AKADEMIE SALOMON 2017 PRO TRÉNINK NA ULTRAMARATONY
Výzva pro příští generaci ULTRAmaratonců! Na běžeckých stezkách i na kopcích můžete vidět ultramaratonce, kteří vyrážejí vpřed, poháněni vášní a svými sny, inspirováni svými idoly či touhou strávit čas v přírodě. Mnozí z nich ani netuší, jak jsou talentovaní. Většina si neuvědomuje, že formují budoucnost tohoto sportu. Společnost Salomon má v úmyslu je najít… Akademie Salomon pro trénink na …
Continue reading "AKADEMIE SALOMON 2017 PRO TRÉNINK NA ULTRAMARATONY"
Nový web skyrunnerseries.cz
Rád vás v začátku roku 2017 upozorňuji na nově spouštěný web naší asociace skyrunnerseries.cz. Zde vznikají stránky, které se budou věnovat výlučně vrcholným skyrunning soutěžím v Česku i ve světě. Naleznete zde tedy všechny nejdůležitější informace k Skyrunner® Czech Series i Skyrunner® World Series jako dlouhodobých soutěžích. Budou zde informace rovněž i o českých šampionátech a Euro … Pokračování textu Nový web skyrunnerseries.cz →
Alžběta Jeřábková překonala halový
klubovní rekord juniorek v běhu na 800 m časem 2:21,20, překonala tak čas Jany Polákové z roku 2005, který měl hodotu 2:22,27.
Přiváti z Karibiku (4) – nevlezeš dvakrát do stejného moře
Zjištění, že podmořským kameramanem se v tomhle životě už nestanu, mělo i své výhody. Už jsem nemusel dávat pozor na prudké změny směru, správné světlo, trhavé pohyby, úhel záběru a jiné nesmysly. No a hlavně už jsem se nem...
Úspěch v Shangri-La
Shangri-La. Ať už pro jsou pro vás tibetští mnichové symbolem míru a vyrovnanosti nebo je považujete za bandu nezaměstnaných zamodlenců, asi jste tento pojem zaslechli. Nikdo pořádně neví, co by to mělo být – mýtické údolí věčné harmónie a míru, izolované od okolního světa. V Číně, v Pákistánu, Mongolsku nebo tam někde. Prostě taková země zaslíbená – utopie, sídlo...
The post Úspěch v Shangri-La appeared first on Pavel Paloncý - Adventure racing, ultratrail, rogaining a podobně.
2016 v běhu bylo – 2017 bude
Co napsat k roku již minulému roku 2016? Předem řeknu, že moc pozitivního se z hlediska běhu neudálo. Rok předtím mě provázela stagnace a plán byl na její poražení a trochu zlepšování. Bohužel rok 2016 patřil opět stagnaci následovanou podzimním zhoršením se zraněním. Prostě samá pozitiva a žádné novinky. Teď trochu podrobněji. Plán byl pokusit […]
First Look: The Casio Pro Trek Smart Android Wear GPS Watch
Earlier this week, Casio officially unveiled their all new smart outdoor watch, the Pro Trek Smart. This is their second GPS watch aimed squarely at the outdoor market, following last year’s announcement with a relatively similar model. This year though … Read More Here →
Hands-on: Misfit’s Vapor GPS Watch
Here at CES, Misfit has significantly upped their activity tracker game by diving into the GPS watch realm. The company, known for their lightweight and fashionable wearables, announced a new $200 GPS sport watch set to release later this year. … Read More Here →
Silvestrovský běh "Benedikt 2016"
Sobota 31.12.2016
Když se mi krátce po šesté hodině ranní nechce příliš ven z postele, vzpomínám na to, jak jsem před lety jela na Silvestrák do Mostu na kole. A to dneska nejedu. Vida, hned se mi vstává lépe :-).
V jídelně základní školy je hezky. Na své závody se v ní připravují další děti a pejsci, kteří také poběží. Ideální příležitost pro navazování nových sociálních kontaktů a vazeb :-).
