Na svoje poměry jsem si delší dobu nic nenapsal. Proti “normálu” mám v podstatě 1-2 zápisky mezeru:) a tím, že si píšu primárně pro sebe je jasné, že se něco “stalo”…:(..
Před 12 dny na mě všichni usilovně plivali viry a bakterie, až mě to sklátilo k zemi.:).. Možná to taky bylo přiživené tím, že každý z nás (včetně mě) má tendenci se domnívat, že je že železa, nebo aspoň ze železných pilin. Proto není nic lepšího, když si občas musím(e) uvědomit, že moje tělo říká (a křičí).. odpočiň.. zpomal.. soustřeď se jen na to podstatné..
A tak jsem se minulý víkend sotva hýbal, potil se tak, že jsem za noc se musel 5x převlékat.. Během celého týdne jsem kašlal jako abonent tuberkulózní léčebny.:). Ještě teď kašlu:(, ale víra v moji “imunitu” získanou v dětství a utuženou “selským” způsobem života — mi dává věřit, že do závodu budu OK a že nakonec všechno dobře dopadne. Ta víra a touha po dokončení je zase na stupni 12 ze škály 1-10..:).
— malá odbočka —
Ten globální boj proti bakteriím, antibakteriální mýdla, speciální přípravky na WC, krémy na ruce .. to mě nikdy nebralo (navíc v USA ten “boj” vypadá obzvlášť směšně a má podle mě negativní efekty na zdraví děti, alergie, apod. Plně souhlasím s George Carlinem — doporučuji si poslechnout jeho zábavnou show “- fear of germs” [zvlášť ta hláška, kdy říká, že si po záchodě myje ruce, jen když si je pos***:)], Je to skvělá reflexe mého dětství, kdy jsme chytali nitěnky rukama a brodili se přitom u výpusti městské kanalizace, v rybníku v bahně sbírali pijavice, překusovali žížaly, atd.. Například díky tomu jsem zdárně přečkal i záškrt:).
— konec odbočky —
Zase jsem “statisticky” zabalil zavazadla .. Tedy v příručním zavazadle mám úplně všechno, co nutně potřebuju na závod. I kdyby mi zašantročili velký kufr, tak můžu ve finále běžet jen s tím, co budu mít u sebe. Vždycky mě udiví, že se všechno podstatné se nakonec dá poskládat do malého příručního kufru.. Tady je fotodokumentace, jak to šlo za sebou a mám v kufříku..
| Rozložené na zemi | ||
 |
 |
 |
| Postupně rovnané do příručního zavazadla | ||
 |
 |
 |
Když o tom tak přemýšlím, tak jsem připraven. V podstatě se není na co vymlouvat,. Kašlu? Kdo nekašle.. Jsem unavenej? Kdo není..:).. Před startem budu mít sice méně kilometrů naběhaných (fyzicky), ale mentálně jsem udělal maximum. Dokonce jsem si sám připravil mapy do navigace, procházím a plánuji si trasu. Utěšuji se tím, že méně naběhaných kilometrů zvládnu:).. — nejedu tam soutěžit o čelní umístění:), a tak bude důležitá moje pohoda, vyspání, vůle po dokončení a i určitý “hlad” na běhání.. který naštěstí ve mně každý den roste..
Držte mi palce. V pondělí brzo ráno sedám(e) do letadla a ve středu v 9.00 to vypukne. Už mám v sobě usazenou i písničku/písničky na závod.. takže je mi jasné, co si budu zpívat do kroku do kopce a do běhu s kopce:).
Všemu zdar! Našemu nadšení a ultra .. zvlášť!
12:)
