Garmin Fénix 3 HR – jak se běhá bez tepáku?
Před měsícem Garmin představil novinku do řady sporttesterů Fenix 3. Tak nějak se čekalo, že chybí model, který by uměl měřit tep přímo na zápěstí, optickým snímačem. Tedy odpadá nutnost mít na sobě hrudní pás. Nový model by měl být k dispozici pro prodej v druhé polovině února. Máme už ale první testovací vzorek a je tak možné udělat nějaký porovnání, vyzkoušet, jestli se tedy vyplatí do tohoto modelu investovat, případně jestli má smysl upgradovat z původního Fenixe 3.
Celý elaborát, který vznikne bude možné přečíst na rungo.cz a později i tady.
Nicméně, objevují se průběžně nějaké dotazy na funkčnost a proto tento příspěvek, kde jsou bodově seřazeny vlastnosti této novinky, o kterých jsme nevěděli dokud nebylo možné je skutečně testnout při běhání.
- hodinky neměří tep nepřetržitě 24 hodin, změří ho zhruba každých 10 minut, podle akcelerometru hledají vhodnou dobu, kdy je člověk v klidu, aby klidové hodnoty z průběhu 24 hodin měli nějakou vypovídající informaci (stejně fungují i AppleWatch)
- měření tepu jde v hodinkách vypnout
- měření tepu je možné přenášet do jiného zařízení a fenixe tak použít jako snímač tepu /třeba pro cyklopočítač)
- spotřeba baterie není nijak extrémní, při měření tepu, zapnutém BT, notifikacích a trvalém připojení k telefonu bere cca 0,4% za hodinu
- nový řemínek je naprosto super, výrazně pohodlnější než u původního Fenixe 3. Je z jiného materiálu a vypadá to, že se barevné řemínky nebudou špinit tak jak to uměly ty původní. To ukáže ale až čas.
- pro správné měření tepu ze zápěstí je nutné najít ideální umístění hodinek na ruce. Je to trochu alchymie ale po pár bězích si každý najde to co vyhovuje. Rozhodně není nutné utáhnout hodinky příliš fest, to je spíš na závadu. A pak je tu ještě spousta dalších ALE, které je potřeba si vyjasnit před nákupem, aby pak člověk nebyl zklamaný nebo nedej bože nespokojený (a to všechno sepíšu do finálního reportu)
- umí měřit i na chlupaté ruce, není potřeba se kvůli tomu holit.
Ono vůbec ohledně toho měření je moc otázek a odpovědí. Už na tom pracuju.
Pokud někoho zajímá něco konkrétního, tak se ptejte.
Specifikace hodinek včetně českých cen je k dispozici zde:
Modelová řada Garmin Fenix se letos rozrostla o několik nových kousků. Pokud pomineme modely, které jsou změněny jen díky použitým materiálům (verze Titanium), zůstane nám exemplář s označením Garmin Fenix 3 HR (nebo také Fenix 3 Sapphire Optic, jak se budou hodinky přesně jmenovat na českém trhu).
Je to vlastně standardní Fenix 3 v provedení Sapphire (je vybaven odolnějším safírovým sklíčkem), který má zabudovaný optický snímač tepu Garmin Elevate. Cena modelu Garmin Fenix 3 HR je stanovena na 16 490 korun, respektive 17 990 korun ve verzi s hrudním snímačem tepu HRM RUN2 navíc. Cenově se tedy drží na stejné hladině jako ostatní safírové verze Fenix 3 bez optického měření, které ale mají v balení navíc výměnný stylový kovový nebo kožený řemínek.
Vzhled hodinek je zcela identický s Fenix 3, došlo jen ke kosmetické změně u otvoru barometru, na spodní straně lehce vykukuje optický snímač tepu. Hodinky jsou vybaveny novým typem gumového řemínku. Ten je oproti původním řemínkům měkčí, jde tak lépe utáhnout na ruce, což umožní přesnější snímání tepu. Je navíc vyroben z jiného materiálu než původní, pocitově působí obdobně jako řemínek u Apple Watch. Věřím tedy, že se u těchto nových řemínků vyřeší problém světlejších verzí těch původních, které se snadno špinily a špínu nechtěly pustit. Tady to vypadá, že modrá zůstane modrá. Nové řemínky jsou navíc v o dost veselejších barvách než původní série.
