Adidas Energy Boost 2017 Review
The Adidas Energy Boost is the updated, high end, Cadillac model of their line. Unfortunately, the great amount of Boost cushioning is surrounded by less than stellar shoe technologies which hamper its flexibility and overall wearability. While this sh...
#HVFcervna
Co si budeme povídat, Kačka nás prostě dostala tím, jak jí to ve sportovním sluší, umí hezky zapózovat (což nám pořád nějak nejde :-)) a její skoro až reklamní fotky nás leckdy zavedly na zajímavá místa. A ještě ke všemu má ráda Nike jako my :-) Takže to pro nás byla jasná Holka ve formě měsíce června. Je to zapálená běžkyně, proto nás překvapilo, že s přípravou na závod začala teprve nedávno. Přečtěte si její příběh a nechte se motivovat! A rozjeďte další červencové kolo!
Když jsem v 18ti letech ukončila svojí aktivní tenisovou "kariéru" (přechod na činnost trenérskou), nedokázala jsem mít tolik volného času a žít bez sportu bylo pro mě (a stále je) nepředstavitelné. Tou nejsnadnější volbou tedy bylo nazout tenisky a jít běhat do pro mě tak nenáviděných Riegrových sadů, kde jsem umírala při kondičních přípravách. Koupila jsem si své první pořádné Nike boty na běhání (začátek mé swoosh obssesion :D ), stáhla si NRC aplikaci a šla. A co se nestalo, bavilo mě to - přímo jsem si to zamilovala! Neřešila jsem jestli běžím rychle či pomalu, jestli někdo běží rychleji, neřešila jsem ani jak běžím. Z běhu se stal náhle relax a zdroj endorfinu, které všichny po sportu tak milujeme.
Po nějaké době ale začla chybět motivace a i pravidelnost. Každý kdo dělal něco závodně, potřebuje výsledky, cíle či vidět progres ve svém výkonu. Chyběla mi i ta trenérská buzerace, která dokáže dostat člověka tam, kam by se sám nedostal, na dno či až na vrchol svého výkonu. Začala jsem tedy chodit na NRC tréninky v Praze, kde jsem poprvé poznala energické duo Báru s Lenkou! :) Od té doby jsem je pravidelně navštěvovala a poznala tam neskutečnou spoustu nových lidí se stejnými zájmy! Jako například Radku Vandasovou a její Amazons Gym, které doporučuji pro včechny holky ve formě na světě!
Najednou s narůstající fyzickou výkonnosti jsem začala při behu sledovat časy a motivovala sama sebe, jako například - dej tu desítku pod 55 min dneska a podobně. Sledovala jsem spoustu instagramových účtů lidí, co běhají, ale ve finále mě namotivovala jedna blondýnka - Jana Nosková. Díky jejím pozitivním příspěvkům a hlavně neskutečnému nasazení (stojí za to si přečíst její příběh) a super výsledkům jsem se rozhodla, že začnu "opravdu" běhat.
Holky - buďte ve fomě! Mně sport dodává energii, pocit štěstí, pomáhá, když je nejhůř, zlepšuje náladu, když je nejlíp, každému něco dá <3
#HVFcervna
Co si budeme povídat, Kačka nás prostě dostala tím, jak jí to ve sportovním sluší, umí hezky zapózovat (což nám pořád nějak nejde :-)) a její skoro až reklamní fotky nás leckdy zavedly na zajímavá místa. A ještě ke všemu má ráda Nike jako my :-) Takže to pro nás byla jasná Holka ve formě měsíce června. Je to zapálená běžkyně, proto nás překvapilo, že s přípravou na závod začala teprve nedávno. Přečtěte si její příběh a nechte se motivovat! A rozjeďte další červencové kolo!
