MilesovKa(p)
Už dlouho jsem měl tento závod v hledáčku, letos navíc konstelace vyšla naprosto skvěle, rodina mě propustila, počasí se vydařilo a potkal jsem soustu přátel. Tento závod pořádá na svatého Václava sportovní oddíl Spona Teplice. Letos byl už 11. ročník. Běží se z Teplic na Milešovku, trať má být 17,5km ale Garmin mě naměřil o kilák méně. Kus je po silnici, kus terénem a teď pozor, skoro pořád je to do kopce. :) Cesta je ale naprosto luxusní, ty výhledy se neomrzí.
Sportovní výkon jsem nepodal nejlepší, předběhli mě skoro všichni, v závěrečném výstupu na Milešovku mě dokoce Jana Š. chůzí předešla a přestože na občerstvení pod kopcem jsme byli spolu, nahoře byla o víc jak o minutu dřív. Budu muset potrénovat chůzi do kopce.
Skončil jsem 93. z 231 závodníků, ale v tom byli i turisti co startovali ráno v 9:00, vrchařskou prémii závěrečného kopce jsem zvládl dokonce v 108. čase. Celé mi to trvalo 1:44:21 (vteřinka chyběla k dokonalosti).
Organizace závodu byla na výbornou, v ceně startovného byly dvě občerstvení na trati a třetí v cíli, tam jsme navíc dostali i bagetu a poukaz na kofolu.
Zpátky k autu jsem běžel, kochal jsem se krajinou a zvolna vyklusával a i když to bylo skoro pořád z kopce, tak mi to trvalo o osm minut víc, než nahoru do kopce. V hlavě mě vrtá hříšná myšlenka na další ročník, běžet zpátky domů (+78km, Milešovka, Vratislav, Třebenice, Hazenburk, Libochovice, Mšené - lázně, Radešín, Kmetiněves, Černuc, Velvary, Kralupy nad Vltavou, Dolánky, Klecánky, Bohnice a jsem doma)
no uvidíme :)
 |
| okolí startu v Teplicích |
 |
| na startu |
 |
| už je vidět kam běžíme |
 |
| já v tom vidím ňadra |
 |
| výhledy z Milešovky v cíli |
Sportovní výkon jsem nepodal nejlepší, předběhli mě skoro všichni, v závěrečném výstupu na Milešovku mě dokoce Jana Š. chůzí předešla a přestože na občerstvení pod kopcem jsme byli spolu, nahoře byla o víc jak o minutu dřív. Budu muset potrénovat chůzi do kopce.
Skončil jsem 93. z 231 závodníků, ale v tom byli i turisti co startovali ráno v 9:00, vrchařskou prémii závěrečného kopce jsem zvládl dokonce v 108. čase. Celé mi to trvalo 1:44:21 (vteřinka chyběla k dokonalosti).
Organizace závodu byla na výbornou, v ceně startovného byly dvě občerstvení na trati a třetí v cíli, tam jsme navíc dostali i bagetu a poukaz na kofolu.
Zpátky k autu jsem běžel, kochal jsem se krajinou a zvolna vyklusával a i když to bylo skoro pořád z kopce, tak mi to trvalo o osm minut víc, než nahoru do kopce. V hlavě mě vrtá hříšná myšlenka na další ročník, běžet zpátky domů (+78km, Milešovka, Vratislav, Třebenice, Hazenburk, Libochovice, Mšené - lázně, Radešín, Kmetiněves, Černuc, Velvary, Kralupy nad Vltavou, Dolánky, Klecánky, Bohnice a jsem doma)
no uvidíme :)
7/8T příprava na Maraton v Košicích
V pondělí odběhám 5x1000m, asfalt zrovna netrhám, teprve poslední dva úseky se mi běží dobře. Ve středu se dostanu na ovál, kde se chystám kroužit hodinovku. Stíhám až druhý rozběh žen a vyběhaných mazáků ( např. Saša Neuwirth! ) . V plánu mám odběhat vše v maratonském tempu, nakonec začínám trochu rychleji, ale aspoň v tom nejsem sám. Do skupinky si mě přiberou holky z atletiky, které se střídají v tahání, jednou si to zkusím taky a jde mi to lehce ( 4:18/km avg. 155-160tf ) , 20 min do konce se nějak roztrháme, a tak trochu zrychlím. Jenže v trubkách zarachotí a 5min před koncem musím zastavit a krotit své zažívání. Nakonec to už nerozběhnu a do rána se ještě párkrát "naběhám", ale jen na wc..
