Pražský maraton
Gratuluji všem, kterým se podařilo závod dokončit. Já měl při svém 8. maratonu smůlu a namožená plantární fasciitis mě na 32. km vyřadila. Ferdovi, Hynkovi i Katce blahopřeji k osobáku. Evě k tomu, že statečně doběhla do cíle navzdory podobným potížím, které potkaly mě. Taky mě potěšilo, že jsem na startu potkal tatínka z primy Tomáše Suchomela, čímž se řady runporgánů trochu rozšířily:-).
| Ferdinand Polák | 3:24:12 |
| Hynek Bouchal | 3:27:07 |
| Tomáš Suchomel | 3:28:44 |
| Michal Matouš | 3:44:24 |
| Andrej Plecháček | 4:05:11 |
| Eva Tesařova | 4:22:25 |
| Adam Řehák | 4:22:05 |
| Kateřina Arnotová | 4:23:46 |
| Jakub Matouš | 5:06:26 |
(Prague International Marathon 2017)
Čtvrtek 20.4.2017
Jsem nemocná. No co, loni v dubnu jsem byla také. Trošku zvolním a za týden budu zase ok. Teď stejně nejsou žádné významnější závody, tak to ani příliš nevadí. Do maratonu zbývá času dost.
Neděle 23.4.2017
Nemůžu vůbec mluvit. Odpískávám Sokolovskou hodinovku. Zatím jsem na ní nikdy nebyla, ale už minulý rok jsem o ní uvažovala. Vypadá jako pěkný závod. Tak mi to vyjde třeba příště.
Neděle 30.4.2017
Nemoc trvá už druhý týden a stále žádné zlepšení :-(. Pořád jsem zahleněná, zesláblá a unavená. Mám velké bolesti v krku a stále zastřený hlas.
Pondělí 1.5.2017
Odpískávám teplický Běh na Doubravku. Místo něj se jdu raději jen lehce proběhnout. Budu více odpočívat. Neděle se blíží. Začínám být nervózní.
Středa 3.5.2017
Když už to vypadá nadějně, že by mi mohlo být lépe, přichází opět ta šílená bolest s pálením v krku. Sotva stěží polykám. Je mi mizerně. Cítím se akorát na ulehnutí do postele.
Prvně mě napadá myšlenka, že budu muset maraton oželet :´(. Vyběhala jsem si limit na mistrovství České republiky a tudíž i start z áčkového (!) koridoru. Měl to být další velký zážitek. Tolik jsem se těšila. Říkám si, že Paula Radcliffe musela svou neúčast na olympijském maratonu v Londýně obrečet daleko víc.
Lucka Šafářová odstupuje z pražského turnaje WTA. Prodělala spálovou angínu a necítí se dobře. Rozumím jí a je mi to líto :-(. Avšak i tohle je součást života sportovce. Umět říct ne, když se vlastní tělo staví proti.
Sobota 6.5.2017
Na holešovickém výstavišti absolvujeme s Augustýnkem alespoň procházkou Rodinný běh .
V noci nemůžu dlouho usnout. Je mi zle. Potím se, kašlu, krk hodně bolí :-(. Mám v něm nějaký zánět :-(.
Neděle 7.5.2017
Nikdy nezapomenu na zakryté tělo mladého muže při maratonu v Barceloně před osmi lety.
Neběžím. Dělám těžké, ale správné rozhodnutí.
Honem pryč z Prahy. Uzavřené centrum města je připravené na sportovní svátek. Svítí sluníčko, bude hezky. Po tváři mi steče pár slz. Pražských maratonů přece ještě bude. Hlavně zdraví!
Jsem nemocná. No co, loni v dubnu jsem byla také. Trošku zvolním a za týden budu zase ok. Teď stejně nejsou žádné významnější závody, tak to ani příliš nevadí. Do maratonu zbývá času dost.
Neděle 23.4.2017
Nemůžu vůbec mluvit. Odpískávám Sokolovskou hodinovku. Zatím jsem na ní nikdy nebyla, ale už minulý rok jsem o ní uvažovala. Vypadá jako pěkný závod. Tak mi to vyjde třeba příště.
