Běhej srdcem

Domů Blogy Strana 91

Blogy

Nejnovější

Rýmička a kašlíček

Blogy Petr Válek - 5. 3. 2017 0

Rýmička a kašlíček (Magdaléna Válková)

(stručný report o zimní přípravě)

Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem se úspěšně vyhýbal virózkám a taky pracovnímu stresu, je první třetina letošní sezóny podstatně slabší. Smiřuji se s tím. Objemy, ke kterým jsem se vyšplhal v loňské zimní přípravě (2170km / listopad-únor) jsou nejen letos ale i v budoucnu podle všeho nereálné. Letos jsem se dokopal za stejné období k 1850km a to ještě díky Pražské stovce. Zatímco loňské pobíhání charakterizuji jako pako-běhání a pro výstrahu si pouštím maratonce Oldu, tak letos se moje snažení magorsky posunuje ještě o stupeň výše: spousta běhů po práci, pod šílenou a dosud nepoznanou únavou, navíc po 21:00 večer. Olda byl překonán.

Proto jsem paradoxně v půlce ledna uvítal běžnou chřipku, která mi dala příležitost trochu vydechnout: od práce i běhání. On se totiž nabízí i druhý pohled na věc; vloni jsem se chystal na dubnovou 24h do Villeneuve a pak na Ultrabalathon. Letos chci na první vážnou akci až 1.7. do Belfastu, pak až na Spartathlon, takže není ani důvod kam spěchat. Ze zkušenosti už vím, že po týdenním výpadku jsem za 3 týdny zase zpátky, není úplně moudré objem teď příliš hrotit. Navíc sleduju, že pokud se pohybuji měsíčně kolem 450km, tak mě vlastně nic nebolí, což už neplatí při běhání kolem 550km.

Noční okoloběh Zagrebu

Protože jsem téměř každý druhý týden pracovně v Záhřebu, tak mi to nedalo, abych si Záhřeb neoběhl. Bohužel jsem narychlo do hodinek naklikal trasu vedoucí asi přes ty nejošklivější části města, navíc bylo -10°C, náledí a tma. Měl jsem skvělou příležitost poznat velmi nezajímavé obydlené části plné svítivě bílých balustrád, s nafrněnými sádrovými labutěmi na balkonech, či se (sádrovými) lvy hlídajícími u branky ... Industriálu jsem si užil dosyta, stejně jako běhu po namrzlé stezce kolem nekonečné hráze, která lemuje řeku Sávu. Srovnání snese snad jen Okoloběh Bratislavy (a Slovnaftu) před 2 roky. Možná to ale bylo jen tou zimou.

Můžu říct, že v zimě se chodníky a cyklostezky neuklízí nikde. I v Praze se pozná, kdo se nejvíce hlásí o svá práva ... jsou to řidiči (a pojišťovny). Když v lednu namrzlo, dalo se v centru fakticky běhat jen po silnicích, chodníky byly schůdné až po 2 dnech, v Riegráku a v ostatních parcích, cyklostezkách (Krejcárek) se lajdácky čekalo tři neděle na oblevu.

Vlastně je tahle sezóna - už jsem daleko za třetinou tohoto běžeckého roku - trochu divná. Vloni jsem se zaujetím hltal objemy a poznával své limity, letos mi to pracovní povinnosti vůbec neumožnily. Na druhou stranu si uvědomuji, jak mi dělá běhání dobře na těle i na duši. Fyzická únava po celodenním psychickém tlaku příjemně uvolňuje, i když to není samozřejmě tak jednoduché: "vstát a jít" je hnus. Příjemné je mi běhání až po 60-80 minutách a to mě teď drží pohromadě. Dá se říct, že jsem si našel další rozměr běhání :-)

Za 3 týdny mě čeká stovka v Plzni, závod, u kterého nemám prioritu a kde budu rád, pokud se nezraním a dostanu se třeba až k 8.5 hodinám. Docela už se na to sobotní kroužení těším :-)

Očista dočista

Blogy Holky Ve formě - 5. 3. 2017 0

Nové jaro, nová challenge #stovkavbreznu a nové já?

Miluju jaro, kdy se všechno po zimě probouzí, šeď mizí, objevuje se svěží zelená a vzduch krásně voní. Je to další období po skoro zapomenutých lednových předsevzetích, kdy si říkáme, že se sebou musíme něco udělat.

Já jsem lednová předsevzetí proválela na Bali a bylo mi to tam všechno tak nějak fuk. Ale víc než měsíc po návratu cítím, že už to tak jedno není a určitě se budu cítit líp, když na sobě malinko zapracuju. Běhat do challenge budu, to je jasné, ale chtěla bych se i trochu pročistit, protože cítím, že to tělo potřebuje.

Nejsem úplně 100% detoxová (že bych pila jen šťávy, to ne), ani dietová, tak jsem přemýšlela co teda jako budu dělat. Mám ráda značku Weleda a tak jsem s radostí uvítala, když otevřeli svůj první obchůdek v Praze. Otevřeli ho v Lidické ulici na Andělu, což je fakt super, protože to k nim mám asi tak pět minut a mohla bych tam být opravdu každý den, jak je to tam příjemné. Najdete tam celé spektrum výrobků a taky velice sympatickou slečnu kosmetičku, se kterou jsme si moc hezky popovídaly a já se pak mohla lépe rozhodnout.

