Teplický půlmaraton (20 km) letní závod 2016

    0

    Neděle 28.8.2016

    Co dělat o poslední prázdninové neděli v pravé poledne při dvaatřiceti stupních Celsia? Jít se ochladit do lesa na Doubravku ;-).

    Na Teplickém půlmaratonu jsem ještě nikdy nebyla, ale když jsem hledala závod na konec léta, padla volba právě na něj. Říkala jsem si, že si tu alespoň potrénuji nějakou tu vzdálenost, nějaké ty kopce… 😀

    Start, cíl a veškeré zázemí se nachází v krásné Botanické zahradě.

     

    Sedmikilometrový okruh je možné absolvovat jednou, dvakrát či třikrát. Se psem, nebo bez psa. Pořadatel nás upozorňuje, abychom první kolo běželi raději pomaleji a spíše si důkladně hlídali značení trati, protože obvykle ti nejrychlejší prý většinou někde zabloudí, a tak stejně nevyhrají :-).
     
    1. kolo
    Koukám, že se skutečně jedná o celkem kopcovitý kros :-). Startovní pole se tak brzy roztrhává. Navzdory velkému vedru, jaké panuje, je ve dvou třetinách trati, která vede pod stromy, opravdu příjemně.
     
    Když jsem viděla čas loňského vítěze, jehož hodnota činila hodinu a čtyřicet šest minut, říkala jsem si, že tady asi nikdo nebyl. Nějak mě nenapadlo, že za tím může být trošku náročnější profil… 😀
     
    Běžíme přes mojí oblíbenou Doubravku, kde se první listopadovou neděli každoročně koná Běh kolem Doubravky. V devět hodin desítka a v jedenáct čtyřicet pak ještě šestnáct set metrů. Úžasný double :-). 
     
     
    Poté, co vyběhneme přímo před bránu hradu, nás místo zasloužené vyhlídky hned čeká rychlý sešup dolů. Jedna pasáž je tak prudká, že bych jí snad nesjela ani na bobech :-).
     
     
    Na konci okruhu je připravené občerstvení. Meloun, hroznové víno a naprosto bezvadný obrovský kelímek vody :-). Paráda! Nic víc není potřeba.
     
    2. kolo
    Už přesně vím, co mě kde čeká. Nejhorší jsou ty krátké prudké výběhy.
     
     
    Na dnešní Augustýnkově oslavě svátku bude mrkvový dort. Těším se na něj :-).
     
    3. kolo
    Po vyběhnutí každého kopce v duchu křičím “Au!”, jak moc už to bolí. Zároveň se s nimi ale také (pro dnešek) loučím. Hurá, už vás dnes nebudu muset víckrát zdolávat! 😀

    Za 1:52:12 hod. jsem v cíli. Hezké to bylo! Nakonec to měřilo asi o kilometr méně než půlmaraton. 🙂 Piju vodu a jdu se osvěžit pod vodní ostřikovače, které teď v zahradě kropí rostliny.

    Za první místo na nejdelší trase mezi ženami vyhrávám poukaz na dvě noci pro dvě osoby sem :-). Tak přece jenom nějaká ta dovča na “dovče” bude :-).


    Jinak v Teplicích tuhle akci pořádají dvakrát do roka. Zimní varianta proběhne koncem roku v prosinci, takže budu-li chtít opět potrénovat nějaké ty kopce… vím kam vyrazit ;-).

      
    Neděle 20.11.2016 – Úterý 22.11.2016
     
    Moc děkuji za krásnou první cenu. Užili jsme si to :-).
     
     

     
    “Výletníci z Ostrova,
    vrátili se zpět do svého domova.
    Zrelaxovali v zapomenutém pohraničí,
    v hlavě jsou už jen vzpomínky, v nichž vítr fičí.
    Ke snídani každé ráno božská ňama,
    tohle už je za náma L.
    Ve vytopeném apartmánu voňavé teplo hřálo,
    dva dny v něm však byly málo.
    Chtěli by jet zas,
    i kdyby venku panoval nečas J.”