Sobota 23.4.2016
Hanácký půlmaraton je právě tím závodem, při němž jsem si před pěti lety vytvořila svůj osobní rekord, který se mi podařilo překonat až počátkem letošního dubna. Zatímco v Praze se však jednalo o den “D”, kdy bylo všechno ideální, dnes se úplně optimálně necítím. Po nemoci ještě trochu kašlu. Pojímám to tréninkově.
Čeká nás sedm okruhů. Na startu nechybí Petr Vabroušek, kterého jsme viděli včera v televizi.
1. a 2. kolo
“Klusačka” ve skupince společně s Janou Matějíkovou a nějakými muži.
3. kolo
Skupinka mi na začátku malinko cukne, neboť se neobčerstvuje. Většinu kola se tak dotahuji zpět.
4. kolo
Už se nikam nedotahuji. Běžím si sama podle sebe. Startovní pole je již hodně potrhané. “Believe in yourself.” Vydávám se stíhat dvě holky v růžových tričkách. Od startu se držely v popředí a já si v prvním kole řekla, že je předběhnu. Ne hned, ale postupně. Step by step ;-).
5. kolo
Pro mě pocitově snad nejrychlejší ze všech. Maximálně si to užívám. Běhat musíte jenom proto, že vás to strašně baví :-D.
6. kolo
“Sub 100.” Tak už je to asi tady. Jééé :-).
7. kolo
Mám obě “růžovky”. Cítím nohy, ale utíkám, co můžu :-).
1:38:54 hod. Jestli takhle vypadá tréninkové pojetí… 🙂 To bude nejspíš tím včerejším raw jahodovým dortem s chia semínky :-D. Snad abych se začala zajímat, jaké praporky běhají před Vydrou :-).
Můj půlmaratonský osobák se po třech týdnech vrátil zpátky na Hanou. Tak ať mi zase netrvá dalších pět let, než ho znovu pokořím :-).
