Mizuno Wave Shadow Review
The Mizuno Wave Shadow is the first in a new line of shoes designed to be lightweight daily trainers. It performs well, but has a few quirks that keep it from being a great shoe
Jeseníky rychle i pomalu.
Po půlmaratonu jsem si sice dala v neděli odpočinek ale další den už jsem šla vyklusat a další den taky a pak taky, až jsem v pomalejší tempu proběhla celým týdnem... nebylo to moc ale rozhodně se to nedalo počítat jako volnější týden. Měla jsem stále nějakou divnou náladu a hlavně žádné pořádné plány na léto. Měla jsem jet do Tyrolska k tetě ale u nich se letos dveře netrhnou a tak na mě nezbyl vhodný volný termín. Musela jsem se jet "vyběhat" do Jeseníků. Tentokrát jsem nebrala zrcadlovku, jak
Svatojánská všehochuť, aneb hodně cest vede do nebe, ale jen jedna vede přes hory:)…
Svátek sv. Jana si tradičně užívám plnými doušky... Nádherné pobíhání, i při zmatcích se dařily prodloužené cesty do práce. Navíc se mi neskutečně dařilo i na profesní úrovni, prostě idyla... takže obezřetný matfyzák ve mně -- znalec periodických funkcí:) -- už jenom napjatě čekal.. až se zase něco pos*re, aby byl život správně rozmanitý:).. Nedalo to na sebe dlouho čekat, a to doslova..:)
Jak jsem si tak po ránu a nazpátek z práce prodlužoval cestu přes Dívčí hrady a Ctirada, tak mi ta krajina připomínala rodnou Vysočinu.. mírně zvlněné, malá pole, seno.. A zase jsem byl za voyagera, na jednom kopci vyruším jednu dvojici ve vášnivých objetích, na druhém tak tak stačím zvolit větší okruh:). Omlouvám se už automaticky.."..Jen probíhám..! :).. Ale to mi nebrání v tom, abych po pár metrech na hraně kopce nezakřičel svoje "Rondááááá"!! :). Třeba to pomůže..:)
Na další víkend se domlouvám(e) s Pavlem Veverkou Sudetským, že bych ho přijel navštívit na jeho odloučenou lokalitu.. něco jako kontrola z ústředí:).. A on hned, že by měl připravenou jednu pěknou tématickou trasu.. z Bílého potoka přes hřeben zpátky do Liberce. Nadšeně souhlasím, i když vím, že Anka mi říkala.. před Rondou opatrně. Dal jsi tomu letos hodně, tak ať to dokážeš dobře zúročit. V duchu se jí omlouvám, s tím, že .. nevyzpytatelné jsou cesty boží a osudu vůbec .. kdoví, co se může přihodit.. kamarádi jsou kamarádi.. a nejlepší kamarádi jsou holt ti nejlepší.:).
A tak v sobotu brzo ráno vstávám, v 9:30 už jsme ve vlaku směr Bílý potok. Pavel pochopitelně zná kdejakou skálu, kdejaký kříž, pomníček.. a že jich tady je.. a o všem umí velmi zajímavě vyprávět. Akorát.. akorát to prokládá různými (pro mě strašidelnými) horolezeckými historkami. A to jsem (znova) upozorňoval, že bych moc rád.. ty se šťastným koncem. A tak vedle našeho přeběhu neúspěšně hledáme kříž jediné oběti laviny v Jizerských horách, stejně neúspěšně hledáme křížek Rudolfa Kauschka, průkopníka turistiky a horolezectví v Jizerských horách.
[Pavel mi poslal odkaz na pdf jeho knihy, že je povinná četba:). V pracovním úsilí stáhnu na pozadí a už se chystám poslat na tiskárnu.. když zjistím, že je to „Wandern und Klettern“ (Turistika a horolezectví), psaná švabachem. No nezabili byste ho?:)]
Tak ten jeho křížek jsme nenašli, nicméně nedaleko jsme našli křížek Morávka, který -- slovy Pavla -- Kauschkův křížek řadu let nepříliš úspěšně hledal :). No jsem rád, že jsme nerozšířili galerii křížů v dané lokalitě; je jich už tak dost.. a vyrážíme přes kopečky a rašeliniště.. zpátky do Liberce. Chvílemi drobně pršelo, jednu chvíli silně lilo, občas vysvitlo slunce -- ale celou dobu byla neskutečná pohoda. U liberecké ZOO má Pavel 28.5 km, já (jak už je zvykem) o pár km méně:)... V hospodě ještě oslavíme vydařený výlet, Pavlovo svátek a narozeniny.. a radostně se vracím relativně brzo domů.
