Blogy

Ve francouzském městě Albi se o víkendu běželo ME na 24 hod. Českou republiku reprezentovali čtyři muži, z toho tři z našeho oddílu a tři ženy kde dvě z nich jsou také členky MK Seitl. Vynikajícího úspěchu dosáhl náš Ondřej Velička, který výkonem 258,661 km obsadil druhé místo. Jeho výkon je druhým nejlepším výsledkem českého běžce hned po výkonu legendárního vytrvalce Tomáše Ruska. Jaroslav Bohdal zaběhl 218,551 km a třetí zástupce našeho oddílu Pavel Marek 75 km. Ten sám říkal, že byl vyždímaný jako citron. Pozůstatky po Spartatlonu. Od 30 km se mu podlamovaly nohy. Další Čech Ivan Šerlinger zdolal 209,498 km. V družstev se Česká republika umístila na 5. místě. V ženách doběhla Terezka Gecová v osobním rekordu 191,328 km a Veronika Mocko 178,173 km, obě naše holky. Markéta Gruberová uběhla 168,670 km.

Běžci usilující o překonání světového rekordu mají své vodiče, kteří jim udávají tempo a někdy taky směr. I my mnohem méně pilní a talentovaní občas potřebujeme ne snad vodiče, ale aspoň lidi, kteří nás symbolicky potáhnou na naší cestě. Vzory. Idoly. Inspiraci. Říkejte jim, jak chcete. Najít je, to vůbec nebývá jednoduché. Pro spoustu z nás může být oním vzorem Emil Zátopek. Ale ruku na srdce: nikdo z nás ho neviděl závodit, svou posedlostí dřinou je mi vzdálenější ještě víc než v čase a ke všemu na dráze běhal mnohem častěji než kdekoli jinde. Haileho Gebrselassieho už jsem závodit viděl. Mnohokrát. Jednou jsme…

The Week in Review is a collection of both all the goodness I’ve written during the past week around the internet, as well as a small pile of links I found interesting – generally endurance sports related. I’ve often wondered … Read More Here →

Krásný večer! Kdo mě dobře zná, moc dobře ví, že jsem tak trošku maniak do všemožných diářů, sešitů, notesů a podobně. Vše potřebuju mít do puntíku zapsané. Ne, že bych si to nepamatovala, ale mám zkrátka ráda pořádek (protože co nezapíšeš, jako by nebylo). A kromě klasického diáře (který většinou začínám shánět někdy půlkou listopadu a klasicky […]

Tenhle článek mi nějak nevyšel. Bylo toho tolik a já vlastně ani neměla potřebu tuhle dovolenou nějak sepsat. Vychutnala jsem si ji a to stačilo. Ale i když už nemohu po tom měsíci vydolovat z paměti ty zážitky, mohu se s Vámi podělit alespoň o pár fotek.

The New Balance Vazee Prism is a shoe that is fast and light. It is a sleeper hit; both with superb performance and price

Až v tomto týdnu jsem se dozvěděl, že v sobotu 22.10.2016 se kousek od mého bydliště běží závod na 6 km. Vzdálenost pro mě dost krátká, ale proč to nepojmout jako ostrý trénink na závody, které mě čekají příští měsíc. Aktivoval jsem tedy Slimáka a...

Neděle 16.10.2016

Co Augustýnkovi nevyšlo ve Spořicích, vychází mu o dva týdny později při Běhu zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří :-).


V běhu nejmenších dětí, ročníku dva tisíce patnáct a mladších, na padesát metrů obsazuje celkové třetí místo. Ve své kategorii je však jediný chlap, tudíž vítěz ;-). Dostává krásnou čokoládovou medaili, diplom a balíček sladkostí. Je spokojený a pěkně řádí :-D.


Já mám dnes před sebou dvojboj. Nejprve ženských 3 400m a bezprostředně poté ještě vytrvaleckých 7 650m. Již během předzávodní procházky trasy je zřejmé, že to bude masakr. Čekají na nás zámecké schody a krátké prudké výběhy.


Nohy mě bolí už teď. Stále se mi příliš nedaří odpočívat.

12:45hod., 3 400m
Bohaté startovní pole čítá celkem devětačtyřicet účastníků. To je paráda :-). Dorostenky, juniorky, ženy, ženy veteránky, ženy běh pro radost, dorostenci a junioři - všichni dohromady. Kluci akorát absolvují o něco delší trať. Do cíle pak budeme přibíhat z opačných směrů. "Ví, že se mají vyhýbat" zazní poslední pokyn pořadatele do vysílačky a je odstartováno. Podkluzuje mi levá noha a v mžiku se mi tak začíná vzdalovat celé startovní pole, zatímco já ležím na zemi. To mi to tedy hezky začíná. No co, alespoň to nepřepálím :-).

