Tak je to tady žebrácká 25ka.
No od posledního zranění mam nejdelší běh 17km žádná sláva. Prostě nebude to zadarmo.
Neděle ráno nějak si to nechci připouštět ale už počtvrté jdu na záchod :)) Jedu s Pavlem a podařilo se mi ukecat i Leonu .
Konečně mě prozvání Pavel je před barákem. Seběhnu dvě patra a uvědomuji si že nemám boty ouha takže zpět .
Dojeli jsme přihlásili a už čekáme na start.
Rána jak z děla až se mi málem zastavila pumpa 🙂
Začátek je děsnej běží se dvě pulkilometrová kolečka a pak teprve na trať. Jenže ti šílenci vyráží jak o život . Hned po průběhu prvním kolem nás vytroubilo vodící auto a předběhli nás první běžci. No první kilák za 6minut uff to je děsně rychlý na 25ku (aspoň tu mojí). No vybíháme do kopců a nějak všíchni běží jak k ohni nebo já sem pomalej. Leonu mám kousek za sebou a mam pocit ze tam jestě pár lidi je. Jedu si své tempo neohlížim se .
A pak se to stalo slyším auto.
Jede pomalu nechce mě předject.
Divný.
Přece se neotočim 🙂
Ale jo nevydržim to je to dost nepříjemné.
Jejda sanitka .
Zpomaluji a ptám se. To už sem poslední ? Jo prej sem 🙁 Dovídám se že ta v oranžovém co běžela za mnou to vzdala . 🙁
4 tej kilometr jsem celkem v pohodě tohle mě nezlomí 🙂
Běžim a ta mrcha mi visí na zádech
Podařilo se mi předběhnout jednu pani tak aspoň mi nefuní na záda tak zblízka.
Už je mi jasné jakej bude zápisek na blog „se sanitkou v zádech“
nebo „sanitackej vodič „? Uvidime cesta je dlouhá.
Přede mnou téměř pusto sem tam se někdo mihne když je dost daleko vidět 🙂
Sanitka má výdrž vypadá že jí neutečem.
Drží se nás jak klíště.
Konečně 10km a první občerstvovačka.
Své umístění komentuju .Nikam nespěchám je to ještě daleko .
Pani mi utekla .
Terén se rovná.
Mrcha sanita mi dejchá na záda .
Chvilemi mam pocit že mě zbytečně tlačí radši si hlídam tempo a spomaluji . Zpomaluje taky .
Nedá se nic dělat asi se stávám vodičem sanitky .
Občas už to nevydržely a popojeli dopředu .
To příjemné ticho nikdo mě nehoní.
Ale vzápětí je mám v zádech .
Pořád se ptaj zda nemám žízen a zda sem v pořádku .
Tady už jde o víc.
Tak jim říkám živého mě nedostanete :))
Občas vidím pána v černém. Už chodí ale to já taky 🙂
Ale dotahujeme ho
Nakonec ho předbíhám a pak zase on mě střídáme se Sanitka nám funí na záda . Najednou zpomaluje. Řikám vydejchame a dojdeme to do cíle je to tak 8 km. Chce to vzdát . Pojd nevzdávej to, to dojdem. No vzdává asi mu bylo blbě . Takže sem zase poslední a zase mi funí na záda.
Občas přecházím do kroku se slovy čekám na vás aby jste trefily docíle 🙂
už je to docela z kopce ale přichází další průšvih a to sou náběhy na křeče. Zpomaluji jakmile přijde křečokrok (pracovní název pro stav kdy je to s křečí na hraně) Teď ne . Jestli mě vezmou křeče tak mě určitě seberou . Naštěstí se na mě nemůžou koukat tak jedou přede mnou a tahnou mě je to příjemnější.
No když vzpomenu na „Holubi se vracejí i tramvají“ tak sem byl tomu dost blízko nebejt to závod tak to na 18tem zabalim a jdu domu .
Jenže závod to je teď už nejde o čas teď už jde o sanitku aby trefila do cíle přece je tu nenechám na pospas kojotům a jiným šelmám :))
Poslední kilometry jsou očista ale vzpomínam na Stina na Honzu na Pavla. Ne to jim nemůžu udělat 🙂
Cíl. Konečně . Nejdřív já pak sanitka .
A to je konec odcházím umřít do houští :))
