UltrAlehce s UltrAspire

Dříve nebo později přijde skoro u každého okamžik, kdy už začnou při běhu klíče od bytu v ruce vadit, navíc je potřeba někam nacpat tramvajenku a pár kaček na pivo (či dvě). Taky přijdou občas nějaká ta vedra a pak je zapotřebí patřičně hydratovat i mimo místa k tomu určená (čti: hospody). To už je víceméně jasné, že kapsička u trenýrek toho už moc nezachrání a s trailovým batůžkem na zádech si zas člověk na Náplavce přijde poněkud exoticky. Pokud vás navíc oslovuje Tony Krupicka, tak je vám jasné, že batoh s vembloudem je vyhrazen na akce typu přinejmenším UTMB nebo P100…

Po inspiraci Evčou, která si ho děsně vychvalovala, jsem si tedy nakonec taky pořídil u Michala v Trailpointu běžecký pásek UltrAspire Quantum. K němu o nějaký ten týden později (jak rostla teplota a blížil se Jizerský Ultratrail) přibyla také láhev UltrAspire Isomeric Pocket. Oba produkty předčily moje očekávání a to jak při „nezávazném“ výběhu, tak při závodu Jizerský Ultratrail (JUT), takže jsem se rozhodl podělit o zkušenosti.

Jedná se o nezapínací pružný ultralehký (80 g) běžecký pásek ze síťované textilie, vybavený dvěma zpevněnými kapsičkami (např.) na gely a jednou velmi pružnou větší kapsou na zip, po jejíchž stranách jsou očka na přichycení startovního čísla. Bližší katalogový popis produktu najdete třeba na stránkách výrobce a nemá tímpádem smysl ho tady kopírovat.

Vzhled a popis
Pro zachování trochy pořádku budu říkat „přední strana“ velké kapse, „zadní“ pak kapsám malým. Uvozovky jsou namístě. Narozdíl od klasické ledviny lze mít pásek dopředu libovolnou stranou, aniž by to snižovalo komfort při nošení. To je docela dobré (dle Evžena Ge z Trailpointu) například při použití pásku během triatlonu, kdy při cyklistické části patří číslo dozadu, při běžecké naopak dopředu. Stačí pak tedy páskem prostě otočit.
Přední (velká) kapsa je opatřená zipem s pevným plastovým poutkem, na její otevření stačí jedna ruka. Textilie je velmi pružná, dno kapsy je navíc skládané (podobně jako u mikrotenové nákupní tašky), takže lze do kapsy nacpat skutečně hodně. Pro rámcovou představu (zrovna teď vyzkoušeno) do ní lze vecpat 5 kusů tyčinky Chimpanzee a zip lze stále bez potíží zapnout. Samozřejmě příliš přecpaná kapsa už pak hůř sedí na těle. Po stranách jsou v malých „kapsičkách“ umístěna očka na ochycení startovního čísla. Výhodou kapsiček je, že pokud očka nepoužíváte, nepřekáži při rozepínání zipu. Na okrajích kapsiček jsou reflexní pruhy. Část kapsy v kontaktu s tělem je dvojvrstvá, takže částečně brání průniku potu dovnitř kapsy.
Zadní kapsičky jsou vyztužené plastovým páskem ve tvaru „hokejky“, který jde podél horního okraje a podél strany kapsičky blíže ke středu pásu. Díky výztuži se kapsička nedeformuje a není tak problém se do ní dostat i přes poměrně malý vstup. Kapsička je opět z pružné textilie, takže pojme i dva kousky Chimpanzee. Po obou stranách kapsiček jsou reflexní pruhy, mezi kapsičkami je pak stahovací pásek, který lze (omezeně) použít ke zmenšení obvodu pásu, případně do něj lze chytit třeba větrovku, rukavice atp.
Zbytek pásu je tvořen pružnou 3D síťovinou, podobnou té, se kterou se setkáváme u některých prodyšných popruhů od batohu. Síťovina je po okraji vyztužena našitým elastickým pruhem, se kterým je sešita poměrně hustým pružným stehem, takže vytržení prakticky nehrozí.

Pohled „zezadu“ a „zepředu“

Plně nacpaný pásek…

…dokáže bez potíží pobrat tohle všecko.

Co se do něj vejde

Stručně: hodně. Při JUT jsem měl v pásku toto:

Jedna kapsička: 2x Chimpanzee

Druhá kapsička: 1x Chimpanzee, toaletní papír, hroznový cukr

Přední kapsička: mobil, mp3, 1x Chimpanzee, skládací kelímek UltrAspire

Očka: Startovní číslo.

Celková hmotnost s výše uvedeným nákladem (bez startovního čísla): 575 gramů.

Při tréninkovém výběhu jsem měl ještě ve stahovacím pásku chycenou lehkou větrovku – taky bez problémů. Já měl větrovku chycenou ve formě zcela kompaktního balíčku, stahovací gumičku pro jistotu přivázanou k pásku, aby nedošlo ke ztrátě v případě vyklouznutí. Tohle uchycení není úplně ideální Jednak protože tah na stahovací pásek jde kolmo na šití a zvyšuje se riziko postupného vytržení pásku ze švu. Druhak proto, že odvázání stahovací šňůrky od pásku nějaký čas zabere. Vhodnější bude větrovku chytat trochu porozbalenou, díky zvětšení přesahu pak bude menší riziko vyklouznutí i bez pracného přivazování k pásku.