O něco později pak společně absolvujeme hlavní závod na šest kilometrů. Tedy třikrát okruh kolem Benediktu. Ačkoliv běžím s kočárkem a mám v nohách včerejší dvacetikilometrový kros, chci udržet maximálně pětiminutové tempo, což se mi i podaří. Aby ne, když jsem takhle už zvládla celý maraton :-). Na vyklusání si dávám ještě jedno kolo a tak moc se mi zde líbí, že kdyby Augustýnek nebyl proti, byla bych tu schopná vydržela kroužit snad až do příštího roku :-D.
Nakonec ani ty stupně vítězů nebyly daleko. Skončili jsme těsně pod nimi, což je dobře, protože opravdu nevím, co bych dělala se šampusem. Akorát bych se s ním musela tahat. I když, on už by u nás možná někdo věděl, co s ním... :-D
Když se mi krátce po šesté hodině ranní nechce příliš ven z postele, vzpomínám na to, jak jsem před lety jela na Silvestrák do Mostu na kole. A to dneska nejedu. Vida, hned se mi vstává lépe :-).
V jídelně základní školy je hezky. Na své závody se v ní připravují další děti a pejsci, kteří také poběží. Ideální příležitost pro navazování nových sociálních kontaktů a vazeb :-).
Jo, je jim oběma dvacet :-).
S Augustýnkem se účastníme nejprve běhu batolat s rodiči na šedesát metrů.
O něco později pak společně absolvujeme hlavní závod na šest kilometrů. Tedy třikrát okruh kolem Benediktu. Ačkoliv běžím s kočárkem a mám v nohách včerejší dvacetikilometrový kros, chci udržet maximálně pětiminutové tempo, což se mi i podaří. Aby ne, když jsem takhle už zvládla celý maraton :-). Na vyklusání si dávám ještě jedno kolo a tak moc se mi zde líbí, že kdyby Augustýnek nebyl proti, byla bych tu schopná vydržela kroužit snad až do příštího roku :-D.
Nakonec ani ty stupně vítězů nebyly daleko. Skončili jsme těsně pod nimi, což je dobře, protože opravdu nevím, co bych dělala se šampusem. Akorát bych se s ním musela tahat. I když, on už by u nás možná někdo věděl, co s ním... :-D
Silvestrovské běžecké setkání bylo velmi příjemné :-). Do nového roku přeji všem hodně štěstí, pevné zdraví a moře lásky. Buďte sami sebou, dělejte to, co vás baví a naplňuje, a usmívejte se ;-).
Neděle 1.1.2017
Jak na Nový rok, tak po celý rok :-). Novoroční výběh na Mědník mě po předchozích dvou dnech doráží. Hlavně, když hned asi tak po nějakých dvě stě metrech, tedy sotva jsme vyrazili, Spídy znejistí, kudy že to máme vlastně běžet :-D. A ta samá situace se následně opakuje ještě několikrát :-D. Ale bylo to fajn. Počasí vyšlo parádní :-).
Pondělí 2.1.2017
Konečně výklus :-). Stejně jako loni, tak i letos k nám na přelomu roku opět dorazila sněhová nadílka.
Teplický půlmaraton (20 km) zimní závod 2016
Pátek 30.12.2016
Vánoční cukroví je po svátcích třeba pořádně vyběhat, a tak po čtyřech měsících opět vyrážím na půlmaraton do Teplic.
I když konečně začalo mrznout, na trati leží spousta kluzkého bláta. Už rozumím tomu, proč jsme všichni dostali ty poukázky do Ice Arény :-D. Akorát nám je měli dát o něco dřív, abychom si ten balanc stihli pořádně potrénovat.
