Už jsem minule naznačil, FOMO — Fear Of Missing Out, tedy strach, že mi něco zajímavého uteče..je v podstatě základem mé “přípravy” na ultra:).
V neděli jsem si s dcerou užíval krásný běh na Okoř, 36+, to si nemůžu nechat ujít… V pondělí po ránu, jako obvykle, před prací si obouvám běžecké boty, abych provětral Deri a (svoji účastí) “pomohl” chytit pár pokémonů.. V tom jsem si uvědomil, že po práci vyrážíme s Malým Medvědem na Lipno, podpořit TB v jeho tréninkovém úsilí s plánem v noci oběhnout přehradu. Asi to není úplně ideální teď po ránu běžet.. Ale to bych přišel o běh se synem a svoje “vzdělávání”:) .. A tak běžíme, 9 km v údolí ještě nikoho nezabilo,že?:).. Odpoledne rychle naházím věci do batohu a vyrážím na sraz s MM. Tradičně jsem tu na minutu přesně.. Ovšem vyžadovalo to velmi dynamické přesuny na metro a autobus, ale Tomáš stejně jako já ani ve velkých zmatcích neztrácí klid a pohodu.. Přesně v tomto duchu nastupuji do auta a říkám–a sakra:).. Nechal jsem doma čelovku (a bundu), Tomáš kontruje .. Nabízí vychlazenou Plzeň:) a svoji náhradní čelovku.. Nádhera.. A tak po cestě ještě dokupuji náhradní baterie, lehce před osmou večer pijeme startovní pivo (MM) a protože další pivo není, tak si my s TB dáváme víno:)..
Abych to dal do správného kontextu = TB mě nalákal na trasu lehce přes 70 km, při příjezdu je jasné, že zapomněl započítat cestu k rozcestníku a zpět, což okamžitě posunuje trasu k 80, jak jinak:). Mám trochu obavy, jak to bude s logistikou výpravy. Jasně, TB 80 km uběhne s jednou 1/2 litrovou lahvičkou vody a s hrstí hroznového cukru:), ale já na celou noc potřebuji rozhodně víc než dva bidony vody.. Proto se zbaběle ptám, jestli aspoň někde mimo Lipno bude možné koupit pivo (sehnat vodu). TB optimisticky vykřikuje, ze je přeci olympiáda!! Všude kolem je spousta olympijských vesniček, barů.. Rozumíš?? Tady to žije skoro celou noc!!:)..
A tak jsme vyrazili.. Lehce kolem 10 hodiny jsme v Lipně, v hlavní olympijské vesnici. Právě zavírají, jsme tu poslední návštěvníci, je vidět, že to se zdejším nočním životem to nebude tak prudké:). Rychlé pivo a pokračujeme.. Původně jsem se těšil na pěšinky, lesní cesty.. Ale pak si uvědomuji, že s nápadem přišel Petr a tak se poběží celou cestu po “inteligentním” povrchu.. Tedy po asfaltu. Úplná asfaltová odysea–jen doufám, že se dostaneme domů dřív a snadněji než bájný král z Ithaky.Na 50 km, už jsem vysušený jako sušenka, jazyk se mi lepí na patro:), a tak koukám spolu s MM po vhodném potůčku.. Z mokřad a z potoků u kravských výběhů (zatím) pít nechci. Upozorňuji TB, že je v nich závadná voda. Chápavě přikyvuje a říká, že obecně tady kolem je špatná voda.. Ani oni na chalupě nemají pitnou vodu..!!!..:).. Oba s MM jsme v tu chvíli trochu znejistěli. TB se ptá, já jsem vám to neřekl? Ne:), co si myslíš, že celou dobu pijeme??:).. Po téhle informaci bylo hledání vodního zdroje na pití výrazně jednodušší :). MM jako král navigací po chvilí nachází hezký malý potůček., nakonec i TB maličko svlaží jazyk:).., já si ještě doplňuji lahve, přeci jen do cíle ještě tak 30 km.. Hezky ožívám.. Svět je krásný..:).
