Asics Gel-DS Trainer 22 Review
The ASICS DS Trainer 22 continues to impress those in the know. The introduction of new FlyteFoam material makes it a workhorse that can double as a race day shoe
Dan Orálek vyhrál 7. ročník maratonu Jana Buly
v Moravských Budějovicích časem 2:42:15.
Závod se konal v sobotu dne 25. února. Umístění našich závodníků:
1.
Orálek Daniel
1970
2:42:15
Podmelová Vilma
1962
4:11:17
1.místo
ženy nad 55 let
Zejda Ivo
1956
4:33:32
4.místo
muži nad 60 let
Tréninkový deník: únor 2017
Sportování podevětatřicáté. Rozloučení se starým semestrem krav magy proběhlo vleže na zemi, kdy do jednoho člověka další tři kopali, hehe. Na Malohanácké stovce jsem brala zlato,...
Marec 2017
1.Streda: 15,04 km Odbehol som 4 kolá ku Bráne+ 1 km ( 17:24, 18:16, 18:49, 19:02 ). Začal marec, môj cieľ podobne ako v mesiaci január minimálne 500 km.
TransGrancanaria 360 °
Padá chlápek z mrakodrapu a v každém patře si říká: „ Zatím dobrý“ Lépe bych nedokázal charakterizovat závod, kdy to pořád šlo a pak jsem prostě narazil do zdi. Po dvou ročnících klasické TransGrancanarie, už jsem neměl motivaci se opět na ostrov vracet a závod s délkou 127 km znova běžet. Ve světě je přece tolik zajímavých akcí … Pokračování textu TransGrancanaria 360 ° →
The End of An Era: CompuTrainer Ceases Production
Earlier today RacerMate, which has long made the CompuTrainer and other high performance trainers, notified sponsored athletes that the company is shuttering their CompuTrainer product line, as initially reported by Tom Demerly. By this evening I was able to confirm … Read More Here →
Panika z nedostatečných běžeckých posunů
Procházím si svoje běžecké výsledky od léta. A nějak se mi zdá, že nic moc. Trochu panikařím. Zatím tedy jen trochu.
Nevypadá to, že by se mi dařilo nějak zlepšovat časy. Pořád běhám kolem šesti minut za kilometr, když je to po rovince a desítka kilometrů, tak blízko k pěti. Vloni v květnu jsem brandýskou čtvrtku měl ve stejném čase a dubnový nymburský půlmaraton jsem dal v tempu mírně přes 5:10. Dokonce si říkám, sakra sakra, jestli já vůbec letos ty časy zlepším.
Logické důvody to nemá. Pravda je, že přes zimu jsem se stěží dostával přes stovku kilometrů za měsíc, tedy v listopadu konkrétně 72 kilometrů, ale pak už stabilně přes stovku. To je více, než vloni ve stejný měsíc většinou tak o třetinu. A víc to prostě časově nešlo. A stejně jako vloni jsem prděl na nějaké sofistikované tréninky, prostě jsem si řekl, že si tu vzdálenost odběhnu v tempu nebo na tepovku, což u mne znamená do 150 tepů.
Přemýšlím, co je za tím. Pravda je, že v zimě se mi běhá subjektivně pomalu. Letos byla tuhá zima, oproti minulé sezóně jsem často běhal na sněhu a téměř bez výjimky všechno za tmy, v noci. A v noci jsem statisticky pomalejší minimálně o půlminutu na kilák, spíš ještě více. Včera, když jsem běžel při západu slunce, za světla, jsem v příjemné světelné i teplotní pohodě dal desítku za 51 minut.
Teď doufám, že se to s jarem zlepší. Vrátím se k běhání delších tratí do tepovky 130 (v zimě bych při ní zmrznul), vrátím se k rychlejším krátkým tratím kolem pěti minut za kilák, zkusím zase obnovit fartlegy.
Zdá se, že skutečné poměření mi přinese až nějaký závod, kde mě strhne a vybičuje atmosféra. Když běžím sám, hlídám si zpravidla jiné parametry, než rychlost.
