Brdská 2013
Kdy: 13. dubna
Kde: Mníšek pod Brdy
Co: Brdská stezka
Kolik: 50 km
Brdskou jsme už běželi v roce 2010, dostali jsme se tenkrát těsně pod šest hodin a kromě maličkých kožených medailí, přivezli jsme si domů zážitky krásné, intenzivní a nevšední...
Když se po obědě smívá
Možná by se mohlo zdát, že tento zápisek bude o popíjení loňských archivních zásob levného alkoholu ale všechno bylo jinak .
Má nejnovější Lamí zkušenost začíná v sobotu ráno. Mám celkem jednoduchej plán dám si své sobotní kolečko. Nebudu to hrotit přece jenom příští týden je soudek :)
Hned na začátku se mi asi zbláznily hodinky a blbě ukazujou tepovku :)
Běžim pocitově někde kolem 130 a hodiny neustále tvrdí 160. Pak se to mění obráceně asi na 5tém kilometru pocitově 160 a hodiny ukazuji 135 UFF pak se to nějak srovnává ale stejně to neřešim . Za tu dobu co běhám s tepákem to beru jen jako informaci a spíš koukám na pocity a brzdim jen když mam pocit že nemužu dejchat a na hodinách je 170++.
Po cestě zpět vždy běhám kolem mámy (dobrá občerstvovací stanice )
No a tady to začíná . Mám 12km a ted se rozhoduji :
- rovnou domu a pit až doma dneska mi to jde asi by se dalo
- zastavit u mámy na pití a pak domu ale doma dnes nikdo není a budu muset něco hledat v lednici
V hlavě se to honí "měl bys běžet " "děláš to pro radost ?" "potěšítě když se zastavíš ?" "de vo něco"
No tak poslední varianta
- zastavit a dat si něco k jidlu a pití a pak pomalu doběhnout domu, mámě udělám radost a bude z toho pěknej den :)
Nakonec z toho byla svíčková Mnam :)
Vyrážim domu pomalu to rozbíhám čeká mě asi 5km
Vychladl sem ale pomalu to jde ani jsem moc nevytuhl a nic si nerozseděl .
No a na 3km to přišlo, de to ale dře to najednou se to okolo začína snažit houpat ?? Co to je?
Jdu do chůze vydejchám zase se rozbíhám a po 200 metrech zase pocit houpání a zatmívání a do.... co to je ?
Něco jsem si asi nasadil do hlavy proč to nejde ? Běžím kolem nemocnice dávám další pokus. To přejde, zase ten pocit no nic vypínám hodinky domu už pořádně nedoběhnu nemá cenu nic měřit :(
Přiznám se že ani nevím co se to dělo ale přikládám to tomu najedení a tak jak se mi občas chce po obědě strašně spát a tělo jde do útlumu tak možná něco se projevilo při běhu? Možná jsem posera ale co aspoň mám novou zkušenost.
A znovu říkám nic z loňských zásob jsem nepil :)
Má nejnovější Lamí zkušenost začíná v sobotu ráno. Mám celkem jednoduchej plán dám si své sobotní kolečko. Nebudu to hrotit přece jenom příští týden je soudek :)
Hned na začátku se mi asi zbláznily hodinky a blbě ukazujou tepovku :)
Běžim pocitově někde kolem 130 a hodiny neustále tvrdí 160. Pak se to mění obráceně asi na 5tém kilometru pocitově 160 a hodiny ukazuji 135 UFF pak se to nějak srovnává ale stejně to neřešim . Za tu dobu co běhám s tepákem to beru jen jako informaci a spíš koukám na pocity a brzdim jen když mam pocit že nemužu dejchat a na hodinách je 170++.