Když jsem v 18ti letech ukončila svojí aktivní tenisovou "kariéru" (přechod na činnost trenérskou), nedokázala jsem mít tolik volného času a žít bez sportu bylo pro mě (a stále je) nepředstavitelné. Tou nejsnadnější volbou tedy bylo nazout tenisky a jít běhat do pro mě tak nenáviděných Riegrových sadů, kde jsem umírala při kondičních přípravách. Koupila jsem si své první pořádné Nike boty na běhání (začátek mé swoosh obssesion :D ), stáhla si NRC aplikaci a šla. A co se nestalo, bavilo mě to - přímo jsem si to zamilovala! Neřešila jsem jestli běžím rychle či pomalu, jestli někdo běží rychleji, neřešila jsem ani jak běžím. Z běhu se stal náhle relax a zdroj endorfinu, které všichny po sportu tak milujeme.
Po nějaké době ale začla chybět motivace a i pravidelnost. Každý kdo dělal něco závodně, potřebuje výsledky, cíle či vidět progres ve svém výkonu. Chyběla mi i ta trenérská buzerace, která dokáže dostat člověka tam, kam by se sám nedostal, na dno či až na vrchol svého výkonu. Začala jsem tedy chodit na NRC tréninky v Praze, kde jsem poprvé poznala energické duo Báru s Lenkou! :) Od té doby jsem je pravidelně navštěvovala a poznala tam neskutečnou spoustu nových lidí se stejnými zájmy! Jako například Radku Vandasovou a její Amazons Gym, které doporučuji pro včechny holky ve formě na světě!
Najednou s narůstající fyzickou výkonnosti jsem začala při behu sledovat časy a motivovala sama sebe, jako například - dej tu desítku pod 55 min dneska a podobně. Sledovala jsem spoustu instagramových účtů lidí, co běhají, ale ve finále mě namotivovala jedna blondýnka - Jana Nosková. Díky jejím pozitivním příspěvkům a hlavně neskutečnému nasazení (stojí za to si přečíst její příběh) a super výsledkům jsem se rozhodla, že začnu "opravdu" běhat.
Holky - buďte ve fomě! Mně sport dodává energii, pocit štěstí, pomáhá, když je nejhůř, zlepšuje náladu, když je nejlíp, každému něco dá <3
5 Random Things I Did This Weekend
This weekend was definitely within the whirlwind classification. Between two airplane flights, two countries, a boatload of photos, and capped at either end with two evenings out in Paris – it was destined to be crazy busy. 1) So much … Read More Here →
Tour de France 2017 Behind the Scenes: Stage 1
This weekend was a whirlwind of time spent at the opening two days of the Tour de France. I took over 1,000 photos on the first day alone. About 100 of those ended up in my Tour de France 2017 … Read More Here →
Brooks Revel Review
Rezervní družstvo mužů a žen drží shodně třetí
příčku po třetím kole II. ligy. Třetí kolo se konalo v neděli dne 2. července v Břeclavi. Níže uvedeno pořadí družstev ve III. a po III. kole soutěže, dále body získané závodníky startujícími za družstva Moravské Slavie v I. až III. kole:
Bodový stav ve III. kole – MUŽI “B”
poř.
družstvo
body
hlavní
pomocné
1
AC Slov.Slávia Uh.Hradiště
10
179,00
2
Atletický klub Hodonín
9
162,50
3
TJ Znojmo
8
132,00
4
TJ Sokol [...]
Květen + Červen – ubrání plynu
Jak jste si možná všimli, vynechala jsem jeden měsíc reportu. Děly se nějaké věci, o kterých se mi nechtělo psát. Takže teď to bude za oba naráz.
Koruna v průměru stále posilovala, takže s většími investicemi stále vyčkávám. Poslala jsem po deseti tisících na Mintos a Lendy, abych je otestovala. Lendy mě moc nepřesvědčilo. Dá se tam investovat jen po sto librách a nabídka není nic extra. Za to Mintos vypadá výborně. Mnoho a mnoho půjček, vysoké úroky, nabídka vykoupení zpět v případě nesplácení. Schválně jsem si koupila jednu nesplácenou půjčku abych to vyzkoušela. A skutečně mi peníze vrátili. Dobrý autoinvest a sekundární trh. Blaho. Nebýt kurzového rizika, tak tam asi dám větší množství peněz hned.