Jestli se někde naběhání projevuje, je to vzdálenost a výdrž. Vloni v zimě jsem po dvaceti kilometrech byl na celodenní odpis, proto jsem tehdy běhání ráno vzdal. Letos dám dvacet ráno a pak jdu s dětma na procházku a celý den v pohodě. Jenže už jsem se taky přihlásil na květnový Mácháč run, okruh 60 kilometrů, chtěl bych z něj dát alespoň maratonskou vzdálenost. A to je můj cíl na letošek. Uběhnout maraton. Ne ujít. Uběhnout. Mimochodem, termín Mácháče koliduje s brandýskou čtvrtou, kterou běhám tradičně od doby, co ji běhám (=běžel jsem ji jednou). Jak poznamenal kamarád, je to v pohodě, protože Mácháč se běží dopoledne, to se stihnu přesunout do Brandýsa a odběhnout ještě desítku. No to ale sorry jako :)
Nevypadá to, že by se mi dařilo nějak zlepšovat časy. Pořád běhám kolem šesti minut za kilometr, když je to po rovince a desítka kilometrů, tak blízko k pěti. Vloni v květnu jsem brandýskou čtvrtku měl ve stejném čase a dubnový nymburský půlmaraton jsem dal v tempu mírně přes 5:10. Dokonce si říkám, sakra sakra, jestli já vůbec letos ty časy zlepším.
Logické důvody to nemá. Pravda je, že přes zimu jsem se stěží dostával přes stovku kilometrů za měsíc, tedy v listopadu konkrétně 72 kilometrů, ale pak už stabilně přes stovku. To je více, než vloni ve stejný měsíc většinou tak o třetinu. A víc to prostě časově nešlo. A stejně jako vloni jsem prděl na nějaké sofistikované tréninky, prostě jsem si řekl, že si tu vzdálenost odběhnu v tempu nebo na tepovku, což u mne znamená do 150 tepů.
 |
| Nejlepší časy jsou z jara a léta loňského roku. Podzim a zima jsou fakt bída - lineární regrese sice ukazuje vzestup, ale táhne ho právě hlavně to léto. |
 |
| Jo, taky je vidět, že jsem zase přitlačil a víc se cpu do anaerobního pásma - oranžová křivka. |
Teď doufám, že se to s jarem zlepší. Vrátím se k běhání delších tratí do tepovky 130 (v zimě bych při ní zmrznul), vrátím se k rychlejším krátkým tratím kolem pěti minut za kilák, zkusím zase obnovit fartlegy.
Zdá se, že skutečné poměření mi přinese až nějaký závod, kde mě strhne a vybičuje atmosféra. Když běžím sám, hlídám si zpravidla jiné parametry, než rychlost.
Jestli se někde naběhání projevuje, je to vzdálenost a výdrž. Vloni v zimě jsem po dvaceti kilometrech byl na celodenní odpis, proto jsem tehdy běhání ráno vzdal. Letos dám dvacet ráno a pak jdu s dětma na procházku a celý den v pohodě. Jenže už jsem se taky přihlásil na květnový Mácháč run, okruh 60 kilometrů, chtěl bych z něj dát alespoň maratonskou vzdálenost. A to je můj cíl na letošek. Uběhnout maraton. Ne ujít. Uběhnout. Mimochodem, termín Mácháče koliduje s brandýskou čtvrtou, kterou běhám tradičně od doby, co ji běhám (=běžel jsem ji jednou). Jak poznamenal kamarád, je to v pohodě, protože Mácháč se běží dopoledne, to se stihnu přesunout do Brandýsa a odběhnout ještě desítku. No to ale sorry jako :)
Whole30: První týden
Před týdnem jsem si myslela, že shrnutí mého prvního týdne bude ve stylu, jak jsem to zvládla, jak to bylo v pohodě a podobně a budu mít ty největší chutě za sebou. Pokud jste čekali podobný článek, tak vás zklamu, ale na druhou stranu snad i potěším, protože v tom nejste sami a hlavně, já se nevzdávám!
Týden začal pozitivně, vše jsem měla načteno, nakoupeno podle plánu, nakrabičkováno, navařeno a hlavně odhodlání, jak to bude super a že to zvládnu.