Po cestě zpět vždy běhám kolem mámy (dobrá občerstvovací stanice )
No a tady to začíná . Mám 12km a ted se rozhoduji :
- rovnou domu a pit až doma dneska mi to jde asi by se dalo
- zastavit u mámy na pití a pak domu ale doma dnes nikdo není a budu muset něco hledat v lednici
V hlavě se to honí "měl bys běžet " "děláš to pro radost ?" "potěšítě když se zastavíš ?" "de vo něco"
No tak poslední varianta
- zastavit a dat si něco k jidlu a pití a pak pomalu doběhnout domu, mámě udělám radost a bude z toho pěknej den :)
Nakonec z toho byla svíčková Mnam :)
Vyrážim domu pomalu to rozbíhám čeká mě asi 5km
Vychladl sem ale pomalu to jde ani jsem moc nevytuhl a nic si nerozseděl .
No a na 3km to přišlo, de to ale dře to najednou se to okolo začína snažit houpat ?? Co to je?
Jdu do chůze vydejchám zase se rozbíhám a po 200 metrech zase pocit houpání a zatmívání a do.... co to je ?
Něco jsem si asi nasadil do hlavy proč to nejde ? Běžím kolem nemocnice dávám další pokus. To přejde, zase ten pocit no nic vypínám hodinky domu už pořádně nedoběhnu nemá cenu nic měřit :(
Přiznám se že ani nevím co se to dělo ale přikládám to tomu najedení a tak jak se mi občas chce po obědě strašně spát a tělo jde do útlumu tak možná něco se projevilo při běhu? Možná jsem posera ale co aspoň mám novou zkušenost.
A znovu říkám nic z loňských zásob jsem nepil :)
Silva na obzoru, Brdská stezka za námi
Víra ve vlastní schopnosti - ultra již letos, jarní trilogie, kolonka KLUB název MOROVÉ ŠLEHY, Každý jsme jiný typ: Šleha = typ průtokáč, má fotbalová minulost a stylová kožená medaile z vepřovice, …a ač jsem tuhý co veka, budu teď nejméně tři dny vysmátý jak lečo!
Vienna City Marathon 2013
Před půlrokem jsem dostala dárek. Byl opravdu originální. Půlroku jsem se těšila, až ho budu moci použít. Byl to dárek na jedno použití a využít se mohl na konkrétním místě, v konkrétní den a čas. Bylo to startovní číslo na 30. ročník Vídeňského maratonu, běželo se v neděli 14. 4. a startovali jsme v 9hod...
Půlmaratonem proti své vůli
Půlmaraton v dubnu v Praze rozhodně nepoběžím. Tuto zprávu hlásám už od září. Reklamní humbuk okolo PIM akce mě mírně štve a stoupající výše startovného se snižující se nabídkou mě štve ještě více. Pokud jsou lidé ochotni platit stále vyšší částky...
Ani do hospody netrefím :(
Tak dneska bych už po třetí mohl psát jak jsem si užil Pražský půlmaraton. Jenže já se letos rozhodl že jediná taková hromadná pražská akce o které jsem ochoten uvažovat je Nike.
Takže co s načatou sobotou když všichni zase běží pražskej půlmaraton?
No jasně někam do lesa. Minulý týden jsem se chystal vyběhnout z Davle ale nevyšlo to protože jsme nakonec jeli na Berounsko.
Mezi tím se domlouvaj známí, že po půlce jdou do hospody a Honza povídá tak za náma do té hospody doběhni a to je teda slovo do pranice. Toho se chytám a plánuju.
Nakonec Dostávám šílenej nápad když to neuběhnu z Davle tak radši vystoupím jinde (mám to asi stejné jako Honza se svými 120 týdně) Času je málo chtěl bych vyrážet něco po 10 té z Pikovic. Po červené na zbraslav je to necelejch 20 a zbytek nejak doklepu :)) Ještě doma znova prohlížím sestup do Vranného neznačenou stezkou (tou co jsme šli na pražské stovce nahoru ale v noci ).