V autobuse mi píše syn, jestli nevyvenčíme Deri? A tak souhlasím pomalejších 9-10 km ještě nikoho nezabilo, že? :)... Večer plný energie ještě plánuji, co všechno udělám a spočítám, než si v sobotu začnu chystat věci na závod... O půlnoci, jako když se přepne vypínačem. Dostávám neskutečné křeče do žaludku, na záchodě sedím s kyblíkem na klíně, protože jinak to kontrolovat nešlo:)... celou noc nespím.. Neděle přes den se nese v podobném duchu.. už je jasné, že to není z jídla:).. podle rad nejmilejší manželky-lékaře na telefonu:).. nasazuji postupně různé kombinace léků, tedy s nevýznamným účinkem:). Ve výsledku se i pondělí pohybuji přískoky v relativně malém okruhu kolem domu a vyhlašuji soutěž o čisté trenýrky:).. Dnes (ve středu) jsem musel jít doplnit naše zásoby Immodia, Endiaronu, Enterolu... a přesto, že mi je fakt blbě, se musím děsně smát. V lékárnách Dr.Maxe v marketingovém oddělení pracuje určitě neskutečný vtipálek, kterého tímto na dálku radostně zdravím. Při zakoupení Endiaronu jsem dostal zdarma sprchový gel:). Tomu říkám cílená reklama!
Je středa večer, nějak jsem to naházel do kufru, snad dobře. V Ordinu budu mít zítra tradičně asi hodinu rezervu, abych stihl závěr registrace. Nikdo známý tam není a tak pro jistotu píši pořadatelům a Valérie mi obratem odpovídá, že na mě počká, případně, že mi tam číslo a čip někde nechá.. Hned jsem klidnější. Jjo, věřím, že si mě z minulých let pamatuje, jak jsem do sebe lámal jedno pivo za druhým v cíli:).
Celkem zlomeně koukám na předpřipravené taháky s mezičasy, v duchu mažu sloupec pod 53h a přidávám hrubě orientační s km a hodinou vzdáleností na mezičas 58,5 hodiny. Motto mého blogu "..hlavně se z toho (ani ze sebe) .. nepo.. tento..:)"... se stává silně aktuální.:)
Martin VP mi dneska řekl velmi nosnou myšlenku. Že valná většina (zdravotních a psychických) problémů před závody je vlastně testem naší síly, naší víry, našeho odhodlání. Kdybych to řekl já, tak by to znělo sektářsky:), ale od lékaře? To se těžko dá zpochybňovat.:)
Samozřejmě věřím, že se jedná o test víry, nicméně beru s sebou (a na stanice) dostatečné množství papíru, ubrousků, vazelíny a "zastavovacích" léků:). Ance jsem se omluvil, že výrazné zlepšení se nedá čekat, že jsem si to doslova pros**l:], ale že budu bojovat ze všech sil. A o to mi přeci jde..
Držte mi palce, vybíhá se v pátek, čísla mi přejí, 7.7 v 7 hodin ráno.. Mám startovní číslo 332 a udělám co půjde, abych nejdéle v neděli navečer se dostal v Ordinu do cíle.
Všemu zdar! Ultra zvlášť!
Ať žije Ronda...Jak krásně nastavil moto našeho výletu PVS: "Hodně cest vede do nebe, ale jen jedna vede přes hory":)
12:)
Jak jsem si tak po ránu a nazpátek z práce prodlužoval cestu přes Dívčí hrady a Ctirada, tak mi ta krajina připomínala rodnou Vysočinu.. mírně zvlněné, malá pole, seno.. A zase jsem byl za voyagera, na jednom kopci vyruším jednu dvojici ve vášnivých objetích, na druhém tak tak stačím zvolit větší okruh:). Omlouvám se už automaticky.."..Jen probíhám..! :).. Ale to mi nebrání v tom, abych po pár metrech na hraně kopce nezakřičel svoje "Rondááááá"!! :). Třeba to pomůže..:)
Na další víkend se domlouvám(e) s Pavlem Veverkou Sudetským, že bych ho přijel navštívit na jeho odloučenou lokalitu.. něco jako kontrola z ústředí:).. A on hned, že by měl připravenou jednu pěknou tématickou trasu.. z Bílého potoka přes hřeben zpátky do Liberce. Nadšeně souhlasím, i když vím, že Anka mi říkala.. před Rondou opatrně. Dal jsi tomu letos hodně, tak ať to dokážeš dobře zúročit. V duchu se jí omlouvám, s tím, že .. nevyzpytatelné jsou cesty boží a osudu vůbec .. kdoví, co se může přihodit.. kamarádi jsou kamarádi.. a nejlepší kamarádi jsou holt ti nejlepší.:).
