Week in Review–October 16th, 2016
The Week in Review is a collection of both all the goodness I’ve written during the past week around the internet, as well as a small pile of links I found interesting – generally endurance sports related. I’ve often wondered … Read More Here →
Skyrace Lodrino-Lavertezzo
Mrkněte na osobitou reportáž Honzy Dvořáčka alias "Makej Vole" z našeho letního zájezdu do Švýcarska :-)))
http://www.trailrun.cz/cs/m-145-lodrino-lavertezzo-aneb-opravdovej-skyrace/
A look back at 20 years of Mizuno Wave Rider (and a giveaway)

Běhám s pokémony II, aneb, až natrénuji, tak se přihlásím na nějaký závod:)!
Každý rok to znova zjišťuji.. Začátky jsou krásné, ale těžké -- nebo taky, že začátky jsou těžké, ale krásné! :)... Hlavně -- jak člověk stárne, tak mi přijde čím dál těžší najít tu správnou motivaci pro tréninkové úsilí, obzvlášť, když nepatřím mezi nějaké reprezentanty a jak to mile řekla moje trenérka.. "Letos se zaměříme, abys to co natrénuješ lépe zužitkoval na závodech.. Hlavně žádné tankodromy na 24h a tak"..:).Abych se při svých začátcích nenudil a byl i něčím "užitečný":), tak mi syn na telefonu nainstaloval pokémon-go a kudy běhám, tak líhnu vajíčka a chytám různé "potvory". Úplnej Ash Ketchum:).
Nicméně se znova utvrzuji v tom, že je to velmi zajímavá aplikace, která opravdu vede "hráče" a nejen děti:).. k tomu, aby různě chodili, pobíhali.. prostě byli venku a lovili pokémony. Navíc má v sobě schované celkem zajímavé motivační nástroje.. Představte si.. Jeden z nejhorších/nejslabších pokémonů je MagicCarp, nemá žádnou sílu, vlastně nemá ani žádný útok. [pro znalce -- má útok "splash!", ale po něm se vůbec nic se nestane;)], Ovšem pokud těch "kapříků" nachytáte strašně moc.. tak se tohle neužitečné zvířátko vyvine v šíleně silného vodního draka Giradose!:).Proto, i když mám tendenci se teď vidět na úrovni MagicCarp(a), tak věřím, že když se budu pilně snažit, trénovat a "sbírat ty svoje candy".. tak mám šanci!
A tak jo.. Doma sice různě řádila chřipka, trochu mi teče z nosu, ale pravidelně s sebou beru v zapnutém telefonu pokémony a postupně, velmi postupně a pomalu začínám běhat. Tradičně je s tím spojena řada veselých zážitků a příhod. Oproti minulým sezónám, běhá čím dál tím víc lidí, v podstatě, co Čech, to běžec:).. Takže o vesele a motivující setkání není nouze.
Zrovna takhle v úterý se vracím z údolí. Ruce i displej telefonu jsou studené a tak ovládání (byť jednoduché hry) vázne. U jedné "zastávky" proto přejdu do chůze, snažím se něco "chytit", dýchám si na ruce a display.. V té chvíli probíhá dvojice běžců, která krouží kolem rybníka v centrálním parku. Jeden z nich říká druhému: "Vidíš, teď běhá úplně každej, hlavně aby tohohle nekleplo -- abysme ho nemuseli zachraňovat!":).. Potěšila mě jejich starost o moje zdraví, je vidět, že běh nás dělá lepšími.:)... Nakonec jsem "tu potvoru" chytil a běžím domů.. Těsně před tím, než mizím z parku je potkávám znova.. Ted ten druhý ke mně promlouvá a říká.. "Výborně! Hlavně pomalu a postupně!" ... Potěšilo mě to, pozdravil jsem je a usmál se. Přidal dobrou řadu, že až natrénuju, tak se mám přihlásit na jaře na nějaký závod!
Tak jsem jim to slíbil! :)
Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra .. zvlášť!
12:)
PS. V úterý mizím služebně do města hříchu a tak plánuji, že snad ve velmi brzkých ranních hodinách bych mohl pobíhat po bulváru kolem kasína Bellagio -- ale nebudu přemýšlet jestli by se to nedalo jednoduše vykrást nebo aspoň udělat bank. Doma mi říkali, že peníze kazí charakter:).