Začíná to snad jako obvykle nestíhám vlak. Házim věci do batohu vyrážim , vracim se pro mapu co kdyby :)) Na pulce cesty na Vršovické nádraží klušu a uvědomuji si že jsem zapomněl mobil super to to dneska začíná :))
Vrátit se znamená změnit plány nevrátit se znamená že nemám žádné spojení . Nevracím se nejsem žádnej otrok mobilu :))
Stíhám vlak jede za 4 minuty kupuju listek tak odkládám hulky které držim v ruce abych mohl zaplatit a už letím až dozadu na 3ti nástupiště. Někde uprostřed kua mám prázdné ruce jejda zpátky .)) Hulky nastěstí spadly a ležej pod pokladnou :) UFF
Dobíhám na nástupiště a zbytečně jsem se honil ještě mám minutu :)) No hezky sem se spotil hned po ránu.
Vláček se dokodrcá do Pikovic . Jdu se podívat na most na řeku. Zatím je tady pusto a prázdno není sezona nikde nikdo par chatařů pár turistu a já :)
Trasa co jsem naplanoval vede vlastně stejně jako ta noční šedesátka (teda její začátek) ale opačným směrem aspoň se podívám co všechno jsem v noci neviděl. Cesta na davli vede těsně po břehu podél řeky . Naproti ve srázech nedostupné chaloupky . Já ale vzpomínám na tu uzkou cestu ve sněhu a stromy u vody víc si nepamatuju. Hledám tu nejlepší techniku běhu s hulkami možná mám chvílemi pocit že mi to i jde. Jedinný problém je asfalt ale toho je zatím málo. Hned za Davlí se to začíná zvedat kopec .Klacky se začínají trošku víc snažit ruce začínaji trosku víc bolet :)) O běh se moc nepokouším vím že ten kopec je hoooodně dlouhej :)) Výhoda hůlek je že ale nutí k rychlejší chůzi takže super .
Zatím to jde (běží) docela dobře. Ale za chvíli musím z červené odbočit doleva a zkusit to někudy mezi těma skalama slézt.
Nalezam odbočku o které jsem myslel ze jeto ona ta mě pěkně vede na hranu srázu a já koukám kde asi je ta cesta dolu .
Super tady je nějaká stezička to by mohlo být ono. Hulky dělaj super oporu , svah se drolí pod nohama a začínám se bát že to asi bude blbě . Vydrž prdka vydrž :)) slezl sem asi 50 metru dolu srázem najednou se z boku vyřítila srna div že mě nesrazila uff. No tamhle to možná pokračuje sestupuju dál . No asi sem fakt blbě tohle je země neznámá . Ještě deset kroku a z opačné strany se mezi kamením zjevuje bachyně (ta je velká jak kráva) s něčim menšim vedle sebe nastěstí se utíkaji schovat a ja mažu zpátky nahoru :)) po pul kilometru vidim rokli a potok jasan ten musi teci dolu to bude ono :) No malem sem se vracel podruhe ale nakonec sem to srazem a potokem slezl dolu abych zjistil že sem slezl o kilometr dříve než sem měl . (v mapě doma koukám skály bez možnosti sestupu :)) no asi to šlo :)) Začínám to rozbíhat nevyhýbám se ani dalším dvěma kopcům prvni směr zvole a pak dolu do jarovského udolí druhy zase zpátky směr hradiště závist Aspoň nastoupat metry svižnou chuzí když už né běh a rychlost .))
Sbíhám po žluté dolu a konečně zbraslav . Rovnej asfalt , Balim hulky . Je 14,00 všichni známí už jsou asi v cíly (no jeden ještě nebyl ) až do hospody kde je to od 15,00 to nestihám to je ještě 15km no nic naplat dám to aspoň do branika kde startovala ta noční šedesatka a mažu na tramvaj.
Vypínam hodinky na tachometru necelých 27km a šilenej čas 4:20 pěkná expedice :))
Tramvaj jede jen na palačák tak se nedá nic dělat to se dokluše . Uff 15:15 akademická čtvrthodinka jsem v hospodě ale nikde nikdo ?? Asi je něco špatně jsem bez mobilu a bez sil :(( No rezignuji a jdu na metro a domu .
