. V hlavě jsem si představoval, jak je nejlépe a nejrychleji překonat a cítil jsem čím dál větší respekt k závodu, kde bylo více než 50 překážek.
V sobotu ráno jsme společně s dalšími závodníky vyrazili na start závodu, startovalo se po vlnách, kdy naše elitní vlna startovala jako první a na startu nás stálo okolo stovky. Zvolil jsem obutí X-TALON 225, které mi dobře sedí na noze a jedná se o rychlé boty. Od začátku jsem se držel na předních pozicích. Po startu byla trať technicky i fyzicky náročná, přebíhal se velký val tam a zpět, takže zatáčky „vracečky“ sem a tam a sem,… navíc při každé otočce skok do smrdutého kanálů a zase šplhání z něj.
Zde se startovní pole už docela dost potrhalo, následovalo plazení a další dlouhý běh ve vodním příkopu, který se běžel „cik cak“. Následně jsme doběhli k hromadě pytlů, které měly cca 15 -20 kg - pytel hop na záda a úprk s ním. Nevěděl jsem jak daleko poběžím se závažím, tak jsem šetřil síly, nakonec z toho byly asi 2 km, takže velice náročný běh. Trochu mě rozhodilo, když mě předbíhal někdo s pytlem znatelně prázdnějším a lehčím než ten můj, ale co už, musel jsem makat, co to šlo. První dvě třetiny závodu byly dost běžecké a překážek nebylo až tak moc. Držel jsem se okolo 5. místa a před sebou jsem měl na dohled další závodníky. Běželo se mi výborně a cítil jsem, že bych mohl udělat dobrý výsledek, můj cíl byl do 5. místa. Trochu jsem ztratil na traverzu po laně, kde jsem volil pomalejší, ale jistější a méně fyzicky náročný způsob, kdy jsem se po laně plazil „na koníčka“, traverz měl tak 15 -20 metrů. Následovaly další překážky, které jsem bez problémů překonal v dobrém tempu.
První drobný problém nastal na nízké konstrukci s různými úchyty, která se lezla spodem a byla asi 1,5 metru nad zemí. Když jsem přiběhl k překážce, tak jsem se na ní potkal s dalšími třemi závodníky, kteří ji na poprvé nedali, cítil jsem tedy šanci posunout se. Ale bohužel jsem si asi ve třech čtvrtinách překážky lehce hrábnul nohou do písku, tak mě rozhodčí poslal na začátek na nový pokus. Cítil jsem to jako lehnou křivdu (před závodem byly informace takové, že lehký dotek se zemí, který nijak nepomůže s překonáním překážkynevadí), ale nedalo se nic dělat, musel jsem znovu, tentokrát už bez zaváhání. Stále jsem byl okolo 5. místa a přiběhl jsem k osudové překážce celého závodu. Stair way viz. foto.
Překážka se musela vnitřkem přeručkovat, nahoře přechytnout a zase ručkovat dolů, kde byl zvoneček a na něj zazvonit. Překážku jsem přelezl, nohou zazvonil a seskočil, ale rozhodčí mi tvrdil, že zvonit musím rukou. Před závodem jsme se rozhodčího ptali, zda se na všech překážkách do zvonku může kopnout nohou, on potvrdil, že opravdu všude je to možné, ale tady na to měl rozhodčí očividně jiný názor. Šel jsem tedy na další pokus bez odpočinku a co nejrychleji, opakovaný pokus už musel být na retry line, která byla o jeden stupínek vyšší, ale měla nahoře menší mezeru na přechytnutí, což měla být výhoda, ale jelikož jsem musel udělat o ještě jeden další shyb navíc, tak padám i při dalším pokusu, kde mi uklouzla ruka na posledním shodu na vrcholku překážky a trochu mi křuplo v rameni. Další pokus už byl po chvilce odpočinku, ale s mírnou bolestí v rameni, což mě dost omezovalo a vše se dokonalo tím, že mi v rameni zakřupalo ještě jednou a tentokrát tak, že už jsem ruku nemohl zvednout ani nad hlavu a bylo mi jasné, že pro mě závod končí. Bylo to asi 2 km před cílem, což mě mrzelo o to víc a další malá křivda k tomu.
Závod pro mě byl velice zajímavou zkušeností a motivací do dalšího tréninku, bohužel poraněné rameno bude potřebovat delší dobu léčení. Ani teď, téměř po měsíci se za ruku nepověsím. Je tedy vyloučeno, že bych v blízké doběběžel nějaký další překážkový závod, ani mistrovství světa, které je za nedlouho.
foto: Marieke van Horssen
Dynaflyte 2, Dynamis and Roadhawk FF – 3 New Running Shoes from Asics
Ochutnávání Francie – High Trail Vanoise
Letos to je s mým závoděním jak na houpačce. Všechny náboje jsem vystřílela na začátku jara na maratonu, pak jsem 6 týdnů pasivně nabíjela, na La Palmě jsem zlehka poladila a v červnu odpálila sérii víkendových závodů v ČR (Kilpi Králický půlmaraton, 7 Pohoří – Beskydy) a na Slovensku (Poludnica Run, Nonstop beh hrebeňom Nízkých … Continue reading Ochutnávání Francie – High Trail Vanoise
Nike Innovates and Releases FE/NOM Flyknit Bra
Under Armour Threadborne Fortis Review
The Under Armor Thredborne Fortis is a lightweight shoe that in all instances I expected to perform well on short distance, long distance and speed work runs. It was disappointing that this was not the case. The Thredborne Fortis has a long way to go i...
Žákyně Pavla Štoudková z ASK Blansko
překonala 2x rekord stadionu v běhu na 300 m a 1 500 m žen na 2. prázdninovém atletickém pondělku pořádaný klubem dne 24.července. Závody po celou dobu provázel místy až hustý déšť. Podrobné výsledky na www.atletika.cz Pavla Štoudková v běhu na 300 m časem 41,61 překonala rekord stadionu, který držela závodnice Moravské Slavie Hana Prochová [...]
5 Random Things I Did This Weekend
A busy weekend back at home with plenty going on! Here’s what I was up to as the Tour de France descended into town. 1) Kickin’ off the weekend SNAP-style: My first act of the weekend was a handful of … Read More Here →