Protože je doba prázdnin a dovolených, rozhodli jsme se středeční cvičení s Oldou Jurákem dočasně přerušit. Pokračovat bychom měli opět v srpnu. Kterou srpnovou středu se na našem stadionu opět sejdeme, včas oznámíme.

S Petrem jsme se vloni pokoušeli o přeběh Vysokých Tater (Štrbského plesa) až na konec těch Západních. Naivní plán nevyšel a po 12 hodinách klopýtání po tatranské žule, polehávání a následného plazení, jsme to ve stavu značné rozsekanosti před Bystrou zabalili s tím, že to jistě dáme příště. Rok se s rokem sešel a Petr…

The Skechers GOMeb Strada 2 is supremely cushioned, yet responsive enough to function as a go-to shoe for long runs, recovery runs, and even light tempos on the road

SOKOLOVSKÝ 1/4 MARATON 25.6.2016 10,55 km Díky nadšení běžeckého kámoše z loňského závodu jsem se chtěl s ním rád zúčastnit .Do Sokolova jsme přijeli z Mostu vlakem a po vystoupení z vlaku jsem byl mile překvapen tím jak závodem žilo celé město...

T-MOBILE OLYMPIJSKÝ BĚH AUTODROM MOST 22.6.2016 8km Můj jubilejní desátý závod byl zároveň prvním od mého zranění na tom minulém , ale neváhal jsem s registrací na 8 km . Moje číslo 70 mě potěšilo tím že bylo stejné jak můj ročník narození forma...

Již tradičně se běžci na začátku prázdnin sešli na Masarykově náměstí v Karviné, kde se konal závod na 10 km. Po loňské nucené změně trasy, se běh opět vrátil do parku Boženy Němcové. Letošní 12. ročník byl okořeněn také tím, že se v jeho rámci konalo Mistrovství ČR veteránů v silničním běhu. K běžcům, kterých se na startu hlavního závodu sešlo celkem 176, bylo vlídné i počasí. Tentokrát nehrozilo, že by někdo kolaboval z tropického vedra, i když podmínky v některých pasážích zhoršoval nepříjemný protivítr...(více)

Možná jste si všimli, že minulý týden v Amsterdamu proběhlo mistrovství Evropy v atletice. Už podruhé v roce, kdy jsou zároveň na programu letní olympijské hry. Z toho důvodu byl šampionát opět posunut na začátek července, do smrtící mediální konkurence fotbalového EURO, Wimbledonu a Tour de France. Nic moc. Víc ovšem ME degradují jiné věci. Tou první je fakt, že v olympijském roce není pro atlety vrcholem sezony. Někteří ho záměrně vynechávají a raději se věnují tréninku, jiní ho berou především jako olympijský test. Trpí tím úroveň řady disciplín. Od roku 1934 až do 2010 se ME konalo uprostřed…

Čím jsem starší, tím víc zjišťuju, jak nevyzpytatelné jsou zdroje vnitřní energie a jak záhadně proměnlivé jsou nálady a pocity. Jsou období, kdy na co sáhnete, to vzkvétá, jindy jsem rád, že přežiju do večera a neudělám větší průšvih. Stejné je to i s běháním: naštěstí vše vydařené mám pěkně uložené "po ruce v horním šuplíku", tedy dokážu o tom vyprávět na požádání, na nekonečné moře prázdných každodenních běhů vždy radši zapomenu hned za dveřmi.

