Po třech letech na ŠUTRu. Stále krásný, stále těžký.
Jak je již patrné z titulku, na letošní ŠUTR jsem na rozdíl od Angeliky nejel coby nováček. Potrápil jsem se tu už před třemi roky, kdy jsem si odvážně naložil dva okruhy a málem jsem na nich vypustil duši. Dokonce jsem tam tehdy s pr...
Červená a černá
Ta první je stará jeden rok, ta druhá teprve jeden běh… Nový pár bot v botníku mě pobídl si zavzpomínat. Listuji na blogu hledám rok starý článek. Na pohodlí se rychle zvyká, až jsem překvapený svým nadšením z minulého jara, zapomněl jsem na něj. Ale je to jedině tím, že se z něj stal každodenní standard… Až teď s botou novou, a přitom tak děsně známou, přišel impuls se k tomu vrátit. Zjišťuji, že nadšení nezmizelo. Po roce bych to nenapsal jinak. Jenom přidávám poznatky, že ta bota je držák a důvěra stoprocentní. Užívám si to dál.
Radovan Čech
Brooks Adrenaline GTS 16 Review
Přejezd Sahary
Návrat k pohybu pro radost mi jde. Když se mi chce, sportuji, když ne, sportuji taky :o) Akorát teď jak pořád tak hnusně foukalo, se mi vážně nechtělo ani náznakem. Jízda na kole v hnusném protivětru není pro radost, je to strašná m...
Daniel Komen: hvězda, která zhasla příliš brzy
Do světa velké atletiky vtrhl v polovině 90. let jako velká voda. Získal titul mistra světa na 5000 metrů, překonal pár světových rekordů, dokázal porážet Haileho Gebrselassieho – a pak zase zmizel. Vrcholná kariéra Daniela Komena trvala tři sezony. Zůstala po něm spousta krásných závodů a taky historicky nejlepší čas na 3000 metrů (7:20,67), ke kterému se posledních pět let nikdo nepřiblížil víc než na deset vteřin. Pokud byste hledali modelový příklad keňského šampiona, můžete si do schématu dosadit Daniela Komena. Pocházel z chudých poměrů (i na místní podmínky), měl třináct sourozenců a běh byl asi jediným způsobem, jak…
Magický Krakov – 15. 5. 2016
Týden zakončený Krakovským maratonem a začínající pondělkem 9. 5. 2016 byl pro mě průběžný už od pondělí. V pondělí kulaté narozeniny a poslední přípravy na úterní habilitační přednášky, v úterý samotná habilitace, pak jsem se trochu vzpamatoval a v sobotu hurá do Krakova na nedělní maraton. Do Krakova jsme jeli třemi auty ve složení já, Lenia, Peťka, Honza, Martin, Django, Orel, Pája, Bob, Kačenka a Elenka. V Krakově jsme našli náš hotel a na recepci ukázali mezinárodní rozhled i schopnost naslouchat, protože jsme plynně komunikovali v angličtině, polštině, češtině i němčině a přesto jsme se dokázali ubytovat. Zašli pro startovní čísla, snědli těstoviny své i těch, kteří měli běžet a nakonec vůbec nepřijeli, a prošli se po městě. Pak jsme dlouze hledali restauraci a když jsme ji našli, tak jsme pili a jedli až do večera. Následoval ještě míting u mě na pokoji, kde jsme vše domluvili a následoval odchod do vlastních postelí a spánek, který aspoň mě dost chyběl celý týden.
V neděli ráno jsme se sešli u recepce a našla se dokonce i Míša a Oli, které sice přijely se svým pánským doprovodem již v sobotu, ale měly svůj program i s pány. ;-) Pak následovala cesta na start, předstartovní protažení, předstartovní focení a předstartovní zimečka. A v devět hodin následoval START.
Maraton v Krakově je dvoukolový. Probíhá se centrem města kolem hradu, hodně úseků se běží kolem Visly a hlavně je fakt dobře zorganizovaný. Občerstvovačky jsou krásně dlouuuhé, je tam všeho dost a pořadatelé to ochotně nabízejí. Tedy až na sůl, ta je v Krakově nad zlato. :-) A hlavně jsou v Krakově výborní fanoušci a skvělé kapely, které mi hodně pomohly. Když už jsme u fanoušků, tak chci zmínit i naše. Přes SMS nás podporovali Koudy, Ivon a Ulča. Můj speciální dík patří Deni za její dárek - motiv z Malého prince a heslo "s vírou, nadějí a láskou ve věci příští" - který mi poslala, mě hnal dopředu celou dobu až do cíle. A hlavně mě hnal Martin, který mi dělal prvních 35 km parťáka a vodiče. A byl naprosto skvělý! No, a na trati byla hlasitou podporou Kačenka a Jarek, který vyjel v půl čtvrté ráno na kole a nečekaně se objevil na trati, vše vtipně glosoval, fandil a točil. Dalšími fanoušky v Krakovských ulicích byly Oli a Míša.