Tempo je zběsilé a výběhy kruté. Absolutně mi to nejde :-(.

Do cíle přibíhám naprosto vyčerpaná. Nemám vůbec žádnou sílu. Co to zase bylo za nápad běžet hned znovu další závod?! Jasně, někdy před dvanácti lety jsem tyhle dvojboje provozovala moc ráda. Jenže v kombinacích dorostenky - ženy a juniorky - ženy se asi jen jednalo o kratší vzdálenosti.


Loučím se se svým snem o double bedně a bez jakýchkoliv očekávání se opět přesouvám na start. Holt si to jenom vyklušu no... :-/ Sbírám si ze země spadlý kaštan. Mačkám ho v ruce, čímž se z něj pokouším načerpat energii. Jestli ten mě nespasí, tak už nic :-).

13:15hod., 6 750m
V úvodu se pohybuji kolem Hanky Hahn. Doposud jsem ji zatím vždycky předběhla, nicméně momentálně by byl zázrak se jí jen držet. Moment! Vždyť ona přece před týdnem běžela Hradecký maraton. Takže jí tady ta stoupání postupně rozsekají. Ostatně nás všechny budou postupně rozsekávat :-D.

Jdu před ní. Pomalu se jí vzdaluji a předbíhám i nějaké další běžce. Celkem záhadně se začínám rozbíhat. To bude asi ta poporodní vytrvalost :-). Nějakou sílu v nohách taky zjevně trošku mám :-D. Strašně mě to baví a maximálně si to užívám!!! :-) Já bych tu snad vydržela kroužit i déle než jen ty tři okruhy, co máme určené.

Stoupání na konci parku představují takové vysoké přírodní schody, jejichž horní dvě třetiny vycházíme. Jsou skutečně strmé a těžké (ale dopoledne jsem je vydrncala s kočárkem :-D). Nahoře se zase hned rozbíhám. Uvolňuji nohy a nasazuji tempo, které se dá mezi těmito náročnějšími pasážemi dobře rozjet. Další zámecké schody vybíhám frekvenčně. Stylem, při kterém, ač to může znít poněkud zvláštně, se dá i odpočívat :-D.

Zbývá mi posledních osm set metrů, když mě volají na vyhlášení za druhé místo v kategorii žen. Jé, já se těším :-). V závěru se mi sice nabízí možnost předstihnout ještě jednoho běžce, ale nevyužívám jí. Už takhle toho má dost. Vracím čip a rovnou hurá na stupně vítězů :-). 






Celková organizace neměla chybu. Vše šlapalo, jak mělo. Navíc nechyběla čipová technologie či třeba hudba v prostoru startu a cíle. Strávili jsme zde prostě super den, za což moc děkujeme :-). Radost z něj mi pokazí až zcela nečekaná invaze čínských berušek do našeho bytu, která proběhla prostřednictvím otevřených oken po dobu naší nepřítomnosti. Ale to už je jiný souboj... :-)

O uplynulém víkendu se v regionu konalo asi sedm běžeckých akcí. Jednou z nich byl sobotní třetí ročník Baštanské šestky. Jejím organizátorem je obec za výpomoci atletického oddílu Slezan Frýdek-Místek. Zázemí závodů je v kempu na břehu známé přehrady, která leží na potoku Baštice. Úvod akce patřil hojně zastoupením dětským kategoriím, které měli vytýčenou trat v areálu kempu.Na dospělé účastníky čekalo oběhnutí celé přehrady. Ženy jednou, muže dvakrát. Okruh je z větší části asfaltový a zcela rovinatý. Aby však bylo dosaženo potřebné délky (muži 6 a ženy 3km), tak hned po startu jsou zařazené dva mini okruhy na břehu přehrady. Mezi 48 ženami zvítězila Veronika Siebeltová v čase 10:05. Z našeho oddílu se neobjevila žádná členka, zato mezi muži jsme měli hned pětinásobné zastoupení.V kat. 35-44 let skončil Jarda Kuncek desátý v čase 23:29, v 45-54 Marek Škapa obsadil stříbrnou pozici za čas 20:50 a Radomír Pach byl jedenáctý s časem 31:17 a v kat. nad 55 vybojoval druhé místo Roman Slowioczek za 22:41 a bramborovou čtvrtou pozici Ladislav Březina 23:24. V konkurenci 68 mužů zvítězil Ján Tesarčík 18:39 před stále se lepšícím Tomášem Blablou.  Tečku za vydařeným závodem učinila bohatá tombola, kde hlavní cenou byla multifunkční tiskárna. Marek Škapa

V sobotu 15.října se v Krčském lese uskutečnilo už deváté Podzimní běhání při kterém se i letos rozdávaly body do Poháru Pražských Běžeckých Nadějí 2016. Už od ranních hodin to […]