Březnový běh Smetanovými sady, Olomouc 2016
Čtvrtek 17.3.2016
V příjemném jarním podvečeru vyrážím s Gustíkem do parku na březnovou kontrolku.
Jitka s Kristýnou mi utekly, za mnou díra, a tak po celou dobu běžím bohužel sama. Snažím se o svižnější rovnoměrné tempo. Poslední zhruba kilometr a půl absolvuji s rozvázanou tkaničkou, což je něco, co se mi nikdy nestává, protože si je vždycky (i dnes) pečlivě uzluji...
Po závodě se zase rozdávají čokolády, takže budu muset opět upéct koláč :-).
Hlídání jsem tentokrát neměla a ani nebylo potřeba. Stačí mít jen vzorně vychované dítě :-). Augustýnek to hezky prospinkal zaparkovaný vedle časomíry a pana rozhodčího.
V příjemném jarním podvečeru vyrážím s Gustíkem do parku na březnovou kontrolku.
Jitka s Kristýnou mi utekly, za mnou díra, a tak po celou dobu běžím bohužel sama. Snažím se o svižnější rovnoměrné tempo. Poslední zhruba kilometr a půl absolvuji s rozvázanou tkaničkou, což je něco, co se mi nikdy nestává, protože si je vždycky (i dnes) pečlivě uzluji...
Po závodě se zase rozdávají čokolády, takže budu muset opět upéct koláč :-).
Hlídání jsem tentokrát neměla a ani nebylo potřeba. Stačí mít jen vzorně vychované dítě :-). Augustýnek to hezky prospinkal zaparkovaný vedle časomíry a pana rozhodčího.
Změnila jsem heslo
Chci mít přehled, kdo heslo má a kdo ne, a tudíž nově dostanou heslo jen lidi, které znám osobně (nebo dobře virtuálně) a kteří mi slíbí, že ho nepředají žádné další osobě, byť by...
Sebelitovací
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo....
Jiříkův okruh? Ano a ne že ne!
Pal! Nepal! Pal! Nepal! Vzpomínáte si na tu filmovou scénu? Tento týden se na běžeckých stránkách a termínovkách vyskytovalo něco podobného. Jiříkův okruh bude. Ne, nebude! Bude! Nebude! Bude! Takže je čas uvést vše na pravou mír...
Miluji extrémy – dnešní trénink
Dnes nemám vyjímečně práci. Co tedy podniknout?
Zvažuji běh, ale nakonec musím do Frenštátu, tak zvolím rychlejší alternativu na kole no a původním plánem je jet domů.
Před odbočkou domů měním názor a vydávám se na kole na Pustevny. Je parádní počasí a přežiji i trochu sněhu na silnicích. Dnes to je ten pravý extrém a skvělý trénink na nečekané a extrémní situace. To mě baví. Už hodně dlouho jsem se tak,při výjezdu po Knížecí cestě na Pustevny, nezasmála. Na hoře jsem do dvou hodin z Frenštátu. V takovém počasí jsem spokojená, navíc se jedná o první letošní projížďku na kole.
Jsem na hoře na Pustevnách. Dřina za to stála. Jdu na začátek sjezdovky a vychutnávám si dokonalé panoramata a západ slunce. Jsem snad jediný člověk na celých horách. Nikde nikdo a dokonalé ticho jen se šuměním stromů je uklidňující. To miluji.
Na závěr si dám seběh vedle kola po sjezdovce plné sněhu. Úspěchem je, že spadnu maximálně dvakrát na zadek. Úžasný to pocit. Nevšední zážitek. Nevím jestli jsem už tak oblbnutá endorfiny, protože se celou cestu dolů po sjezdovce dolů směji. Jsem nadšená a spokojená jak nikdy.
Na závěr se zastavím na jednu Plzeň a jedu domů.
Zasloužená odměna
Zvažuji běh, ale nakonec musím do Frenštátu, tak zvolím rychlejší alternativu na kole no a původním plánem je jet domů.
Před odbočkou domů měním názor a vydávám se na kole na Pustevny. Je parádní počasí a přežiji i trochu sněhu na silnicích. Dnes to je ten pravý extrém a skvělý trénink na nečekané a extrémní situace. To mě baví. Už hodně dlouho jsem se tak,při výjezdu po Knížecí cestě na Pustevny, nezasmála. Na hoře jsem do dvou hodin z Frenštátu. V takovém počasí jsem spokojená, navíc se jedná o první letošní projížďku na kole.