Porubský čtvrtmaraton
Oslavit státní svátek sportem je možná ta nejlepší věc. Žádná splečenská povinnost to není a je jen na vás, zda se zúčastníte. Nejde o to, kdo bude mít na krku jakou medaili, ale o vyplavení endorfinů, o čirou radost z pohybu a setkání s přáteli sportovci. A těch se v dolní části porubské Hlavní třídy sešlo dost. Do cíle závodů ve čtvrtmaratonu a na 5 km se dostalo celkem 222 běžců. Nejrychleji čtvrtmaraton zvládl Jakub Powada (Kerberus team.z.s.) v čase 34:30 a Adéla Esentierová (Baláž EXTREME-TEAM Ostrava) 42:04 min. My jsme měli v závodě opět hojné zastoupení: Ondřej Dominik 37:25, Marek Škapa 38:25 a 2. místo v kategorii, Dan Šindelek 39:14 a 1. místo v kategorii, Petr Škrabánek 39:18 a 2. místo v kategorii, Vítězslav Prášil 39:30, Martin Hořínek 42:04, Lukáš Malík 43:21, Petr Jorníček 43:23, Stanislav Sviták 46:02 a 3. místo v kategorii, Marek Zrzavý 46:17, Magdaléna Drastichová 47:20, Tomáš Lipina 47:22, Oto Masnica 47:52, Iva Pachtová 47:57 a 1. místo v kategorii, Jana Dominiková 48:54 a 3. místo v kategorii, Dalibor Červenka 49:33, Vladimír Skalka 49:58, Radomír Pach 50:46, Martina Metzová 55:35 a 2. místo v kategorii, Libuše Kuchařová 57:27, Lenka Hehejíková 1:02:04.
Bude Ondra Fejfar na podiu SWS Vertical Kilometer® ?
Dnes 14.10.2016 v 19:30 odstartuje v Limone finálový závod letošní SWS v disciplině Vertical Kilometer®. Díky svému úsilí, houževnatosti a výborným výkonům má Ondra Fejfar jedinečnou šanci stát se prvním českým běžcem, který skončí v celkovém pořadí SWS v nějaké z disciplin na podiu do třetího místa. Dokonce je situace taková, že pouze čtyři běžci … Pokračování textu Bude Ondra Fejfar na podiu SWS Vertical Kilometer® ? →
Craft RunFest Ostrava 2017
S radostí se můžeme poděli o informaci, že 2. ročník CRAFT RunFest Ostrava se uskuteční v neděli 17. 9. 2017.
V Brdech – Broděním Padrťských rybníků vpřed!
Otevřené Brdy lákají k výletům, a tak jsme vyrazili užít podzimu. Kytara, oheň, přespání v partyzánském bunkru, pivo v nejvýše položené brdské hospodě a broděním Padrťských rybníků...
Příprava na horský ultramaraton – Psychická příprava a motivace
Psychická příprava je nedílnou součástí sportovní přípravy většiny sportovců, kde hraje velmi významnou roli. V přípravě na horský ultramaraton tomu tedy nebude jinak. S psychickou nebo chcete -li mentální přípravou úzce souvisí i motivace sportovce. Motivace, nebo laicky řečeno vnitřní důvod k činům, hraje další roli při podávaní kvalitních výkonů. Úzce souvisí s mentální přípravou. Proč je tedy potřeba ji trénovat?
Motivaci, jak se učí ve školách, můžeme dělit na vnitřní a vnější. Vnitřní motivace souvisí se sportovcem samotným. Je vůbec důvodem, proč sportovec ráno vstane na trénink, nebo vyrazí na trénink v nepříznivém počasí. Vnější motivace, oproti té vnitřní souvisí s naším okolím. Okolí, přátele a rodina hrají velkou roli při motivaci sportovců, a obzvláště těch mladších a méně zkušených.
Ale co když motivaci, k tréninku nebo dlouhodobému cíli v době přípravy na určitý závod, náhle ztratíme?
Myslím, že většina ultraběžců už tento stav někdy zažila. Nebudu tady psát o tom, že jsem to zažila a popisovat svůj stav. Cílem je napsat pár tipů, jak se s tímto stavem poprat. Bude se jednat převážně o přípravu ultraběžců.
1. Uvědomit si své chyby
Jedním z důvodů, proč něco nejde a proč nás trénink nebaví může být právě chyba v tréninku. Souvisí obvykle s přetrénováním či přetížením lidského organismu. Je logické, že když tělo nemůže a samo si řekne dost, začíná stagnovat i hlava. Tímto se člověku motivace k tréninku vytrácí a výsledky se zhoršují.