Co nám může optické měření nabídnout? Má smysl mít takové hodinky? Jak je to přesné? K čemu mi bude měření tepu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu? Jak moc tohle spotřebovává baterku? To je pár základních otázek, na které zkusíme najít odpovědi.
Jak je důležité znát svůj tep
Měřit tep při tréninku má rozhodně smysl, to je bez debaty. Pokud navíc svoje tréninky zpětně sledujete a vyhodnocujete, dá se z tepu vyčíst mnohem víc než jen křivka, která nějak stoupá a klesá. Z tepové frekvence neomylně poznáte, v jakém stavu se aktuálně nachází vaše tělo, identické tréninky v různých časových obdobích mohou mít totiž při stejné rychlosti zcela jinou tepovou frekvenci, můžeme tak vidět, zda výkonnost stoupá, klesá nebo stagnuje. Po delší nemoci je možné z tepové frekvence odhadovat, jak moc jste se vrátili ve výkonnosti zpět.
Znám případ běžce, který po každém těžkém závodě nebo tréninku běhal ráno jeden identický desetikilometrový okruh. Vždy stejným tempem. Ve chvíli, kdy se dostal na požadovanou tepovou frekvenci, věděl, že je jeho tělo po zátěži zregenerované. Pokud byla tepovka vysoká, další trénink nezařadil a tento test opakoval další den. Snadné, jednoduché, pravdivé. Tento test považuju za lepší ukazatel než třeba ranní měření klidové frekvence. Protože při desetikilometrovém běhu do toho vstupuje faktor únavy a adaptace při zátěži.
Nebo další příklad z praxe. Mým oblíbeným tréninkem je běh v délce okolo 15 až 17 kilometrů v tempu 3:50-4:00/km. Standardně ho běhám na průměrné tepovce 135 až 140. Teď jsem ale pro zdravotní problémy čtyři týdny neběhal a ejhle. I po dalších třech týdnech běhání jsem při stejné rychlosti na průměrné tepové frekvenci 153.
Nové statistiky
Ale zpátky k hodinkám. Přibyla v nich nová obrazovka, která ukazuje přehledný graf tepové frekvence během posledních čtyř hodin. Pokud při tomto zobrazení zmáčkneme tlačítko START, displej zobrazí graf klidové tepové frekvence během posledních sedmi dní. Taky docela praktická věc, z které můžeme sledovat stav organismu, jeho únavu a případný příchod nemoci.
Na ruce hodinky sedí perfektně, není třeba se obávat toho, že snímač tlačí do ruky a je nepříjemný. Svého Fenixe mám na ruce 24 hodin denně, rozdíl mezi původním F3 a F3 HR jsem nijak nezaznamenal.
Výdrž hodinek při celodenním měření tepu není nijak výrazně odlišná od modelu Fenix 3 bez optického senzoru. Ve slovech čísel se jedná o asi 0,4 procenta baterie za každou hodinu. Denní spotřeba je tedy okolo 10 procent. Bavíme se o provozu se zapnutým bluetooth, celodenním spojení s mobilem, aktivními notifikacemi z telefonu, aktivním podsvícením. Pokud se budeme bavit o spotřebě při zapnutém GPS a optice, vezme si Fenix okolo 6 až 7 procent každou hodinu.
Reálná výdrž při dlouhém ultramaratonu s měřením tepu by tak mohla dosáhnout k 15 hodinám. A to je více než slušné. Je samozřejmě možné hodinky v průběhu měření připojit k nabíječce, nabíjecí kolébka ale zakryje spodní stranu hodinek a tím znemožní po dobu nabíjení měřit tep. Snímač tepu jde samozřejmě v nastavení i vypnout, získáte tím další cenná procenta při úspoře energie akumulátoru.
Jak to tedy měří?
V první řadě je potřeba si uvědomit, že měření tepu optikou má vždy určité hranice použitelnosti. A tyto hranice se velmi posouvají vzhledem k tomu, odkud tep snímáme. Nejde ale jen o to. Do hry vstupuje faktor pevnosti uchycení hodinek, rovněž faktor prokrvení ruky. Pokud tedy trpíte problémem špatného prokrvování rukou a nohou, budete mít s měřením na ruce problém.