Překvapivě dobře i při výše uvedeném naplnění. Řada běžců zavrhla ledvinky, včetně těch na láhve, protože zpravidla různě mačkají břicho a blokují správné dýchání do bránice. Důvodem je většinou nutnost ledvinku dostatečně utáhnout, jinak poskakuje a obtěžuje. U UltrAspire Quantum tenhle problém do značné míry odpadá díky tomu, že je pásek hodně elastický. Můžete si ho posadit i trochu proklatě nízko k pasu a přesto vcelku dobře drží na místě. Podmínkou je samozřejmě správná volba velikosti. Osobně doporučuji vyzkoušet a nespoléhat tak úplně na doporučené míry. Jednak proto, že stažení pružným páskem může být každému jinak (ne)příjemné, jednak proto, že kvůli absenci zapínání je nezbytné být schopný na sebe pásek obléct, v čemž mohou v různé míře bránit z jedné strany prsa (týká se zpravidla pouze žen), z druhé strany zadek (týká se ve stejné míře i mužů ;-). Pružnost pásku přináší jednu drobnou nevýhodu – pásek se obtížněji otáčí pokud chcete něco lovit ze zadní kapsy a nevyhnete se pak menšímu rovnání oblečení.

Pokud vám vadí klíče v ruce, častěji vybíháte s více nezbytnostmi nebo pokud si občas střihnete nějaký ten závod, kde se hodí mít jeden dva gely do zásoby, UltrAspire Quantum je podle mého názoru ideální kus vybavení.

Jedná se o „držák na vodu“ (včetně láhve) s jednou nezapínací strečovou kapsou na mobilní telefon či gely atp. Bližší popis opět na stránkách výrobce.

Samotná láhev má objem 650 ml, šroubovací uzávěr s částečně protiskluzovou úpravou a ventil, který se otevírá pootočením o 90°. Na „držáku“ je kapsička s pružným okrajem. Popruh obepínající ruku lze dotáhnout páskem umístěným kolem hrdla láhve. Ve své podstatě lze láhev držet dvěma způsoby. Mě se lépe osvědčil (a byl mi doporučen) ten první. Vyžaduje popruh dostatečně povolený na to, aby se skrz něj dal provléct i palec. Výhodou je pevnější „úchop“, který však ve své podstatě nevyžaduje aktivní držení láhve. Klouby na hřbetu ruky jsou totiž v uvolněné poloze téměř přesně uprostřed popruhu, palec (taktéž uvolněný) v podstatě utahuje popruh kolem hřbetu ruky. Druhý úchop je „pohotovější“, nicméně vyžaduje trošku aktivního držení, navíc palec v opozici už není v tak uvolněné poloze. Při vsunutí dlaně tak, aby byl popruh přes kluby na hřbetu ruky okraj popruhu trochu řeže mezi palec a ukazováček. Nicméně jako vždy, ani jedna metoda není špatně, pokud vám to tak vyhovuje.

Láhev a detail ventilu

Láhev včetně „držáku“

Dvě možnosti držení

Samozřejmě láhev na vodu o objemu 650 ml. Do kapsičky pak například (opět na JUT) 1x Endurosnack a 1x 25ml ampule s hořčíkem. Hmotnost tohoto seskupení: 850 g. To se může zdát na držení v ruce při běhu docela hodně, nicméně pokud nemáte ruce vyloženě slabé, jde to. Je samozřejmě více než vhodné si pravidelně láhev přehazovat z ruky do ruky, jinak riskujete jednostranné namožení některých zádových a krčních svalů, ruku samozřejmě nevyjímaje. S ubývajícím objemem samozřejmě pití v láhvi trochu šplouchá, ale ne tolik, aby to bylo vysloveně nepříjemné. Vršek láhve svírá s tělem úhel asi 30°, díky čemuž si při pití nevykroutíte zápěstí. Trošku nejednoznačný dojem mám z ventilu. Ten je potřeba pro otevření pootočit o 90°, což v principu sice asi jde i zuby, ale znamená to, že s vykrouceným zápěstím pohyb buď začínáte, nebo končíte. To není za běhu nic moc a také je otázka, jak dlouho pak ventilek vydrží. Pokud ale nemáte touhu pít co sto metrů, pak není otevření ventilku druhou rukou, napití a následné opětovné zavření žádným problémem a při JUT jsem to takto praktikoval zcela bez problému po celých téměř devět hodin (a pět objemů láhve). Poutko dobře drží na ruce, při mnou preferovaném způsobu držení ani není potřeba vyvíjet nějakou zvláštní energii aby láhev nevyklouzávala (i u plné láhve stačí držet ruku v přirozené poloze s mírně pokrčenými prsty). Ústí kapsičky je dostatečně pružné, takže k vypadávání nedochází ani při menším naplnění. Konkrétně: 25ml ampule s hořčíkem sama nevypadne (pokud se nebudete cíleně snažit jí vyklepat ven) ani je-li v kapsičce sama.

Pokud chcete běhat nebo běháte s láhví v ruce, ale láhev od minerálky (či jiné tekutiny) se vám při běhu nedrží dobře, případně vás nebaví pořád šroubovat (a ztrácet) víčko, UltrAspire Isomeric Pocket může být dobrá volba. Stejně jako v případě pásu doporučuji raději vyzkoušet, jak se láhev drží.

Protože v případě čehokoliv „do ruky“ hraje dost podstatnou roli i velikost dlaně a úchop, zmínil bych zde i alternativy pro ty, kterým způsob úchopu či tvar láhve UltrAspire Quantum nevyhovuje. Například od Salomonu, kde může někoho zaujmout způsobem držení poměrně dost specifický Salomon Park Hydro Handset, další alternativy od UltrAspire, lišící se tvarem láhve i velikostí, nebo poměrně minimalistický Inov-8 Race Ultra 0.25. Zajímavou alternativou (především cenou) může být i láhev s pouzdrem do ruky Kalenji, kterou nabízí Decathlon. Samozřejmě, určitě se najdou i další alternativy, stačí hledat;-)