Neděle 30.4.2017
Nemoc trvá už druhý týden a stále žádné zlepšení :-(. Pořád jsem zahleněná, zesláblá a unavená. Mám velké bolesti v krku a stále zastřený hlas.
Pondělí 1.5.2017
Odpískávám teplický Běh na Doubravku. Místo něj se jdu raději jen lehce proběhnout. Budu více odpočívat. Neděle se blíží. Začínám být nervózní.
Středa 3.5.2017
Když už to vypadá nadějně, že by mi mohlo být lépe, přichází opět ta šílená bolest s pálením v krku. Sotva stěží polykám. Je mi mizerně. Cítím se akorát na ulehnutí do postele.
Prvně mě napadá myšlenka, že budu muset maraton oželet :´(. Vyběhala jsem si limit na mistrovství České republiky a tudíž i start z áčkového (!) koridoru. Měl to být další velký zážitek. Tolik jsem se těšila. Říkám si, že Paula Radcliffe musela svou neúčast na olympijském maratonu v Londýně obrečet daleko víc.
Lucka Šafářová odstupuje z pražského turnaje WTA. Prodělala spálovou angínu a necítí se dobře. Rozumím jí a je mi to líto :-(. Avšak i tohle je součást života sportovce. Umět říct ne, když se vlastní tělo staví proti.
Sobota 6.5.2017
Na holešovickém výstavišti absolvujeme s Augustýnkem alespoň procházkou Rodinný běh .
V noci nemůžu dlouho usnout. Je mi zle. Potím se, kašlu, krk hodně bolí :-(. Mám v něm nějaký zánět :-(.
Neděle 7.5.2017
Nikdy nezapomenu na zakryté tělo mladého muže při maratonu v Barceloně před osmi lety.
Neběžím. Dělám těžké, ale správné rozhodnutí.
Honem pryč z Prahy. Uzavřené centrum města je připravené na sportovní svátek. Svítí sluníčko, bude hezky. Po tváři mi steče pár slz. Pražských maratonů přece ještě bude. Hlavně zdraví!
Páteční slavnostní smažení vajec na našem stadionu.
V pátek 12. května po 16. hodině proběhne na našem stadionu v Ostravě - Martinově slavnostní smažení vajec. Slavnostní proto, že bude spojeno s oslavou čerstvého českého titulu Petry Pastorové v maratonu. Sebou si nezapomeňte přinést nejen vajíčka, ale také chleba. O pitný režim bude postaráno. Zváni jsou nejen členové klubu, ale také naši přátelé a podporovatelé.
Úspěšný pražský maraton, Petra vybojovala titul!
Již celkově třetí mistrovský titul na maratonské trati v neděli v Praze vybojovala naše Petra Pastorová. Její největši soupeřkou byla Radka Churáňová, se kterou také závod Petra rozbíhala, ale postupně se od ní odpoutala a náskok si udržela až do cíle. Nakonec z toho byl velice pěkný čas 2:46:34 hodiny. Petře určitě patří obdiv, s jakou energii a elánem šla do boje o titul a to i přes to, že měla v nohách nedávný těžký závod na 50 km...(více)
PIM 2017: poprvé garde, po šesté králem
Už dlouho dopředu jsem věděl, že můj letošní PIM bude úplně jiný, než všech pět předešlých. Kamarádka Lucka se na podzim proběhala k rozhodnutí, že po několika půlmaratonech je na čase zdolat maraton celý, a poprosila mě, jestli bych jí při její p...
Thoughts on GoPro’s new Fusion 360° 5.2K camera
A few weeks ago GoPro sorta-announced a new action cam. Sorta being the operative word here. Unlike most GoPro announcement occurrences, this was more of a formalized naming and acknowledgment of existence. It included roughly as much information as an … Read More Here →
Saucony Peregrine 7 Review
The Peregrine 7 is a dialed in versatile trail shoe that is capable of tons of miles and is well suited for a variety of runners and terrain
5 Random Things I Did This Weekend
It was a whirlwind weekend, largely because I spent much of it on an airplane. So since the weekend technically extends till Monday here in France, I’m going to go the other direction and encapsulate the end of last week … Read More Here →
Cizrnové muffiny podle Fitness Brokolice
Chtěla jsem upéct něco zdravého a jednoduchého, ale zároveň zdravého. Pečení mě baví mnohem více než vaření, navážit, zamíchat a trouba se postará o zbytek. Lákalo mě vyzkoušet recept bez mouky, ano jde to-pečení bez mouky!