Jsem na hoře na Pustevnách. Dřina za to stála. Jdu na začátek sjezdovky a vychutnávám si dokonalé panoramata a západ slunce. Jsem snad jediný člověk na celých horách. Nikde nikdo a dokonalé ticho jen se šuměním stromů je uklidňující. To miluji.
Na závěr si dám seběh vedle kola po sjezdovce plné sněhu. Úspěchem je, že spadnu maximálně dvakrát na zadek. Úžasný to pocit. Nevšední zážitek. Nevím jestli jsem už tak oblbnutá endorfiny, protože se celou cestu dolů po sjezdovce dolů směji. Jsem nadšená a spokojená jak nikdy.
Na závěr se zastavím na jednu Plzeň a jedu domů.
Běh Michalským výpadem 2016
Sobota 12.3.2016
Desetikilometrový Běh Michalským výpadem se běží na třech okruzích vedoucích Bezručovými sady s průběhem na atletickém stadionu v každém kole. Trasa vede částečně po měkkých površích. Obsahuje četné zatáčky, výběhy a seběhy, což mám ráda :-).
Před startem proběhne možná až příliš dlouhá rozprava ve stylu cíl bude v cíli :-).
Brzy po startu koukám, že najednou běžím vedle pozdější vítězky Zuzky Svobodové z AK Drnovice. To je nějaký divný, říkám si v duchu. Tady něco nehraje.
Jasně, že nehraje. Nevydržím s ní běžet ani první kolo, na jehož konci jsem navíc totálně vytuhlá. Strašně mě bolí stehna, ale co. Když to bolí, tak to přece sílí, ne? :-)
Sice je z toho nakonec nejrychlejší letošní desítka, nicméně spokojená být rozhodně nemůžu. Škoda toho opravdu mizerného rozložení sil. Jinak mohla být úplně v pohodě pod pětačtyřicet minut. Příště :-).
Na vyhlášení nečekám, běžím hned s Gustíčkem domů. Čeká tam sprcha, jídlo a biatlon :-).
Později zjišťuji, že jsem stejně jako na Slavonínské desítce, skončila opět čtvrtá. V obou případech jsem shodou okolností měla doma po závodech k jídlu připravené brambory. Jestli ono by tak nestálo za to popřemýšlet nad tím, že si napříště přichystám něco jiného. Třeba rýži... ;-)
Desetikilometrový Běh Michalským výpadem se běží na třech okruzích vedoucích Bezručovými sady s průběhem na atletickém stadionu v každém kole. Trasa vede částečně po měkkých površích. Obsahuje četné zatáčky, výběhy a seběhy, což mám ráda :-).
Před startem proběhne možná až příliš dlouhá rozprava ve stylu cíl bude v cíli :-).
Brzy po startu koukám, že najednou běžím vedle pozdější vítězky Zuzky Svobodové z AK Drnovice. To je nějaký divný, říkám si v duchu. Tady něco nehraje.
Jasně, že nehraje. Nevydržím s ní běžet ani první kolo, na jehož konci jsem navíc totálně vytuhlá. Strašně mě bolí stehna, ale co. Když to bolí, tak to přece sílí, ne? :-)
V hlavě mi pořád zní: "Všude kolem moře, tak pojď hledat břeh
než pustíme se a než nám dojde dech:"
Nohy bolí a já mám co dělat, abych se na trati nemotala jako nějaký dezorientovaný jedinec. Jednou dokonce na chvíli omylem vběhnu do protisměru. Na stadionu zase pro změnu zakopnu o hrazení, ale za to může ten stovkař, co mě při předbíhání povzbudil. Úplně mě vykolejil :-D.
Sice je z toho nakonec nejrychlejší letošní desítka, nicméně spokojená být rozhodně nemůžu. Škoda toho opravdu mizerného rozložení sil. Jinak mohla být úplně v pohodě pod pětačtyřicet minut. Příště :-).
Na vyhlášení nečekám, běžím hned s Gustíčkem domů. Čeká tam sprcha, jídlo a biatlon :-).