Tento zádrhel se zvětšuje s klesající teplotou. Ono dostat z ledové, podchlazené ruky tep je nadlidský úkol i pro optiku. Když jsem běhal s optickým snímačem Scosche, nejspolehlivější místo jsem pro něho našel v horní části paže, mezi bicepsem a ramenem. Na měření na zápěstí jsem mohl rovnou zapomenout. O to víc mě zajímalo, jak si s tím poradí Fenix. Zázraky nedokáže, vyzraďme rovnou.
Smůla je, že testování proběhlo v období zimy, tedy v době, kdy je venku vždy okolo nuly a míň. A kdy já mám permanentně ledové a zmrzlé ruce. Optika tedy byla schopná spolehlivě měřit v závislosti na postupném prochladnutí ruky okolo 30 až 45 minut. Pak už prostě nebylo, kde tep brát. Jasně, řešením bylo hodinky schovat pod bundu a obalit rukavicemi. Ale to bych zase neviděl informace, které poskytují. Každopádně v létě problém s měřením nebude žádný ani pro zmrzlíka, jako jsem já. Jednoduchým řešením je samozřejmě možnost připojit v zimě klasický hrudní pás a měřit v zimě s ním.
Měření pod drobnohledem
Při svých testech jsem zkoušel různé způsoby upevnění hodinek, posouval je na ruce výš, níž, abych docílil optimálního stavu. Ve chvíli, kdy se ruka ochladila a optika začala zlobit, totiž tep vyskočil na hodnoty 165 až 175. Nedávalo mi to logiku. Při jednom tréninku jsem hodinky sundal a jen je držel v ruce. Hodnota oscilovala okolo 170 pořád. Proč? Optika se totiž stále snaží zachytit impulsy, které vyhodnotí jako srdeční tep, reaguje tedy i na otřesy (kadenci).
Pokud se místo, ze kterého snímá tep, dostane do stavu, kdy v něm tep pulzuje tak slabě, že ho optika není schopna zaznamenat, reaguje na otřesy a ukazuje v podstatě údaj kadence. Tohle zjištění mě přivedlo na další zajímavý test. Namočil jsem tričko, oblékl ho a na něj dal hrudní pás. A vyběhl. Tepovka? Okolo 170. To je vysvětlení toho, proč často v začátku tréninku při použití hrudního pásu dochází k chybnému měření. Schválně se na takový záznam někdy podívejte. Vsadím se, že vaše tepovka byla téměř identická jako kadence.
 |
| Porovnání s Polar V800 |
 |
| Vše v pořádku. Porovnání na Polar V800. |
Testování přesnosti - porovnání s hrudním pásemNa uvedených grafech můžete pozorovat záznamy tepové frekvence, které byly provedeny Garmin Fenix 3 Optic a současně Polar V800 s klasickým hrudním pásem. První graf ukazuje výběh, při kterém bylo vše v pořádku, obě křivky se více méně překrývají. Vzájemné odchylky jsou minimální. Na druhém grafu je vidět, že od určitého momentu prochladnutí rukou optika ztratila data o tepové frekvenci a hodinky Garmin začaly zobrazovat data rovnající se kadenci. |
 |
| Situace po prochladnutí ruky. |
On totiž úplně stejně reaguje i klasický tepák. Jedna moje kamarádka takhle běhala neustále na tepovce okolo 175 až 180 a divila se, že u toho může normálně mluvit s ostatními. Její tepák byl totiž chybně umístěný na těle a srdce vůbec nesnímal. A proto měla po minutě běhu tep nahoře a nechtěl dolů. Problém byl v umístění, proto docházelo k chybě v průběhu celého měření. Běžně se to ale stává jen v prvních asi 5 až 10 minutách tréninku. Ve chvíli, kdy se pokožka pod tepákem zpotí, začne snímač konečně pracovat správně.
A snad poslední drobností, na kterou je potřeba upozornit, je určité zpoždění údaje tepové frekvence při měření optikou oproti hrudnímu snímači. Jde o asi tři až pět vteřin, při intervalovém tréninku to ale musíme vzít v úvahu. Při souvislém běhu, kdy se tepovka pohybuje pomaleji nahoru nebo dolů, to není žádný problém.
Mimochodem, výborná funkce, kterou můžete zapnout, je sdílení tepové frekvence. Je tak možné hodinky použít jako snímač tepu například pro cyklopočítače Garmin Edge (tuto funkci umí i Garmin Vivosmart HR).
