Kam vyrazíme v sobotu na závody?
Kam vyrazíme v sobotu na závody?
Není třeba jezdit nikam daleko. Je sice pravda, že pokračuje Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje Během svaté Kateřiny v Přáslavicích u Olomouce a v Týně nad Bečvou se běží tradiční a velmi oblíbený horolezecký běh Listoprďák, ale proč jezdit někam dál, když můžeme startovat doslova doma.
Vyškovský mikulášský běh je připravený na sobotu odpoledne a do parku, kde se závod poběží, to rozhodně není daleko. Navíc, jak si...
Trénink jako stavba domu
Promyšlený trénink je jako stavba domu
I když jsme již zahájili nový přípravný rok, nebude od věci, když si připomeneme trochu komplexněji, jak má vlastně poněkud zjednodušeným pohledem vypadat celoroční běžecká příprava, neboť opakování je matka moudrosti.
Asi teď nad nadpisem tohoto článku nevěřícně kroutíte hlavou, ba možná si i někteří z vás pomyslí, že by bylo na čase, abych navštívil psychiatra a rezervoval si delší pobyt na nějaké klinice pro duševní poruchy. Přesto si za tím...
Bude ještě někdy dobře
Mlha přede mnou, mlha za mnou. Přesně tak by se dalo charakterizovat nedělní počasí u nás a přesně tohle sedí i na můj zdravotní stav.
Na jaře přišla ke všemu, co jsem dosud prožil a prodělal, problematická viróza, co poznamenala kompletně celý můj již značně omšelý organizmus a notně pochroumala již tak zdevastovanou tělesnou schránku. Díky tomu jsem letošní horké léto střídavě probendil mezi lékaři, nemocnicí a chládkem ve sklepě mého domu. Stav těla i mysli by se dal popsat jako čekání na...
Rozvrhněte si roční tréninkový plán
Rozvrhněte si opět roční tréninkový plán
Blíží se nám konec závodní sezóny a již nyní bychom měli myslet na nový tréninkový rok. Je důležité se rozhodnout jak správně začít s přípravou a co udělat pro úspěšnou novou sezónu.
Nový tréninkový rok obvykle začíná na přelomu října a listopadu. Rok je rozčleněn do čtyřtýdenních cyklů právě od tohoto data. Jistě pro vás nebude problém si data přesunout, pokud začnete s tréninkem o týden později.
Rozdělení roku na 12 cyklů
Rok je...
Inverze v Hlušovicích vadila nejméně Steinerovi a Lolkové
Hladové sluníčko se dnes v Hlušovicích marně pokoušelo prodrat přes mlhu, kterou vytvořila nízká inverze v celém okolí Olomouce. Přesto ani tohle nepříjemné počasí nezabránilo na 70 vytrvalcům přijet odběhat do této vsi své sobotní tréninkové dávky, neboť zdejší hezký a příjemný závod se opravdu bere jen jako doplněk k tréninku.
Také se hned dva hlavní favorité na startu, Tomáš Steiner a David Pelíšek předem domluvili na tempu, kterým desítku, co je čekala...
Inverze v Hlušovicích vadila nejméně Steinerovi a Lolkové
Zdeněk Smutný
Hladové sluníčko se dnes v Hlušovicích marně pokoušelo prodrat přes mlhu, kterou vytvořila nízká inverze v celém okolí Olomouce. Přesto ani tohle nepříjemné počasí nezabránilo na 70 vytrvalcům přijet odběhat do této vsi své sobotní tréninkové dávky, neboť zdejší hezký a příjemný závod se opravdu bere jen jako doplněk k tréninku.
Také se hned dva hlavní favorité na startu, Tomáš Steiner a David Pelíšek předem...
Nová akce
Toto je popis ukázkové akce. Můžete ji libovolně editovat, případně odstranit.
New York maraton 2013
We think in minutes and miles
Do New Yorku jsem letošního roku přiletěl už podruhé v životě, s nadějí, že tentokrát se již konečně dočkám a zúčastním zdejšího slavného maratonu. Protože jsem se letos vydal do NYC v podstatě na otočku a přitom toho měl v plánu mnohé, pořád jsem si musel hlídat čas – a tedy jestli není potřeba cestou na metro víc pohnout, u jídla strávit méně času než obvykle nebo návštěvu toalety odložit až na dobu po vstupu na stadion nebo do divadla... A tak se hlavní motto...
Porouchanej
Mohlo by se zdát, že všechny moje výběhy jsou jen úžasné zážitky plné meditačního klidu a pokojných myšlenek.
Spojení s přírodou a takové ty moje obvyklé řeči.
... Tuto noc jsem měl všeho plnou hlavu, napěchovanou emocemi, s přeplněnými myšlenkovými šuplíky, které bylo potřeba vysypat, poskláda a znovu uložit.