 |
| Veronika Siebeltová (1) a Natálie Závorková (2) |
V sobotu mám poslední štreku před sebou, záměrně volím neznámou trasu i s několika kopci, ať se vyvaruji porovnávání s předešlými výkony. Celý výlet mě hodně baví a trasu si ukládám v paměti hodně vysoko mezi oblíbené. 33km uběhnu v tempu kolem 4:48/km, pouze v kopcích a v závěru, kdy zrychlím, poskočí tep nad 150tf, jinak srdce buší v rozmezí 140-145tf, takže i chabá snídaně - krajíc s máslem a medem by mi stačil. Jenže já se rozhodl, že zkusím běh s 2 gely, 14. a 28.km byl občerstvovací. Tentokrát jsem si je po okrajích nastřihl a pro jistotu zajistil kancelářskou sponkou. Nic nevyteklo a nemusel jsem zdlouhavě bojovat s otvíráním. SIS černý rybíz - jednoznačný vítěz chuťových testů z toho, co jsem zatím zkoušel. Obsahuje jen cukry, žádný kofein, elektrolyty a cenově od této značky vychází nejlevněji. Neděle je už pak klasicky regenerační, užiji si v televizi maraton v Berlíně, který hltám jako bych to běžel s nimi. Do toho se vklíní Běchovice a už mi škube v nohách, vyrazím ukrutným tempem 6:05/km a sem tam se přistihnu, jak si představuji doběh v Košicích, kdy mocně finišuji... to už moc regenerační běh není, a tak musím zvolnit :-) . Nervozita si už se mnou týden hraje, ale cítím se dobře, občas něco zabolí, ztuhne, naštěstí nejde o nic vážného a běh si užívám. Bude to super, moc se do Košic těším!
Pravděpodobně posledním letošním závodem na dráze s babickou…
Pravděpodobně posledním letošním závodem na dráze s babickou účastí byl atletický čtyřboj (50 m, dálka, hod kriketovým míčkem a 300 m s překážkami), který se uskutečnil v Říčanech na Sokoláku v sobotu 26. září. Vedle účasti ve čtyřboji jsme postavili i historicky první babickou štafetu na 4 × 60 m. Díky Katce Černohorské, Vendule Šťovíčkové, Matyášovi Borovičkovi, Vojtovi Šťovíčkovi a Danovi Vokáčovi jsme tak úspěšně zakončili dráhovou sezónu a nyní nás už čekají především přespoláky (jako první už za dva týdny 10. října Lesní běh Říčany) a zimní příprava na další rok.
Výsledky Žákovského atletického dne (Říčany, 26. 9. 2015): http://www.atletika-ricany.cz/news/zad-2015-ctyrboj/
Žiju :)
Trochu jsem se odmlčela, ale žiju :) Akorát momentálně pár týdnů v Izraeli. Moje místní kolegyně mi nabídla k obývání její dům, tak jsme sem s rodinou přeletěli a snažíme se tuto zemi poznat z pohledu běžného místního občana....
Come Run With Us … Gigathlon Running Training Camp
Well I know this is quite last moment, but if you don't have plans for next weekend, come join us for the Gigathlon running training camp! We will be staying in the Nymburk sports center that is used by many elite Czech athletes for their training camp...
Do Českého ráje cesta příjemná je…
Přiznám se bez mučení, že ještě před nedávnem jsem vůbec netušil že existuje obec Branžež. Ale nevadí, totéž se dá říct i o spoustě jiných hezkých míst. Důležité je, že jsme do tamějšího kempu "Peklo" bez potíží dorazili na premiérový ročník půlmaratónu Českým rájem.
Tuto akci jsem do naší termínovky umístil coby kochací chuťovku. Povrch a profil neumožňují útočit na osobní rekordy, jde spíš o
Stříbrná medaile z Mistrovství světa v běhu do vrchu 2015 pro Míšu Stránskou
Sbalit věci na závod, osprchovat, vyčistit zuby a spát. Typický scénář večera před závodem. Tentokrát jsem však šla spát až potom, co jsem vycucala hrstku anticolu a vyrobila si zábal na krk. Už od čtvrtka mě škrábalo v krku a těžce se mi polykalo. Ještě, že náš týmový doktor je vždy připraven a vymyslí pohotové řešení na každý problém.
Ten večer jsem usínala s prosbou, abych se zítra ráno probudila v takovém stavu, že zvládnu závod. A opravdu, ráno mě v krku skoro nebolelo, i přes ucpaný nos mi bylo celkem dobře.
Do místa závodu jsme vyráželi v 8:30. Cesta trvala asi 45 minut, takže jsme měli spoustu času do startu. Cítila jsem se trochu zesláblá a unavená. Byla mi zima. To je jen nervozita, ujišťoval mě trenér a já mu tak moc chtěla věřit.
Hodinu před startem jsem se šla rozběhat a rozcvičit. Po prozívaném ránu se moje nálada o dost zlepšila. Běželo se mi lehce a já si začala věřit o něco víc. Zbývalo mi 20 minut do startu. Přezula jsem si boty, dala poslední dvě rovinky, vysmrkala jsem se (což pro mě v tu chvíli byla ta nejdůležitější věc!) a pospíchala do svolavatelny.