Hodnocení
Jaký je závěr? Má to smysl? Za mě rozhodně ano, snímání tepu ze zápěstí je totiž velmi pohodlné. Na závod si hrudní pás neberu nikdy, vadí mi. Na některé volné běhy jsem ho nebral taky. Díky optice v hodinkách teď ale budu mít záznam tepu vždy. Při závodě konečně uvidím, jak moc se ždímu. Lépe mi tak bude fungovat výpočet doby regenerace, lépe se mi bude vyhodnocovat zpětně průběh tréninku. Tep si budu moci měřit v jakékoliv situaci. Třeba během saunování.
Na intervalové tréninky nebo na jiné zásadní tréninkové jednotky si budu brát stále hrudní pás. Už minimálně proto, že umí snímat další údaje, jako jsou zatížení levá/pravá noha, oscilace, vertikální poměr... V zimě mi nezbude, než se smířit s tím, že moje ruka má s optikou problém, a počítat s určitými nepřesnostmi. Co nefunguje mně, může ale jinému fungovat v pohodě. Je potřeba vyzkoušet.
Pro celkové sledování těla z hlediska zatížení, regenerace a případného nástupu nemoci nebo přetrénování má ale optika nezastupitelné místo. Samozřejmě pouze v případě, že svého Fenixe 3 HR budete nosit celý den a snímači tak umožníte monitorovat srdce, i kdybyste optiku při tréninku nevyužili a spoléhali se na klasiku - hrudní pás. A vzhledem k téměř identické ceně hodinek v provedení Sapphire s optikou nebo bez není co řešit.
Koupit můžete zde:
http://www.kobras.cz/katalog/s/fenix-/
Koupit můžete zde:
http://www.kobras.cz/katalog/s/fenix-/
Dříme v tobě Viking nebo Ninja?
Snad vám neuniklo, že Nike pustilo do světa skvělý seriál o dvou sestrách Margot a Lily. Jde o pokračování kampaně Better For It (Za lepší já), pod jejíž hlavičkou se i my snažíme navzájem hecovat a neustoupit lenosti. Letos to začalo novoročními předsevzetími, ale teď už je únor a my na sobě pořád chceme makat.
Všechno, co potřebujete o BFI a seriálu vědět, najdete TADY My jsme se dokonce zúčastnily slavnostní předpremiéry prvních dvou dílů a vážně jsme se skvěle bavily. Potkaly jsme se i s Denisou Rosolovou, která byla čestným hostem a i přes svůj náročný tréninkový plán se zúčastnila NTC lekce s Radkou Vandasovou.
Oba dva díly už jsou venku a my se každé pondělí můžeme těšit na další. Celkem jich je osm. A o co vlastně jde? Dvě adoptované sestry, každá úplně jiná už na první pohled :-) Lily žije svým Ninja fitness kanálem na Youtube a nic jiného nemá čas. Hlavně na to, najít si nějaké přátele. Naopak její setra Margot má přátel ažaž, ale její životní styl není zrovna moc sportovní.
No a tak na Nový rok uzavřou sázku, ve které se navzájem vyzvou k tomu změnit trochu svoje životy. Jak jim to jde a jak se zlepšují můžete sledovat každé pondělí s novým dílem. No a kdo má vaše větší sympatie? Margot nebo Lily? Já se přiznám, že i když se považuji za sportovního nadšence nějak mě zatím víc baví sledovat Margot, jak se s tím statečně pere :-) Ale doufám, že i Lily uspěje v hledání přátel. Určitě si zacvičím i workouty, které doporučuje v NTC aplikaci. Vy jí ještě nemáte staženou, cože??? :-)
Tak sledujte seriál spolu s námi. Určitě nás to všechny zase nažene do tělocvičen :-) Nezapomeňte se pak ve fitku vyfotit na Instagram jak doplňujete tekutiny a přidat @holkyveforme @labeloo.cz a #unorovydetox, protože jsou pořád ve hře tři lahve od labeloo.cz. Každý týden vyberem jednu z vás.
A dejte nám určitě taky vědět, jestli jste Viking nebo Ninja!
Na trailer se můžete mrknout rovnou tady :-)
Změna je život
Tak jsem si tak říkala, dlouho si to vlastně už říkám, že se docela těším, až mi bude padesát. Nevím proč, ale to číslo mě nějak vůbec neděsí. Naopak. Pro mě je každý přelom, každé nové desetiletí, počátkem něčeho n...
