Před týdnem jsem si myslela, že shrnutí mého prvního týdne bude ve stylu, jak jsem to zvládla, jak to bylo v pohodě a podobně a budu mít ty největší chutě za sebou. Pokud jste čekali podobný článek, tak vás zklamu, ale na druhou stranu snad i potěším, protože v tom nejste sami a hlavně, já se nevzdávám!
Týden začal pozitivně, vše jsem měla načteno, nakoupeno podle plánu, nakrabičkováno, navařeno a hlavně odhodlání, jak to bude super a že to zvládnu.
První den jsem si dopoledne ani neuvědomila, že jsem neměla kafe, nějak mi nechybělo. Na obědě jsem si pochutnala, hlad jsem po něm neměla, vše se zdálo být báječné a snadné. První chutě mě přepadly jako každý den kolem 4 hodiny odpoledne, měla jsem ořechy a okurku. Večer jela na crossfit, cítila dost síly a energie byla dostatečná. Večer jsem si udělala vajíčka s avokádem a cítila se spokojeně.
Další dny se nesly v podobném duchu, akorát už jsem měla chuť na kafe…no vlastně to není chuť na kafe…dříve to bylo kafe s mlékem a byl to jakýsi uklidňující a pozvbuzující nápoj v jednom. I když normální mléko nepiju už dlouho, vždy jsem si kafe ochutila sojovým nebo mandlovým. Teď jsem chtěla využít toho, že se prostě kafe s mlékem ideálně nepije a naučit se pít černé. Dámy a pánové, kafe z místního automatu v kuchyňce je teda nic moc…tak jsem radši pila dál čaj a říkala si, že možná dokonce kafe přestanu pít úplně než pít černého zabijáka.
Jinak jsem to celkem zvládala, když mě přepadly chutě, měla jsem v batohu vždy oříšky a jednou jsem neměla nic a koupila si jablko. V tu chvíli mi došlo, že to není přesně tak, jak v program radí, že bych k tomu měla mít i bílkovinu a tuky, ale v tu chvíli nic jiného k dispozici nebylo.
No a pak přišel pátek odpoledne a po týdnu bez kávy jsem prošla kolem kavárny na kampusu a přišlo to na mě, já chci kafe! Kafe s mlékem, hned teď a tady! Šla jsem si tedy do Starbucksu pro jeden flat white s mandlovým mlékem. Kafe jsem si donesla ke stolu, začala pít a přišlo mi že, to mléko je nějaké jiné, ale myslela jsem si, že to je tím, že jsem kafe s mandlovým mlékem dlouho neměla. Kafe jsem měla skoro dopité a pak jsem si toho všimla, na kelímku bylo napsáno v kolonce milk S jako označené pro Soya milk….neeeee….jak je to možné? To je má angličtina tak nesrozumitelná, že almond milk znělo jako soya milk?!
Byl to zvláštní pocit, cítila jsem se provinile, divně, jako kdybych udělala nějaký podvod, zradu… Jízda na kole domů mi vždycky zvedne náladu, tak jsem si řekla, že přeci o nic nejde a začnu prostě těch 30 dní počítat znovu. Na večer jsem si koupila rybu a těšila se, jak si pochutnám. Rybu jsem pekla v troubě se zeleninou, rozinkami a poházela jsem ji arašídy. Bylo to moc dobré, měla jsem z toho zase dobrý pocit, že jsem si udělala výbornou večeři podle pravidel whole30, jenže….
Večer jsem si pročítala WHole30 knihu, hledala chia semínka, v jaké kombinaci se mohou a vykoukly na mě arašídy a velké červené NE! Ježišmarja jakto? To nejsou ořechy? Takže pátek byl pro mě takovým černým pátkem, kdy jsem program 2 x porušila, ale ryba byla moc dobrá J!
No nic, co nadělám, sobota je ideální den začít znovu. Nemá smysl být negativní, nadávat si, nebo být naštvaná. Věřím, že 5 dní se také počítá a teď mi to díky předpřípravě půjde o něco lépe.
Dnes je úterý, víkend proběhl v pohodě, jedla jsem doma, vařila si, chystala si jen samé dovolené dobroty.
A jak jste na tom vy? Jak se cítíte? Zvládáte to?
Budu ráda za vaše komentáře, nápady, tipy…Nejsme v tom samy, jsme v tom jako tým Holek ve Formě :)!!!
Krásné úterý!