Zonky se kazí. Furt je tam málo půjček a je nutné to vychytávat s použitím zotify. Navíc si teď naplánovali výrazné zvýšení poplatků. Vidím to tak, že tam ještě budu dávat peníze do konce srpna, a pak už jen budu vybírat a přesouvat na Mintos nebo někam.
Nově jsem se zaregistrovala na Bondster. Zatím jsem tam poslala jen tisíc korun na otestování. Teď je to úplně v počátcích a je tam jen několik málo půjček. Narozdíl od Zonky to má být bez poplatků. Dám vědět, jak se to vyvíjí.
Moje akcie, zvlášť můj černý Petr WDR, se poněkud vzchopily, takže v dolarech jsem teď na Lynxu i Degiru v plusu. Posílení koruny ale to všechno umazalo, takže jsem vlastně v mínusu. Nesu to statečně - pomáhá mi to čekat, než se koruna uklidní. Vlastně je docela zajímavé sledovat, jak na tu (nerealizovanou) ztrátu reaguji. Hlavně u toho WDR.
Koupila jsem ho asi tak v nejhorší chvíli, v prosinci za 20.61. Od té doby se mohutně propadlo a teď se teprve začíná šplhat zpátky. Pomáhá mi vědomí, že jsem měla relativně dobré důvody ho koupit, a odhodlání držet ho dlouho. Ale i tak jsem se na to snažila spíš nemyslet. To trochu narušuje Přemek, který párkrát řekl, že na SeekingAlpha četl analýzu té akcie a že je to totálně doomed. (Ok, takhle to neřekl, ale já to tak slyšela :) ) Říkám si, že pokud tohle zvládnu, tak je moje naděje na úspěšné investování výrazně vyšší.
Abych nad tím nemusela přemýšlet, dala jsem si limit, že počkám alespoň dva roky, a pokud se do té doby nevzchopí, tak ho prodám s co nejmenší ztrátou to půjde. Teď když cena stoupá tak uvažuji, jestli ho náhodou neprodat, kdyby přelezl moji nákupní cenu. Mno, uvidím.
O těch jsem se tu moc nezmiňovala, ale něco málo mám. Respektive, bývalo to něco málo a teď to nějak roste a stává se z toho podstatná část mého portfolia. Část bitcoinu, co jsem měla na Krakenu, jsem prodala, když to šlo nahoru. Teď čekám, až to zase spadne, abych dokoupila. Ale k tomu mám ještě jeden “fyzický bitcoin”, který jsem koupila, když byl z dnešního pohledu směšně levný. Někdy v roce 2013 asi za 300 korun. Tak jsem si řekla, že prodám až když si za to budu moct koupit dům. Dneska stojí něco jako 57 000. Doufám, že tam vevnitř ten privátní klíč skutečně je :)
K tomu jsem kdysi dávno nakoupila nějaké altcoiny, jenom tak do foroty, a teď koukám, že třeba LTC docela vyrostlo. To potěší, ale nemám v plánu s tím teď nějak obchodovat, neurčitý buy and hold.
Tady je ta část, o které se těžko píše. V květnu jsem ještě pracovala stejně jak předtím, ale na přelomu měsíce se ve mně něco zlomilo a přestalo to jít. Rozhodla jsem se, že musím minimálně odlehčit v množství hodin, které dělám. Ono já i předtím dělala míň než klasický úvazek, a s dalším zkrácením se dostávám na vyloženě směšné hodiny. Ale co se dá dělat, musela jsem si říct, že moje příčetnost je cennější než snaha rychle vydělat, ať mám co investovat. Takže faktura na příští měsíc bude tak třípětinová. Smutnej příběh. Je teda pravda, že díky mé vysoké hodinovce jsou to furt peníze, ze kterých se dá pohodlně přežít. Ale už to není na to spořit 70+%.
