"Optimisticky" hledím do dalších dnů, aneb boj před námi:)

    0

    Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista říká, že už nemůže být hůř, a optimista? Ten říká.. “ale může!”:)… Když jsem absolvoval první týden té svoji podzimní intenzívní pracovní smršti, tak jsem si říkal, no je to šílený, ale už to snad nebude o moc horší.. ale ten optimista ve mně.. “optimisticky” (a varovně) říká, ale bude:).

    A taky, že ano, a taky, že týden-dva přede mnou budou patřit k těm ještě náročnějším. Státní svátek ve čtvrtek – je v podobně situaci za trest. Musím ho nadělat — tedy vměstnat už tak do nacpaného příštího týdne další extra den, tomu říkám maso. Takhle nějak si představují přípravu na náročné ultra:) Probírám to se svoji trenérkou a říkám ji, že do první půlky prosince se asi moc do terénu nedostanu, že udržet běhání bude šílený boj — jen o to stíhat (a dokopat se) k běhání do práce/z práce. Pravidelný boj o mých pomalých aspoň 100km týdně, nabírá skoro epické parametry.

    Anky rady a podpora mě nakonec v pondělním ránu těsně před práci ženou do mrazivého údolí. Nějak jsem to podcenil s oblečením, říkám si, když sedím na bobku za skupinkou keříků:)…z druhé strany louky na mě volá jeden z místních strážců údolí..”Dej si pozor na zánět vaječníků!” :).. Jsem si jistý, že mě sice poznal:), ovšem duše ženy, že? už se projevuje i tímto způsobem..:)
    V práci není klíč od sprchy ve vrátnici, tak se rychle myji u umyvadla.. Spěchám učit, studenti nezkušeně komentují, že je dobře, že jsem dneska vynechal běh:).. že je to o zdraví v takové zimě:).. Nechávám je při tom, ovšem, když navečer s čelovkou vyrážím na cestu zpátky, jednoho z nich potkávám ve dveřích. Ptá se, jestli jsem ráno běžel? Jjo, snažím se..:). [Vždy povinnosti věrný spěch, byť vůkol vanul smrti dech:)]. Na slova obdivu v takové situaci mám naštěstí po ruce vždycky sadu svých kamarádů a známých.. Vím, že Machy a Pepa v takové situaci vybíhají v trenýrkách, v půlce běhu se koupou v ledové vodě a dobíhají domů oschnout:). Podobně můžu kontrovat s TB, VS, MVP nebo MM..

    Proto mě potěšilo, že dlouho plánované pivo/hospoda s během — jako prověrka zázemí na Hamru — v naší malé skupince proběhlo ve čtvrtek. A i když jsme se dlouho neviděli, mělo to tradiční parametry. Petr (TB) přibíhá do hospody (na předstartovní pivo) na poslední chvíli, neboť běží už z Vinohrad, i když je plán běžet (večer) přes Závist na Vrané a zpět, nemá čelovku:). Veverkové mají zase s sebou skoro všechno i vajíčka na svačinu, MM a já do poslední chvíle pracujeme.. To jsou ty kotvy! Prostě balzám na duši..

    Přibíháme pod Závist, VS jako správný horal na moje zpomalení a možný přechod do chůze, zavelí svoje “rovinky běžíme”!:).. No neskutečně si náš společenský večer užívám. A to mi ještě syn na telefonu připojil svůj účet na pokémony, abych jeho slovy “neběhal nadarmo”:)… Dlouho jsme se s kamarády neviděli všichni pohromadě a tak řešíme všechny možné základní otázky lidstva, včetně toho, jak to bude letos s naším klubovým (po)vánočním oběhem Prahy (ano, ano POP bude!)…

    Všechno má své rituály/zavedené postupy, jak říkám, Petr opět bez čelovky [zakopává v lese a říká, že příště.. příště si ji vezme:)], já mám zase špatně změřenou trať (a zase slibuji, že příště už to musím zvládnout:)].. Veverkovci mají i extra čelovku pro Petra (oni mají všechno, co by se dalo kdy potřebovat), Malý medvěd zkušeně “sbírá” všechny koně (ale nemluví sprostě, to mně by se občas hodilo celé stádo!), má sice čelovku, ale jako správný skaut ji často vypíná, aby viděl hvězdy a nechal si svítit měsícem na cestu..Alkoholový referent říká, že dneska pijeme jenom pivo, ale pak přinese fernety:), atd..

    Před tou bouří, která na mě zase čeká, to bylo jako oáza.


    Všemu zdar! Naším bojům, ultra a kamarádům, zvlášť!
    12:)

    PS. Je to těžké se zlepšovat, když já tradičně běhám nejméně kilometrů a nejkratší dobu! Vzhledem k tomu, že jsme například kolem Závisti běželi společně, je to vážné varování!:)