Ani do hospody netrefim :(
Ale jinak super den.
Takže co s načatou sobotou když všichni zase běží pražskej půlmaraton?
No jasně někam do lesa. Minulý týden jsem se chystal vyběhnout z Davle ale nevyšlo to protože jsme nakonec jeli na Berounsko.
Mezi tím se domlouvaj známí, že po půlce jdou do hospody a Honza povídá tak za náma do té hospody doběhni a to je teda slovo do pranice. Toho se chytám a plánuju.
Nakonec Dostávám šílenej nápad když to neuběhnu z Davle tak radši vystoupím jinde (mám to asi stejné jako Honza se svými 120 týdně) Času je málo chtěl bych vyrážet něco po 10 té z Pikovic. Po červené na zbraslav je to necelejch 20 a zbytek nejak doklepu :)) Ještě doma znova prohlížím sestup do Vranného neznačenou stezkou (tou co jsme šli na pražské stovce nahoru ale v noci ).
Začíná to snad jako obvykle nestíhám vlak. Házim věci do batohu vyrážim , vracim se pro mapu co kdyby :)) Na pulce cesty na Vršovické nádraží klušu a uvědomuji si že jsem zapomněl mobil super to to dneska začíná :))
Vrátit se znamená změnit plány nevrátit se znamená že nemám žádné spojení . Nevracím se nejsem žádnej otrok mobilu :))
Stíhám vlak jede za 4 minuty kupuju listek tak odkládám hulky které držim v ruce abych mohl zaplatit a už letím až dozadu na 3ti nástupiště. Někde uprostřed kua mám prázdné ruce jejda zpátky .)) Hulky nastěstí spadly a ležej pod pokladnou :) UFF
Dobíhám na nástupiště a zbytečně jsem se honil ještě mám minutu :)) No hezky sem se spotil hned po ránu.
Vláček se dokodrcá do Pikovic . Jdu se podívat na most na řeku. Zatím je tady pusto a prázdno není sezona nikde nikdo par chatařů pár turistu a já :)
Trasa co jsem naplanoval vede vlastně stejně jako ta noční šedesátka (teda její začátek) ale opačným směrem aspoň se podívám co všechno jsem v noci neviděl. Cesta na davli vede těsně po břehu podél řeky . Naproti ve srázech nedostupné chaloupky . Já ale vzpomínám na tu uzkou cestu ve sněhu a stromy u vody víc si nepamatuju. Hledám tu nejlepší techniku běhu s hulkami možná mám chvílemi pocit že mi to i jde. Jedinný problém je asfalt ale toho je zatím málo. Hned za Davlí se to začíná zvedat kopec .Klacky se začínají trošku víc snažit ruce začínaji trosku víc bolet :)) O běh se moc nepokouším vím že ten kopec je hoooodně dlouhej :)) Výhoda hůlek je že ale nutí k rychlejší chůzi takže super .
Zatím to jde (běží) docela dobře. Ale za chvíli musím z červené odbočit doleva a zkusit to někudy mezi těma skalama slézt.
Nalezam odbočku o které jsem myslel ze jeto ona ta mě pěkně vede na hranu srázu a já koukám kde asi je ta cesta dolu .
Super tady je nějaká stezička to by mohlo být ono. Hulky dělaj super oporu , svah se drolí pod nohama a začínám se bát že to asi bude blbě . Vydrž prdka vydrž :)) slezl sem asi 50 metru dolu srázem najednou se z boku vyřítila srna div že mě nesrazila uff. No tamhle to možná pokračuje sestupuju dál . No asi sem fakt blbě tohle je země neznámá . Ještě deset kroku a z opačné strany se mezi kamením zjevuje bachyně (ta je velká jak kráva) s něčim menšim vedle sebe nastěstí se utíkaji schovat a ja mažu zpátky nahoru :)) po pul kilometru vidim rokli a potok jasan ten musi teci dolu to bude ono :) No malem sem se vracel podruhe ale nakonec sem to srazem a potokem slezl dolu abych zjistil že sem slezl o kilometr dříve než sem měl . (v mapě doma koukám skály bez možnosti sestupu :)) no asi to šlo :)) Začínám to rozbíhat nevyhýbám se ani dalším dvěma kopcům prvni směr zvole a pak dolu do jarovského udolí druhy zase zpátky směr hradiště závist Aspoň nastoupat metry svižnou chuzí když už né běh a rychlost .))
