Na tenhle závod už byla příprava lepší, než na Jeseníky. V půlce času mezi oběma HV jsme dali s Tomášem tréninkově běh z Berouna do Radotína: 30km – 1000m převýšení – 6,45/km. Slušná příprava. Vzhledem k tomu, že před závodem byl svátek, tak i spánková příprava byla příjemná…
Do Špičáku nad Železnou Rudou jsme dorazili celkem brzo. Rychlá registrace, večeře, trochu zmatky s hledáním vody do vaku, ale jinak brzké zalezení do spacáku a odpočinek. V průběhu oblíkání a dobalovaní batohů moderátor “straší” s hlášením Horské služby ohledně možnosti změny počasí na kopcích. Nad námi jsou hvězdy a všechny možné předpovědi na telefonech nic tak vážného nehlásí. Přece jenom ale přihazuju jedno teplý triko do batohu a jde se na start.
Stoupáme si do 2. řady a za chvilku vyrážíme. Jsme hned za vedoucí skupinkou asi 8 dvojic, která se dost rychle vzdaluje. Ještě než proběhneme kolem železniční stanice Špičák (asi 300m od startu), tak začíná pršet. Už na sedle nad Špičákem leje jak z konve a my vzpomínáme na 5BV :-). Za chvilku Tomáš vytahuje bundu, takže já mu držím batoh a hůlky a pořád běžíme. Jsme tak na 12. místě. K Černému jezeru to jde dost rychle a za ním je na dlouhou dobu poslední krátké stoupání. Prakticky pořád běžíme a to dost rychle. Najednou je poměrně velká Y křižovatka, jedna cesta po vrstevnici, druhá dolů a na obou fáborky. Žlutá značka Long trasy ukazuje po vrstevnici, ale asi 10 čelovek si to valí po spodní cestě zpět na křižovatku… Za chvilku nás část opět předbíhá, včetně vítězného dogtrekaře z Jeseníků. Pak už začíná seběh ke kostelu v Hamrech a první občerstvovačce. Tam rychle pijeme kolu, banán a už pobízím Tomáše, že běžíme dál. Další část má být podél přehrady Nýrsko po šotolinové cestě, ale běžíme po zbrusu novém asfaltu. Čelovek za námi moc není (a ani před námi). Přebíháme přehradní hráz a já hlásím, že 1/2marathon máme za 2:06, hmm to neběháme skoro ani v tréninku. Jedna dvojice čelovek vypadá, že se nám trochu přiblížila. Další úsek vede trochu zvlněnou cestou, kde lze krásně běžet až do Oldřichovic. Na občerstvovačce žádný dlouhý flákání, akorát si vychutnáme banán se solí a bežíme dál pronásledováni kameramanem (tak doufám, že v sestřihu budeme).
 |
| takhle si vychutnávám pod dozorem Tomáše banán se solí… / foto Patrik Pátek |
Následuje první velký kopec, kde hned na začátku předcházime jednu dvojici. Za sedlem Prenet je mírný seběh temným lesem doplněný mlhou asi dvakrát pomůže navigace v hodinkách, takže můžeme běžet dál. Před Hojsovou Stráží předběhnem ještě jednu dvojici a dogtrekaře. Na 3. občerstvovačce rychle doplníme vaky a běžíme dál… Já bez hůlek, takže se pro ně musím asi 200m vracet.
 |
| Tomáš si nechává potvrdit mapu na první občerstvovačce / foto Jakub Cejpek |
V lese nad Stráží nás pozoruje dvojice očí, a my trochu zmatkujeme s cestou, naštěstí hodinky nás rychle navedou zpátky. Trasu jsem si do nich nahrával jen na zkoušku, ale nakonec to hodně pomohlo. V následujícím stoupání na Můstek (1230m) se už rozednívá, takže já už jdu bez čelovky. Do kopce to celkem nakopnem, takže kousek pod vrcholem už předbíháme další dvojici – tentokrát mix. Následuje nádherný úsek přes náhorní louky v době kdy právě svítá, to dokáže povzbudit, takže za osadou Šukačka dáváme další dvojici. 🙂 V dlouhém, ale mírném stoupání do Kepel se snažíme co nejvíc běžet. Na silnici u Kepel pozorujeme asi tři dvojice, které se po protějším svahu už vrací do Javorné, náskok mohou mít kolem 15min. Pozvolný seběh do Kepel dává zabrat, fouká protivítr a v nohách už je taky přecejenom 55 km. Takže trochu “vypínáme mozky” a běžíme… Za Javornou čeká na 60.km poslední občerstvovačka. Já piju x kelímků coly a Tomáš mění triko. Paní říká, že jsme asi na 8. místě. Trochu nechápeme. No nic berem hůlky a vyrážíme do prudké ale poměrně krátké sjezdovky, nad kterou nám Tomášův brácha potvrzuje zprávou 8. místo z mezičasu před poslední občerstvovačkou. Chybí 8 km a asi 250m převýšení. Tuhle část trasy znám, takže se jde dobře. Poslední krátký výšvich na Pancíř a hurá podél lanovky dolů do cíle. Naštěstí je to po měkkém, takže to frčí rychle. Ke konci už jen hlídám hranici 8:30, takže trochu sprintujeme v cílové rovince a dobíháme na úžasném 8. místě!
 |
| sundání čipu v cíli / foto Jakub Cejpek |
