Blogy

 

 

 

Jenže pak jsem se dal na rutinní delší pomalé běhy. Ty trvají dlouho a tělo už tolik poslouchat nemusím, protože zhruba tak vím, co se stane. Navíc, když běžím v noci (a většina mých běhů je teď za tmy), bývám ostražitější, v každém odlesku očí vidím útočícího geparda a tak podobně. Tak jsem si na delší běh vzal sluchátka a bylo to příjemné. Až na problém s kvalitou zvuku, koupil jsem nějaké levné za pár stovek a kvalita reprodukce byla šílená. Začal jsem pátrat po náhradě. Nakonec jsem dostal Jabra Sport Pulse Wireless. Jsou dražší, kolem čtyř tisícovek (běžná úroveň kvalitních bluetooth sluchátek, co vydrží sporty), ale parádní. Copak to, že v sadě je asi deset různých plastových koncovek, které lze kombinovat, takže si sluchátka fakt přizpůsobíte, to měla i ta levná čína. Jenže tyhle koncovky seděly. 

Co bylo podstatné, byla perfektní kvalita zvuku a ten chybějící propojovací kabel. Musím přiznat, že nejsem žádný hudební fajnšmekr a znalec, ale zašuměná a různě praskající sluchátka mě děsně pečou. Jabra nic z toho nedělá a reprodukce je na můj vkus perfektní, včetně toho, že do ní nezasahuje skřípění sluchátek či pohyb propojovacího kabelu, což u předchozích modelů problém byl.

Jabra Sport Pulse má vestavěný tepový senzor spolupracující s firemní aplikací. Vyzkoušel, nezaujalo mě to, protože je to optický senzor, optický mám v hodinkách a na běh nosím hrudní pás, který je pro mě přesnější. Je zjevně určen spíš na cvičení ve fitku, kde asi svou službu prokáže, já ho nepoužívám. Nicméně aplikace umí upozornit, když překračujete tepovou frekvenci a tak podobně, jsou tu tréninky i testy VO2Max, nic z toho jsem nakonec nezkoušel.

Pamatujte na to, že optický snímač tepové frekvence má zpravidla těžké problémy s pocením, kdy přeměřuje opravdu výrazně, takže pokud se při tom sportu, který byste rádi měřili, hodně potíte, budou výsledky hausnumerické. A já se potím už při nízkém tepu, takže mi jsou optické senzory na prd, to ale není jen případ Jabry, ze stejného důvodu doplňuju Forerunner 235 o hrudní pás.

Co se mi naopak osvědčilo hodně, byla odolnost proti pocení a vodě. Ty čínský sluchátka jsem totiž utopil v potu. Jabru bych si nebral do bazénu, vodotěsná není, ale když se hodně potíte (a to já za běhu jo), tak to na nich nezanechává následky.

U bezdrátových sluchátek bývá problém s výdrží. Jabra Sport Pulse má vydržet přes čtyři hodiny (prý pět dle manuálu), což mi normálně na běh stačí, má to svá “ale”. Sluchátka nabíjím zpravidla přes noc nebo v práci a cestou ještě poslouchám. Jenže sluchátka nemají žádný automatický režim vypnutí při nepoužívání, takže zůstanou s mobilem spárovaná, dokud je nevypnete a tím se také vybíjejí. Musíte na to pamatovat a vypnout je.

Na co jsem háklivý, je kabel. To už víte. Jabra Sport Pulse mají propojovací kabel mezi dvěma sluchátky (to je dobře, neztratíte jedno) a dá se “zkrátit” (složit) dodávanými plastovými sponkami. To je dobré. Nakonec jsem na to zapomněl a běhám bez toho, vzpomenu si na to při běhu, když se mi kabel přetáčí a chytá do šátku na krku, ale to je spíš problém obsluhy sluchátek.

Co mě na sluchátkách peklo hodně, byla funkčnost bluetooth s Apple iPhone. Sluchátka se často připojovala a odpojovala, což jednak hlasově hlásí, druhak pak logicky nefunguje přehrávání, celé mi to přišlo na pytel, i když za to z části asi mohl Apple. Jabra vydala update firmware sluchátek, momentálně (říjen 2016) aktuální verze 4.1 těmito problémy už netrpí, ale když si sluchátka koupíte, asi budete mít ještě starší firmware, tak updatujte stažením nové verze z webu Jabry. 

Spotify Running pro ty, co nevědí, co poslouchat za běhu

Tak, tím jsem bezdrátová sluchátka ve své výbavě posunul na luxusní úroveň a na dlouhé běhy vyrážím se sluchátky a Spotify. Spotify má hezkou funkci, umí změřit vaši kadenci kroků a podle toho vám vybere písničky. Fakt to funguje, jak technicky (něco změří), tak psychologicky (držíte kadenci tedy vlastně tempo). Blbý je tu funkci najít, musíte si ve Spotify vyhledat Running - a tam to je, v menu jsem to nenašel, ale tady popisují, jak na to. A asi to funguje jen pro placené účty, tím si nejsem ale jist. Navíc musíte mít Spotify online, v Brandýse už je všude LTE, takže s tím není problém. Hraje to hudbu z cloudu, ne vaši, logicky si nemůžete vybrat kapelu, jen typ hudby. Dobře to podporuje Runkeeper, ten dokonce umí změnit automaticky kadenci a přeladit jinou hudbu (aspoň myslím, že jsem to tam viděl), v samotném Spotify je potřeba si kadenci změnit ručně. 

Poslouchejte dobré čtení a časopisy

Na další fintu při běhání jsem přišel teprve nedávno. Audiotéka a její nabídka Respektu a časopisů. Jeden Respekt jsem někde dostal zdarma, tak jsem si ho stáhl, fakt je to načtený časopis. Asi dvě a tři čtvrti hodiny. Luxusní na dlouhé běhy v noci, odběhal jsem takhle dvě čísla Respektu, při běhu si posloucháte, je to parádní. Jen navigace po kapitolách je trochu opruzoidní, takže radši poslouchám i to, co mě nezajímá, než za běhu ladit, jak to přeskočit. Posun na sluchátkách přeskočí pár vteřin, rozhodně ne na další článek. Ale upřímně doporučuji vyzkoušet, jedno číslo stojí něco jako 45 Kč a předplatitelé Respektu to mají v Audiotéce zdarma. Mají takhle ještě Reportér, Forbes a Newsweek, čímž jsem přešel na u Reportéru na audioverzi a zrušil právě končící papírové předplatné, které jsem nestíhal číst.

Nakonec to všechno střídám. Když běžím trasu, kterou běhám často a je to dlouhé, zpravidla kus běžím se sluchátky. Někdy s hudbou, někdy poslouchám článek, někdy ho poslouchám na půl ucha. Někdy vyndám jedno sluchátko z ucha a naslouchám do noci, jestli se neblíží medvědi, stádo gepardů nebo jiné nebezpečí. Auta na venkovských silnicích většinou provází světla, ta vidím a na to stádo gepardů jsem ještě nenarazil.

Zajímavé je to genderové rozdělení. Co jsem si tak všiml, ženy běhají se sluchátky a hudbou, muži naopak zpravidla bez. Tak jsem něco mezi, no.