Menší edit
Včera jsem se tu rozohnila na adresu pořadatelů závodů RunCzech. Dneska jsem si pořádně přečetla, co všechno bylo za startovné slíbeno nám a co půlmaratoncům. Ona kouzelná větička „Úschovu startovních tašek a možnost využití převlékárny (šatny jsou otevřeny od 11h do 16h v den závodu)“ je totiž zásadní a u rodinného běhu chybí. Nehledala jsem ji, protože … Celý příspěvek →
Roky dluhů, dluhy roku
Verny ctenar si jiste povsiml, ze se zhruba rocni periodou prechazi tento blog do stavu klinicke smrti, zpravidla vprostred vypraveni dramatickeho pribehu. Stejne necekane jako drive odezni, tez jakoby z niceho zacnou se objevovat prispevky nove, nedok...
behej.com
Nevím, jakou nadpozemskou silou se můj blog zařadil na seznam blogů serveru behej.com, ale je tam! Mám radost!
Je 3 kilometrový běh něčím podřadným?
Na dnešní běh jsem se neskutečně těšila, možná až moc, protože jsem ve výsledku byla děsně zklamaná. Ne samotným během, ne počasím, rozhodně ne společností, kterou mi dělala kamarádka z vysoké, ale organizací. Namlsaná z Prahy jsem se těšila na perfektně fungující organizační stroj a atmosféru. Jenže kde nic tu nic. Atmosféru bych ještě oželela, … Celý příspěvek →
Poprvé je to vždy silné
Otevřel jsem oči s jemnou melodií budíku. Bylo krásné, i když deštivé sobotní ráno. Z vyhřátých peřin se mi nechtělo, přesto jsem se pokoušel vstát v klidu. jako by se nic nestalo. Jako bych před sebou neměl velkou životní událost, která se mnou cloumala celý poslední týden. Srdce bušilo jako zvon. je to tady, říkal jsem si. Mizuno RunTOUR 2013 Brno. Jdeš tam.
Bát se nemusíš, protože s tebou tam
Výklus před zítřejším během
Na dnešek jsem byla domluvená s kamarádkou neběžkyní, že se půjdem proběhnout někam po rovině, takže se lážo plážo vyklusnu. Byl to parádní výklus! Takhle bych mohla běhat hodiny, akorát se Šedivák bude muset naučit neznačkovat na každých pěti metrech. Během 40 minut jsme oběhly necelých 5 kilometrů, Šedivák označkoval co se dalo a byla … Celý příspěvek →
Valtické vinobraní
V sobotu 14. 9. 2013 se účastní náš tým závodu MTB seriálu horských kol Kolo pro život České spořitelny, a.s.
Obývací pokoje
Asi jediný sen, který se mi stále vrací, má průběh zhruba následující. Ocitám se na startu běžeckého závodu, obvykle městského maratonu nebo půlmaratonu. Město samotné ani ostatní běžci nemívají konkrétní podobu a místo konání i obsazení se sen od snu mění. První polovina závodu je podobná závodům skutečným. Probíháme ulicemi města, podél trati jsou diváci, mnohdy vedu nebo jsem ve vedoucí skupině. Za polovinou se ulice začínají zužovat, namísto diváků potkávám především náhodné chodce a běžné obyvatele, trasa závodu se pro mě stává nejistou. Vbíhám do jednoho z domů. Probíhám chodbami, vybíhám schodiště, vbíhám do bytů a na půdy. Neustále váhám kudy dál. Měl jsem odbočit do kuchyně? Neměl jsem běžet o patro níž? Mám pokračovat po okapové římse, nebo podél kolejí dětského vláčku v obýváku? Obyvatelé domu žijí dál svým běžným životem. Stále pokračuji v závodě, ale ostatní mi už dávno utekli. Jen občas oknem či z balkóna v dálce zahlédnu čelo závodu. Zjevně vědí, kudy mají běžet. Závod nikdy nedokončím.
(Méně častá alternativa: Po polovině závodu okolní prostředí postupně houstne, klade mi čím dál větší odpor, pohyb se pro mne stává těžším a těžším. Jen s vypětím všech sil dokážu zvedat ruce a nohy, pohybovat se vpřed, zatímco ostatní běží stejně lehce jako dřív. Nezadržitelně se mi vzdalují.)
(Méně častá alternativa: Po polovině závodu okolní prostředí postupně houstne, klade mi čím dál větší odpor, pohyb se pro mne stává těžším a těžším. Jen s vypětím všech sil dokážu zvedat ruce a nohy, pohybovat se vpřed, zatímco ostatní běží stejně lehce jako dřív. Nezadržitelně se mi vzdalují.)