Výsledek tedy je, že zkouším jejich březovou šťávu a jako doplněk jsme vybraly březový sprchový peeling, který vyhlazuje a regeneruje pokožku.

Březová šťáva napomáhá organismu při vylučování škodlivých látek a její pravidelné užívání lze přirovnat k oživující zdravotní kůře. Chutná docela příjemně, není to nic hrozného. Hlavní účinek je, že se pak z těla vyplavují nejrůznější usazeniny přirozenou cestou. Flavonoidy obsažené v březových listech působí mírně močopudně a podporují tak očistnou kůru, která se projeví zdravou a odpočatě vyhlížející pletí, což byl také účel.
Když se zapojíte do naší challenge #stovkavbreznu, můžete březovou šťávu od Weledy také vyhrát.

Nechci mít jen pročištěné tělo, ale chci, aby to bylo vidět i navenek, proto také peeling.

Březový peeling obsahuje voskové perly z karnaubského a včelího vosku, které šetrně odstraňují odumřelé buňky, zatímco vitální buňky jsou chráněné. Jemné cukerné tenzidy pokožku čistí a meruňkový olej zabraňuje vysoušení kůže během sprchování.

Protože březová šťáva odvodňuje, musím zvýšit příjem tekutin, nejlépe vody. Zakazuju si tedy pití kávy, což pro mě bude docela boj, ale chci to zkusit. Omezím i pití čajů, maximálně nějaké bylinkové. Na black list by měl přijít také alkohol, to jsem taky ochotná podstoupit. Udělám jen jednu výjimku – babi s dědou slaví v půlce března diamantovou svatbu, což je 60 let, tak to snad každý pochopí, že si s nimi musím v kruhu rodinném připít J

Když už jsme u toho zvýšeného příjmu tekutin, tak to znamená nejen vodu pít, ale také jí dodávat pokožce. Na to už mám delší dobu vyzkoušený mandlový hydratační krém, který lze použít na den i noc. Je velice jemný a neparfémovaný. Dodává pleti vlhkost a právě se skvěle hodí v období se zvýšenou potřebou hydratace. Jeho základem je čistý mandlový olej.

S pani kosmetičkou jsme se dost dlouho a zajimavě byvily o celkovém přístupu k různým čistícím kůrám a detoxům. Pokud do něčeho podobného chcete jít, neměli byste být nemocní nebo čerstvě po nemoci, brát antibiotika, či mít problémy s ledvinami. Těhotným ženám se to také nedoporučuje.

Podpořit celý proces můžete již zmíněnou zvýšenou hydratací, peelingy a masážemi. Pokud si masáže děláte sami, dbejte vždy na to, abyste prováděli krouživé pohyby směrem k srdci, kvůli toku lymfy a krevnímu oběhu.

Pokud máte zkušenosti s lymfodrenáží, napište mi do komentářů, protože to je něco, co bych taky chtěla zkusit a v březnu přidat ke všem už zmíněným krokům.

Mým cílem je hlavně cítit se líp, mít dobrý pocit sama ze sebe a když se ztratí nějaké to kilčo, budu jedině ráda. K tomu nesmím samozřejmě zapomínat na kvalitní spánek, jídlo a tak dále. Pravidelné běhání do challenge #stovkavbreznu, jóga, posilování taky udělají své.

Tak mi držte palce a hlavně mě v tom nenechte samotnou, jo? J

Registrace na Trailcamps ještě možné a bonus pro mladé

Blogy Sam - 5. 3. 2017 0

Do nám dobře známého prostředí Hohe Tauern a penzionu Haus Gassner v obci Niedernsill se finálně přesunulo konání jarního kempu Trailcamps. A myslím si, že volba místa konání nemohla dopadnout lépe. Za těch pár let, co je Haus Gassner partnerem Czech Skyrunning Association, jsme to zde poznali jak v zimě pod sněhem, tak i bez … Pokračování textu Registrace na Trailcamps ještě možné a bonus pro mladé →

Kbelská 10

Blogy RunPORG - 4. 3. 2017 0

Palestra Kbelská desítka měla už několikátý rok štěstí na počasí. Gratuluji především Petrovi. Ten se po zranění při tréninku na Jizerskou 50 ocitl v nemocnici a v narkóze, a přesto dnes předvedl slušný výkon. Taky Natálie splnila osobní cíl dostat se pod 50 min. Jaromír s Albertem si sice osobáky nevybojovali, ale myslím, že na první jarní závod jde o poctivé výsledky. Já jsem se z pohodlnosti (abych se nemusel moc hnát) rozhodl, že pomůžu Katce jako vodič taky k času pod 50 min. Bohužel vítr před Vinoří a především Katčina krize v táhlejším stoupání do Satalic nakonec naše snahy zhatily. Tak snad příště.

Sladkovský Jaromír

1999