Na rozdíl od letní varianty, při této zimní verzi vybíháme na Doubravskou horu pouze jednou a to hned v úvodu závodu. To nejhorší tak máme brzy za sebou. Ačkoliv tedy trasa není profilově tolik náročná jako v srpnu, kopce na ní rozhodně nechybí. A mě tak zase praskají stehna ve švech. Jak já se těším na rovinaté silniční maratony! :-)
Držím se šesti chlapů, kteří se neustále pohybují kolem mě. Jsou úplně boží. Bedlivě sledují trasu, díky čemuž se mě netýká soutěž o nejlepšího bludišťáka :-). Nebýt jich, tak jak se znám, určitě bych se tu zasnila a pak se probrala někde nevím kde :-).
Poté, co zdolám jedno krátké prudší stoupání, najednou vidím všude okolo sebe samou mlhu. V tento okamžik si na chvíli připadám jako nějaká sky runnerka :-). Letím seshora do té mlhy, přičemž kousek beru i po zadku. No jo, prostě nemám žádné terénní obutí.
Běžíme silnicí, polem, lesem i parkem. Část trasy vede také přes sídliště. "Jedém! Máme na to!" Chlapci postávající na jednom z panelákových balkónů vypadají jako by již zahájili oslavy konce roku. "Je zima!" Nám ne. Nás hřeje běhání :-).
Před koncem absolvujeme ještě jedno stoupání. U Hvězdárny následně poznávám závěrečnou pasáž, takže vím, že cíl je blízko :-).
Podařila se mi obhajoba letního vítězství. A pak že to na chleba s tofu nepoběží :-D.
Vše bylo opět perfektní. Strávila jsem další hezký den ve společnosti fajn běžeckých lidí :-). Díky odvozu od jednoho moc hodného člověka to navíc nemusím brát domů znovu přes to ošklivé teplické nádraží.
Vánoční cukroví je po svátcích třeba pořádně vyběhat, a tak po čtyřech měsících opět vyrážím na půlmaraton do Teplic.
I když konečně začalo mrznout, na trati leží spousta kluzkého bláta. Už rozumím tomu, proč jsme všichni dostali ty poukázky do Ice Arény :-D. Akorát nám je měli dát o něco dřív, abychom si ten balanc stihli pořádně potrénovat.
Na rozdíl od letní varianty, při této zimní verzi vybíháme na Doubravskou horu pouze jednou a to hned v úvodu závodu. To nejhorší tak máme brzy za sebou. Ačkoliv tedy trasa není profilově tolik náročná jako v srpnu, kopce na ní rozhodně nechybí. A mě tak zase praskají stehna ve švech. Jak já se těším na rovinaté silniční maratony! :-)
Držím se šesti chlapů, kteří se neustále pohybují kolem mě. Jsou úplně boží. Bedlivě sledují trasu, díky čemuž se mě netýká soutěž o nejlepšího bludišťáka :-). Nebýt jich, tak jak se znám, určitě bych se tu zasnila a pak se probrala někde nevím kde :-).
Poté, co zdolám jedno krátké prudší stoupání, najednou vidím všude okolo sebe samou mlhu. V tento okamžik si na chvíli připadám jako nějaká sky runnerka :-). Letím seshora do té mlhy, přičemž kousek beru i po zadku. No jo, prostě nemám žádné terénní obutí.
Běžíme silnicí, polem, lesem i parkem. Část trasy vede také přes sídliště. "Jedém! Máme na to!" Chlapci postávající na jednom z panelákových balkónů vypadají jako by již zahájili oslavy konce roku. "Je zima!" Nám ne. Nás hřeje běhání :-).
Před koncem absolvujeme ještě jedno stoupání. U Hvězdárny následně poznávám závěrečnou pasáž, takže vím, že cíl je blízko :-).
Podařila se mi obhajoba letního vítězství. A pak že to na chleba s tofu nepoběží :-D.
Vše bylo opět perfektní. Strávila jsem další hezký den ve společnosti fajn běžeckých lidí :-). Díky odvozu od jednoho moc hodného člověka to navíc nemusím brát domů znovu přes to ošklivé teplické nádraží.