Blogy

"Yukon Arctic Ultra se blíží tempem rychlejším než by člověk chtěl a přípravy pomalu vrcholí, respektive nastává předzávodní zmatek. List vybavení a věcí co ještě udělat, je dlouhej jak tejden. Nicméně jedna z nejdůležitějších věcí už je vyřešena - obuv. Testovali jsme, běhali a běhali do tý doby než jsme byli 100% přesvědčeni co chceme. Mě na Yukonu čeká celkem drsných a mrazivých 700km a moji ženu Hosťu 160km a po zkušenostech minulých víme, že boty a chodidla je snad ta nejdůležitější část tohoto závodu. Oba dva jsme zvolili Race Ultra 290 jako hlavní botu. Já jsem sice vyznavač minimalistických bot jako Trailroc, ale RaceUltra jsem si zamiloval a na dlouhý běhy jsem neměl lepší botu na noze. Mam dost široký chodidlo a prostředníček větší než palec a potřebuju prostor v botě a ten díky těmhle botám mam. Další botou bude Roclite 282 GTX a pro Hosťu Roclite 286 GTX, ty už sice nejsou tak široký, ale až bude pořádná kosa tak se gtx vrstva bude hodit a navíc mají parádní podrážku, která krásně drží na sněhu. No a trošku se to může zdáti podivné, ale beru sebou i Trailroc 150, to v případě, že buď se propadnu do vody (řeky Yukon) a nebo bude - 50°C. V tom případě nazuju Trailoc, protože jsou lehké a mají dorbý grip a přes ně těžké zimní návleky přes boty, které jsou nepromokavě a do velkých mrazů. Takže suma sumárum já sebou potáhnu čtyři páry bot, Race Ultra 290 - jedny o číslo větší a jedny o dvě čísla větší (ty pošlu na checkpoint v půlce závodu až budu mít nohu jak hovado), Roclite 282 GTX a Trailroc 150. Hosťa má dvoje Race Ultra a jedny kotníkové Roclite 286 GTX. Zdá se to hodně, ale na Yukonu vládnou uplně jiné podmíny než na ostatních ultra. Teoreticky jsem vyvinul ideální botu přímo na tenhle závod, ale myslim, že mi ji Inov-8 nevyrobí :) Byla by to bota se skořápkou Race Ultra, která by bylo doplněna GTX vrstvou jako u Roclite, ale měla by podrážku jako Oroc s hřebama, páč velká část je i po zamrzlém yukonu a hřeby na sněhu nejsou cítit a nevaděj a na ledu pomůžou. Nicméně to co máme bude stačit a věříme, že nás naše botky donesou až do cíle." 
http://www.yukon2015.cz/

Autor: Martin

Ahoj všem Hledám parťáka na první závod v Jeseníkách.Chtěl bych zkusit Longa na 63 km. Viz.http://www.horskavyzva.cz/uploaded/dokumenty/1.long.pdf, nebo odkaz na této stánce. Podobný závod jsem absolvoval v Brně - Brněnský Masakr, kdy jsem dokončil v polovině startovního pole v čase 07:42. Žádné vítězné ambice, jen prostě překonat sám sebe. V případě zájmu - mail:kelly.hrudey@seznam.cz Sportu zdar 
David Řehánek

Zase sám, po setmění.
Roztátá vrstva sněhu příchodem noci znovu umrzala, nebe zářilo tmou a hvězdy poblikávaly zimním souhvězdím. Vítr se opíral do rozehřívajícího se těla, v jednom úseku běžící tělo brzdil málem až k zastavení, v druhém nutil do rychlého tempa.

Odmetené jen dvě dráhy, roztáté a prošlapané denními běžci. Uprostřed rovná nekončící čárá (oddělující trať), mířící vpřed, rychlá jako běžec sám.

Čepka naražená do očí, šátek zakrývající ústa tuhnul zmraženým dechem. Těžké oddechování, ztěžklý krok, lehká hlava a vznášející se myšlenky.
Byl to jen obyčejný den, jen pár kol a zase zpět mezi lidi. Do světla a tepla.
Takový byl plán.
Prudký nával větru se snažil přehlušit text písně, znějící ve sluchátkách:
"Jsi smutná, když jsem k tobě chladnej a ven chodím radši sám ... " a ten hlas v hlavě, toužící po pohodlí, našeptávál a lákal domů.

Nohy se zastavily v cíli, uběhnuvší svojí porci kol. Ale ta bílá, nikdy nekončící čára si dál běžela tu svou. Mysl běžela s ní.
A tak se nohy znovu daly do pohybu, snad honící se za snahou dostihnout pádící myšlenky.
Oči se upnuly k té svítící přímce a krok za krokem dopadal o další kus dál. Byla mapou, ta bílá čára. Neomylně vedla vpřed. Uhranula, zhypnotizovala. Odvedla pryč únavu, zahnala touhu po světlu. Po horké vaně. Teplém pokoji.
Byla mlčenlivým společníkem. Nesoudila, nenamítala. Jen tu byla a vedla dál a dál.
Oči ji nespouštěly ze zřetele, stala se jediným přítelem této opuštěné noci.
Dopadající boty ji jen letmo hladily.
Nikdy nekončící bílou čáru ...
Je tam stále.
Pro mě.
Pro Tebe.
Pro nás ...