K tomu, a to je veselejší, poctivě trénuju koučování. Nechávám lidi, aby mi dali nějaké peníze, pokud si myslí, že to za to stálo. A oni kupodivu dávají. V průměru asi 400 za hodinu. Není to na přežití, ale dodává mi to pocit, že to dělám dobře, a že se mi jednou alespoň zaplatí ten výcvik. Tímhle tempem by to bylo někdy do konce roku. Cokoli dřív budu považovat za úspěch. (Nízké očekávání jsou klíčem ke spokojenému životu!)
Vede mě to k tomu trochu předefinovat co chci. Už se mi tolik nelíbí ta vize, že teď budu osm let makat, abych se pak měla krásně. Mám trochu podezření, že pokud včas nezměním mindset, tak bych ani s těmi miliony na investičních účtech nebyla schopná si dovolit si to užít a odpočívat. Někdy si říkám, když vidím ty bohaté lidi, kteří jsou totálně za vodou a přitom jsou maximálně vystreslí. Proč už se nezastaví a nezačnou si to užívat? A pak si uvědomím, že pro spoustu lidí jsem já ten, kdo je vlastně dost za vodou, že mi stačí pracovat pár hodin denně na pohodový život. A přes to se snažím tlačit do nějakých nepříjemných výkonů, abych měla víc. Jiná míra, ale princip stejný. Rozhodla jsem se, že obětuju něco z budoucích příjmů, abych se naučila být šťastnější a hodnější na sebe. Snažím se věřit tomu, že se mi to vyplatí.
Na výdajové stránce je se mnou tak nějak všechno pořád nastejno. Trochu jsem pooptimalizovala jídlo, nechodím už na drahé cvičení a místo toho mám hrazdu doma, ale to jsou spíš drobné změny. Za posledních pět měsíců vycházejí mé průměrné náklady takto:
Není do toho započítán koučovací výcvik a daně. Vychází to tedy tak, že polovinu svých výdajů dám za bydlení a věci s tím spojené, a většinu zbytku za jídlo. Přemýšlím, jestli ta půlka za bydlení znamená, že bydlím draze, nebo naopak že ten zbytek žiju levně. Těžko říct. Další extra náklady prakticky nemám. Když započítám, že jednou za několik let si chci koupit nový počítač a mobil, a další ne tak časté výdaje, tak se furt pohodlně vejdu do 20k na měsíc. Do 25k i s daněmi.
To se dá. Myslím, že jsem blízko optima. Nebo si alespoň nemyslím, že snažit se to nějak víc optimalizovat by se vyplatilo.
I přes náročný poslední měsíc to vlastně vidím pozitivně. Pokud si budu dál nějak rozumně počínat, tak se moje jmění bude dál nabalovat, i když třeba pomaleji, a ta vize finanční svobody tam pořád je. Jen třeba o pět let pozdějí, než jsem si to představovala. V nejbližší době budu hledat, kdy bude vhodný čas začít konečně kupovat index, a posílat případně další peníze na P2P.
Investice
Koruna v průměru stále posilovala, takže s většími investicemi stále vyčkávám. Poslala jsem po deseti tisících na Mintos a Lendy, abych je otestovala. Lendy mě moc nepřesvědčilo. Dá se tam investovat jen po sto librách a nabídka není nic extra. Za to Mintos vypadá výborně. Mnoho a mnoho půjček, vysoké úroky, nabídka vykoupení zpět v případě nesplácení. Schválně jsem si koupila jednu nesplácenou půjčku abych to vyzkoušela. A skutečně mi peníze vrátili. Dobrý autoinvest a sekundární trh. Blaho. Nebýt kurzového rizika, tak tam asi dám větší množství peněz hned.
Zonky se kazí. Furt je tam málo půjček a je nutné to vychytávat s použitím zotify. Navíc si teď naplánovali výrazné zvýšení poplatků. Vidím to tak, že tam ještě budu dávat peníze do konce srpna, a pak už jen budu vybírat a přesouvat na Mintos nebo někam.
Nově jsem se zaregistrovala na Bondster. Zatím jsem tam poslala jen tisíc korun na otestování. Teď je to úplně v počátcích a je tam jen několik málo půjček. Narozdíl od Zonky to má být bez poplatků. Dám vědět, jak se to vyvíjí.
