Středa 10.5.2017
Po třech týdnech mě konečně přestalo bolet v krku. Hurá!!! Život je zase najednou hezčí :-).Začínám se těšit na sobotu ;-).
Sobota 13.5.2017
Do ústeckého Střekova přijíždím s Augustýnkem, který se účastní Rákosníčkova dětského závodu na pět set metrů.
Před startem se pořádně naláduje sladkostmi ze startovního balíčku a jde na to. Jak se mu po celou dobu nechce příliš běžet, tak v závěru rozbaluje parádní finiš. Když ale spatří postavu Rákosníčkova maskota, začne metr před cílem zase rychle couvat a schovávat se za mě :-D.
Moderátor je tu stále stejný. Úžasný. Nejlepší ze všech :-). “Někteří závodníci trénují až dvakrát ročně. Věnují se především mentální přípravě. Pravidelně sedí u svých počítačů a tabletů. Vymýšlejí strategii.”
Augustýnek chvíli dohlíží na správný průběh vhazování lístků do tomboly :-D.
Dnes běžíme spolu. Hlídání by se našlo, což o to, ale asi mám chuť s ním zažít opět něco výjimečného. Dokud se mi ještě vejde do kočárku. Po nemoci to stejně pojímám spíše jen jako tempový trénink. Desítku chci to dát pod padesát minut.
Gustík usíná hned na prvním kilometru. “Otočit se a za dvacet let mu to vrátit.” To si poznamenám ;-).
Ač se to nezdá, trasa čítá poměrně dost stoupání. Speciálně čtyřikrát výběh na most Dr. Edvarda Beneše mi dává pořádně zabrat. Přece jen je ten Gustin čím dál tím těžší. Je to s ním pěkná makačka, hlavně na zadek :-D. Však já si tady na to při půlmaratonu vzpomenu.
Romská holčička se nabízí: “Nechcete ho povozit?” Severní Čechy…
Lidi fandí, sluníčko nad našimi hlavami pálí, atmosféra je super. V cíli se ocitám za 49:53min, takže splněno.
Dostávám originální medaili s píšťalkou. Tu jsem si moc přála :-). Dokonce mi svojí pastelově oranžovou barvou přesně ladí k tričku.
Krásné počasí, krásní lidé, krásný den. Chybělo mi to.
RunTour je skvělá akce pro celou rodinu. Po závodech se posedí s přáteli, čeká se na vyhlášení s tombolou, dojídají se zbylá jablka z občerstvovačky a je to fajn. Rozhodně doporučuji! 😉
Během losování posledních cen zahřmí, načež se spouští silný slejvák. Ustává hned poté, co nás (celkem pracně) nasoukám do pláštěnek… 🙂
No a teď už se mé myšlenky ubírají směrem Karlovy Vary ❤️.