Kdybych nebyla tak děsně líná, psala bych mnohem častěji :) Každou chvilku narazím na nějakou perlu, nebo jednoduše něco krásného, inspirativního, zábavného nebo poučného... ale nenapíšu to a nenapíšu. Chci se v tom polepšit :)

Tak zrovna dneska. Dočetla jsem knížku od Dana Orálka - Můj dlouhý běh. Objednala jsem si ji u Ježíška a moc dobře jsem udělala. Já vlastně permanentně něco čtu, ale to je pořád něco technického, manažerského, odborného, biografie, příručky, "self-help" a kdesi cosi, ale tohle byla děsně příjemná změna. Moc se mě to bavilo číst. Vyloženě odpočinkové čtení, kde si každý najde to svoje.
Třeba zrovna minulou neděli jsem po běhu večer dostala tak děsivou zimnici, že jsem v zimním pyžamu ležela pod peřinou s ohřátou prosnou sovičkou asi 4 hodiny, než se mi povedlo přestat se klepat a usnout. Jsem z toho byla celá špatná, že po hodině a čtvrt ve vycházkovém tempu se mi stane tohle. To přece není normální! Jde to se mnou fakt z kopce, jsem si říkala. A hle, dva dny na to jsem zrovna četla kapitolu o tom, jak Dan začínal trénovat na ultra a prakticky po každém delším tréninku trpěl zimnicí... ale tělo si pak zvyklo a bylo to lepší a lepší. Mno, tak řekněmě že naše tempo a délka tréninkou jsou řádově jindě, ale povzbudí to :)

To jsem ale zase odbočila. Původně jsem chtěla napsat takovou hezkou perličku, co jsem našla na úplném konci knihy, kde je úryvek z tréninkového deníčku (str. 215, modře citace, v závorkách můj komentář):

Pondělí 1.8
VELMI VOLNÝ BĚH: 8km @ 6:50. [Tady mě děsně potěšilo, že teoreticky, když by Dan běžel velmi volně a já běžela nějaké fest tempo, tak bychom mohli někdy běžet spolu :) Jako že nejsem žádná lemra .) Ale to jsem zase odbočila...]
Bolest pravého kolene
a prstů na pravé noze.
Zbytek těla bolí normálně. [No není to skvělé konstatování? Bolí NORMÁLNĚ :D Nemůžu si pomoct, tohle je prostě skvělá hláška!]

Milí čtenáři, přeji vám, ať vás v novém roce nic nebolí a když už, tak jen normálně! ;)

Hubáčkova dvacítka - 15. 2. 2015, Praha (výsledky)
Krásné vyhlídky - 1. 5. 2015, Struhařov (výsledky)
European Skyrunning Championship (Zegama-Aizkorri Mendi Maratoia) - 17. 5. 2015, Zegama, Španělsko (výsledky)
European Skyrunning Championship (KM Vertical) - 26. 6. 2015, Chamonix, Francie (výsledky)
Dolomites Vertical Kilometer - 17. 7. 2015, Canazei, Itálie (výsledky)
Dolomites SkyRace - 19. 7. 2015, Canazei, Itálie (výsledky)
MČR v běhu do vrchu (Dolní Morava - Králický Sněžník) - 15. 8. 2015, Dolní Morava (výsledky)
ARKO Trophy (kvalifikace na MS v běhu do vrchu) - 22. 8. 2015, Radňovice u Nového Města na Moravě (výsledky)
Red Bull Dolomitenmann - 12. 9. 2015, Lienz, Rakousko (výsledky)
2hrady - 3. 10. 2015, Bradlecká Lhota (výsledky)
Limone Extreme Vertical Kilometer - 16. 10. 2015, Limone, Itálie (výsledky)
Limone Extreme SkyRace - 17. 10. 2015, Limone, Itálie (výsledky)
Velká kunratická - 8. 11. 2015, Praha-Kunratice (výsledky)
Podzimní běh lyžařů - 29. 11. 2015, Senohraby (výsledky)
Trailová Závist - 13. 12. 2015, Lhota u Dolních Břežan (výsledky)

Určitě to znáte. V teploučku u počítače se to kliká. Je 4. ledna a já už jsem se stihla přihlásit na:
Brutus 14.-15.3.
Perun 2.5.
Valašský hrb 30.5.
MUM 28.6.- 4.7.
Jizerský ultra trail 18.7.
24 hodinovka Kladno 1.8.

Ještě bych chtěla stihnout H8, YESenický maraton a nějakou podzimní stovku (Pradědovu?)
A kromě toho nějaké místní běhy, kam není třeba se přihlašovat předem, nějaké orienťáky a akce, na které mě ukecá Jiřík :-)
A kdyby někdo hledal parťáka na 5BV, jsem připravena.
B7 spíše ne, ta se mi až tak nelíbí.
No a ještě nějaké "povinné" akce jako  Kobeřická 20, Silesia Hervis kros, HROB, GEZnO,  ...

A co vy? Kde se potkáme?
Optimismu zdar!