Na tuto úklidovou činnost používám náš nedaleký ovál, kde lítám kolem dokola, nevnímám prostředí, nemyslím na běh, jen uklízím a třídím.
Stadion byl zahalený v mlze, kterou by i v Anglii mohli závidět.
Jediná lampa, která osvětluje dráhu (a kterou nám správce laskavě nechává svítit celou noc), působila jako maják sloužící k tomu, aby běžec neztratil směr.
Velký měsíc na obloze se snažil, ale jeho snaha způsobila jen to, že dělal ponurou atmosferu z hororových filmů.
A ta mlha se ještě promíchala s mraky, které vyrábí nedaleký komín městské výtopny.
To asi proto, aby vše okolo mělo tu správnou hustotu a chuť dusivého doteku astmatického dechu.
Nějaký ptáček v křoví vydával zvuk jako žena vražděná v ústraní.
Moje kradmé pohledy za záda vždy spatřili běžícího vraha, který se ve zlomku vteřiny proměnil v praporek vymezující fotbalové hřiště.
No řekněte, vysypávali byste si v takovém prostředí šuflík s myšlenkami?
I můj běžecký styl byl v čudu, se staženým zadkem neběhám moc efektivně.
Po pár kolečkách mě něčí ledový šíp zasáhl do lopatky a bodavá křeč mi znehybňovala ruku.
Bylo to všechno na levačku a ne jen proto, že to bylo levé rameno.
"To rozběháš, to rozběháš, to rozběháš ... cotobylo?"
Uprostřed dráhy, na hranici mlhy a toho mého majáku, seděl kopeček stínu.
Krčil se, připravený ke skoku.
Dvě světélka vedle sebe zlobně metala odlesky záře.
Mourovatá kočka si nárokovala právo na svojí dráhu.
Způsobně jsem ji pozdravil a minul ji jen proto, abych si celé kolo představoval, kterak se mi do zad zaboří ostré drápy a do krku zakousnou drobné tesáky ...
Stočil jsem to poraženecky domů.
Pokořený a ponížený vlastním strachem a neschopností upustit páru.
Doma naplnil vanu plnou horké vody a s knihou do ní vlezl.
Po více než hodině jsem si celý rozmáčený a varhánkovatý uvědomil, že jsem si ty myšlenky vypral ...
Spojení s přírodou a takové ty moje obvyklé řeči.
... Tuto noc jsem měl všeho plnou hlavu, napěchovanou emocemi, s přeplněnými myšlenkovými šuplíky, které bylo potřeba vysypat, poskláda a znovu uložit.
Na tuto úklidovou činnost používám náš nedaleký ovál, kde lítám kolem dokola, nevnímám prostředí, nemyslím na běh, jen uklízím a třídím.
Stadion byl zahalený v mlze, kterou by i v Anglii mohli závidět.
Jediná lampa, která osvětluje dráhu (a kterou nám správce laskavě nechává svítit celou noc), působila jako maják sloužící k tomu, aby běžec neztratil směr.
Velký měsíc na obloze se snažil, ale jeho snaha způsobila jen to, že dělal ponurou atmosferu z hororových filmů.
A ta mlha se ještě promíchala s mraky, které vyrábí nedaleký komín městské výtopny.
To asi proto, aby vše okolo mělo tu správnou hustotu a chuť dusivého doteku astmatického dechu.
Nějaký ptáček v křoví vydával zvuk jako žena vražděná v ústraní.
Moje kradmé pohledy za záda vždy spatřili běžícího vraha, který se ve zlomku vteřiny proměnil v praporek vymezující fotbalové hřiště.
No řekněte, vysypávali byste si v takovém prostředí šuflík s myšlenkami?
I můj běžecký styl byl v čudu, se staženým zadkem neběhám moc efektivně.
Po pár kolečkách mě něčí ledový šíp zasáhl do lopatky a bodavá křeč mi znehybňovala ruku.
Bylo to všechno na levačku a ne jen proto, že to bylo levé rameno.
"To rozběháš, to rozběháš, to rozběháš ... cotobylo?"
Uprostřed dráhy, na hranici mlhy a toho mého majáku, seděl kopeček stínu.
Krčil se, připravený ke skoku.
Dvě světélka vedle sebe zlobně metala odlesky záře.
Mourovatá kočka si nárokovala právo na svojí dráhu.
Způsobně jsem ji pozdravil a minul ji jen proto, abych si celé kolo představoval, kterak se mi do zad zaboří ostré drápy a do krku zakousnou drobné tesáky ...
Stočil jsem to poraženecky domů.
Pokořený a ponížený vlastním strachem a neschopností upustit páru.
Doma naplnil vanu plnou horké vody a s knihou do ní vlezl.
Po více než hodině jsem si celý rozmáčený a varhánkovatý uvědomil, že jsem si ty myšlenky vypral ...






