2. Musíme to chtít
Každý máme důvod, proč jsme se rozhodli jednoho dne vyběhnout na kopec a časem se z našeho počínání stal běh na dlouhou trať. Postupně jsme se všichni postavili na start horského ultramaratonu. Závodu charakterizovaného určitým převýšením a vzdáleností delší než klasický maraton. Většina z nás měla vnitřní motivaci k tomuto kroku. Většina a myslím, že se moc ve svém úsudku nemýlím, si chtěla něco dokázat. Chceme to ale všichni. Každodenně si něco dokazujeme. Ať ve škole, práci, doma. Nedokazujeme to okolí, ale sami sobě. Každý chce přeci vidět výsledky své práce. S tím souvisí výše zmíněná motivace.
Chceme se někde posunovat. A o tom je přeci i sportovní výkon. Kdyby sportovci neměli motivaci se někde dále posunovat, mohli by rovnou zrušit všechny soutěže a olympiády. Výsledek by ztratil smysl. Buďme rádi, že tomu takto není.
3. Zlatý střed
Všeho moc škodí. A to platí i v případě motivace. Tato fáze se ale může vyskytnout. Dobré je najít zlatou střední cestu a tou se vydat. Poslouchejte své tělo. Když budete ignorovat známky únavy vašeho těla, tak si zaděláváte na problém. Pár dnů odpočinku více pomůže, než uškodí. Zvlášť u vytrvalostního sportu jakým je běhání horských maratonů. Vytrvalost je navíc zrádná v tom, že si trénujete, a trénujete - až vám jednoduše dojde. Tělo i mysl začne stagnovat. Proto berme velkou motivaci s rezervou a nežeňme se za tím, abychom měli trénink každý den v týdnu. Nejde to? Tělo si říká o pauzu? Dopřej mu ji. Máš na výběr. Zachovej si zdravý rozum. Nežeň se do tréninku jen tak bezhlavě.
4. Psychická příprava
U ultramaratonu je tato část neméně důležitá, než jakákoli jiná část. Zvlášť z důvodů velké zátěže nejen na tělo, ale i na mysl - např. při delším ultramaratonu (osmdesát a více km). Nejedná se o klasický běh. Musíme déle vydržet se svými vlastními myšlenkami. Měli bychom se na tuto situaci připravit. Velkou roli hraje koncentrace před závodem. V tuto chvíli bychom se už neměli zbytečně rozptylovat a soustředit se na závod. Každý sportovec to má ale jinak.
Extrovertovi pomůžou rozhovory se soupeři, kdežto introvert bude raději mimo dav a bude více v klidu.
Psychická příprava lze přesto natrénovat úplně stejně jako např. kondice. Někomu pomůže před závodem číst knihu, někdo poslouchá typickou hudbu. Jinému člověku pomůžou určité rituály, které před závodem dodržuje. V den závodu bychom už s tímto neměli experimentovat. Přesto bychom se měli spíše uvolnit, nestresovat se, pořádně se vyspat. S tím souvisí včasný příjezd na místo startu, včasná znalost povinné výbavy a pravidel. Neznalost a zmatky nás mohou zbytečně vystresovat. A místo odpočinku se zaobíráme na poslední chvíli před závodem se zabýváme sháněním povinné výbavy. Není to z hlediska připravenosti určitě to nejlepší. Mohla bych to přirovnat k tomu, že si před závodem zapomenete namazat lyže, nebo si na lyže zvolíte špatný vosk. Stejně je tomu tak s povinnou výbavou a materiálem a vybavením, které by mělo být předem vyzkoušeno a mělo by sportovci sedět.
Všechno je dobré vyzkoušet, ověřit a potrénovat, aby byl výsledek v závodě, co možná nejlepší a nepřišel váš kondiční i jiný trénink vniveč, jen díky neznalosti potřebných pravidel a špatném psychickém stavu či nevyspání.
Motivaci, jak se učí ve školách, můžeme dělit na vnitřní a vnější. Vnitřní motivace souvisí se sportovcem samotným. Je vůbec důvodem, proč sportovec ráno vstane na trénink, nebo vyrazí na trénink v nepříznivém počasí. Vnější motivace, oproti té vnitřní souvisí s naším okolím. Okolí, přátele a rodina hrají velkou roli při motivaci sportovců, a obzvláště těch mladších a méně zkušených.
Ale co když motivaci, k tréninku nebo dlouhodobému cíli v době přípravy na určitý závod, náhle ztratíme?
Myslím, že většina ultraběžců už tento stav někdy zažila. Nebudu tady psát o tom, že jsem to zažila a popisovat svůj stav. Cílem je napsat pár tipů, jak se s tímto stavem poprat. Bude se jednat převážně o přípravu ultraběžců.