Neváhala jsem a sáhla po mé oblíbené kuchařce od Fitness Brokolice a tradáááá zásah! Cizrnové muffiny bez mouky a cukru! Chutnají skvěle, díky banánu a hořké čokoládě mají nasládlou chuť a příprava je rychlá a snadná. Inspirujte se touto nápaditou veganskou Fitness kuchařkou, otevře vám nové kuchařské obzory J!
Ingredience:
- 250 g cizrny (pro rychlou přípravu jsme použila cizrnu z plechovky)
- 50g ovesných vloček (nakonec jsem jich přidala více, aby těsto bylo hustší, záleží na vašich preferencích)
- 60 g rozinek/brusinek
- 40g hořké čokolády (použila jsem karobové boby)
- 2 banány
- 2 lžičky jedlé sody
- 150-180ml vody
Postup přípravy:
1. Cizrnu rozmixujeme z banánem a vodou, poté přimícháme ovesné vločky a jedlou sodu.
2. Do směsi přidáme rozinky a čokoládu a naplníme formu na muffiny, nebo můžete použít muffinové košíčky.
3. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů cca 30 minut.
Dobrou chuť :)!
Confessions Of An Overtrained Runner Vol. 2
Luckily, in the middle of the worst moments I met Babeta and #adventaci and I realized one can enjoy running without PBs on every race... last year I discovered the magic of multisport events. I worked hard on my swim and bike, got much better at inline skating as I was getting ready for Gigathlon Czech Republic. I also finished my first half ironman. But deep down I knew this still wasn't me even though I had a blast and lot of fun on my way. Finally, this autumn we signed up for the Two Oceans Marathon - first ultra (56 km) of my life. But first I took November Off, because in December there is the Advent Running challenge and we run every day. I ran on Wednesday morning only, did some yoga and swimming, but only as often as I felt to. 
Babeta who was supposed to run with us got pregnant, so while she wanted to keep on running, it was sure she was not running an ultra at the end of second trimester... luckily there was also Ivana who signed up, so there were two of us and just like that another friendship was born. We covered countless km running and cross country skiing together with few bottles of bubbly.
And sometime before Christmas my body finally realized that while there is quite some training plan, I am not starving it any more and the layers that stuck with me through the Gigathlon and 70.3 Ironman training finally started to peel off. Read carefully: I worked my ass off and it took one and half year for my body to start working "normally" again!!! Please my dear friends, be careful, the edge between your best performance and serious overtraining crazy narrow. We just discussed it this Friday while having an opulent brunch to celebrate Babeta's birthday 😍 I could blame my coach from that time. But I actually never told him that I was bursting into tears spontaneously during lot of my hard trainings for at least two months... And I think that wasn't about being honest to him, mainly I wasn't honest to myself. And you cannot blame anyone else for that.
I actually started writing this post on my instagram as comment on photo from Prague Marathon yesterday. I "only" ran a half marathon as a relay with my new friend and business partner Ivana. But I was seriously amazed what human body can do. On Saturday I raced at Krusnoman Duathlon that is called to be the hardest duathlon in Europe with 5 km run, 82 km bike and 15 km run with 2 200 m of elevation (the run is actually up and down a ski slope!). 6 hours of racing on Saturday and I didn't know what to expect from half marathon on Sunday. Prague Marathon has great atmosphere and I have lot of friends running it and / or cheering along the way. I started rather conservatively watching my heart rate. I had a blast, I worked quite hard in the second half and I ran 1:47:42 which is 1 s faster than in February in Barcelona where I was getting ready just for the half without any crazy events the day before. While I'm still far behind my personal best, I don't care. I feel stronger, I can and enjoy running up the hills and stairs and I'm having fun along the way. I shall see where this takes me. But it seems I really have some Diesel engine inside, so maybe you will see me in more longer events. I love my body for what it is capable of doing and I'm glad I have learnt another lesson.
Congratulations to everyone running Prague Marathon (or any race) this weekend!
