Sobota 2.7.2016
Vstávám v pět hodin ráno. V čase, kdy mi pod okny vrávorají opilci, vracející se z nočního tahu oslavy začátku prázdnin. Proč to dělám? Protože jedeme s Augustýnkem do Prahy na lívancový běh, který jsem si v Olomouci tolik oblíbila :-).
Běží se dva okruhy ve Stromovce. Zatímco na olomouckém závodě panuje spíše komornější rodinná atmosféra, tady má akce trošku větší rozměr. Pro zhruba šestinásobné množství účastníků je zajištěna elektrická časomíra, šatny s úschovnami, …
Rozbíhám to s rozumem, nic nepřepaluji, ale v teplém a slunečném počasí toho máme stejně každý dost. Jak později prohlásí Pataka: “Tyhle závody se běhají tak, jako byste měli umřít.”
Po zvládnutém finiši s dotírající slečnou v oranžovém tílku končím na 5. místě mezi ženami. Šest vteřin za svým osobním rekordem. I konkurence je tu podstatně výraznější. Vítězka má pro mě neuvěřitelný čas. Nicméně je to inspirace a motivace do dalšího tréninku :-).
Po vyhlášení výsledků následuje netradiční tombola ve stylu, kdo předvede krávu jedoucí na slonovi, kdo najel za minulý týden minimálně sto kilometrů na kole, kdo tento týden ještě neměl zmrzlinu, … 😀 Tento závod prostě nezklamal :-).
Lívancové běhy jsou fajn, ať už se jich účastníte kdekoliv ;-).
P.S. Moc děkuji dobré duši za pohlídání Augustýnka :-).
Jo a kde mají lepší lívance? V Praze snad prominou, ale jednoznačně v Olomouci. Mám totiž podezření, že tam do těsta přidávají navíc jablka :-).
