Členové klubu mi doufám prominou, ale v sobotu jsem byla doopravdy ráda, že nemám oblečený ITB dres.
Stovky lidí na úzkém jesenickém chodníku.
Hlučící dav, něco jako prvomájový průvod.
Někteří jenom řvou, jiní pouštějí hlasitou hudbu.
V ruce plechovky, lahváče, kelímky.
Řvou, fotí se, řvou.
Spousta psů (kategorie dogtreking), většina na volno, pokud byli na vodítku tak min. 10 m.
Závod? Běh? Pochod?
13 km a muži povinně 6 piv, ženy 3.
Pokud žena vypije nějaké pivo navíc má časovou bonifikaci. Totéž platí při konzumaci panáka rumu (pro všechny, tedy kromě psů, ti jediní byli konzumace ušetřeni).
Někteří jenom řvali, někteří byli jenom netolerantní k ostatním, někteří se sotva drželi na nohou a na stezce. Měli dost štěstí, že bylo hezké počasí, Jeseníky umí být i tvrdší.
Byli tam i takoví, kteří vypadali, že jsou tam omylem. Pozdravili, usmáli se.
Nějak jsem nepochopila, co bylo smyslem této akce ( a nebyl to první ročník a účast byla téměř 600? účastníků, kteří zaplatili startovné, aby dostali tričko, účastnickou medaili).
Sport? To snad ani ne.
Legalizovat požívání alkoholu? To by stačilo čepovat někde v uzavřeném areálu.
Poznávání Jeseníků? To by lo i bez povinné konzumace alkoholu.
Taky si ráda dám pivo, k horám mám ale respekt. Doufám jen, že se tato akce obešla bez vážnějších komplikací a že do dalšího ročníku nevypíšou kategorii „rodiče s dětma“.
A poučení pro mě: Být příště rychlejší. (Nepotkala bych je)
P.S.
Organizátora této akce bych pověsila za uši (nebo za jinou část těla) do průvanu.