Akcie
Moje akcie, zvlášť můj černý Petr WDR, se poněkud vzchopily, takže v dolarech jsem teď na Lynxu i Degiru v plusu. Posílení koruny ale to všechno umazalo, takže jsem vlastně v mínusu. Nesu to statečně - pomáhá mi to čekat, než se koruna uklidní. Vlastně je docela zajímavé sledovat, jak na tu (nerealizovanou) ztrátu reaguji. Hlavně u toho WDR.
Koupila jsem ho asi tak v nejhorší chvíli, v prosinci za 20.61. Od té doby se mohutně propadlo a teď se teprve začíná šplhat zpátky. Pomáhá mi vědomí, že jsem měla relativně dobré důvody ho koupit, a odhodlání držet ho dlouho. Ale i tak jsem se na to snažila spíš nemyslet. To trochu narušuje Přemek, který párkrát řekl, že na SeekingAlpha četl analýzu té akcie a že je to totálně doomed. (Ok, takhle to neřekl, ale já to tak slyšela :) ) Říkám si, že pokud tohle zvládnu, tak je moje naděje na úspěšné investování výrazně vyšší.
Abych nad tím nemusela přemýšlet, dala jsem si limit, že počkám alespoň dva roky, a pokud se do té doby nevzchopí, tak ho prodám s co nejmenší ztrátou to půjde. Teď když cena stoupá tak uvažuji, jestli ho náhodou neprodat, kdyby přelezl moji nákupní cenu. Mno, uvidím.
Kryptoměny
O těch jsem se tu moc nezmiňovala, ale něco málo mám. Respektive, bývalo to něco málo a teď to nějak roste a stává se z toho podstatná část mého portfolia. Část bitcoinu, co jsem měla na Krakenu, jsem prodala, když to šlo nahoru. Teď čekám, až to zase spadne, abych dokoupila. Ale k tomu mám ještě jeden “fyzický bitcoin”, který jsem koupila, když byl z dnešního pohledu směšně levný. Někdy v roce 2013 asi za 300 korun. Tak jsem si řekla, že prodám až když si za to budu moct koupit dům. Dneska stojí něco jako 57 000. Doufám, že tam vevnitř ten privátní klíč skutečně je :)
K tomu jsem kdysi dávno nakoupila nějaké altcoiny, jenom tak do foroty, a teď koukám, že třeba LTC docela vyrostlo. To potěší, ale nemám v plánu s tím teď nějak obchodovat, neurčitý buy and hold.
Příjmy
Tady je ta část, o které se těžko píše. V květnu jsem ještě pracovala stejně jak předtím, ale na přelomu měsíce se ve mně něco zlomilo a přestalo to jít. Rozhodla jsem se, že musím minimálně odlehčit v množství hodin, které dělám. Ono já i předtím dělala míň než klasický úvazek, a s dalším zkrácením se dostávám na vyloženě směšné hodiny. Ale co se dá dělat, musela jsem si říct, že moje příčetnost je cennější než snaha rychle vydělat, ať mám co investovat. Takže faktura na příští měsíc bude tak třípětinová. Smutnej příběh. Je teda pravda, že díky mé vysoké hodinovce jsou to furt peníze, ze kterých se dá pohodlně přežít. Ale už to není na to spořit 70+%.
K tomu, a to je veselejší, poctivě trénuju koučování. Nechávám lidi, aby mi dali nějaké peníze, pokud si myslí, že to za to stálo. A oni kupodivu dávají. V průměru asi 400 za hodinu. Není to na přežití, ale dodává mi to pocit, že to dělám dobře, a že se mi jednou alespoň zaplatí ten výcvik. Tímhle tempem by to bylo někdy do konce roku. Cokoli dřív budu považovat za úspěch. (Nízké očekávání jsou klíčem ke spokojenému životu!)