Později zjišťuji, že jsem stejně jako na Slavonínské desítce, skončila opět čtvrtá. V obou případech jsem shodou okolností měla doma po závodech k jídlu připravené brambory. Jestli ono by tak nestálo za to popřemýšlet nad tím, že si napříště přichystám něco jiného. Třeba rýži... ;-)
Běh v 418 metrech pod hladinou moře
S příběhem nesouvisejících důvodů jsem dnes stál na břehu Mrtvého moře a měl jsem najednou chvíli času. A tak jsem si řekl, že si půjdu zaběhat, protože to je taková hezká příležitost zaběhat si čtyřista metrů pod hladinou moře, navíc v krajině čarukrásné a kopcovité.
A tak si dávám výběh a zrovna, když zdolávám dalších pár desítek metrů převýšení, vidím, že po cestičce jde izraelský voják v plné polní a se samopalem přes prsa. Ve chvíli, když přemýšlím, jak ho oběhnout, aby to nebral jako útok, se voják otáčí, kdo to za ním funí. A vidí mě, jak běžím do kopce. Otáčí se zpět a když ho míjím, přidává se ke mě v běhu. Beze slov vybíháme kopec, na vršku kopce na mne otáčí hlavu, usměje se a odpojuje se svou vlastní cestou. Ještě jednou se otáčím.
Ne, nezdál se mi, i když je třicet ve stínu a já jsem asi fakt dehydrovaný...
Výsledek je samozřejmě jen symbolický...
---
Jen tak na okraj, k tomu Mrtvému moři ... tady je pár fotek, samozřejmě mizerných, foceno mobilem. Čeho doporučuju si všimnout, je to kovový molo na snímku. Které trčí dost daleko od břehu. Jenže... ono bylo před deseti lety ještě ve vodě. Od té doby Mrtvé moře ustoupilo několik desítek metrů daleko a deset metrů hluboko. Výškově ztrácí metr ročně. Vypadá to děsně.
A tak si dávám výběh a zrovna, když zdolávám dalších pár desítek metrů převýšení, vidím, že po cestičce jde izraelský voják v plné polní a se samopalem přes prsa. Ve chvíli, když přemýšlím, jak ho oběhnout, aby to nebral jako útok, se voják otáčí, kdo to za ním funí. A vidí mě, jak běžím do kopce. Otáčí se zpět a když ho míjím, přidává se ke mě v běhu. Beze slov vybíháme kopec, na vršku kopce na mne otáčí hlavu, usměje se a odpojuje se svou vlastní cestou. Ještě jednou se otáčím.
Ne, nezdál se mi, i když je třicet ve stínu a já jsem asi fakt dehydrovaný...
Výsledek je samozřejmě jen symbolický...
---
Jen tak na okraj, k tomu Mrtvému moři ... tady je pár fotek, samozřejmě mizerných, foceno mobilem. Čeho doporučuju si všimnout, je to kovový molo na snímku. Které trčí dost daleko od břehu. Jenže... ono bylo před deseti lety ještě ve vodě. Od té doby Mrtvé moře ustoupilo několik desítek metrů daleko a deset metrů hluboko. Výškově ztrácí metr ročně. Vypadá to děsně.
BIGGER BUTT WORKOUT
Ahoj!
Důvod, proč jsem teď měla menší prodlevu je jednoduchý - asi týden mi nebylo vůbec dobře, vždycky to bylo chvíli dobrý a pak se to zas zhoršilo
a tak jsem 4 dny ani netrénovala a nic, což jsem se včera rozhodla prolomit, protože už se to nic nedělání nedalo vydržet a tak jsem si doma alespoň
trochu zacvičila (chvíli předtím než jsme se s K♥ strašně moc přejedli v italským Ambiente (protože včera to byli přesně 2 roky, co jsme se dali dohromady
a doteď nevěřím tomu, že to vydrželo, protože ty začátky stály fakt za to - ale aspoň se máme čemu smát, žejo?) a někdy v průběhu toho, co to ode mě
chudák asi chytil, promiiň). A o to cvičení se s Vámi teď podělím, protože za a) zvládnete ho doma a nic k němu nepotřebujete, za b) zabere asi tak
20 minut a hlavně za c) pomůže Vám k hezčímu pozadí. To žádná holka neodmítne, ne?