Anabáze pádu
Běžím si pohodovým pravidelným tempíčkem po pravém kraji stezky a zaposlouchaná do hudby si najednou uvědomuji, jak se můj obličej čím dál víc přibližuje zemi. Aniž bych ubrala na tempu, nohy běží dál, tělo nakloněné v předkl...
2 míle s úsměvem Self-Transcendence Race, Olomouc 7.2.2016
Neděle 7.2.2016
O první letošní únorové neděli se rozběhl již třetí ročník lívancových běhů v Olomouci, na který jsme se s Augustýnkem moc těšili :-).
Sluníčko, park, milí lidé... prostě už tradice :-).
Na startu se tentokrát poprvé objevuje Jitka, ta "bílá" ze Slavonínské desítky. Tak jako mě před týdnem hnalo dopředu vědomí, že ji mám za sebou, dneska je tomu přesně obráceně :-).
Pokouším se jí stíhat a chvíli i držet, ale nohy mám nějaké jalové a také stále cítím otrubový koláč, co jsem ráno posnídala.
Do cíle tak Jíťa doráží sedm vteřin přede mnou. Nicméně časy máme obě fenomenální. V říjnu mi připadalo téměř neuvěřitelné běžet pod čtrnáct třicet. Teď mi naměřili třináct dvacet dva :-).
Během vyhlášení jsou nejprve oceněni věrní účastníci, mezi nimiž se trošku překvapeně ocitám. Ale ano, zúčastnila jsem se již devětkrát.
No nebuďte věrní takhle bezvadným běhům! Pořadatelé by si zasloužili vyznamenání. Vždyť co je víc než rozdávat radost druhým :-).
O první letošní únorové neděli se rozběhl již třetí ročník lívancových běhů v Olomouci, na který jsme se s Augustýnkem moc těšili :-).
Sluníčko, park, milí lidé... prostě už tradice :-).
Na startu se tentokrát poprvé objevuje Jitka, ta "bílá" ze Slavonínské desítky. Tak jako mě před týdnem hnalo dopředu vědomí, že ji mám za sebou, dneska je tomu přesně obráceně :-).
Pokouším se jí stíhat a chvíli i držet, ale nohy mám nějaké jalové a také stále cítím otrubový koláč, co jsem ráno posnídala.
Do cíle tak Jíťa doráží sedm vteřin přede mnou. Nicméně časy máme obě fenomenální. V říjnu mi připadalo téměř neuvěřitelné běžet pod čtrnáct třicet. Teď mi naměřili třináct dvacet dva :-).
"Je jen jedna
dokonalá cesta,
a tato cesta je před tebou,
vždy před tebou."
- Sri Chinmoy -
Během vyhlášení jsou nejprve oceněni věrní účastníci, mezi nimiž se trošku překvapeně ocitám. Ale ano, zúčastnila jsem se již devětkrát.
No nebuďte věrní takhle bezvadným běhům! Pořadatelé by si zasloužili vyznamenání. Vždyť co je víc než rozdávat radost druhým :-).
Fuck of comfort zone – 1.
Předem se omluvám lidem pracujícím ve zdravotnictví, jichž se mohl tento článek dotknout. Vyzdvihl bych vysoce erudované zacházení s pacientem, ochotu naslouchat a vysoké pracovní nasazení všech zúčastněných. V době, kdy začínám psát tyto řádky jsou asi čtyři hodiny ráno … Continued
pár vzpomínek na rok 2015 a 1991?
 |
| Lukáš alias fakír v cíli Kysuckého maratonu |
 |
| Jarní Kubánkov |
 |
| F.Holec: "Maraton v Šumperku 1991. Ani čas 2:40:16 nestačil na vítězství v kategorii veteránů." |
 |
| na čele Franta Sukeník, za ním Pepa Nejezchleba a pak náš Franta Holec! |
Chytla jsem slinu
Účastníci posledních dvou hospodských setkání by mohli vševědoucně pokývat hlavou s tím, že si všimli, ale ne, nemluvím ani o šedé rulandě od Balouna, dokonce ani o Legendáriu, mluvím o sportování. Sice se nedá říct, že byc...
Údavska padesátka
Nazdárek, všem! Po dlouhém váhání a příprav, byly konečně spuštěny stránky o částečném přechodu našich nejmenších hor, což jsou jak všichni víme, Železné...