Jenže se blíží studená fronta.. Déšť a silná bouřka. Analyzujeme vzdálenosti mezi vesnicemi a čas mezi zábleskem a zvukem hromu.. MM nás uklidňuje, bouřka je daleko., stihneme minimálně ještě jednu/dvě vesnice (2-4km). Než stačíme rozebrat, jak to je, 31s mezi zábleskem a hromem se smrsklo na 10s začíná pršet. Kde se vzal tu se vzalo pár domků, pod přesahem jedné střechy se celkem marně snažíme schovat.. MM ukazuje sílu svých zkušeností: odbíhá do deště — objevil totiž nedalekou osvětlenou budovu WC v kempu:), kam se přesouváme i my.. U horkovzdušného ventilátoru na ruce si moudře suším svoje tričko, celkově asi hodinu čekáme .. A pak ztuhlé a trochu prochladlé tělo rozbíhám, zahřívám..kochám se ranními mlhami..Bouřka nás zdržela, ale před sedmou jsme na základně:), rychlá sprcha, TB nás hostí teplou polévkou, čajem.. Bereme auto a střídavým řízením se relativně snadno dostáváme do Prahy..MM mi potom prozradil, že jeho efektivita během dne klesla asi na 1/3, já se domnívám, že to u mě bylo stejné a v určitých fázích i horší. Jak jsem četl nějaký delší (komplikovanější) text, tak jsem se musel několikrát vracet a pokud jsem se potřeboval zamyslet, hrozil mi vždy mikrospánek. No jo.. stáří!:)
Ale abych neztratil hlavní nit svého vyprávění.. Oběh Lipna byla skvělá kamarádská akce i velmi dobrý noční trénink, nicméně jsem MM během noci řekl, že VS na své odloučené lokalitě trpí:), že je se vyrovnat potřeba s pragocentrismem .. prostě, vyrazit do Liberce a něco kratšího, ale zajímavějšího si tam s ním zaběhnout.. Tím spíš, když vím, že má připravenou zajímavou a divácky velmi vděčnou trasu na Ještěd. A tady se ukazuje, že FOMO je fobie, kterou trpí většina mých kamarádů:). MVP do poslední chvíle i s horečnou si pohrává se svojí účastí [pomalý běh přeci jen léčí všechno:)] a Tomáš se také usilovně hlásí:). Jednak kvůli počasí a abychom také udělali víc práce.. Odjíždíme do Liberce “až” ve čtvrtek po 5 hodině…Tedy jedním slovem nádhera! Doufám, že tvůrce trasy o tom napíše víc, a tak se omezím jen na tradiční konstatování — Jizerky jsou překrásné a stále z nich neznám vůbec nic! Nicméně s VS a MM, navigačními mistry, jsem se cítil v pohodě a v bezpečí.. skoro stejně jako Jane s Tarzanem uprostřed džungle. Navíc nás doprovázel Pavlův pes Sam, který se občas zastavil a jasným pohledem dával najevo, kde se couráme:). Ale mám výmluvu!! Bylo to poprvé, co jsem v podstatě viděl Ještěd. Pokaždé, když jsme tudy běželi byla mlha, pršelo.. Ještěd byl v mlze a ve sněhu:).. tentokrát krásné počasí, dobrá viditelnost a tak jsem fotil.. jako japonský turista!:). Výlet utekl jako voda, večere u Pavla, pivo (já nealko!) a lehce po 11 vysazuji MM a za necelou 1/2 hodinu jsem i já ve Stodůlkách.
Právě v čas.. za 1/2 hodiny mi totiž začíná pracovně silně intenzivních 12 dní, které ukončí můj zrychlený přesun do Aguibelle, kde poběžím l’Chappee Belle.
Všemu zdar! Našim fóbiím, úsilí o ultra a kamarádům..Zvlášť!
Díky plantážníci! Moc hezky jste to připravili!
12:)