Do léta zbývají 2 měsíce, tak s tím pojďme něco udělat!
Workout:
20x hips bridges (tady)
20x sumo squats (tady)
20x cross back lunges (tady)
20x lunge and kick (tady)
30s split jumps (tady)
3-4 série
Pokud máte doma nějakou jednoručku, resp. malou činku, určitě ji neváhejte použít. A ještě pár poznámek k jednotlivým cvikům:
Hips bridges: cvičte pomalu a pořádně, neprohýbejte se v zádech a pokaždé, když zvedne pánev, snažte se stáhnout hýžďové svaly.
V praxi to je trochu jako když chcete co nejvíce stáhnout zadek.
Sumo squats: Tady platí čím níž, tím líp a taky čím pomaleji, tím líp. Určitě jste někdy slyšeli ten "fitness vtip":
Squats are like sex. The deeper you go, the better it feels. Takže nějak tak holky, jo?:D
Cross back lunges: Pokud to z obrázku není jasné - je to jako výpad dozadu, akorát jdete nohou křížem za tu přední.
Lunge and kick: Snažte se jít do pomalého a hlubokého výpadu a potom rychle a dynamicky vykopnout.
Pokud máte malou činku, můžete přidat k výkopu opačnou rukou i "boxování".
Split jumps: Skákací výpady. 30 vteřin poctivých výpadů je fakt makačka a hezky Vám to rozproudí krev.
Tak do toho!
#ZaMensiSpek
Další workouty na blogu:
Plank workout - na břišní svaly a ramena na doma
Bench workout - venkovní trénink na lavičce + video
Home arms workout - domácí trénink na ruce a ramena na doma
Stronger butt workout - pro pevnější zadek a milovníky dřepů a výpadů :D
After-Christmas abs workout - trénink na břicho na doma
20 min home abs workout - další potrápení břišních svalů
Nejvíc nejlepší Tauplitzalm maraton II. Den 2. – Klasika
Druhý den, 13. 3. 2016 se na start závodu v 10 hodin ráno dostavilo všech 15 účastníků, kteří, jak se dozvěděli v sobotu večer, budou sice, jak bylo oznámeno již předem, startovat do závodu postupně dle časů dosažených v sobotu, ale novinkou bylo, že se pojede v obráceném pořadí a časy, které si jednotlivý borci na ostatní najeli, budou hendikepy, které budou na startu mít na ostatní závodníky, které ve skejtu porazili.
Standa, který najel na Jirku Ročárka 32 sekund tak byl rázem 32 sekund za...
9 týdnu do ME
Desátý týden je za mnou a vrchol jara je zas o týden blíž. Byl to jeden z těch stavebních tréninkových týdnů, které stojí za úspěchy v závodní sezóně. Tedy týden se slušným objemem, ale i velmi kvalitními tréninky. Takto náročné týdny zvládnu do ME už jen tři. A to přes Velikonoce a poté dva poslední týdny šestého cyklu. Jednou pochlubím a nechám vás nakouknout pod pokličku:
Pondělí: Ráno klus s mapou a odpoledne Kerteam a úseky do kopce 630m, které se běhají od 2:15 do 2:05. Jelikož jsme se minulé pondělí celkem sešli, tak jsme s Viktorem poslední kopec vyběhli za 1:57 s dřevěnýma nohama, kdy už laktát nedovolí zrychlit… 150min/24km
Úterý: Ráno jogging 36/8km a odpoledne Pragovácká standartka se již stává legendárním tréninkem, zvlášť, když se to sejde. Takže jsme ve složení PK, Šéďa a JaPro obkroužili Krčák jako vždycky jen o 5 minut rychleji. Po pondělí a předchozím soustředění RD, jsem si v posledních kopcích standartky zatloukl hřebíček do rakve… 170min/27km
Středa: Zde je jen jeden delší trénink částečně terénem, mám regenerovat a jsem úplně hotovej. 112min/20km
Čtvrtek: Sosák mi na dropboxu komentuje trénink, prej, že ty kopce dneska můžu zkrátit, kdyby to netáhlo. Díky! Ráno běžecké posilko [...]