A teď něco k našim závodníkům:
Vzadu nás jistil Orel, který to nakonec zvládl, doběhl do cíle a byl jen o pár minut horší než naše Deni na Perun SkyMarathonu, který se běžel 7. 5. Vzhledem k tomu, co vše v sobotu snědl a vypil, to považuji za neskutečný výkon!
Stabilní výkon podali Django a Bob a i přesto, že na trénink neměli moc času, to v pohodě doběhli v pěkném čase.
Peťka běžela svým klasickým stylem na design "vystrčený zadeček, předkloněný hrudníček" a do cíle doběhla v pohodě, zcela odpočatá a plná svých ostrých vtípků.
Parádní vstup do závodu předvedla Pája. V druhé části ji potrápila krize, ale i tak dorvala maraton ve skvělém čase, za který zaslouží hluboké uznání!
Díky Martinovi preciznímu vedení jsem dobře běžel i já, i když mi to vydrželo jen 35 km. Pak už přišla krize, křeče, vyčerpání. Spasilo mě až povzbuzování kapely na 38. km a pak čokoláda na 40. km. Čas pod 3:30 to nakonec nebyl, ale i tak mám krásný osobák, který bych vůbec nečekal.
Martin měl před maratonem dost zdravotních obtíží, a tak na nějaký pro sebe excelentní čas nemyslel. Nakonec ale všem ukázal jaký je závodník. 35 km mě skvěle tahal a když jsem odpadl, tak dokázal zcela bezpečně zaběhnout pod 3:30. Prostě běžecký suverén.
Honza se pokusil dát maraton pod 3:00, ale poměrně silný vítr mu to nedovolil. Krakovský maraton je krásný, ale trať kolem řeky má své nevýhody. Prostě tam fouká. Honza sice pod 3:00 nedal, ale stejně ukázal, kdo je týmová jednička. :-)
A jako poslední si nechávám Leniu. Na startu do toho práskla a vydala se s Pájou vpřed v zatraceně rychlém tempu. Pak sice trochu tuhla a kolem 33. km jsem šel s Martinem dokonce na chvíli před ní, ale v neděli byl Krakov její. V závěru přepnula na vyšší obrátky a konečně to dokázala. Dala maraton pod 3:30. Byl to prostě Lenin MAGICKÝ KRAKOV!
Výsledky
V neděli ráno jsme se sešli u recepce a našla se dokonce i Míša a Oli, které sice přijely se svým pánským doprovodem již v sobotu, ale měly svůj program i s pány. ;-) Pak následovala cesta na start, předstartovní protažení, předstartovní focení a předstartovní zimečka. A v devět hodin následoval START.
Maraton v Krakově je dvoukolový. Probíhá se centrem města kolem hradu, hodně úseků se běží kolem Visly a hlavně je fakt dobře zorganizovaný. Občerstvovačky jsou krásně dlouuuhé, je tam všeho dost a pořadatelé to ochotně nabízejí. Tedy až na sůl, ta je v Krakově nad zlato. :-) A hlavně jsou v Krakově výborní fanoušci a skvělé kapely, které mi hodně pomohly. Když už jsme u fanoušků, tak chci zmínit i naše. Přes SMS nás podporovali Koudy, Ivon a Ulča. Můj speciální dík patří Deni za její dárek - motiv z Malého prince a heslo "s vírou, nadějí a láskou ve věci příští" - který mi poslala, mě hnal dopředu celou dobu až do cíle. A hlavně mě hnal Martin, který mi dělal prvních 35 km parťáka a vodiče. A byl naprosto skvělý! No, a na trati byla hlasitou podporou Kačenka a Jarek, který vyjel v půl čtvrté ráno na kole a nečekaně se objevil na trati, vše vtipně glosoval, fandil a točil. Dalšími fanoušky v Krakovských ulicích byly Oli a Míša.
A teď něco k našim závodníkům:
Vzadu nás jistil Orel, který to nakonec zvládl, doběhl do cíle a byl jen o pár minut horší než naše Deni na Perun SkyMarathonu, který se běžel 7. 5. Vzhledem k tomu, co vše v sobotu snědl a vypil, to považuji za neskutečný výkon!
Stabilní výkon podali Django a Bob a i přesto, že na trénink neměli moc času, to v pohodě doběhli v pěkném čase.
Peťka běžela svým klasickým stylem na design "vystrčený zadeček, předkloněný hrudníček" a do cíle doběhla v pohodě, zcela odpočatá a plná svých ostrých vtípků.
Parádní vstup do závodu předvedla Pája. V druhé části ji potrápila krize, ale i tak dorvala maraton ve skvělém čase, za který zaslouží hluboké uznání!
Díky Martinovi preciznímu vedení jsem dobře běžel i já, i když mi to vydrželo jen 35 km. Pak už přišla krize, křeče, vyčerpání. Spasilo mě až povzbuzování kapely na 38. km a pak čokoláda na 40. km. Čas pod 3:30 to nakonec nebyl, ale i tak mám krásný osobák, který bych vůbec nečekal.