První den jsem si dopoledne ani neuvědomila, že jsem neměla kafe, nějak mi nechybělo. Na obědě jsem si pochutnala, hlad jsem po něm neměla, vše se zdálo být báječné a snadné. První chutě mě přepadly jako každý den kolem 4 hodiny odpoledne, měla jsem ořechy a okurku. Večer jela na crossfit, cítila dost síly a energie byla dostatečná. Večer jsem si udělala vajíčka s avokádem a cítila se spokojeně.
Další dny se nesly v podobném duchu, akorát už jsem měla chuť na kafe…no vlastně to není chuť na kafe…dříve to bylo kafe s mlékem a byl to jakýsi uklidňující a pozvbuzující nápoj v jednom. I když normální mléko nepiju už dlouho, vždy jsem si kafe ochutila sojovým nebo mandlovým. Teď jsem chtěla využít toho, že se prostě kafe s mlékem ideálně nepije a naučit se pít černé. Dámy a pánové, kafe z místního automatu v kuchyňce je teda nic moc…tak jsem radši pila dál čaj a říkala si, že možná dokonce kafe přestanu pít úplně než pít černého zabijáka.
Jinak jsem to celkem zvládala, když mě přepadly chutě, měla jsem v batohu vždy oříšky a jednou jsem neměla nic a koupila si jablko. V tu chvíli mi došlo, že to není přesně tak, jak v program radí, že bych k tomu měla mít i bílkovinu a tuky, ale v tu chvíli nic jiného k dispozici nebylo.
No a pak přišel pátek odpoledne a po týdnu bez kávy jsem prošla kolem kavárny na kampusu a přišlo to na mě, já chci kafe! Kafe s mlékem, hned teď a tady! Šla jsem si tedy do Starbucksu pro jeden flat white s mandlovým mlékem. Kafe jsem si donesla ke stolu, začala pít a přišlo mi že, to mléko je nějaké jiné, ale myslela jsem si, že to je tím, že jsem kafe s mandlovým mlékem dlouho neměla. Kafe jsem měla skoro dopité a pak jsem si toho všimla, na kelímku bylo napsáno v kolonce milk S jako označené pro Soya milk….neeeee….jak je to možné? To je má angličtina tak nesrozumitelná, že almond milk znělo jako soya milk?!
Byl to zvláštní pocit, cítila jsem se provinile, divně, jako kdybych udělala nějaký podvod, zradu… Jízda na kole domů mi vždycky zvedne náladu, tak jsem si řekla, že přeci o nic nejde a začnu prostě těch 30 dní počítat znovu. Na večer jsem si koupila rybu a těšila se, jak si pochutnám. Rybu jsem pekla v troubě se zeleninou, rozinkami a poházela jsem ji arašídy. Bylo to moc dobré, měla jsem z toho zase dobrý pocit, že jsem si udělala výbornou večeři podle pravidel whole30, jenže….
Večer jsem si pročítala WHole30 knihu, hledala chia semínka, v jaké kombinaci se mohou a vykoukly na mě arašídy a velké červené NE! Ježišmarja jakto? To nejsou ořechy? Takže pátek byl pro mě takovým černým pátkem, kdy jsem program 2 x porušila, ale ryba byla moc dobrá J!
No nic, co nadělám, sobota je ideální den začít znovu. Nemá smysl být negativní, nadávat si, nebo být naštvaná. Věřím, že 5 dní se také počítá a teď mi to díky předpřípravě půjde o něco lépe.
Dnes je úterý, víkend proběhl v pohodě, jedla jsem doma, vařila si, chystala si jen samé dovolené dobroty.
A jak jste na tom vy? Jak se cítíte? Zvládáte to?
Budu ráda za vaše komentáře, nápady, tipy...Nejsme v tom samy, jsme v tom jako tým Holek ve Formě :)!!!
Krásné úterý!
8. Pohankové placky
Dnes to bude hodně z rychlíku. V receptu se totiž píše doba přípravy pět minut a na smažení placek, nebo chceš-li lívanců si nechej o pár minut více. Těsto je velmi jednoduché, jak jinak při nedělním večeru, kdy marně vymýšlíš … Continued
WatTeam PowerBeat Gen2 Power Meter In-Depth Review
It’s been a few years since WatTeam first jumped onto the power meter scene. Back in the summer of 2014 they boldly exclaimed their plans to ship a dual left/right power meter solution for $499 – breaking what is largely … Read More Here →