Na startovní čáře byla pěkná tlačenice. Po startu mě jedna z Britek chytla za ruku a pěkně dlouho ji nechtěla pustit. Díky tomu jsem vůbec nemohla běžet, a tak jsem se najednou ocitla někde ve středu startovního pole. Musela jsem hodně zabrat, abych se dostala zpátky na čelo. Po kilometru se mi podařilo se propracovat do první desítky. Na vrchol stoupání jsem doběhla na druhém místě. Vyhráno jsem však neměla. Čekal mě ještě 2,5 km dlouhý seběh do cíle. Američanka mi pomalu utíkala a zvyšovala svůj náskok, Francouzka mě naopak dobíhala. Byl to hlavně boj s mojí hlavou, který jsem naštěstí vyhrála. Cílovou čáru jsem proběhla na 2. místě. Neskutečně vyčerpaná, a neskutečně šťastná.
Po závodě jsem nemohla dýchat a chytaly mě křeče po celém těle. Takhle zle mi po doběhu ještě nikdy nebylo, ale přece jen to za to stálo. Náš doktor se o mě postaral, on zkrátka umí zázraky…
Zřejmě slušný boty, pomyslela jsem si s úsměvem, když jsem si je zouvala před zaslouženou masáží. Ani jednou mi při závodě neuklouzla noha, a že o podmáčené úseky na trati nouze nebyla. Skoro jsem ani nepoznala, že běžím blátem.
Při bězích mimo dráhu vždy musím přemýšlet, jaké si vezmu boty. Špatně zvolená obuv Vám klidně může prohrát závod. V botách X-Talon 212 od firmy INOV-8 jsem běžela všechny šampionáty a vždycky na ně bylo perfektní spolehnutí. Právě ten pocit jistoty, že mi noha nepodklouzne, mi umožňuje se soustředit na výkon a je mou silnou zbraní při bězích v obtížném terénu.
I. Český marathon Praha-Dobříš: po stopách předků
Chuť zaběhnout si tento maraton jsem měl od chvíle, kdy jsem na informaci o něm narazil na Internetu. Důvodů bylo více. Sympatická mi byla již samotná snaha pořadatelů z SK Vlaška navázat na historii - vůbec první závod na maratonské distanci u nás se konal právě mezi Prahou a Dobříší, a to v roce 1908. Nabízela se tím vzácná šance vydat se po stopách našich maratonských předků, byť trasa nebyla s trasou původní z pochopitelných důvodů identická (to by pořadatelé museli...
Pumpkin Purée Recipe (Orange Saturday)
They say autumn is just around the corner right? Well, judging on the amount of pumpkin eaten in the last week, it certainly is! :) I couldn't resist very advantageous price of Hokkaido pumpkin at Rohlik.cz, so I ordered a few (about 8) of them :D And started Googling about how to make use of my great purchase long term. Luckily, I stumbled upon this DIY recipe for pumpkin purée and how to keep it (just freeze it!).
Hokkaido = "Protein" Pumpkin
Why particularly this type of pumpkin? Hokkaido has the highest protein content out of all pumpkins = it's ideal for active people who want to pump up their protein intake and ain't that much into eating tons of meat or eggs etc. So great vegetable source of protein as surprisingly it has 1:1 protein to carbs ratio!
Nutritional information for 100 g of Hokkaido pumpkin:
37 kcal of energy
8.8 g protein
8.8 g carbs
0.23 g fat
1.6 g fiber
Saturday was orange day ... ran in my orange Vltava Run t-shirt and my beloved orange Oakley Jawbone sunglasses. Marathon prep is going on, so easy 27 km with runny nose :D And then lot of time in the kitchen having fun with pumpkins!
Home Made Pumpkin Purée Recipe in Pictures
Wash and cut up your pumpkins and scoop out the seeds with a spoon.
Pre-heat your oven to 200°C.
Put as many pieces of hokkaido pumpkin on a baking tray
lined up with baking paper / aluminium wrapper.
Bake for about 30-45 minutes, as you can see, you can try
if the pumpkin is ready with traditional fork method :D
If you want the purée extra smooth, scoop the meat out of the skin, but hokkaido pumpkin has skin that softens when roasting / baking / grilling, so you can also leave it on (that's why you needed to wash the pumpkin properly). And process in food processor / vita mix or whatever you have available. You will probably need to do this in batches if you have bigger quantity as I had.
Put in mason jars and let cool off, as I am getting this ready for freezing,
I am leaving just a little bit of extra space so the jars don't explode in the freezer.
Ready to be frozen. Hmmm, yummy soups, pumpkin breads and more await :)