Martin měl před maratonem dost zdravotních obtíží, a tak na nějaký pro sebe excelentní čas nemyslel. Nakonec ale všem ukázal jaký je závodník. 35 km mě skvěle tahal a když jsem odpadl, tak dokázal zcela bezpečně zaběhnout pod 3:30. Prostě běžecký suverén.
Honza se pokusil dát maraton pod 3:00, ale poměrně silný vítr mu to nedovolil. Krakovský maraton je krásný, ale trať kolem řeky má své nevýhody. Prostě tam fouká. Honza sice pod 3:00 nedal, ale stejně ukázal, kdo je týmová jednička. :-)
A jako poslední si nechávám Leniu. Na startu do toho práskla a vydala se s Pájou vpřed v zatraceně rychlém tempu. Pak sice trochu tuhla a kolem 33. km jsem šel s Martinem dokonce na chvíli před ní, ale v neděli byl Krakov její. V závěru přepnula na vyšší obrátky a konečně to dokázala. Dala maraton pod 3:30. Byl to prostě Lenin MAGICKÝ KRAKOV!
Výsledky
Agrofert run Deza 2016 – desítka okolo komína
Desítku okolo komína jsem původně vůbec neměl v termínovce. Týden po Boráku a zároveň týden před 12 hodinovkou jsem si říkal, že už by to bylo až příliš. Jenže na tento závod se přihlásil brácha s taťkou a tak jsem si říkal, že se svezu a udělám výlet. Domluvil jsem se s trenérem a pokud […]
Zbloudilá Markéta a pytlačení v Úněticích
Jarní a podzimní kros se startem a cílem v Únětickém pivovaru – milá povinnost svěráckého závodního kalendáře. A jak bývá na jaře zvykem, umíme si i zacinkat. Po úterním tréninku předseda a šéftrenér špekulovali u piva o možnosti zisku 5 až 6 medailí. Po sobotním poledni bylo dokonce sedm umístění v elitní trojici realitou, pytlačení…
3/4 Šutru
Letos jsem měl pražský Šutr jako plán B, až podle toho, jak dopadne rodinný kalendář. Dopadlo to dobře a mohl jsem běžet. Trochu jsem zaspal při registraci a už nebylo místo. Díky Renatě, to dopadlo dobře, moc děkuji. Na start jsem si běžel, ale nějak jsem se necítil, ale doběhl jsem dobře, je to dobrý zvyk :). Před startem jsme se sešli pěkná partička z iTB a další kamarádi. Dobří lidé vždy potěší.
Famózně běžel Karel, dal to pod 8 hodin, velice pěkně běželi i Pavel, Jitka a Iva. - BRAVO!
Krásně fandili Digi (díky za fotky), Renata, Evžen, Veronika a mnoho dalších - DÍKY!
Vím, že bych dal i 4 kola, vím že puchýř stačilo přelepit. Bylo mi to pak trochu líto, že jsem za bábovku s že jsem nedokončil. Ale protože to byl dobrý den a byl jsem se skvělými kamarády, tak smutek rychle odezněl.
BTW: časy na ty tři kola, jsem měl stejné jako vloni :)
A na konec, po doběhu byla i hospoda :) dělali jsme čest našemu klubu!
Za mě to byl moc pěkný den a všem za něj moc děkuji.
Závod
 |
| 1. kolo, horko, nějak mi to neběží = jsem pomalej |
 |
| 2. kolo, ještě větší horko, nějak to není ono |
 |
| 3. kolo, meniskus už docela hodně bolí, mám puchýř, pokračovat by bylo trápení, tak to balím. |
 |
| 4. kolo, postávám v cíli, klábosím, užívám, fandím |
Famózně běžel Karel, dal to pod 8 hodin, velice pěkně běželi i Pavel, Jitka a Iva. - BRAVO!
Krásně fandili Digi (díky za fotky), Renata, Evžen, Veronika a mnoho dalších - DÍKY!
Vím, že bych dal i 4 kola, vím že puchýř stačilo přelepit. Bylo mi to pak trochu líto, že jsem za bábovku s že jsem nedokončil. Ale protože to byl dobrý den a byl jsem se skvělými kamarády, tak smutek rychle odezněl.
BTW: časy na ty tři kola, jsem měl stejné jako vloni :)
A na konec, po doběhu byla i hospoda :) dělali jsme čest našemu klubu!
Za mě to byl moc pěkný den a všem za něj moc děkuji.
Jistebnický půlmaraton & Vaňkáč Čelindž
Sobota byla běžecky opět pestrá!
V Jistebníku se konal už 6. ročník půlmaratonu, na který si troufl Alešek a v parádním čase 1:22 vybojoval celkové 2. místo.
To o kousek dále se pořádal 1. ročník závodní série Vaňkáč Čelindž. Na kopcovité 10. km trailové trati si odnesl celkové 3. místo Péťa.
Opět parádní JulboWay reprezentace ukázala, že Julbo žije! ;)