Sbíhám po žluté dolu a konečně zbraslav . Rovnej asfalt , Balim hulky . Je 14,00 všichni známí už jsou asi v cíly (no jeden ještě nebyl ) až do hospody kde je to od 15,00 to nestihám to je ještě 15km no nic naplat dám to aspoň do branika kde startovala ta noční šedesatka a mažu na tramvaj.
Vypínam hodinky na tachometru necelých 27km a šilenej čas 4:20 pěkná expedice :))
Tramvaj jede jen na palačák tak se nedá nic dělat to se dokluše . Uff 15:15 akademická čtvrthodinka jsem v hospodě ale nikde nikdo ?? Asi je něco špatně jsem bez mobilu a bez sil :(( No rezignuji a jdu na metro a domu .
Ani do hospody netrefim :(
Ale jinak super den.
Jako přes kopírák
Tak nějak jsem v cíli zhodnotil svůj výkon. Čas plus mínus stejný jako loni: něco přes 1:49.
A i loni jsem z toho měl radost. Letos jsem se na to tolik nenadřel a vše šlo tak nějak samo...
Ve čtvrtek sice nějaké nachlazení, ale v pátek už vše OK.
V soboru narvané metro. Na Můstku to houstlo, soupravy narvané běžci a nechápavými turisty. Pobavilo mě hlášení: "Upozorňujeme cestující, že
Mých sedm důvodů, proč běžet pražský půlmaraton
Co napsat, myslím, že obrázky hovoří za vše :-)
Ale není špatné někdy zavzpomínat...
2004
2004.
Poprvé to bylo v roce 2004. Dodneška se sám se sebou přu, proč jsem se vlastně odhodlal tuhle "nepředstavitelnou" vzdálenost tenkrát běžet.
Tenkrát jsem zdaleka ještě nepobíhal. Jasně, párkrát za rok jsem si ještě dokazoval uběhnutím tří až pěti km, že bych se ještě dokázal do fotbalu vrátit..
Ale
Jubilejní pětimíle
Původně jsme vám – běžcům chtěli k desátému ročníku připravit pár specialitek. Prodloužit trať o dva kilometry (desátý ročník = deset kilometrů), zázemí na statku Bernard, pamětní ceny atd. Plány byly velkolepé, jenže člověk míní a život mění. Už v loňském létě, kdy se nám narodil nedonošený syn Šimon, jsme zavětřili potíže a nakonec se ukázalo, že závod o třídu výš je prostě nyní mimo naše kapacity. A tak jsme přestali brát desítku před názvem našeho závodu v potaz a zachovali se, jakoby se žádné jubileum nekonalo. Jakoby se nechumelilo.
A ono se vlastně nechumelilo. Sice na tuto dobu nezvykle mrzlo, ale vločky se z nebe snesly jen výjimečně, možná si jich mnozí ani nevšimli. Velmi jste nás, milí běžci, překvapili svou účastí. A je pěkné, že když jsme vám nemohli k jubileu nadělit dárek v podobě propracovanější akce my, nadělili jste nám jej v podobě účastnického rekordu vy. Šedesát devět běhuchtivých lidiček je v počasí, kdy rtuť teploměru tvrdošíjně odmítala opustit pozici nacházející se pod nulou, více než skvělá účast. A za tu vám ještě jednou děkujeme.
S tvrdou umrzlou tratí, ozdobenou jen velmi zřídka několika zamrzlými loužemi, se nejlépe popasoval...