Recept
Nedávno jsem psal o plackách z kukuřičné polenty a semínek CHIA. Tzv. Pinole. Zmiňoval jsem se o tom, že mi provedení a recept, co jsem našel na netu, zatím moc nejde pod fousy-chuťově.
A tak jsem improvizoval a stejně jako Skota z Císařova pekaře smíchal vše co se dalo. :-)
Elixír mládí z toho nebyl, ani se to nemazalo a ani cizinec prominout nemusel.
Nazval jsem to CHIA müsli a ukuchtil jsem nám je na Beskydskou sedmičku . :-)
O co tedy jde?
Vzal jsem tento recept. A trošku jej upravil...
Takže co bude potřeba?
Skoro si připadám jak Jirka Babica. :-) A když nemáš kyanid, dej tam cyankáli. :-)
No na výrobu asi 6ti placek toto:
4 lžičky kukuřičné polenty, 2-3 lžičky semínek CHIA, 2-3 lžičky skořice, nebo skořicového cukru a cca 200-250g müsli (klasické třeba EMCO. např. čokoládové a když nemáš čokoládové, tak tam dej jahodové :-) ) To Müsli jsem ale dával od oka. :-) Prostě podle chuti :-)
Na konec tak ještě 250-300ml vřelé vody.
Předem si do misky dáte CHIA semínka, skořici a müsli. Müsli ovšem pěkně drcené, bez velkých kusů.(drceno v misce šprudlákem/kvedlačkou-prostě tou dřevěnou vařekou co má na konci místo "lopatky" hvězdu. Nevím jak se tomu v kterém kraji říká :-))
Kukuřičnou polentu jsem opražil na pánvičce, dokud neměla krásnou karamelovou barvu. (krásně bez jakýhokoliv tuku) Potom odstavíte pánvičku mimo plotnu a vmícháte směs co máte bokem v misce. Opět mimo plotnu přelijete horkou vodou. Postavíte poté na plotnu a na mírným ohni umícháte kaši.
Dáte rozehřát troubu (ne manžela, nebo nadřízeného) na 170°C, na plech dáte pečící papír a uděláte 6ks placek.
No a můžete jít závodit!!
Dobrou chuť přeje Jirka...nikoli ten na B, ale Vaněk :-)
A tak jsem improvizoval a stejně jako Skota z Císařova pekaře smíchal vše co se dalo. :-)
Elixír mládí z toho nebyl, ani se to nemazalo a ani cizinec prominout nemusel.
Nazval jsem to CHIA müsli a ukuchtil jsem nám je na Beskydskou sedmičku . :-)
O co tedy jde?
Vzal jsem tento recept. A trošku jej upravil...
Takže co bude potřeba?
Skoro si připadám jak Jirka Babica. :-) A když nemáš kyanid, dej tam cyankáli. :-)
No na výrobu asi 6ti placek toto:
4 lžičky kukuřičné polenty, 2-3 lžičky semínek CHIA, 2-3 lžičky skořice, nebo skořicového cukru a cca 200-250g müsli (klasické třeba EMCO. např. čokoládové a když nemáš čokoládové, tak tam dej jahodové :-) ) To Müsli jsem ale dával od oka. :-) Prostě podle chuti :-)
Na konec tak ještě 250-300ml vřelé vody.
Předem si do misky dáte CHIA semínka, skořici a müsli. Müsli ovšem pěkně drcené, bez velkých kusů.(drceno v misce šprudlákem/kvedlačkou-prostě tou dřevěnou vařekou co má na konci místo "lopatky" hvězdu. Nevím jak se tomu v kterém kraji říká :-))
Kukuřičnou polentu jsem opražil na pánvičce, dokud neměla krásnou karamelovou barvu. (krásně bez jakýhokoliv tuku) Potom odstavíte pánvičku mimo plotnu a vmícháte směs co máte bokem v misce. Opět mimo plotnu přelijete horkou vodou. Postavíte poté na plotnu a na mírným ohni umícháte kaši.
Dáte rozehřát troubu (ne manžela, nebo nadřízeného) na 170°C, na plech dáte pečící papír a uděláte 6ks placek.
Hmota na pánvičce
Již 6placek na plechu
V troubě pak pečeme cca 30minut. Po 15minutách můžete otočit. Určitě nedoporučuju plech na MUFFINY!! Přijde mi, že v něm se placky nepropečou i uvnitř.
Finální upečené CHIA müsli
No a můžete jít závodit!!
Dobrou chuť přeje Jirka...nikoli ten na B, ale Vaněk :-)