Post-ultrabalatonské trápení a euforie v číslech

Po Ultrabalatonu přišel útlum, kdy se mi příšerně nechtělo běhat, mizérie trvala skoro měsíc. Hlava se spikla, prostě to nešlo, čas utíkal a já jen doufal, že se to brzy zlomí. Nakonec změna přišla úplně nenápadně; zaběhl jsem takové 2 neutrápené pocitově neutrální běhy. Je zvláštní psát o běhu, že byl neutrální a neutrápený, ale lépe to napsat opravdu nejde. Ani ryba, ani rak, jen takový otazník (?) ... No a pak to přišlo, dostavila se naprostá běžecká extáze, kdy radost a pocit štěstí opanovaly moje běhání; těším se do horka, po půl roce mě netahá ani jeden hamstring a únava? Nic takového ... klidně si odkroužím po práci 30 koleček na dráze v tempu, po měsících zkouším znovu intervaly, v sobotu jdu schválně ve 40°C na Ladronku dlouhý běh v horku. Další týden mě nezastaví ani služební cesta, ranní prohlídka Zagrebu s pivem a kávou o sedmé, další den si pak dám další a mnohem rychlejší sedmnáctku. Prostě najednou jde všechno snadno a mě to těší a baví.

S Malým Medvědem jsme běželi pod cukrákem: noční běh z Mníšku do Prahy, alias B2B 6/8

V horku se mnohem lépe MOTIVUJE, ta alchymie radosti je mnohem snazší: není větší motivace, než si dát před cestou zpátky domů v Riegráku točenou plzničku. Běhám sem celý rok, ale prostě se sem v létě strašně těším. "Kuj železo, dokud je žhavé", říkám si a užívám si plnými doušky.

Dovolenou neplánovaně využiju na masivní opakování B2B běhů (back-to-back), které mají adaptovat tělo na běh při únavě. To je taková moje běžecká mantra, protože nic jiného vlastně ani neumím. Jak to dopadlo? Asi bych je mohl běhat pořád, dám jich nakonec 8 a uběhnu celkem 250km, ten poslední běh odpoledne v horku v tempu 5:12! Co se to děje?

Dovolím si pár řádků k B2B běhům, na které se mě dost lidí ptá. Za šest let běhání jsem přečetl hodně knížek, z některých jsem čerpal víc, z některých vůbec. Nechci jíst speciální stravu, ani absolvovat diety kvůli vyšší výkonnosti, takhle běh prostě neberu. Proto mám nejradši Hala Koernera a jeho realistický přístup bez zbytečných legend a báchorek. A pak knihu Bryon Powell: Relentless Forward Progress: A Guide to Running Ultramarathons. Ta pro mne znamená hodně, protože není psaná ideově, neprotěžuje vegany před masožrouty, ani botoběžce před bosoběžci, nenutí vás běhat s indiány, ani se nemusíte trápit s intervaly, prostě ultra-cest je tu spousta a každý si může vybrat tu svou. Dokážete z ní odhadnout na co si můžete troufnout a co už je na vás příliš; musíte u ní přemýšlet a sami rozhodnout, jakou oběť chcete svému běhání přinést. Kniha není jednostranná, je určena výkonnostním běžcům i hobíkům, dává prostor různým přístupům, stačí si jen vybrat, který vám víc vyhovuje :-) Na zmíněném odkazu se dá elektronicky koupit za 10 dolarů, což je velmi malá investice na to, že je v knize obsažené o ultra téměř vše.  

Zpátky k té radosti: že to zrovna teď běhá, to se určitě dá nějak vysvětlit, ale mě zajímá víc ten pocit radosti, protože to je oč mi tu běží. Troufám si tvrdit, že to je určitá forma "odměny" za KONZISTENCI za to, že člověk vydržel a běhal, i když to nešlo a nebavilo ho to.

No a díky tomu všemu jsem udělal další dvě rozhodnutí: (1) koupil jsem si HOKA ONE ONE Vanquish 2, o kterých si myslím, že jsou na Spartathlon vhodnější než Adidas Energy Boost a (2) přihlásil jsem se na dvanáctihodinovku kousek od Lince, která se koná za 14 dní; vyzkouším tam nejen Hoky a pořádné vedro, ale i aktuální formu před Spartou.

The Week in Review is a collection of both all the goodness I’ve written during the past week around the internet, as well as a small pile of links I found interesting – generally endurance sports related. I’ve often wondered … Read More Here →