[Pavel mi poslal odkaz na pdf jeho knihy, že je povinná četba:). V pracovním úsilí stáhnu na pozadí a už se chystám poslat na tiskárnu.. když zjistím, že je to „Wandern und Klettern“ (Turistika a horolezectví), psaná švabachem. No nezabili byste ho?:)]
Tak ten jeho křížek jsme nenašli, nicméně nedaleko jsme našli křížek Morávka, který -- slovy Pavla -- Kauschkův křížek řadu let nepříliš úspěšně hledal :). No jsem rád, že jsme nerozšířili galerii křížů v dané lokalitě; je jich už tak dost.. a vyrážíme přes kopečky a rašeliniště.. zpátky do Liberce. Chvílemi drobně pršelo, jednu chvíli silně lilo, občas vysvitlo slunce -- ale celou dobu byla neskutečná pohoda. U liberecké ZOO má Pavel 28.5 km, já (jak už je zvykem) o pár km méně:)... V hospodě ještě oslavíme vydařený výlet, Pavlovo svátek a narozeniny.. a radostně se vracím relativně brzo domů.
Je středa večer, nějak jsem to naházel do kufru, snad dobře. V Ordinu budu mít zítra tradičně asi hodinu rezervu, abych stihl závěr registrace. Nikdo známý tam není a tak pro jistotu píši pořadatelům a Valérie mi obratem odpovídá, že na mě počká, případně, že mi tam číslo a čip někde nechá.. Hned jsem klidnější. Jjo, věřím, že si mě z minulých let pamatuje, jak jsem do sebe lámal jedno pivo za druhým v cíli:).
Celkem zlomeně koukám na předpřipravené taháky s mezičasy, v duchu mažu sloupec pod 53h a přidávám hrubě orientační s km a hodinou vzdáleností na mezičas 58,5 hodiny. Motto mého blogu "..hlavně se z toho (ani ze sebe) .. nepo.. tento..:)"... se stává silně aktuální.:)
Martin VP mi dneska řekl velmi nosnou myšlenku. Že valná většina (zdravotních a psychických) problémů před závody je vlastně testem naší síly, naší víry, našeho odhodlání. Kdybych to řekl já, tak by to znělo sektářsky:), ale od lékaře? To se těžko dá zpochybňovat.:)
Samozřejmě věřím, že se jedná o test víry, nicméně beru s sebou (a na stanice) dostatečné množství papíru, ubrousků, vazelíny a "zastavovacích" léků:). Ance jsem se omluvil, že výrazné zlepšení se nedá čekat, že jsem si to doslova pros**l:], ale že budu bojovat ze všech sil. A o to mi přeci jde..
Držte mi palce, vybíhá se v pátek, čísla mi přejí, 7.7 v 7 hodin ráno.. Mám startovní číslo 332 a udělám co půjde, abych nejdéle v neděli navečer se dostal v Ordinu do cíle.
Všemu zdar! Ultra zvlášť!
Ať žije Ronda...Jak krásně nastavil moto našeho výletu PVS: "Hodně cest vede do nebe, ale jen jedna vede přes hory":)
12:)
Power2Max NG Power Meter In-Depth Review
Last August at Eurobike, Power2Max announced their latest power meter – the Power2Max NG. This power meter would be their first unit with dual ANT+/Bluetooth Smart, while also tweaking their underlying measurement design to increase accuracy. While they had anticipated … Read More Here →
Under Armour Charged Bandit 3 Review
The Under Armor Charged Bandit 3 is a lightweight shoe that performs well on runs of all distances. The shoe molds to the foot which creates a great fit which in turn leads to a comfortable run
Zelená šrota a naše první tisícovka
(Mám sice natočeno už asi 1300 km, ale já to dřív nestihla.) Nechápu, jak jsem mohla žít bez auta. Dneska jsem to stihla do práce za šestnáct minut, zatímco MHD tam jedu 65 minut....
Tour de France 2017 Behind the Scenes: Stage 2
We left off yesterday with the first of my two weekend days at the Tour de France. Don’t worry (or maybe you will), I’m not going to all the stages. I’m going to pop in and out where it seems … Read More Here →
Dolomites skyrace pouze pasivně jako účastník našeho kempu
Na závěr našeho Livigno tour jsem si střihnul závod Val Viola skyrace 21km +-cca1000m. Závod se opět odehrával ve vysoké nadmořské výšce (1800m start a cíl, 2400m nejvyšší bod trati). Byl jsem sice na výšku již docela adaptován, ale na druhou stranu také trochu unaven z cyklistických tréninků a 4hodiového závodu z předchozí neděle. No každopádně mi to docela sedlo a povedlo se mi vyhrát v traťovém rekordu a porazit i legendu skyrunningu a mého kámoše Marca DeGaspriho :-)
Aktuálně se...