Nová vize
Vede mě to k tomu trochu předefinovat co chci. Už se mi tolik nelíbí ta vize, že teď budu osm let makat, abych se pak měla krásně. Mám trochu podezření, že pokud včas nezměním mindset, tak bych ani s těmi miliony na investičních účtech nebyla schopná si dovolit si to užít a odpočívat. Někdy si říkám, když vidím ty bohaté lidi, kteří jsou totálně za vodou a přitom jsou maximálně vystreslí. Proč už se nezastaví a nezačnou si to užívat? A pak si uvědomím, že pro spoustu lidí jsem já ten, kdo je vlastně dost za vodou, že mi stačí pracovat pár hodin denně na pohodový život. A přes to se snažím tlačit do nějakých nepříjemných výkonů, abych měla víc. Jiná míra, ale princip stejný. Rozhodla jsem se, že obětuju něco z budoucích příjmů, abych se naučila být šťastnější a hodnější na sebe. Snažím se věřit tomu, že se mi to vyplatí.
Výdaje
Na výdajové stránce je se mnou tak nějak všechno pořád nastejno. Trochu jsem pooptimalizovala jídlo, nechodím už na drahé cvičení a místo toho mám hrazdu doma, ale to jsou spíš drobné změny. Za posledních pět měsíců vycházejí mé průměrné náklady takto:
Není do toho započítán koučovací výcvik a daně. Vychází to tedy tak, že polovinu svých výdajů dám za bydlení a věci s tím spojené, a většinu zbytku za jídlo. Přemýšlím, jestli ta půlka za bydlení znamená, že bydlím draze, nebo naopak že ten zbytek žiju levně. Těžko říct. Další extra náklady prakticky nemám. Když započítám, že jednou za několik let si chci koupit nový počítač a mobil, a další ne tak časté výdaje, tak se furt pohodlně vejdu do 20k na měsíc. Do 25k i s daněmi.
To se dá. Myslím, že jsem blízko optima. Nebo si alespoň nemyslím, že snažit se to nějak víc optimalizovat by se vyplatilo.
Plány dál
I přes náročný poslední měsíc to vlastně vidím pozitivně. Pokud si budu dál nějak rozumně počínat, tak se moje jmění bude dál nabalovat, i když třeba pomaleji, a ta vize finanční svobody tam pořád je. Jen třeba o pět let pozdějí, než jsem si to představovala. V nejbližší době budu hledat, kdy bude vhodný čas začít konečně kupovat index, a posílat případně další peníze na P2P.
Družstvo mužů druhé, ve III. kole sk. “C” I. ligy
ženy obsadily šesté místo. Třetí kolo se konalo v sobotu dne 1. července v Uherském Hradišti. Níže uvedeno pořadí družstev ve III. a po IIII. kole soutěže, dále body získané závodníky startující za družstva Moravské Slavie:
Bodový stav ve III.kole – MUŽI
poř.
družstvo
body
hlavní
pomocné
1
TJ Sokol Opava
7
238,50
2
AC Moravská Slavia Brno, spolek
6
194,00
3
TJ Lokomotiva Břeclav
5
163,00
4
TJ TŽ Třinec
4
162,50
5
Atletický oddíl Slavia Havířov
3
120,00
6
Atletický klub [...]
Międzynarodowy Bieg po Plaży
V Jaroroslawieci, opět v Polsku jak jinak, běžela Petra 27. ročník mezinárodního běhu po pláži na 15 km. Vloni zde skončila na 8. místě, letos na 6. místě. Celkem dokončilo 691 závodníku. Před hlavním závodě běžel nejmladší syn David 2 km a doběhl na třetím místě. 15.ti kilometrovou trať běžel prostřední 16 letý syn Patrik a svoji kategorií 16-19let vyhrál časem 1:01:49 hod, přičemž většinu trasy běžel s Petrou a pomáhal ji tak bojovat se silným protivětrem, zejména na pláži u moře, kde se běželo cca 5km. První 3km vedly okruhem města, pak 1km v lese a náběh na písečnou pláž, dvakrát se probíhalo vodou a poté opět vedla trasa lesem. Petra doběhla za Patrikem v čase 1:01:51 hod. .