COOPER JE KÁMOŠ #Running

    0

    COOPER.

    Za mých středoškolských let dvanáct minut běhání po ovále, kdy vypadáte trochu jako křeček v kolečku a stejně vám nakonec tělocvikář řekne, že „jste to mohli dát ještě trochu líp“. Pro někoho easyshit, pro někoho smrt, ve výsledku ale všemi oceňovaná krátká hodina tělocviku, kdy věnujete 20 minut rozcvičky pro 10 minut běhu.

    Znáte takový ty dojemný příběhy olympioniků a mistrů světa o tom, jak byli jako děti tlustí a oškliví, všichni se jim ve škole smáli, šikanovali je a jejich život byl v troskách… a pak najednou jednoho dne vyběhli, obuli tretry nebo je vzal strýček na baseball a oni objevili skrytý talent a dechberoucí vášeň, který je o pár let poté dostal až na vrchol?

    Zní to fakt romanticky.

    A znělo by to možná o něco líp, kdyby to byl i můj příběh, nicméně ani jedno z toho se (bohužel) nekoná. Žádnej metráček jsem zrovna nebyla, ani mě nikdo nešikanoval, ale když na tělocviku přišlo na atletiku nebo běh delší než 60 metrů, vytáhla jsem ze spárů aktovky neprůstřelnou omluvenku, která mě díky bolesti kolenou opravňovala se ulejt z jakýkoliv hodiny a vlepila ji tělocvikáři se slovy, že já dneska rozhodně běhat nebudu. A tak se stalo, že jsem toho Coopera neběžela ani jednou. 

    A tak jsme se s Danem rozhodli, že je na čase Coopera vyzkoušet. Kdo pořád neví o co se jedná, jedná se o běžecký test trvající 12 minut, který se dříve (a možná i teď) používal jako jeden u US Army, Navy Seals a možná i spoustu jiných jednotek. Používal se např. i jako vstupní test pro fotbalové rozhodčí a pro atlety / sportovce je vcelku spolehlivým indikátorem výsledků výkonnosti a fyzičky, např. v průběhu sezony. Test je totiž dost dlouhý na to, aby nebylo možné celou dobu sprintovat, a tudíž jste nuceni pracovat s tempem a výdrží, nepřepálit start, ale současně se snažit uběhnout co nejvíce. Jediné, co k tomu potřebujete jsou stopky a nějakou rovnou trať (ideálně ovál), abyste si mohli vzdálenost změřit. A kdo má sporttester s GPS, může vyběhnout víceméně kdekoliv.

    Pro účely zjištění výkonnosti byla vytvořena tabulka, která zohledňuje věk a pohlaví atletů (u pokročilých běžců jsou hodnoty ještě vyšší):

    Zpátky na 250 m ovále našeho gymplu, kde jsme trávili naše středoškolský tělocviky, jsme v dnešním 30 stupňovém vedru vyběhli na mojí první dvanáctiminutovku. Řekněme, že po 5 týdnech bez běhání ( cca 2 běhy po 5 km) a týden před magnetickou rezonancí kolene jsem od toho zrovna dvakrát nečekala, ale i tak jsem nechtěla skončit s nějakým tragickým výsledkem. Měla jsem za cíl uběhnout alespoň 2 km (čím víc, tím líp, že jo), ale hlavně si to koleno nezrakvit ještě víc. Vyběhnout s pocitem, že je Vám výsledek vlastně úplně jedno je hrozně fajn, a tak se mi prvních pár minut běželo vcelku dobře. Mnohem větším problémem než koleno začal být dech a já po pár minutách v tom úporném vedru sípala jak o závod, běhala jedno kolečko za druhým a modlila se, ať už je konec. Zatímco čas se pomalu vlekl k desáté minutě, hodinky za nedlouho zapípaly druhý kilometr a já si v duchu oddechla – při pohledu na garminy mi zbývala ještě skoro minuta a půl, kterou jsem podle všeho doběhla v tempu 4:22 / km.

    Nakonec to dopadlo takhle:

    12 minut, vzdálenost 2,33 km, tempo 5:09 / km, hodnocení dle tabulky „dobrý“

    A když už víte vzdálenost, není ke škodě spočítat si i VO2 MAX:

    Kde za hodnotu d12 dosadíte počet metrů uběhnutých za 12 minut, tedy:

    (2330 – 504,9) : 44.73 = 40,8

    VO2 MAX je hodnota, která vyjadřuje schopnost Vašeho těla zužitkovat kyslík při zatížení, což závisí především na genetice, výkonu srdce a schopnosti krevního oběhu přenášet kyslík (něco pro nás anemiky). Nicméně všechno se dá natrénovat a bývá zvykem, že čím vyšší hodnota, tím lepší je člověk běžec a vytrvalec, ačkoli ne vždy to tak ale musí být. Dle garminů je má VO2 MAX na hodnotě 40, tedy se v podstatě shoduje s výsledkem mého dnešního běhu, což znamená, že jsem uběhla odpovídající vzdálenost mé momentální kondici.

    A to mi vzhledem k tomu, že teď vůbec neběhám, úplně stačí.

    Dejte mi do komentářů vědět, jestli jste Cooper někdy běželi a jak jste dopadli ?

    A já se ve čtvrtek přihlásím se článkem z Lotyšska.