1. Uvědomit si své chyby
Jedním z důvodů, proč něco nejde a proč nás trénink nebaví může být právě chyba v tréninku. Souvisí obvykle s přetrénováním či přetížením lidského organismu. Je logické, že když tělo nemůže a samo si řekne dost, začíná stagnovat i hlava. Tímto se člověku motivace k tréninku vytrácí a výsledky se zhoršují.
2. Musíme to chtít
Každý máme důvod, proč jsme se rozhodli jednoho dne vyběhnout na kopec a časem se z našeho počínání stal běh na dlouhou trať. Postupně jsme se všichni postavili na start horského ultramaratonu. Závodu charakterizovaného určitým převýšením a vzdáleností delší než klasický maraton. Většina z nás měla vnitřní motivaci k tomuto kroku. Většina a myslím, že se moc ve svém úsudku nemýlím, si chtěla něco dokázat. Chceme to ale všichni. Každodenně si něco dokazujeme. Ať ve škole, práci, doma. Nedokazujeme to okolí, ale sami sobě. Každý chce přeci vidět výsledky své práce. S tím souvisí výše zmíněná motivace.
Chceme se někde posunovat. A o tom je přeci i sportovní výkon. Kdyby sportovci neměli motivaci se někde dále posunovat, mohli by rovnou zrušit všechny soutěže a olympiády. Výsledek by ztratil smysl. Buďme rádi, že tomu takto není.
3. Zlatý střed
Všeho moc škodí. A to platí i v případě motivace. Tato fáze se ale může vyskytnout. Dobré je najít zlatou střední cestu a tou se vydat. Poslouchejte své tělo. Když budete ignorovat známky únavy vašeho těla, tak si zaděláváte na problém. Pár dnů odpočinku více pomůže, než uškodí. Zvlášť u vytrvalostního sportu jakým je běhání horských maratonů. Vytrvalost je navíc zrádná v tom, že si trénujete, a trénujete - až vám jednoduše dojde. Tělo i mysl začne stagnovat. Proto berme velkou motivaci s rezervou a nežeňme se za tím, abychom měli trénink každý den v týdnu. Nejde to? Tělo si říká o pauzu? Dopřej mu ji. Máš na výběr. Zachovej si zdravý rozum. Nežeň se do tréninku jen tak bezhlavě.
4. Psychická příprava
U ultramaratonu je tato část neméně důležitá, než jakákoli jiná část. Zvlášť z důvodů velké zátěže nejen na tělo, ale i na mysl - např. při delším ultramaratonu (osmdesát a více km). Nejedná se o klasický běh. Musíme déle vydržet se svými vlastními myšlenkami. Měli bychom se na tuto situaci připravit. Velkou roli hraje koncentrace před závodem. V tuto chvíli bychom se už neměli zbytečně rozptylovat a soustředit se na závod. Každý sportovec to má ale jinak.
Extrovertovi pomůžou rozhovory se soupeři, kdežto introvert bude raději mimo dav a bude více v klidu.
Psychická příprava lze přesto natrénovat úplně stejně jako např. kondice. Někomu pomůže před závodem číst knihu, někdo poslouchá typickou hudbu. Jinému člověku pomůžou určité rituály, které před závodem dodržuje. V den závodu bychom už s tímto neměli experimentovat. Přesto bychom se měli spíše uvolnit, nestresovat se, pořádně se vyspat. S tím souvisí včasný příjezd na místo startu, včasná znalost povinné výbavy a pravidel. Neznalost a zmatky nás mohou zbytečně vystresovat. A místo odpočinku se zaobíráme na poslední chvíli před závodem se zabýváme sháněním povinné výbavy. Není to z hlediska připravenosti určitě to nejlepší. Mohla bych to přirovnat k tomu, že si před závodem zapomenete namazat lyže, nebo si na lyže zvolíte špatný vosk. Stejně je tomu tak s povinnou výbavou a materiálem a vybavením, které by mělo být předem vyzkoušeno a mělo by sportovci sedět.
Všechno je dobré vyzkoušet, ověřit a potrénovat, aby byl výsledek v závodě, co možná nejlepší a nepřišel váš kondiční i jiný trénink vniveč, jen díky neznalosti potřebných pravidel a špatném psychickém stavu či nevyspání.
COROS Linx Smart Helmet In-Depth Review
The COROS Smart Helmet hit Kickstarter about 4 weeks ago, and I’ve been lucky enough to have a unit for the last few weeks. The company is far enough along that the unit I was handed to try is essentially … Read More Here →





















