Jsem na místě, jedna známá tvář za druhou. Jak taky jinak. Filmaři mají KVIFF, a my máme Webexpo. Lehce bloudím Lucernou a mám dojem, že stavitel měl silně vyvinutý krtčí gen. Kolik pater má tahle nora ví asi jen bůh a ministr tunelářů. Docela mě šokovalo dění v Lucerna Great Hall, protože během přednášky Peter Moreville mě vyděsil hluk spláchující se toalety. Už jsem chtěl zakrýt maca vlastním tělěm, ale po chvíli paniky jsem zjistil, že je to jen kávovar z jednoho stánku ve druhém patře. Trochu fail a snad i jediný. Nechci psát hate post. Je čas na první kafe.
Našel jsem kafe, vodu, spoustu kamarádů, co jsem neviděl od poslední konference a nakonec i Lucerna Cinema Hall a v něm Jan Kvasnička. Totálně plno, ale boží. Určitě obětujte ten čas a koukněte na video, pokud jste nestihli přednášku. Abych vás navnadil, všichni plnou hubu toho co je responsive design, ale všichni jsme to načetli v článcích na zahraničních webech a skoro vůbec to nepochopil. Testovat, testovat, testovat a držet se vašich dat než návodů z webu.
Jo a před přednáškou jsem si vyslechl rozhovor proč se tady přednáší v angličtině, když je asi jen 10% účastníků ze zahraničí? Na to mám jen jednu odpověď. ČR není pupek světa a rozhodně se kolem nás netočí světové dění. Jo, naše czengliština zní někdy směšně, ale tím, že budeme světoví jen od pytliku dolů, jak bylo řečeno ve Slunce, seno, erotika, rozhodně díru do světa neuděláme.
A jsem zpět v Large Hall na Martin Charlier a jdu se soustředit, protože je to v AJ. Dojem z přednášky kazí, že v hlavním sále je hluk z pater a všude okolo kecajících hostů. Před Martinovou přednáškou jsem měl pocit, že prototypuji hodně, ale video s prototypem kuchyňského robota z papírových krabic mě přesvědčilo o opaku.
Mark Boulton, řeší hluk v sále hromadným dirigováním sborového “Pšššššt!!!” Ale moc platné to není. I WebExpo na twitteru žádá o klid v hlavním sále, ale po tom co do hlavního sálu dali stánky partnerů i fotbálek, je žádost o klid, stejný headbang, jako dát vojákům granáty a divit se, že jsou hluční. Z přednášky jsem téměř nic neměl, přesouvám se dál. 🙁
V Cinema Hall jsem našel, klid, přítmí, klimatizaci a prodlužovačku. Neplánovaně jsem vyslechl přednášku od IBM. Jsem přesvědčen, že IBM dělá skvělé věci s velkými daty, AI a dalšími cool cokoli, ale když je začátek i konec talku “We are hiring”, přednáška by měla mít více šťávy. Tohle působilo jako scéna Piráti ze Sillicon Valley, kdy Jobs(Noah Wyle) zdeptá uchazeče o práci dotazem, jestli je panic. 🙁 Martine neberte to prosím osobně, lepší příměr jsem nenašel. Jde se na BitCoiny.
Wau, tohle byla totálně nejlepší přednáška jakou jsem za hodně dlouhý čas zažil. Hacking bankomatu na Bitcoiny s pomocí nálepek za pár korun a fixky je hodně velká guerilla, ale nakonec vedla ke kontaktu s majitelem, který najal designéra a ten začal pracovat na zlepšení systému. Poselství? Nestačí tweetnout UXFail, ale lepší je něco s tím udělat. Kolem nás je spousta UXfailů, ale neřešíme je nebo si myslíme, že jsme my blbí,když to nechápeme. Po téhle přestávce jsem poprvé využil Speakers Corner. Místo pro pokládání otázek na přednášce, jdete do předsálí a tam se můžete speakera ptát cca 15 minut.
Zase Cinema Hall, kde je docela horko, ale po klimě v Lucerna Music Hall je to příjemná změna a hned na prvním slidu slovo “SEX” a na dalším, že “Zkušenost je pocit, který vzniká během procesu.” Jdu se ponořit do přednášky Nik Page, přece jen si tu angličtinu víc vychutnám, když kolem nikdo nehaleké.
Teď se podělaly slide a Pavlína Louženská zachraňovala situaci odvykládáním své life story o hledání chlapa ajťáka, které vedlo k pivotu zaměstnat se v IT. Tak jo dneska toho už bylo dost a obracím k domovu dopsat článek. Doufám, že do zítra přemístí stánky do předsálí k šatnám, jinak bych se nedivil, kdyby někdo ze speakerů odmítl vystoupit.
